Linda Judasová

Linda Judasová

Všechno má svůj rub a líc, i karanténa

Zveřejněno v: PUBLICISTIKA
Karanténa, slovo, které v posledních týdnech skloňujeme všichni několikrát denně. A ve většinové míře negativně, vždyť se není čemu divit. Jsme zavření doma, odřízlí od přátel, rodin a blízkých. Donutila nás ke studiu i práci z domova. Znemožnila nám navštěvovat kulturní akce, sportovní utkání a mnohé další. Abychom jí ale nekřivdili, ona karanténa není sice to nejšťastnější, co nás mohlo potkat, ale už od dětství přece všichni slýcháme, že je důležité hledat na věcech i to dobré. A věřte, že nějaká pozitiva se dají najít i tady. Kdybych měl čas…Tahle věta je kouzelná a zároveň tvoří takovou ultimátní a vždycky fungující výmluvu na to, proč se nevěnujeme svým starým zájmům, aktivitám, které jsme chtěli vždycky vyzkoušet a tajným snům. Jenomže zrovna teď nám všem život hraje do karet. Je jasné, že ani v tuto chvíli nemáme takové volno, abychom vylezli na Mount Everest a objeli celý svět za osmdesát dní, ale na určitou dobu můžeme být pány svého času. Povinnosti si můžeme (ve většině případů) rozplánovat na dobu, kdy sami chceme a snažit se využít každé vteřiny naplno. Člověk má najednou tendence víc si organizovat život. Vždyť i ten největší lenoch by ze sebe musel mít špatný pocit, kdyby si promítl dva měsíce svého života a zjistil, že nebyl schopný udělat absolutně nic a má za sebou jen vstávání v čase oběda a rozlámaná záda ze střídání poloh na gauči a v posteli. Tohle období je ideální například pro změnu životního stylu, a tak každoroční ženské předsevzetí „musím zhubnout“ nabírá úplně jiný rozměr. Vždyť není důležité, aby se z člověka stal sportovní maniak během měsíce, ale je důležité najít nějakou kompenzační aktivitu, která dovede vyvážit veškerý stres, který v tuto dobu může vznikat, a ta nám třeba přinese do života příjemnou zálibu, kterou si zamilujeme a budeme se jí věnovat. A tak si slibme, že na celé tohle období přestaneme nahlížet jen negativně, nebudeme si pořád opakovat to, jaké příšerné záležitosti nás čekají po návratu do normálních kolejí a snažme se využít svěřený čas efektivně. Teď se nemusíme vymlouvat. A naučme se trávit čas sami se sebou. Člověk je sám sobě přece tím nejdůležitějším parťákem. Není nic hezčího, než mít po boku milující a milovanou, ale i tak jsou chvíle, kdy vás a vaše činy nebude chápat nikdo jiný líp než vy sami.

Všechny obchody by mohly otevřít do konce května

Zveřejněno v: ZPRÁVY
Minulý týden vydala vláda plán o postupném otevírání ochodů, které jsou kvůli pandemii koronaviru zavřené již přes měsíc. Jejich znovuotevření mělo původně postupovat v několika vlnách do června, především podle metrů čtverečních a také na základě toho, jestli se prodejna nachází v obchodním centru. Díky příznivě vypadající situaci kolem pandemie to ale vypadá, že by se všechny obchody mohly otevřít asi o dva týdny dříve.
Pandemie nového typu koronaviru se dotkla snad všech a všeho, ekonomiky, školství, obchodu, ale také kultury. Kromě uzavření divadel, muzeí a galerií, byla uzavřena také všechna kina, což se dotklo premiérového uvedení mnoha českých i zahraničních filmů. Při zavedení prvních opatření, kdy byly kapacity sálů omezeny na sto lidí, si většina kin vymyslela alternativní řešení a filmy promítala jen pro omezené publikum čítající devadesát devět lidí. V dalších dnech ovšem došlo k úplnému uzavření všech kin, divadel a dalšího kulturního vyžití. Zatímco většina divadel přešla na online přenosy. Kina se takto zařídit nemohou a spousta filmových produkcí byla nucena své premiéry přesunout třeba i o celý rok.
Pandemie nového koronaviru sice poslala svět do karantény, zavřela školy a potrápí ekonomiku, ale odvětví kultury jejímu řádění do jisté míry odolává, nejen že spousta divadelních představení, koncertů a hudebních vystoupení probíhá přes živé vysílání na sociálních sítích, dalším důkazem je i to, že proběhne tradiční událost na poli klasické hudby – Smetanova Litomyšl, byť jinak, než je tomu obvyklé.

Tipy na místa, kde se v Česku budete cítit světově

Zveřejněno v: PUBLICISTIKA
Letošní léto nejspíše strávíme v České republice, to ale rozhodně není důvod ke smutku. Aniž bychom si to uvědomovali, naše domovina nabízí tolik míst k vidění, že bychom se až divili. Co si budeme povídat, každý má ve svém okolí někoho, kdo viděl Velkou čínskou zeď, deštný prales, ale když mu řeknete, ať ukáže na mapě Chrudim (dosaďte si dle libosti a znalostí), bude jen kroutit hlavou. V Česku se přitom nachází tolik pozoruhodných míst, na která jinde nenarazíte. A pokud máte strach o svůj instagramový účet, nebojte se, i tam jim to bude slušet. A vám taky!
Česká republika - Vlivem pandemie nového typu koronaviru nebude možnost vycestovat do určitých zemí možná i na dva roky, řekl na konci března epidemiolog Roman Prymula. Možnost neomezeného cestování, bude ještě na dlouhou dobu pouze velkým snem. Vše záleží na dalším vývoji situace kolem Covidu-19. V tuto chvíli ovšem probíhají příslušná jednání o možnosti vycestovat na Slovensko a do Chorvatska, uvedl to v sobotu 18. dubna ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. 
Česká republika - Dveře všech škol se pro žáky a studenty uzavřely ve středu 11. března. Od té doby probíhá online výuka a žáci i studenti se učí ze svých domovů. Podle aktuálního vládního plánu by se do konce školního roku ani neměli vrátit do běžného režimu. Přednost v tuto chvíli mají zejména žáci závěrečných ročníků středních škol a učilišť, prvního stupně a studenti absolventských ročníků vysokých škol.

Covid-19 má v České republice svou druhou oběť

Zveřejněno v: ZPRÁVY
česká republika - Bylo jen otázkou času, kdy si nový tip koronaviru začne vybírat své oběti i v tuzemsku. Tou druhou se stal muž z Havířova ročník 1975, který se dlouhodobě léčil s onkologickým onemocněním. Hospitalizovaný byl v havířovské nemocnici od minulé středy.

Studuju žurnalistiku, nejsem nájemný vrah

Zveřejněno v: PUBLICISTIKA
Na otázku „co studuješ?“ existuje v mém životě několik zaručených typů reakcí na moji odpověď. Ať už jsou pozitivní, nebo negativní, většinou má každý tento komentář něco do sebe, všechny se liší, ale zároveň mají přece jen něco společného. Nikdy nezůstane jen u krásně prosté otázky „aha a baví tě to?“

Vítej opět mezi námi, zkouškové

Zveřejněno v: PUBLICISTIKA
Zkouškové je podivná věc, dokáže totiž i z jinak silného a spořádaného člověka udělat na určitou dobu psychickou trosku, kterou dokáže rozhodit i zvuk hodinových ručiček. Ty se totiž v tuto dobu stávají největším nepřítelem. S časem vede každý student úporný boj, navíc mám podezření, že se v dobách zkouškového i jinak měří, asi podobně jako v matematice, všichni totiž víme, že je to hodina, kdy minuta má tři sta šedesát sekund, ve zkouškovém to funguje naopak, minuta má sekund maximálně patnáct a i když se snažíte sebevíc, den má pocitově přibližně pět hodin. To máte tak, probudím se, mám samosebou časový předstih. Je něco kolem sedmé, krátce se protáhnu a mířím pozdravit jediného kamaráda, který mi ve zkouškovém zbyl... tak tedy: “dobré ráno, kávovare.” Pak se krátce zamyslím nad svou studijní strategií a bum, je deset hodin, začínám si uvědomovat, že jsem se ještě nic nenaučila a v ten moment to přijde... vybavujete si, jak v každém pořádném filmu má každý záporák svůj ďábelský smích? Tak přesně toto nám v čase zkouškového simuluje tikot hodin... tik tak, tik, tak... fáze panikaření z toho, že nestíhám zabrala mnohem více času, než by se dalo čekat, takže je jedenáct hodin, a já se začínám učit. Přečtu si stránku něčeho, co absolutně nedává smysl, ale musím už za dva dny vypadat, jakože to vím a znám odnepaměti. Připadá mi, že během celé té doby se stihla Růženka snad dvakrát píchnout do prstu, usnout a zase se probudit, podívám se přímo do očí, pardon, ciferníku svého nepřítele a zjistím, že uběhlo sotva deset minut, které mě ovšem tak vyčerpaly, že si musím jít uvařit oběd. Člověk by nevěřil, ale zrovna během zkouškového se ze mě stává hotový šéfkuchař, nebo to tak v mé hlavě alespoň vypadá. Takže si pojídám svou rýži s mraženou zeleninou přímo z pánve (protože já se přece učím na zkoušky, nemám čas umývat nádobí), v mých představách ovšem pořád chutná jako z pětihvězdičkové restaurace, a v tom to přijde znovu, zlověstný smích, který se ozývá nad mou hlavou... tik tak, tik tak, jsou tři... bůh ví, co mi trvalo tak dlouho, ale čert to vem, teď už se vážně budu učit, hned co se podívám na další díl Ordinace v růžové zahradě (vždyť i z ní se v těžkých dobách zkouškového stává oscarový snímek). Potom si srovnám zvýrazňovače v penálu, uklidím rozházené oblečení ve skříni, zajdu uklidit sklep, vyvenčím psa, kterého nemám a vše zakončím tím, že rituálně obětuju všechny hodiny, které doma máme, příliš mě stresovaly. A učit se začnu hned zítra.

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Srpen 2020 »
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace