Vytisknout tuto stránku
pá., 29. duben 2016 09:43

Chvilku se cítit jako prvoligový fotbalista

Olomouc - V rámci projektu Gambrinus – kopeme za fotbal se na hřišti olomouckého fotbalového klubu FK Slavonín v úterý odehrál speciální trénink pod vedením členů realizačního týmu SK Sigma Olomouc. Již týden předem se někteří hráči omlouvali s odůvodněním, že „nebudou dělat šašky před kamerou“. Celý trénink se totiž natáčel a materiály budou volně přístupné na internetu. Tito negativně naladění hráči se nakonec stejně dostavili, ale v obličeji jim byla vidět nervozita. Ani já jsem si tuto událost nenechal ujít.

Tuto devízu si vyhrál slavonínský B tým, který byl v podzimní části letošní sezony jedním z nejlépe skórujících hráčů v celém Olomouckém kraji. Trénink vedený hlavním trenérem Sigmy Václavem Jílkem, jeho asistentem Ladislavem Onofrejen a trenérem brankářů Tomášem Lovásikem se nakonec spojil pro oba slavonínské týmy. Vzhledem k (ne)docházce hráčů B týmu by měl pak Jílek se svým týmem k dispozici přibližně šest hráčů.

Před samotným tréninkem nám organizátoři celé akce rozdali dresy s logem soutěže. Jak je již mým zvykem, dres mi byl malý, tudíž jsem schytal salvu posměšků nejen od spoluhráčů, ale i od hostujících trenérů. Takto povzbuzen jsem tak tak doběhl na společné focení, kde jsem se zařadil za nejmenšího hráče v celém Olomouckém kraji, takže snad alespoň na jedné fotce budu vidět. 

Začalo se úvodním slovem a představením pana Jílka a jeho asistentů. Následně se od ostatních oddělili brankáři. Opět jsem na svoji osobu zaslechl několik poznámek, jestli prý nechci jít s nimi. To protože jsem v nedělním zápase B týmu zastal pozici gólmana z důvodu absence našeho obvyklého brankáře. Poté jsem se ponořil do svých myšlenek, jestli jsem tak renesanční fotbalista, že mohu hrát na tolika postech, nebo pouze lempl, který hraje tam, kde nikdo nechce nebo není. Vyšla mi spíše druhá varianta.

Svoji teorii o dřeváctví jsem si potvrdil. Na druhou stranu, kdyby se mi všechno dařilo, tak bych nehrál za Slavonín. Po tréninku si organizátoři vybrali tři z našich řad pro rozhovor. Bohudík jsem to nebyl já. Trochu jsem doufal, že si obdržený dres budu smět nechat, ale po návratu do šatny se dresy odevzdávaly správci hřiště. Škoda, byl by to zajímavý suvenýr.

Celkově bych tento zážitek hodnotil jako pozitivní. Pro hráče nižších soutěží je to zpestření i zábava. Pan Jílek se svými asistenty celý trénink působili maximálně sympaticky. Několikrát dokonce utrousili sarkastickou poznámku nad postavením Sigmy v tabulce Synot ligy. Trenéři se s každým rozloučili a Jílek se ujal závěrečného slova. V tom padlo samozřejmě mnoho chvály. Osobně jsem ji bral s rezervou. Přece nám nevmete do tváře, že jsme dřeváci, a proto hrajeme okres, jako to udělal Pepík Hnátek. V šatně pak bylo nezvyklé ticho, každý ten hodinu a půl dlouhý zážitek asi ještě vstřebával.

A já? Já do čtrnácti dnů očekávám nabídku lukrativní profesionální smlouvy se Sigmou ve své poštovní schránce. 

Zobrazeno 2464 krát
Naposledy upraveno: st., 10. duben 2024 20:47
Martin Michálek

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste