Dušan Šiška 
Podle všeho se totiž mrtvá dívka, která se pokusila přejít berlínskou hranici, nesnažila utéct do Západního Berlína, ale naopak z něj utíkala a při tomto útěku byla zastřelena západoberlínskou policií. Po Müllerové chce Stasi znát identitu této mrtvé dívky, ale zároveň nechce, aby se v případu více angažovala. Čím více se však případem mrtvé dívky zabývá, tím více odhaluje zkostnatělost a dokonalou provázanost prošpiclovaného policejního režimu v Německé demokratické republice v polovině 70. let, kterému na rozdíl od svého manžela věří. Její manžel navíc s případem mrtvé dívky úzce souvisí. Na první pohled se autor zřejmě snaží o něco, čemu se dnes říká genderová neutralita nebo genderová vyváženost. Manžel hlavní hrdinky je totiž učitel/vychovatel. Přisuzuje tak typicky spíše ženské povolání muži a naopak. To však příliš nekoresponduje s dobou a místem, ve kterém se příběh odehrává.
Pro děj knihy je vůbec zasazení do Východního Berlína roku 1975 zásadní. Nejen, že místo a čas pro celkový dojem díla stěžejní, ale bez tohoto pozadí by šlo o průměrnou detektivku s průměrným dějem. Autor poměrně dobře vykresluje mrazivou atmosféru nejrepresivnějšího režimu, který ve východním bloku panoval. V policejních strukturách panuje nejasná hierarchie a každý je snadno nahraditelný. Karin se sice zdráhá uvěřit tomu, že režim, kterému věří, ve kterém žije a pro který pracuje, je vlastně zkostnatělý a nespravedlivý, ale jak se postupně zaplétá se Stasi a odhaluje jejich praktiky, ze kterých je zmatená a neví, zda svým kolegům a nadřízeným může věřit, čelí pochybnostem o jeho spravedlivosti. Její pochybnosti umocňují další mrtví na německo-německé hranici mimo Berlín i návštěva Západního Berlína, která je součástí policejního vyšetřování. Nelze se divit. Vždyť právě v 70.letech byl Západním Berlínem významným centrem pro alternativní životní styly, něco, co je tabu, prakticky neexistovalo.
Protože kniha vyšla v roce 2015, čtenáře mohou lehce nadzvedávat ze židle nesrovnalosti, které se v knize objevují. Autor svou knihu přizpůsobuje čtenářům a společenským požadavkům dnešní doby. Těžko si lze představit, že by takovýto případ v NDR mohla dostat na starost žena a její mužský podřízený. Manželská krize hlavní hrdinky je umocňovaná hádkami, ve kterých jí její manžel například vyčítá, že mu není ani schopná zavolat. V NDR sice určitě v 70.letech už pevné linky existovaly, ale těžko si představit, že s nimi lidé vyvolávali jako dnes, natož aby u nich někdo celé dny vysedával a čekal na hovory. Příběh pokulhává jen v drobnostech. Celková atmosféra totalitního východního Německa a jeho struktur je zobrazena poměrně dobře a přesvědčivě.
Hodnocení: 60%
Počet stran: 332
Autor: David Young
Český překlad: 2018, Nakladatelství Jota Brno
