Vytisknout tuto stránku
st., 22. květen 2019 05:03

Pohled na chátrající a opuštěné budovy v okrese Blansko

Samostatný projekt: fotografická, politická specializace.   Cíl Opuštěných a nevyužívaných budov a objektů je po celé České republice velmi mnoho. Velká sousta občanů se však mylně domnívá, že se jedná jen o zchátralé a polorozpadlé domy. Také mají vžitou představu o tom, že jsou tyto budovy zpravidla na okraji měst a vesnic, nebo mají mylné představy o důvodu opuštění. Opak je však často pravdou. Velmi často se tyto objekty nachází přímo v centru a nejde na první pohled znát, že jsou opuštěné. Cílem projektu je vyvrátit tyto často chybné představy a stereotypy. Zdůvodnění volby tématu Projekt je spojením mých žurnalistických specializací. Konkrétně se jedná o politické zaměření a o fotožurnalistiku. Velmi ráda fotím, nicméně dávám přednost fotografiím přírody, měst a různých neživých objektů. Fotografovat osoby není pro mě. Zároveň se zajímám o historii naší země a o politické dění, což mě přivedlo k právě mému tématu. Stejně jako jiní jsem se domnívala, že jsou budovy, které nemají využití často opuštěné z různých politických důvodů. Myslím si, že je dobré čas od času poukázat na problémy, na které není až tak často upozorňováno. Nejsou zkrátka dost dostatečně atraktivní, nebo se jedná o dlouhodobou záležitost. Zdroje problematiky Podobný fotografický projekt jsem nenašla. Nicméně problematikou se sem tam zabírají média. Vzhlede k tomu, že se nejedná o aktuální téma, ale spíše o dlouhodobý problém, není však takových článků mnoho. Problematice opuštěných budov se také věnuje internetový portál prezdnedomy.cz. Ideový plán Jak už je naznačeno výše, projekt se snaží poukázat na problematiku nevyužívaných a opuštěných budov. Doufám, že se mi podaří poukázat na to, kdo je ve většině případů vlastní. Zda se jedná spíše o vlastnictví měst a obcí, nebo právnických či fyzických osob. Zda jsou hodnotné, nebo bezcenné. Zda mají nějakou historickou hodnotu či zajímavou minulost. Okres Blansko Pro bližší představu o oblasti, v níž se opuštěné a nevyužívané stavby, které projekt zachycuje, nacházejí, přidávám několik faktografických údajů. Okres Blansko se nachází na severu Jihomoravského kraje a je jeho druhým nejmenším okresem. Stejně tak má druhý nejnižší počet obyvatel. Nachází se zde dvě obce s rozšířenou působností. Jsou jimi města Blansko a Boskovice. Přestože je okres orientovaný především na průmysl a zemědělství, nelze mu odepřít jeho význam v oblasti cestovního ruchu. Leží zde totiž chráněná krajinná oblast Moravský kras, který je přírodní chloubou celé České republiky. Ono celkově zde nalezneme hodně lesů, které mimo jiné přispívají k tomu, že se z ekologického hlediska jedná o jeden z nejčistších okresů z celé republiky. Okres Blansko disponuje i dalšími památkami, jsou to například hrady, zámky, muzea či kostely. Informativní fotografie Pro informativní fotografii jsou charakteristické dvě základní složky. Tou první a zároveň důležitější složkou je praktické využití fotografie. Taková fotografie má popisnou funkci a jejím úkolem je přesně vystihnout autorův záměr. Snímek musí přesně vystihovat to, co autor zamýšlí a měl by divákovi pomoci při utváření konkrétní představy. Zkrátka jde o přesný a jednoznačný popis autorovy myšlenky beze slov. Druhým charakteristickým rysem informativní fotografie je absence emocí, které by mohly zastínit informativní cíl dané fotografie. Postup práce Vzhledem k tomu, že při cestování ráda pozorují okolí, měla jsem určité tipy na potřebná místa už v době výběru tématu. Důležitým pomocníkem při celém zpracování byl pro mne internet. Opravdu hodně jsem používala katastr nemovitostí. Na začátku jsem si každý objekt našla právě tam a podívala jsem se, kdo je vlastníkem. V případě, že se budova nacházela v soukromém vlastnictví nějaké fyzické osoby, nijak zvlášť jsem nepátrala po důvodu, proč je nyní budova opuštěná. Mnohem zajímavější byly ty objekty, které patří městu či některé přilehlé obci. Zde jsem se snažila dohledat i nějaké podrobnější informace, což se mi v některých případech povedlo. Pokud jde o samotné fotografie, nejprve jsem si sehnala fotoaparát. Naštěstí se můj bratr focení věnuje a byl mi ochoten přístroj nejen zapůjčit, ale také mi pomoci s jeho nastavením, což mi hodně pomohlo. Fotky jsou pořízeny na kompaktní přístroj Sony Alpha A6300. K tomu jsem používala objektiv Sony 16-50mm. Vzhledem k prostorové vzdálenosti vybraných objektů, bylo zpracování časově náročné. Tím spíš, že se mi dvakrát pokazilo počasí a focení jsem musela opakovat, protože výsledné fotky v daném světle nevyšly dobře. Nicméně za velkou výhodu považuji to, že jsem se na focení nemusela domlouvat s žádnou osobou, tudíž jsem si mohla zajet udělat fotku tehdy, kdy se to jak z časových, tak světelných podmínek hodilo mně. Jedním z nejtěžších úkolů pro mě bylo závěrečné upravení fotek v počítači, tedy postprodukce. Ta totiž nepatří mezi mé oblíbené činnosti, protože mám strach, že fotku spíše pokazím. Na doporučené jsem použila program Adobe Photoshop CC 2018, ve kterém jsem některé fotky ořízla. Následně jsem u všech fotografií upravila jas a kontrast. Dále jsem změnila křivky a originální fotky jsem převedla z původního rozlišení 6000x3376 na rozlišení FULL HD, tedy 1920x1080. To z důvodu velikosti fotografií.       Popis jednotlivých fotografií   Fotografie 1. Celý cyklus jsem se rozhodla začít fotografií Puklova mlýnu. Ten se nachází v těsné blízkosti Pilského údolí pod kopcem, na němž leží zřícenina hradu Boskovice. V současné době je ve velmi špatném stavu a na první pohled nelze poznat, že se jedná o mlýn. Velká část obyvatel nejen Boskovic o budově ví a zařazením do projektu chci poukázat na to, jak to vypadá, když se nechá objekt chátrat. Opuštěný objekt je v soukromém vlastnictví jisté Marie Vyskočilové. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: 16mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 2000   Fotografie 2. Na kopcích v okolí blanenského ČKD, což je významný průmyslový podnik, se nachází několik pozorovatelen. Tyto objekty vznikly v 50. letech jako reakce na korejskou válku a s ní spojenou hrozbu leteckých útoků. Na mapě nejsou k dohledání a tak se těžko určuje přesný počet. To i z toho důvodu, že jsou schovány v lesích a tak je celkem obtížné je najít. Mně se bohužel podařilo najít jen jednu a i to mi trvalo půl dne. Fotografie je přizpůsobena terénu, na němž se pozorovatelna nachází, protože se jedná o prudký kopec, pod nímž je poměrně frekventovaná silnice. Režim: Manuál Clona: F4.0 Ohnisková vzdálenost: 19mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 6400   Fotografie 3. a 4. Fotky je pořízeny ve vesničce Žďárná, kde byl v letech 1758-1759 vystavěn zámek, který je zde zachycen. V zámečku bylo sídlo lesního úřadu města Boskovice, nicméně pramenů, z nichž lze čerpat nějaké informace je velmi málo. Je to možná i proto, že je budova v současné době v soukromém vlastnictví Jany Šimkové. Místo je velmi fotogenické a tak bylo těžké se pro některé fotografie rozhodnout.   Fotografie s pořadovým číslem 3 má trochu umělecký charakter. Budovu zachycuje z netradičního pohledu, přičemž krásně vyniká poměrně nedávno zrekonstruovaná střecha. Režim: Manuál Clona: F5.6 Ohnisková vzdálenost: 50mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800   Na fotografii číslo 4 jsou krásně vidět zámecké rysy budovy, která musela být ve své době chloubou vesnice. Je patrné, že se nejedná o žádný malý dům, ale o velkou budovu s mnoha patry. Zvláště když uvážíme fakt, že byl po požáru celé vesnice zámek o jedno patro snížen. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: 16mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800     Fotografie 5. a 6. Výšková budova nacházející se přímo v centru okresního města Blansko. V tomto případě se jedná o téma, které řeší i místní obyvatelé. Budova je totiž velmi stará, nevzhledná a využívá se pouze přízemí. V něm se nachází nonstop, kde se schází lidé, pro které je vrchol zábavy konzumace alkoholu a jiných návykových látek. Ostatní patra budovy v současné době slouží jen pro reklamu na koupelny SIKO. Hlavním aspektem, proč se budova ve svém využívání a případných opravách zasekla je ten, že se město a majitel nejsou schopni domluvit. Problém je totiž v tom, že Blansko vlastní pozemek, ale společnost LL HOLDING a.s. vlastní objekt. Pátá fotografie je focena brzy ráno, abych dosáhla pokud možno zajímavého a tak trochu uměleckého efektu, což se mi doufám povedlo. Stejně tak snímek vystihuje velikost a působivost objektu, který vzhledem k jeho poloze opravdu nelze přehlédnout. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: 16mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800   Na šesté fotografii je budova vyfocena spolu s náměstím, na němž se nachází. Snímek je focený z výrazného podhledu, aby byl výsledek jiný, než ostatní fotografie tohoto objektu třeba na internetu. Rovněž je zde záměrem zachytit minimální počet lidí, aby byla fotografie zaměřena čistě na popis a nebyla rušen dynamickými výrazy lidí. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: 17mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800     Fotografie 7. a 8. Dalším fotografovaným objektem je Salmův mlýn, který leží poblíž zimního stadionu v Blansku. Tuto budovu jsem si vybrala mimo jiné proto, že je příkladem toho, kdy se pro opuštěný objekt najde využití, a tak jeho existence není zcela zbytečná. V Salmově mlýně se totiž nachází malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou, která poskytuje proud pro již zmíněný areál zimního stadionu. Nevzhledná a poničená budova je majetkem města Blansko, ale do oprav se nepouští z důvodu neukončených restitučních řízení s rodinou Salmů. Také v tomto případě bylo velmi těžké vybrat snímky, které do projektu vyberu. Podařila se mi sice jedna velmi pěkná fotka, nicméně podobných je na internetu mnoho a i proto jsem se rozhodla ukázat jiný pohled. Sedmou fotografii jsem zařadila pro to, že je zde hezky vidět, jak starou budovou protéká voda, díky čemuž má využití i v dnešní době. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800   Mlýn je celkově ve velmi špatném stavu, má opadanou omítku, rozbitá okna, vyryté nápisy na stěnách. Snímek s číslem osm je focený z cesty, která se nachází mezi zmiňovaným objektem a železnicí. Ta je opravdu frekventovaná, neboť přes Blansko vede trať Brno – Praha. Pozorní cestující tedy mohou právě tuto stranu mlýna zahlédnout. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800     Fotografie 9. a 10. Na fotografiích je zachycen panský pivovar v Boskovicích, který vznikl v 17. století. Nachází se v blízkosti sportovního areálu Červená zahrada. V roce 1948 byl podnik znárodněn a dva roky poté se v něm uvařilo poslední pivo. Následující čtyři roky byla v budově otevřena restaurace a sál, ve kterém se odehrávalo kulturní dění města. Nicméně poté se budova opustila a od té doby je prázdná. Město Boskovice uvádí, že je pivovar v současnosti využíván jako sklad. Devátá fotografie zachycuje stav pivovaru v jeho aktuální podobě. Můžeme si všimnout, že oproti jiným opuštěným budovám ještě není v tak špatném stavu a tudíž by případné investice do jeho oprav nebyly tak finančně náročné. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: 16mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800     Druhá fotografie objektu, tedy fotografie s číslem deset, byla pořízena uvnitř. Jedná se o poměrně velký prostor, který však v současnosti jako sklad neslouží. Stejně tak je na fotce zřetelně vidět špatný stav zdí a trámů, který při pohledu z venku není až tak patrný. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: 16mm Čas expozice: 1/250 vteřiny Iso: 6400     Fotografie 11. a 12. Boskovický pivovar není jediný na okrese, který zůstal prázdný. Dalším takovým je pivovar v Rájci nad Svitavou, který patří mezi nejstarší v celé České republice. Zhruba šestnáct let před zestátněním celého objektu, které proběhlo v roce 1945, byl objekt prodán rodem Salmů společnosti Moravia Brauerei. Poslední pivo bylo uvařeno v roce 1974. Velká část zaměstnanců následně odešla do nedalekého pivovaru v Černé Hoře, který funguje dodnes. V současné době patří pivovar akciové společnosti ZERA Rájec. Ta využívá část jako sklad, nicméně některé budovy jsou prázdné a objekt, který je už v tak hodně špatném stavu, dále chátrá. Na fotce číslo 11 můžeme vidět vstupní bránu, nad kterou je již velmi špatně čitelný nápis „ZÁMECKÝ PIVOVAR V RÁJCI NAD SVITAVOU“. Nad ním je ještě tentýž nápis německy, ale ten již díky výraznému poničení fasády budovy nelze přečíst. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: 16mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800     Další fotografie s pořadovým číslem 12 zachycuje pivovar z větší dálky, než fotografie předchozí. Zde jsem se nesnažila o žádné zvláštní a neotřelé zachycení, ale pouze jsem chtěla ukázat stav objektu. Zatažené počasí dodává celé fotografii na vážnosti, což vzhledem k úrovni poničení fotku hezky doplňuje. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: 16mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800     Fotografie 13. a 14. Po delším zvažování jsem se rozhodla cyklus uzavřít fotografiemi z místa, které je ukázkovým příkladem toho, když se město rozhodne jednat. Právě na tomto místě stál až do roku 2015 hotel Dukla, který město koupilo za nemalé peníze, nicméně zůstal ladem a pouze v přízemí fungoval malý obchůdek s oblečením. Budova hotelu byla velmi často diskutovaným tématem, protože se nacházela na náměstí Republiky, tedy v centru. Město se nakonec rozhodlo hotel zbourat. Po náročných demoličních a následných stavebních úpravách se na místě rozprostírá park s fontánkami a dětskými průlezkami. Třináctá fotka zachycuje park, ve kterém nyní mohou lidé trávit volné chvíle. V dopoledních hodinách zde můžeme vidět maminky s dětmi, v odpoledních zase školáky se zmrzlinou. Přestože některým lidem připadá místo poněkud extravagantní, určitě to bylo to nejlepší možné řešení. Režim: Manuál Clona: F3.5 Ohnisková vzdálenost: 16mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800   Na závěrečné fotografii celého cyklu vidíme stánek městské knihovny, která byla po dobu letních prázdnin zavřena. Nicméně aby to občanům Blanska nebylo líto, otevřela v novém parku čítárnu, kde si lidé mohli půjčit noviny, časopisy a pohádky. Také zde byla pro všechny šikovné děti zprovozněna dílnička. Režim: Manuál Clona: F4.0 Ohnisková vzdálenost: 19mm Čas expozice: 1/4000 vteřiny Iso: 800   Sebehodnocení Přestože projekt nenaplnil všechny mé představy, tak si myslím, že cíle se mi podařilo dosáhnout. Během samotného zpracovávání jsem usoudila, že by si projekt zasloužil hlubší prozkoumání a to především v těch případech, kdy je budova opuštěná a nevyužívaná z určitých nevyřešených vlastnických důvodů. Nicméně jsem se mylně domnívala, že takových případů najdu mnohem více, ale je možné, že je to dáno pouze oblastí, kterou jsem se zabývala, a jiné okresy to mají jinak. Podívat se na tuto problematiku z tohoto úhlu by však vyžadovalo hlubší a časově náročnější zpracování. Díky projektu jsem si vytvořila jasnější představu o tom, kolik budov bez využití se v okresu Blansko nachází. Překvapením pro mě bylo, že se často jedná o budovy s historickou hodnotou a daly by se řadit mezi památky. Jejich poměrně velké zastoupení mě zaskočilo stejně jako to, že se často jedná o místa, kterou spousta místních lidí denně míjí a o jejich bezúčelnosti nemají potuchy. Pokud se přesunu k hodnocení samotných fotografií. Vzhledem k tomu, že se focení věnuji velmi krátce, jsem se svou výslednou prací celkem spokojena. Samozřejmě vím, že nejsou dokonalé a i já sama jsem si vědoma jistých chyb. Nicméně se hodlám dále zlepšovat a trénovat. Určitě bych se příště více zamyslela nad místem, ze kterého fotky vznikaly. Myslím si, že kdybych bývala měla lépe nastudovaný okolní terén, možná by se mi kromě fotek informačního charakteru podařilo udělat i fotky s větším s větším uměleckým pohledem. Přestože už vím, že se některé aspekty daly pojmout jinak, samotná tvorba a zpracování celého projektu mě bavilo a dalo mi cenné zkušenosti. Literatura a použité zdroje ŠMOK, Ján. Skladba fotografického obrazu. 2. vyd. Praha: SPN, 1983. Dostupné online: Český statistický úřad: https://www.czso.cz/csu/xb/charakteristika_okresu_blansko Katastr nemovitostí: https://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Město Blansko: https://www.blansko.cz/ Boskovický region: http://www.regionboskovicko.cz/index.asp Technické parametry: https://www.digimanie.cz/fotoskola-4dil-clona-a-vse-kolem-ni/1316
Zobrazeno 4483 krát
Naposledy upraveno: st., 22. květen 2019 16:41
Marta Bednářová

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste