"Beethoven komponoval od pěti let, já začal hrát až v osmi," říká klavírista a skladatel Marek Keprt

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Marek Keprt je klavírista, skladatel a vyučující na katedře muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Studoval na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Také je ředitelem 7. festivalu soudobé vážné hudby MusicOlomouc 2015.

Kdy jste s hrou na klavír začal, když vezmeme v potaz, že skladatel a klavírista, jako je Mozart, hrál a komponoval už v pěti letech?

U mě to nebylo až tak brzo, já jsem začal na klavír někdy v osmi, což se pokládá za pozdě, standardní doba, kdy začít, je šest let. Dokonce Japonci a jiné východní školy začínají ve třech letech. Podle mě to nehraje velkou roli, obzvlášť pro skladatele. Byli takoví, kteří byli výborní virtuosové a pak takoví, co moc dobře nehráli na žádný hudební nástroj, například Berlioz. Někdy je pro skladatele lépe, když umí hrát na více instrumentů, i když ne dokonale. Je to z hlediska kompoziční práce, aby znal techniky nástrojů a práce s nimi. Já jsem tedy začal v osmi tady v Olomouci, na Základní umělecké škole Na Vozovce, u paní učitelky Hanákové a pak jsem tu byl i druhý cyklus, protože jsem nechodil na konzervatoř.

Ano, nemáte vystudovanou konzervatoř, ale pokračoval jste v kariéře hodně vysoko – studiem ve Vídni. Jak k tomu došlo?

Proč to Rakousko – bylo to těsně po revoluci, rok 1992, a já jsem věděl, že chci dělat hudbu. Dělal jsem tady ekonomku, chodil do “zušky“ a bral hodiny harmonie a kontrapunktu u docenta Čotka. Také jsem jezdil do Prahy na soukromé hodiny dirigování k docentu Fišerovi. Vídeň byla pro mě docela blízko a uměl jsem dobře německy, protože moje maminka učila tady na germanistice a já jsem uměl jazyk z domu už od malička. Mluvil jsem německy skoro jako česky, nebyla tu tedy žádná jazyková bariéra. Zkusil jsem udělat přijímačky a klaplo to.

Jak se Vám tam líbilo?

Záleží na tom, z jakého pohledu. Vídeň má obrovské plus z hlediska kulturní nabídky, v té době se Praha vůbec nemohla rovnat, co se týče koncertů a úrovně opery. A také nové, současné hudby. Byly tam neustále akce spojené se zajímavou soudobou hudbou. Chodil jsem i hodně do divadel na činohru, vstupenky nebyly drahé. Koncerty filharmonie a jiných prestižních těles ale byly hodně drahé a neexistovalo studentské vstupné. Koncerty soudobé hudby byly ale buď za dobrovolné vstupné, nebo v rámci školy, tudíž pro nás studenty zdarma. Skvělá byla Vídeň i z pohledu pedagogů. Jedna z nevýhod spočívala v tom, že to byla obrovská škola, nikdo se s nikým neznal a studium bylo hodně anonymní. Hlavní problém byl s cvičením na klavír, na kolejích jich bylo málo a kupodivu byly ve špatném stavu. Tam jsem třeba čekal na vrátnici dvě hodiny, než se uvolnil nástroj, který byl ještě ke všemu mizerný.

Koncertoval jste i jinde v cizině, například v Maďarsku, co Vás táhlo zpátky do Česka?

Dostal jsem nabídku dělat doktorát tady na katedře muzikologie. I když jsem byl ve Vídni, pořád jsem jezdil do Olomouce, je to přeci jen blízko. Nezůstal jsem tam také proto, že tam nebyly dobré pracovní podmínky, nemohl jsem cvičit a existovala hrozná byrokracie. Jsem rád, že jsem se vrátil, měl jsem tu a pořád mám velmi dobré zázemí. Na Konviktu hraji na velmi dobrý klavír a cvičím i do noci.

Užijeme si Vás tedy v Olomouci ještě dlouho?

Předpokládám, že ano, naprosto mi to tu vyhovuje.

Teď k Vaší tvorbě – skladby mají zvláštní názvy, jako „pískozkožnění, zostrovění, vyškeblování.“ Kde na ty novotvary chodíte a kde Vás celá ta idea napadla?

To už je dlouho, vždycky jsem rád četl poezii a rád si se slovy hraji. Pokládám to s hudbou za rovnocenné médium, ve kterém se pohybuji. Píšu si taková slova či krátké a stručné verše a pak vyberu to, co nejvíc koresponduje s hudbou. Někdy je dokonce nejdřív název a pak hudba, jindy je to naopak.

Nenapadlo Vás tedy otextovat nějakou píseň?

To ne, já se pohybuji v jiných rovinách, má hra s jazykem vyžaduje něco jiného. V roce 2003 jsem zkomponoval operu, která byla ale celá na text Kafky. Já jsem ho celého prolouskal a vybíral jsem si jednotlivé části textu a poskládal je kolážovitým způsobem do úplně jiných souvislostí. Vytrhl jsem něco z kontextu a smontoval dohromady.

Nyní záludná otázka – kde se vidíte za patnáct let?

Já chci být pořád tady, naprosto mi to vyhovuje. Rád bych se více než doteď věnoval koncertování a komponování, protože jsem učíval i v Opavě na konzervatoři a nyní mám pořád pár hodin na univerzitě v Ostravě, takže času moc není. Rád bych trochu změnil poměry, méně tedy učit a více se věnovat skládání a koncertům. Také jsem se věnoval více klasickým autorům, čím dál víc chci ale dělat soudobou hudbu.

 

Rozhovor je přepisem rozhlasové podoby, kterou vysílalo rádio UP AIR. V pořadu Hudebně-kulturní blok zpovídal Marka Keprta moderátor Stanislav Jakeš.

 

 

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Únor 2018 »
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28        

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace