Vytisknout tuto stránku
čt., 20. září 2018 16:21

Mladí ztrácejí zájem o vzdělání, experti se chtějí inspirovat u Rakušanů

Motivovat mladé ke vzdělání je stále složitější. Motivovat mladé ke vzdělání je stále složitější. Zdroj: pixabay.com
Čeští žáci dlouhodobě ztrácejí zájem o vzdělání, vyplývá z posledních průzkumů Agentury pro sociální začleňování. Až 2 000 mladých studentů opouští školní lavice ještě před ukončením deváté třídy, někteří dokonce už v sedmé. I přesto, že se Česká republika v rámci EU řadí k pětici států s nejnižší mírou předčasných odchodů ze škol, počet „odpadlíků“ roste rychleji než v jiných zemích unie. Problém ovšem nepostihuje pouze základní školy, jen v loňském roce opustilo svůj obor okolo 6,7 procenta učňů, zatímco před pěti lety to bylo 5,4 procent. Úřad vlády České republiky ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování proto provedl výzkum v Ústeckém kraji, který společně s Karlovarským patří k regionům nejvíce zasaženým tímto negativním trendem, s cílem postihnout jeho příčiny.

Škola? Ne, děkuji

Povinná školní docházka v České republice zahrnuje jeden rok předškolní třídy a devět let základní školy. To ovšem neznamená, že všichni absolvují devět ročníků. Žáci, kteří propadnou a musí třídu opakovat, si sice povinných devět let „odsedí“, základní školu ale oficiálně nikdy nedokončí. Podobně tomu je i na učňovských oborech a středních školách. Jen v Ústeckém kraji v minulém roce zůstalo bez dokončeného vzdělání 14,5 procenta mladých lidí. Celorepublikový počet odchozích pak podle krajských úřadů tvoří zhruba deset procent studujících. Takoví jedinci jsou vzhledem k absenci maturitního vysvědčení nebo výučního listu prakticky bez šance k nalezení zaměstnání a končí na úřadech práce.

„Předčasné odchody ze vzdělání významně přispívají k reprodukci chudoby a sociálního vyloučení, což má negativní dopad jak na místní soužití, tak dlouhodobě na veřejné rozpočty," uvedl na webu agentury Roman Matoušek, vedoucí oddělení výzkumů, projektů a komunikace.

Pro pomoc do Rakouska

Kvůli narůstajícímu procentu nevzdělaných se začaly objevovat první podněty k prodloužení povinné školní docházky. Podle expertů je možné hledat inspiraci u sousedního Rakouska. V celé zemi platí od roku 2016 zákon, který prodloužil povinnou docházku až do 18 let. Žáci tak musí po skončení základní školy dále pokračovat ve studiu, vyučit se nebo absolvovat jinou přípravu na budoucí povolání. Navíc stát provozuje i síť poraden poskytujících mládeži pomoc při hledání zaměstnání nebo rekvalifikací. V případě, že dítě do školy nenastoupí a rodič tento fakt do čtyř měsíců neohlásí, vystavují se oba postihu.

Před koncem prázdnin se k rakouským kolegům vypravila skupina českých odborníků včetně pedagogů. Jejich cílem bylo zjistit, jak se tamní systém vyrovnává s inkluzí a zda je možné tento poměrně mladý model vzdělávání uplatnit i v našich končinách.

Naše zákonodárce však myšlenka prodloužení povinné školní docházky rozděluje. Ministerstvo školství považuje návrh za zajímavý podnět, který by ale podle mluvčí resortu Balášové znamenal velký zásah do vzdělávací soustavy. Další překážkou je, že ministerstvo v tomto směru neeviduje žádné požadavky od rodičů či škol. Podle terénních pracovníků však nejde o žádné velké překvapení, tendence opouštět školu se v sociálně slabých rodinách dědí po generace, což funkčnost všech opatření výrazně snižuje.

Zobrazeno 1395 krát
Naposledy upraveno: ne., 30. září 2018 13:34
Bára Vránová

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste