Dušan Šiška

Dušan Šiška

URL internetové stránky:

Praha – Novým předsedou horní komory se stal Miloš Vystrčil (ODS). Ve volbě porazil protivníka Jiřího Růžičku (nestr. za TOP 09 a STAN). Post předsedy se uvolnil poté, co dosavadní předseda Jiří Kubera v lednu zemřel. V tajné volbě pro Růžičku hlasovalo 21 senátorů, Vystrčil obdržel 52 hlasů. Přítomných senátorů bylo 76. Podle pravidel získá post předsedy ten, kdo získá nadpoloviční počet hlasů přítomných senátorů.
Skotsko je nedílnou součástí Spojeného království již 313 let. V roce 1707 anglický a skotský parlament schválili takzvaný Akt o Unii. Ostrovní králov(nov)ství, které ještě v polovině minulého století ovládalo čtvrtinu zemské souše, dnes stojí před dvěma velkými výzvami. Do konce roku musí vyřešit své postavení vůči Evropské unii, ze které koncem ledna po 47 letech vystoupilo a de-iure tak hodlá začít vztahy s Bruselem. Pokud se kabinetu Borise Johnsona nepodaří dohodu vyřešit do konce roku, Spojené království tak začne novou éru s Bruselem s „čistým štítem“. Teoreticky se tak ocitne v horší pozici, než mají jiné nečlenské státy EU, které však s EU bezprostředně sousedí. I kdyby se Londýn rozhodl, že bude demonstrovat vlastní sílu a rozhodl se vrátit k časům, kdy Británie neměla ve světě konkurenta, bude čelit problémům na vlastním ostrově, zejména v jeho severní části. Skotsko totiž v roce 2016 většinově hlasovalo pro setrvání v EU. Při skotském referendu o nezávislosti na Spojeném království v roce 2014 hlasovali Skotové rovněž pro setrvání. Setrvání ve svazku s Anglií totiž mělo zaručit, že nebude po nezávislosti muset znovu žádat o vstup do EU. Skotsko se však nyní ocitlo v pozici, kdy si bude muset vybrat mezi Anglií nebo Evropou. Skotská premiérka a šéfka Skotské národní strany Nicola Sturgeonová dnes v Bruselu prohlásila, že Skotsko už podniká první kroky k novému referendu o nezávislosti. Ačkoliv Boris Johnson vyjádřil nesouhlas s plebiscitem, Nicola Sturgeonová hodlá referendum protlačit i bez ohledu na (ne)souhlas Londýna. Připustila však, že k referendu musí dojít v souladu s britským právem. Oficiální vystoupení Británie z EU tak neukončilo téměř čtyřletou agonii, kdy britský parlament nedokázal najít shodu v otázce budoucího uspořádání vztahů, ale jen ji prodlužuje a těžiště britského problému se tak přeneslo z osy Londýn-Brusel na osu Londýn-Edinburgh. Nezbývá nic jiného, než doufat, že Spojené království zůstane celistvé a dokáže se dohodnout i s Bruselem. Byla by škoda vidět v přímém přenosu, jak se z bývalé námořní a koloniální velmoci stane „Malá Británie“.
PRAHA – V tuzemských ubytovacích zařízeních se v roce 2019 ubytovalo rekordních 22 milionů zahraničních návštěvníků. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Počty zahraničních turistů v České republice rostou už sedmým rokem za sebou. Nejvíce turistů tradičně přichází ze sousedního Německa, Slovenska a Polska. Oblíbenost České republiky se zvyšuje také u Rusů a Američanů. Počet čínských návštěvníků klesl. Česká republika patří k zemím, do kterých přijíždí více zahraničních návštěvníků, než žije v zemi obyvatel.
Přestože se všeobecně 28.říjen bere jako den vzniku samostatného Československa, vytyčení jeho hranic nebylo otázkou jednoho dne. Hranice nového státu byly sice vytyčeny Versailleskou mírovou smlouvou, ale ne vždy se situace obešla bez ozbrojeného konfliktu. Československá armáda se záhy po vyhlášení nového státu musela potýkat s německým separatismem v českém a moravském pohraničí, boji o Slovensko s Maďarskem nebo také boji o strategické Těšínsko s Polskem. Pro poslední zmiňovaný konflikt se vžilo označení Sedmidenní válka. Hlučínsko bylo součástí českých zemí až do roku 1742, kdy Marie-Terezie sice uhájila svůj nárok na habsburský trůn avšak za cenu většiny Slezska. V roce 1920 se jižní část Ratibořského okresu stala součástí Československa. Právě pro tuto oblast se vžil název Hlučínsko. V roce 1938 se po Mnichovské dohodě tato oblast stala znovu součástí Německa.

Senátoři rozhodnou o Kuberově nástupci do 19. února

Zveřejněno v: ZPRÁVY
PRAHA – Senátoři rozhodnou o novém předsedovi horní komory 19.února. Oznámili to předsedové senátních frakcí. Na post předsedy Senátu budou kandidovat současný první místopředseda Jiří Růžička (STAN), který po smrti Jaroslava Kubery dočasně vykonává funkci předsedy a předseda senátorů za ODS Miloš Vystrčil. Ten by mohl být příštím předsedou senátu, protože kromě podpory křesťansko-demokratických senátorů bude mít i podporu od senátorů za ANO.
Ještě před začátkem prvního ročníku studenti zjišťují, co to znamená studovat na univerzitě. První překážkou a zkouškou trpělivosti je zápis předmětů. Otevřete STAG přesně v dobu, kdy zápis startuje a chcete si zapsat první „áčkový" předmět. V lepším případě je už buď plno. V tom horším případě se vám zapsat nepodaří, protože server se na nějakou hodinku či dvě odmlčí a nefunguje. Celou vaši tělesnou schránku ovládne vztek. Copak na katedrách nevědí, kolik studentů mají, že kapacita předmětu je jen patnáct studentů? A proč není server připravený na nápor studentů během zápisu? Přestože by se odpovědi na tyto otázky daly zjistit snadno, je lepší, aby tyto informace zůstaly skryty pod pokličkou tajemství – vztekat se dvakrát ročně u univerzitního serveru je přece docela hezký zvyk, na který budeme dlouho vzpomínat.
PRAHA – Od britského referenda o brexitu z června 2016 přibývá v České republice počet britských občanů. Přestože Britů je v Česku pouhých osm tisíc, počet zaměstnanců s britským občanstvím se za poslední čtyři roky zvýšil o třetinu. Více než polovina z nich chce v České republice zůstat natrvalo. Britové, kteří do Česka dosud přijížděli spíše jako turisté, se tak stávají rychle rostoucí národnostní menšinou.

KOMENTÁŘ: Je Slovensko rájem na zemi?

Zveřejněno v: PUBLICISTIKA
Vzhledem k nadcházejícím parlamentním volbám na Slovensku, které se letos konají 29.února, přišla rozhlasová stanice Rádio Expres s poměrně neotřelým způsobem předvolební debaty. Redaktor Michal Sabo přivítal v úterý 22. ledna ve studiu dva hosty, kteří mají ve slovenské společnosti, zejména mezi mladšími lidmi, určitý vliv. Těmito hosty byli dva prvovoliči – osmnáctiletí Marek Mach, zakladatel stránky Mladí proti fašizmu a Lívia Garčalová, tvář Kulturblogu.
Dítě Stasi je kriminální detektivní případ spisovatele Davida Younga, který zachycuje případ mrtvé náctileté dívky v pásmu smrti u Berlínské zdi. Od vysoce postaveného člena východoněmecké tajné policie Stasi dostává na starost tento případ nadporučice Karin Müllerová a její kolega, milenec Werner Tilsner. Ve vyšetřování panují už od počátku nejasnosti.

Britští poslanci potřetí odmítli dohodu o brexitu

Zveřejněno v: ZPRÁVY
Londýn - Přesně před dvěma lety Londýn aktivoval takzvaný článek 50 Lisabonské smlouvy, podle kterého mělo Spojené království přestat být k dnešnímu dni 29.3.2019 členem Evropské unie. Britové však už před dvěma týdny požádali o odklad brexitu. O dohodě, kterou v Unii vyjednala premiérka Theresa Mayová se dnes hlasovalo již potřetí. Poslanci dohodu odmítli již potřetí Britští poslanci dnes odmítli dohodu. Pro dohodu hlasovalo 286 poslanců, k přijetí dohody by pro ni muselo hlasovat 318 poslanců. Aktuálním datem, kdy má Spojené království oficiálně přestat být členem Evropské unie je nyní 12. duben. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na 10. dubna mimořádný unijní summit, na kterém Britové musí říct, co bude dál. Evropská komise očekává takzvaný tvrdý brexit, tedy brexit bez dohody. Unijní vyjednávač Michel Barnier tvrdí, že EU je ohledně budoucích vztahů se Spojeným královstvím otevřena možnosti celní unie. Premiérka Mayová hlasování označila za poslední šanci, jak zařídit co nejhladší odchod z Evropské unie. Po hlasování, ve kterém poslanci již potřetí dohodu odmítli, prohlásila, že Britové sice můžou požádat o další odklad, Unie však v tomto případě bude chtít tento odklad zdůvodnit, a v tomto případě by se Britové museli účastnit květnových voleb do Evropského parlamentu. Britové jsou z brexitu už unavení Pro dohodu tentokrát hlasovali i někteří euroskeptici. Bývalý předseda Konzervativní strany Duncan Smith řekl, že je zásadní, aby zemi vedl někdo, kdo věří v brexit. Poukázal tak na to, že premiérka Mayová byla v roce 2016 pro setrvání Spojeného království v Evropské unii a v současnosti je v pozici, kdy má konat proti vlastnímu přesvědčení. Severoirští unionisté (DUP) naopak hlasovali proti dohodě, a to všech deset poslanců této strany. Lídryně strany Arlene Fosterová takového rozhodnutí lituje, tvrdí ale, že její strana, která vládu Theresy Mayové podporuje, nemůže jednat jinak. Severoirští unionisté dohodu nepodporují právě kvůli irské pojistce, která má zachovávat současný režim na hranicích mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Nepřijatelný je pro ně fakt, že by pro Severní Irsko mohl platit jiný režim než pro zbytek Spojeného království, a to by porušilo integritu země a odloučení Severního Irska od Velké Británie. Předseda parlamentní frakce Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford vyzval, aby Spojené království zvážilo možnost odvolání brexitu. Hlavní opoziční lídr a předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn se po odmítnutí premiérky zeptal, zda už dostatečně akceptovala, že její dohodu poslanci nepodpoří. Jestliže toto nehodlá chápat, měla by podle něj odejít a dát prostor pro předčasné volby. Demonstrace za brexit Před sídlem britského parlamentu se shromáždily tisíce demonstrantů za podporu brexitu, kteří požadovali, aby politici respektovali výsledky referenda. Na demonstraci vystoupili současní lídři Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) i její bývalý předseda Nigel Farage. Evropská unie tvrdý brexit nechce, je ale na něj připravena. Jestliže Britové nakonec odejdou bez dohody ke 13. dubnu, Brusel stejně bude trvat na dodržování klíčových bodů dohody, kterou Mayová vyjednala. Klíčová je pro Unii zejména otázka unijních občanů ve Spojeném království a britských občanů v Evropské unii a také režim na hranicích Irské republiky se Spojeným královstvím.

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Květen 2020 »
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace