Vytisknout tuto stránku
čt., 19. březen 2020 17:49

Špičky světového deathcoru poctily svou návštěvou i Prahu

CJ McMahon z Thy Art Is Murder CJ McMahon z Thy Art Is Murder Zdroj: Filip Rabenseifner
Loni se australská deathcorová kapela Thy Art Is Murder předvedla v Čechách hned dvakrát - poprvé v únoru jakožto předkapela pro jejich krajany Parkway Drive, podruhé v létě jako jeden z hlavních taháků festivalu Brutal Assault. Letos si splnili svůj sen halového headline tour, během kterého nevynechali opět ani Prahu a doprovázela je čtveřice stejně nekompromisních kapel - I AM, Fit For An Autopsy, Rivers of Nihil a Carnifex.

Ve čtvrtek 13.2.2020, předvečer nejromantičtějšího dne roku - Dne svatého Valentýna - se v pražském klubu Meet Factory pomalu, ale jistě schylovalo k neméně romantické události. Již kolem čtvrté odpolední se začali ve foyer klubu a před klubem samotným poklidně shromažďovat první vyznavači tvrdé hudby. Krátce po půl šesté, kdy byly oficiálně otevřeny dveře sálu, se po velmi krátkém běhu každý, včetně mě, vypravil na své oblíbené místo v hledišti - někdo úplně dozadu, někdo ke zvukaři, kde je nejlepší zvuk, nejodvážnější doprostřed, přímo do kotle a asi dvacítka nás, méně či více odvážných, se vešla přímo do první řady.

 

Po přibližně hodinovém čekání přichází na scénu první kapela, texaský masakr I AM. Jak na konci turné napsal na svém instagramu sám bubeník Thy Art Is Murder: „tohle je to nejtvrdší, co za celej večer uslyšíte. Upřímně,“ a nezbývá mi nic jiného než souhlasit. Tvrdé riffy a breakdowny, které by mohly drtit zem, nenechaly jednu hlavu v klidu.

 

O čtvrt na osm došla řada na pensylvánské technical-death metalisty Rivers Of Nihil. Z první řady byl slyšet jasný zvukový deficit způsobený výměnou přechodem z reálných aparatur na simulace - zvuk nebyl tak zřetelný a hutný, jako u předchozích I AM. Dle ohlasů fanoušků z kotle bylo však vše v pořádku a pro řadu z nich byli právě Rivers of Nihil vrcholem večera.

 

Postupem večera přibývalo i mosh pitů a crowdsurferů. Perfektní atmosféru podpořila i další kapela, Fit For An Autopsy z New Jersey. Nekompromisní technické riffy, houpavé rytmy a rychlá tempa skladeb - slovo autopsy neboli pitva v jejich názvu je určitě příznačné.

 

Stejně jako Thy Art Is Murder, i čtvrtá z kapel, kalifornští Carnifex, byli naposledy v České republice minulý rok na festivalu Brutal Assaul. Letos sem však přijeli předvést své zbrusu nové, fanoušky poněkud rozpačitě přijaté album - World War X. Titulní skladba albumu se stala i otvírákem jejich koncertů. Společně s No Light Shall Save Us to byly jediné dvě skladby, které se z nového alba dostaly na setlist, což potvrzuje opatrnost ohledně čerstvě vyšlé novinky.

Ještě než technici nachystali stage pro Thy Art Is Murder, zvukař pustil z reproduktorů známý hit Don't Stop Me Now od Queen. Pro překvapení všech, nejen že byla celá skladba odzpívána i davem fanoušků, ale těsně před jejím vrcholem, kytarovým sólem, se dav rozestoupil a s jeho prvními tóny se rozběhl proti sobě v podobě wall of death. Wall of death na Queen? To asi jinde neuvidíte.

Krátce před desátou jsme se konečně dočkali a stali se lidskými terči headlinerů Thy Art Is Murder. Human Target, neboli lidský terč, se jmenuje jejich nejnovější deska. Tématem však není fyzické násilí, nýbrž každodenní míření sociálních sítí na všechny z nás. „Pokud si tady teď začneme povídat o zmrzlině, a já si pak půjdu do backstage na cígo, okamžitě na mě z Instagramu vyskočí reklama na zmrzlinu, a pak mi ještě příjde email o tom výborném českém podniku, kde dělají tu nejlepší zmrzku. Je na mě mířeno kvůli věcem, o kterých mluvím - já ale nikomu nedal povolení, aby mě takhle špehoval,“ říká zpěvák CJ McMahon v rozhovoru pro Metalshop TV.

Samotná show začala dvojicí skladeb z novinky Human Target - Death Squad Anthem a Make America Hate Again. Tento intenzivní otvírák rozpoutal peklo v už tak bujaré atmosféře. Následován byl klasikou The Purest Strain of Hate a další dvojicí novinek, titulní skladbou Human Target a Eternal Suffering. Samozřejmě nechyběla ani „povinná“ hymna Dear Desolation, následována v posledních letech oprášenou raritou Fur And Claw. Po skladbě Holy War kapela ukázala, že si za svou novou deskou opravdu stojí - v setlistu se totiž objevila i skladba New Gods. Po trojici notoricky známých skladeb The Son of Misery, Puppet Master a Reign of Darkness, které kapelu definují, byl koncert zakončen osobní záležitostí zpěváka - Chemical Christ - která je McMahonova zpovědí z dob, kdy drogy byly jeho každodenní náplní života.

Večer nebyl přínosný jenom v podobě skvělého zážitku a odreagování, ale i vědomím toho, že lidé na koncerty menších kapel stále chodí, a že nová hudba má ve světě místo a posluchače.

Zobrazeno 1431 krát
Naposledy upraveno: pá., 20. březen 2020 14:45
Filip Rabenseifner

Student muzikologie a mediálních studií, redaktor na KlasikaPlus.cz, copywriter na TopRanker.cz, editor zde na PresUP a správce facebookové stránky PRES.UPmedia.

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste