Vytisknout tuto stránku
ne., 22. duben 2018 17:31

Politicky angažovaní mladí lidé (záměr samostatného projektu)

Realizace: Úvodní publicistický text: Mladí a politicky angažovaní Rozhovor: Hnutí ANO nevnímám jako ohrožení pro demokracii, říká předseda Mladých ANO Jiří Till Story: Lidé o společenských problémech vědí, ale nijak se neangažují. Přitom je jednoduché něco udělat, říká mladý aktivista Reportáž: Jak mladí komunisté slavili ‚Vítězný únor‘

Cíl práce

Cílem tohoto samostatného projektu je představit politicky angažované mladé lidi prostřednictvím několika textů různých žánrů. Představeni budou mladí lidé, kteří jsou angažovaní politicky v rámci politických stran a mládežnických uskupení, ale také ti, kteří jsou angažovaní v rámci (politického) aktivismu.

Zdůvodnění volby tématu

Téma politicky angažovaných mladých lidí jsem zvolila proto, že se z mého pohledu jedná o téma mediálně poměrně zanedbávané. Běžné domácí zpravodajství a publicistika jsou přirozeně zaměřeny na politiku národní, krajskou i komunální, a to takovou, která ovlivňuje životy občanů. Pozornost je tak směřována k voleným zástupcům s určitým mandátem. Mladí lidé, kteří jsou členy mládežnických organizací anebo jsou různými aktivisty, nedostávají v médiích příliš velký prostor. Jedná se přitom o lidi, kteří mají potenciál stát se v budoucnu nástupci nynějších politiků a kteří už často i nyní mají možnost ovlivňovat tu „vyšší“ politiku – například tím, že pořádají různé demonstrace, nebo tím, že coby členové mládežnických organizací komunikují se svými mateřskými stranami a artikulují zájmy mladých.

Právě z důvodu, abych více představila angažované, mladé lidi a abych toto téma o něco více zpopularizovala, jsem si toto téma zvolila. Představit všechny mladé angažované lidi by bylo v rámci jednoho projektu nemožné, proto se ve svém projektu pokusím představit mladé lidi, kteří jsou aktivní různými formami činností (např. členstvím v politické mládežnické organizaci, aktivismem apod.). Tím bych také v projektu chtěla poukázat na různé aspekty angažovanosti mladých lidí a na rozmanitost této angažovanosti, která je v médiích rovněž často opomíjená.

Zdroje/stav problematiky

Jak uvádím výše, samotným tématem mladých, politicky angažovaných lidí se média zabývají spíše okrajově. I přesto lze ale nalézt případy, kdy se média v posledních letech tématu věnovala.

Na konci ledna 2018 například ČT24 věnovala svůj primetime pořad Devadesátka mladým politikům. K tématu s názvem „Mladí politici přicházejí: Jak vidí budoucnost Česka mladí politici“ (1) byli přizváni zejména zástupci mládežnických politických organizací anebo mladí poslanci. V pořadu se řešily například důvody, proč mladé lidi v Česku politika příliš nezajímá, ale také motivy vstupu do politiky jednotlivých hostů. Tématu mládežnických politických organizací se někdy věnují i ostatní média, například v březnu o nich napsal článek server Echo24 (2).

Pozornost také bývá občas věnována konkrétním lidem z mládežnických politických organizací. The Student Times, studentské médium pod E15, dělalo nejspíše jako jediné médium v ČR celou sérii rozhovorů s lidmi z těchto organizací (3).

Mladým, politicky aktivním lidem je dále pozornost věnována (zejména v rámci zpravodajství) v případě různých demonstrací či kauz. V takovém případě však redaktoři nepíší tolik o konkrétních mladých lidech – ti jsou spíše upozaděni. Příkladem může být studentská stávka Vyjdi ven, o které informovala snad všechna mainstreamová česká média. V článcích však byli citováni i konkrétní studenti, viz například článek v iDNES.cz (4).

Podobně média informují i o různých „kauzách“, které jsou spjaty s mládežnickými politickými organizacemi. Příkladem může být článek z roku 2011 na serveru Novinky.cz (5), který informuje o tom, že mladí komunisté oslavovali smrt bývalého prezidenta Václava Havla.

Obecně lze konstatovat, že média se tématu politicky angažovaných mladých lidí věnují ve dvou rovinách – buď v rovině „publicistické“, kdy téma sami otvírají a sami se o něj aktivně zajímají, anebo v rovině zpravodajské, kdy informují o nějaké události, která je spjatá s politicky angažovanými mladými lidmi anebo s organizacemi, kde tito lidé působí.

Co se týče samostatných projektů, mladým a angažovaným lidem se věnovala v roce 2016 Jana Opočenská ve svém projektu s názvem Mladí a angažovaní (6). Zaměřila se však spíše na občanský aktivismus mladých.

Ideový plán

Jak bylo uvedeno dříve, cílem projektu je představit politicky angažované mladé lidi. Abych tento cíl naplnila a zároveň napsala více textů různých žánrů, rozhodla jsem se napsat celkem čtyři texty – jeden rozhovor, jednu story, jednu reportáž a jeden obecný, žánrově nezařaditelný text.

Ve všech textech se plánuji věnovat konkrétním mladým lidem (výjimku může tvořit pouze reportáž, která je ve velké míře individuální a situační a nelze dopředu vědět, v jakém rozsahu bude možné směřovat pozornost pouze k mladým lidem určité události; zároveň se jedná o žánr, který na rozdíl od rozhovoru či story není zaměřen na konkrétní osobu). Protože je můj projekt zaměřen spíše právě na konkrétní osoby, nelze dopředu přesně říci, o kterých osobách budu psát (nelze dopředu vědět, které osoby svolí například k rozhovoru apod.).

Obecně však plánuji projekt následovně:

Rozhovor bude proveden s některým z předsedů či předsedkyň některé z politických mládežnických organizací – takových, které jsou navázané na konkrétní politické strany. Tyto organizace, jak již bylo uvedeno v předchozí části, jsou v médiích poměrně akcentované a bylo by zajímavé představit „stínového“ předsedu či „stínovou“ předsedkyni některé z těchto organizací, jeho/její názory, motivy apod.

Story bych naopak ráda ponechala „apolitickou“ a udělala ji o člověku, který je pouze aktivistou. Chtěla bych tím demonstrovat, že ne každá politická angažovanost musí být nutně stranická (i kdyby stranická jen ve významu příslušnosti k některé mládežnické politické organizaci). Mladí aktivisté navíc v médiích akcentováni nejsou skoro vůbec, bude se tak jednat o poměrně nový vhled do problematiky i politické angažovanosti.

Reportáž je dopředu velkou neznámou. Měla by být provedena například z některých demonstrací či akcí mládežnických politických organizací a podobně. Nelze však dopředu vědět, které demonstrace či akce organizace a spolky plánují. Proto tak budou během několika měsíců sledovány chystané akce všech mládežnických organizací, abych mohla vybrat tu eventuálně nejzajímavější, z které bude reportáž napsána.

Žánrově nezařaditelný obecný úvodní publicistický text plánuji napsat o různých formách politické angažovanosti mladých lidí na příkladech konkrétních lidí. Plánuji oslovit například členy mládežnických politických organizací, mladé aktivisty, ale i například mladé poslance.

Postup práce

Rozhovor

Jako první byl proveden rozhovor. Jak uvádím výše, chtěla jsem si pro rozhovor vybrat některého z předsedů či předsedkyň některé z mládežnických organizací. Pro rozhovor jsem si nakonec vybrala Jiřího Tilla, předsedu Mladého ANO, který k rozhovoru svolil. Pro tento rozhovor jsem se rozhodla zejména proto, protože v tu dobu bylo zhruba dva týdny po volbách, kdy ANO zvítězilo, a považovala jsem za zajímavé udělat rozhovor právě s předsedou jejich mládežnické organizace.

Protože je můj projekt zaměřen na mladé, angažované lidi, první část otázek rozhovoru směřovala právě k tomuto tématu. Jak lze z realizace vidět, ptala jsem se na Mladé ANO obecně i na motivy vstupu do politiky samotného předsedy a podobně. Protože však v tu dobu bylo (a stále je) aktuální téma osoby Andreje Babiše, velká část rozhovoru směřovala i k tématu právě jeho osoby, jeho kauz, ale také k tématu povolebního vyjednávání a podobně.

Rozhovor probíhal v reálném čase, což u toho tématu bylo obzvláště vhodné. Samotný rozhovor nakonec vydal skoro na deset stran, proto byl zkrácen na sedm stran a samozřejmostí byla autorizace rozhovoru. Ačkoliv by sedm stran rozhovoru bylo pro spoustu médií (a obzvláště těch printových) příliš dlouhých, rozhodla jsem se je takto ponechat – kromě toho, že mám osobní zkušenosti z médií, kde takto dlouhé rozhovory běžně vycházely, jsem se taktéž rozhodla využít možností internetového média, které je neomezeno prostorem a nezkracovat tak více rozhovor, který už byl zkrácen dostatečně.

Story

V případě story jsem chtěla oslovit mladého člověka, který není členem politické strany ani její mládežnické organizace, ale který je i tak výrazně aktivní ve veřejném životě, a kterého je možné označit za „aktivistu“, jakkoliv tento pojem získal u mnoha lidí pejorativní nádech. Zároveň jsem chtěla představit člověka neznámého, který se v médiích ještě neobjevil.

Takového člověka byl poměrně problém najít a trvalo několik měsíců, než se mi to podařilo. Problematickým na tomto hledání byl fakt, že jsem chtěla nalézt člověka, který má opravdu velké množství aktivit – tak, aby bylo možné skutečně o něčem story napsat. Mladých angažovaných lidí je sice spousta, ale většina z těch, na které jsem narazila, se věnovali například jen jediné konkrétní věci, o které navíc nebylo možné story příliš dobře napsat (například pořádali „jen“ jednu protivládní demonstraci a podobně).

Nakonec se mi však podařilo nalézt mladého studenta s velkým množstvím aktivit, mezi které spadaly různé environmentální aktivity, spolupořádání demonstrace či různé komunitní aktivity a podobně. První část story jsem pak koncipovala jako popsání právě těchto jednotlivých aktivit, druhou část story jsem pak věnovala vnímání těchto aktivit studentem samotným i tomu, co jej přivedlo k aktivitám a zájmu o veřejné dění obecně.

Reportáž

Ačkoliv jsem člověka vhodného pro story hledala dlouho, nalézt akci vhodnou pro reportáž bylo ještě složitější. Za několik měsíců, během kterých jsem sledovala akce a události jednotlivých mládežnických organizací, jsem nenašla žádné, které by byly vhodné pro reportáž. Časté akce pořádali například Mladí zelení, jednalo se ale spíš o různé přednášky pro zájemce anebo setkání pro členy a sympatizanty, někdy navíc spolupořádané dalšími uskupeními (která ale nebyla mládežnická) (7). I další uskupení pořádala různé akce, například Mladí konzervativci, i ti ale organizovali víceméně jen přednášky nebo besedy pro veřejnost (8).

Vhodnou akci jsem nalezla nakonec až v únoru, a to setkání k připomenutí tzv. „Vítězného února“ organizované mladými komunisty přímo v budově KSČM. O tomto setkání informovali na sociálních sítích, přičemž nebylo příliš jasné, zda se jedná o setkání pouze pro členy spolku, anebo zda je akce přístupná i pro veřejnost. I přesto jsem se rozhodla jet do Prahy a zkusit se toho setkání zúčastnit. To nakonec možné bylo, a tak jsem z této akce udělala i reportáž. Ačkoliv je tento projekt zaměřen na mladé lidi, v reportáži bylo toto téma vzhledem k charakteru i průběhu akce poměrně zastíněno. Mladých lidí totiž bylo na akci poměrně málo a také se jí příliš aktivně nezúčastňovali.

Úvodní žánrově nezařaditelný publicistický text

Ačkoliv je obecný publicistický text úvodní pro tento projekt, rozhodla jsem se jej psát až na konec. To z toho důvodu, že na konci projektu jsem měla téma po několika měsících již důkladně rešeršované a také proto, že článek vyžadoval oslovení mnoha členů mládežnických organizací a mladých poslanců. Aby měli velký časový prostor na odpovědi, oslovovala jsem je již během začátku roku.

Co se týče členů mládežnických organizací, oslovila jsem jich zhruba deset napříč názorovým a ideologickým spektrem. Snažila jsem se oslovit vždy zejména předsedy či předsedkyně, ne vždy to ale bylo možné, protože struktura vedení se v organizacích často liší (například Mladí zelení mají čtyři přísedící, Mladí občanští demokraté mají krajské koordinátory apod.). Ačkoliv všichni oslovení bez prodlevy souhlasili s tím, že odpoví na zaslané otázky, drtivá většina pak už na otázky k mému překvapení nereagovala. Jak je možné vidět v článku (realizaci), na otázky nakonec odpověděli pouze Anna Gümplová z Mladých zelených, Jan Kavalírek z TOP týmu a Andrea Šilhanová z Mladých občanských demokratů. Musela jsem tak v článku pracovat pouze s jejich odpověďmi, což mi značně zkomplikovalo práci. Zvažovala jsem, že pokud by se mi podařilo nabrat dostatek hlasů od členů mládežnických organizací, napsala bych o nich ještě jeden článek zvlášť – takto jsem se však uchýlila pouze k využití odpovědí v rámci jednoho článku. Pozitivní je ale fakt, že odpověděli lidé z relativně různých ideových spekter (zejména co se týče rozdílu mezi Mladými zelenými a Mladými občanskými demokraty či TOP týmem).

To, že odpověděli pouze tři lidé bylo nakonec vhodné i v kontrastu s tím, že v článku dále promlouvali dva mladí poslanci – František Kopřiva (Piráti) a Tereza Hyťhová (SPD). V článku tak není extrémní nepoměr výpovědí mezi oběma „skupinami“. Kromě mladých poslanců jsem se rozhodla ještě zahrnout výpověď jedné z organizátorek nedávné studentské stávky Vyjdi ven, tak, aby v článku byly ukázány různé formy politického aktivismu a angažovanosti, jak jsem původně plánovala.

Členů mládežnických organizací jsem se vždy ptala na jejich konkrétní motivy, proč jsou členy dané mládežnické organizace (eventuálně i politické strany), ale i na to, kdy se začali o politiku zajímat a podobně. Ptala jsem se i na jejich organizace samotné, a to s důrazem na informace, jací lidé se do jejich organizací hlásí, jaké mají aktivity a tak dále. Otázkami jsem se snažila klást – vzhledem k cíli tohoto projektu – důraz na mladé lidi samotné. Podobně jsem se ptala i mladých poslanců.

V článku jsem pak vždy představila konkrétní mládežnickou organizaci slovy vypovídajícího člena a až posléze jsem uvedla člena samotného. Část článku věnující se mladým poslancům byla z toho důvodu úspornější – nebyli členy mládežnické organizace a část, která by ji popisovala, tak přirozeně chyběla.

Sebehodnocení

Během tvorby samostatného projektu jsem se potýkala s řadou úskalí (některé z nich jsem již stručně nastínila v části Postup práce). Tím prvním z nich bylo nalézt vhodného člověka, o kterém by bylo možné napsat story. Ztěžující zde byl fakt, že jsem nechtěla dělat story o někom, o kom už byla napsána řada článků a story by tak nic nového nepřinesla. Protože jsem však na projektu začala pracovat brzy, zdlouhavé hledání ve výsledku nebylo příliš velkým problémem.

Podobně mi hledání trvalo dlouho i u hledání vhodné akce, ze které bych mohla napsat reportáž. Protože jsem stále nemohla najít žádnou vhodnou akci, naplánovala jsem, že v březnu napíšu reportáž ze setkání příznivců Mladých zelených, které se konají poměrně často (takové akce nesou název Otevřená schůze Mladých zelených). Nakonec se však konalo setkání mladých komunistů k připomenutí „Vítězného února“, což mi přišlo zajímavější, a rozhodla jsem se proto pro reportáž z tohoto setkání.

U úvodního publicistického textu jsem měla problém pouze s tím, že většina oslovených členů mládežnických organizací neodpověděla na otázky. Na druhou stranu mi to umožnilo použít výpovědi těch, kteří odpověděli, v jednom článku, bez jakékoliv nutnosti témata rozdělovat do více částí (článků).

Se všemi typy žánrů, které jsem ve svém projektu použila, jsem již měla bohaté zkušenosti ze své předchozí žurnalistické praxe. Jedinou výjimku tvořila reportáž, kterou jsem psala asi podruhé v životě. U finální podoby reportáže je kromě toho problém v tom, že se mi v ní nepodařilo zcela akcentovat téma mladých lidí. To je dané zejména žánrem samotným, který je spíš soustředěný na popis dění okolo, ale i tím, že na akci samotné nebylo příliš mnoho mladých lidí.

V případě rozhovoru vidím jako problém relativně „nezajímavý“ úvod (předpokládám, že čtenáře by zajímalo spíše téma Andreje Babiše). Začátek rozhovoru však má své opodstatnění, jak popisuji výše v Postupu práce.

I přes jisté problémy a úskalí si myslím, že se samostatný projekt poměrně vydařil. Vzhledem k tomu, že jsem na něm začala pracovat poměrně brzy již během minulého roku, měla jsem čas poradit si se všemi problémy i prodlevami, které nastaly.

Literatura

Zdroje použité v tomto záměru samostatného projektu:

(1) 90’ ČT24 Mladí politici přicházejí. iVysílání [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11412378947-90-ct24/218411058130130

(2) Nástupci někdejších svazáků? Svůj dorost mají i konzervativci a Piráti. Echo24.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: https://echo24.cz/a/SFXaU/nastupci-nekdejsich-svazaku-svuj-dorost-maji-i-konzervativci-a-pirati

(3) The Student Times [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: http://student.e15.cz/

(4) Studenti chystají stávku kvůli vládě, na Václaváku bude demonstrace za ČT. IDNES.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/studenti-demonstrace-praha-milos-zeman-andrej-babis-vlada-premier-prezident-1vu-/domaci.aspx?c=A180309_115228_domaci_linv

(5) Mladí komunisté: Národe oslavuj, zemřel nepřítel lidu. Novinky.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/domaci/253959-mladi-komuniste-narode-oslavuj-zemrel-nepritel-lidu.html

(6) Mladí a angažovaní. Pres.UPmedia.cz [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupné z: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/mladi-a-angazovani

(7) Mladí zelení. Facebook [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné z: https://www.facebook.com/pg/mladizeleni/events/

(8) Mladí konzervativci Olomouc. Facebook [online]. [cit. 2018-04-10]. Dostupné z: https://www.facebook.com/pg/mkolomouc/events/

Další zdroje a literatura:

JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009.

Zobrazeno 1677 krát
Naposledy upraveno: čt., 26. duben 2018 13:54
Šárka Hamplová

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste