Kristýna Janošková 
Mnoha ženám v USA se letos naskytla historicky první příležitost volit ženu na místo prezidenta Spojených států amerických. Této šance se zhostily především ty, které se narodily do doby před rokem 1920, kdy ještě ženy v USA neměly žádná volební práva. Právě devatenáctým dodatkem v americké ústavě se toto rozhodnutí změnilo v jejich prospěch a volební hlas dostaly. Mezi tyto ženy patří také osmadevadesátiletá Estelle Liebowová Schultzová působící za druhé světové války jako pracovnice v závodu a posléze jako učitelka. Ta se s volbami, na které ji vzala její matka, seznámila již jako dítě, když poprvé uviděla odevzdávání hlasovacích lístků.
Čekání dlouhé 96 let
„Rozhodla jsem se, že budu žít dostatečně dlouho na to, abych viděla zvolení první ženy jako prezidentky,“ sdělila Estelle Schultzová. Když v říjnu označila svůj hlasovací lístek, uvědomila si, jak je tento moment důležitý. Proto požádala svou vnučku, aby ji vyfotila a fotografii pak umístila na svůj facebookový profil. „Estelle Schultzová, narozená dva roky před tím, než ženy získaly volební právo, hlasovala pro první ženskou kandidátku na prezidenta USA, Hillary Clinton“ stojí pod zmíněnou fotografií Estelle s hlasovacím lístkem v rukou. Fotografie spustila vlnu pozitivních ohlasů a začala se tak šířit dál mezi lidi. Estelle dokonce přišel i osobní dopis od Hillary Clintonové.
Nedlouho poté se objevily další příběhy žen narozených v době, kdy neměly volební právo a webová stránka podporující tyto ženy I waited 96 years se začala plnit komentáři příznivců Hillary Clintonové. Stránka obsahuje mnoho fotografií žen, které se narodily právě ještě před získáním volebního práva a některé z nich si dokonce pamatují, když devatenáctý dodatek o volebním právu žen přidali k ústavě. „Vzpomínám si, že jsem doprovázela matku v kočáře taženém koňmi k volebním urnám v prvních volbách, kdy měly ženy hlasovací právo,“ napsala Juliet Bernsteinová, která se narodila v roce 1913. Beatrice Lumpkinová z Chicaga zase zmínila, že její matka byla mezi prvními ženami, které si ostříhaly vlasy na krátko a dlouhé sukně vyměnily za krátké.
Saudská Arábie jako zatím poslední přiznala volební právo ženám
Volební právo žen jako takové se v rámci zemí, kde ho vláda ustanovila, liší hlavně v letech, kdy vstoupilo v platnost. Již v roce 1848 se americké ženy shromažďovaly na podporu svých práv a v roce 1869 založily Národní americkou asociaci ze volební právo žen. První země, která přiznala ženám volební hlas byl Nový Zéland v roce 1893. Následovaly státy jako Austrálie, Finsko, Norsko, Rusko či Německo. V Československu získaly ženy volební právo v roce 1919, tedy ještě o rok dříve než v USA. Poslední zemí, která v současnosti ustanovila volební právo žen, byla Saudská Arábie, která toto právo přislíbila v roce 2011. „Ženy budou moci kandidovat v místních volbách a budou mít dokonce právo volit,“ prohlásil tehdejší král Saudské Arábie Abd Alláh bin Abd al-Azíz. Poprvé však mohly ženy volit a být voleny až v roce 2015.
„Je třeba ukázat, že my jako ženy můžeme dělat, co chceme, zvláště, když jsme tak tvrdě pracovaly na tom, abychom získaly zkušenosti nezbytné pro to vyniknout,“ sdělila devětadevadesátiletá Sylvia Schulmanová. Mnoho žen i mužů tak projevilo svou radost nad tím, že jsou prvními, kdo mají možnost volit ženu na místo prezidenta v USA.
Zdroj: BBC
