Jak jedly naše babičky a jejich babičky na Velikonoce

Ohodnoťte tento článek
(1 Hlasovat)
Tradiční pokrmy
Tradiční pokrmy Zdroj: mlsanicko.cz
Na Velikonoce má skoro každá domácnost svoje tradiční recepty, které vaří a peče klidně už po několik generací. Tradiční pokrmy jsou inspirované křesťanskými symboly a velikonočními prvky. Do pokrmů se přidává hodně zelených ingrediencí k oslavě příchodu jara. Velikonoce vznikly v pohanských dobách jako oslava jarní rovnodennosti a probouzení přírody, později přešly v nejhlavnější křesťanský svátek celého roku - zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Na Bílou sobotu končí čtyřicetidenní půst. Lidé dříve po tyto postní dny nejedli těžká a mastná jídla a nepili alkohol. Velikonoce pak jsou odměnou, při které se jí hodně hutných pokrmů obsahující mouku, máslo, vejce a další těžší suroviny. Na zelený čtvrtek lidé jedli zelené pokrmy, hlavně hodně špenátu a všeho, co rostlo doma na zahradě. V pátek nebijí zvony na kostele a v sobotu přišel na řadu úklid celé domácnosti. Vymetaly se pavučiny po zimě a umývala se okna, aby si všichni mohli vychutnat přicházející jaro. Po Božím hodu Velikonočním pak přichází Velikonoční pondělí.

Dnes jsou typická kuřátka, zajíčci a vajíčka. Peče se beránek, vaří se a barví vajíčka. Jak se však jedlo dříve, mnoho lidí ani netuší. Proč je tedy symbolem právě beránek a proč se peče z těsta?

Na Škaredou středu se podávalo jídlo, které záměrně vypadalo „škaredě.“ Podávaly se trhance na všechny způsoby - z bramboráků, palačinkových těst a placek všeho druhu, ať už na slaný nebo sladký způsob. Lidé se nesměli „škaredit“, aby nebyli škaredí na ostatní po všechny středy v celém roce a taky vymetali komíny. Popeleční středa je den, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista.

Kočičí tanec i šumajstr

Na Zelený čtvrtek se jedlo co nejvíce zelených pokrmů, hlavně čerstvé kopřivy ze zahrady, které čistí a odvodňují tělo. V moderním jazyce bychom mohli tento den nazývat jako detoxikační. Na jídelníčku nechyběly ani luštěniny a veškerá jarní zelenina, ze které se mohly připravovat polévky a jiné pokrmy. Zelenou a výraznou bylinkou je také petržel, která se konzumovala například s jarní polévkou. Typickým jídlem pak byl „šumajstr“, který se připravoval z fazolí, krup, česneku, majoránky a smažené cibule. Toto jídlo mělo více podob, v některých krajích se jídával „kočičí tanec“, ve kterém se fazole vyměnila za čočku. Řadíme sem také „pučálku“, což je vyklíčený a na másle smažený hrách, někdy se podává i na sladko. V každém kraji byste ale našli luštěninový pokrm, který je typický pro Zelený čtvrtek.

Velký pátek byl ve znamení půstu. Minimálně se nejedlo maso, u křesťanů se v podstatě nesmělo jíst maso žádný pátek. Proto, když přijdete v pátek do restaurace, mají mnohá zařízení sladká jídla, je to pozůstatek z bezmasých pátků. Na Velký pátek se pekly ryby, chudší domácnosti pekly alespoň ryby vytvarované z bramborového těsta. Dělaly se také husté polévky, tzv. hrstkové, tedy co dům dal. Mohly to být luštěniny, zelenina, brambory nebo třeba zelí. Vařila se i již zmíněná sladká jídla, často kynuté knedlíky s ovocem a tvarohem nebo strouhankou.

Pečený Jidáš

O Bílé sobotě se lidé dojídali vším, co v předchozích dnech a čtyřicetidenním půstu vynechali. Typická je velikonoční nádivka a konečně, co všichni dobře známe, mazanec. Podle kraje se sladil sladkou smetanou, plnil tvarohem anebo máčel ve víně. Někde se místo mazance pekly Jidáše, které mu byly podobné, jenom přelité medem a posypané mandlemi. Jinde to byli ptáčci, kteří se pekli taktéž z kynutého těsta a zdobili sušenými rozinkami.

Boží hod Velikonoční je a byl slavnostní den. Stůl se prostíral svátečně, podával se masový vývar a peklo se hodně buchet a mazanců. A nedělaly se jenom sladká jídla, ale i hodně masa - telecí, jehněčí a kůzlečí. Hlavním masem byl však pečený beránek, který je symbolem oběti a nevinnosti. Méně majetné rodiny pekly sladkého beránka z těsta. To je jedno z mála jídel, které se dochovaly dodnes.

Vejce byly stěžejní surovinou na Velikonočního pondělí. Považují se za symbol nového života. Připravovaly se nadívaná, smažená nebo třeba v nádivce. Koledníci dostávali vejce za odměnu, buď v podobě vyfouklých kraslic, vařená nebo různě barevná. Dnes se barví potravinářskými barvivy, v dřívějších dobách se barvilo červenou řepou, slupkami z cibule, červeným zelím, obilím nebo lipovým květem a kopřivami.

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Srpen 2018 »
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace