Když mámě zjistili rakovinu, pomohlo mi to přestat, svěřil se bývalý uživatel drog

Ohodnoťte tento článek
(5 hlasů)
ilustrační foto
ilustrační foto Zdroj: floridarehab.com
Když se ve školním kolektivu student nebo studentka přizná k tomu, že je jiné sexuální orientace, přichází vlna různých reakcí. Dívky jsou k homosexuálně orientovaným lidem tolerantní, to stejné se nedá říct o chlapcích. Přichází slovní i fyzické útoky, kvůli kterým se poté jedinci víc a víc kolektivu straní a uzavírají se do sebe. Vlivem šikany je u nich větší pravděpodobnost vývinu psychických poruch a sklon k užívání návykových a psychotropních látek. To je i případ Adama, který se rozhodl poskytnout o svém problematickém dospívání rozhovor. 

Problémům homosexuálů na školách byl věnován výzkum s názvem České školy pod lupou? Výzkum homofobie a transfobie na školách, který provedla organizace PROUD (Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu). V něm se zjistilo, že téměř polovina heterosexuálních chlapců by se prý necítila příjemně v přítomnosti gaye. Drtivá většina dotázaných také uvedla, že byla přímo nebo zprostředkovaně přítomna u fyzického napadnutí člověka LGBT komunity. Slovní urážky jsou pak už skoro českým folklórem. To dokazuje i výzkum provedený kanadským týmem pod záštitou Egale Canada Human Rights Trust v roce 2011, kterého se zúčastnilo přes 3700 studujících. Výsledky ukázaly, že až 70 % studujících téměř denně slýchá ve škole homofobní poznámky a 10 % uvedlo, že homofobní komentáře slýchají ze strany vyučujících. 

Adama, dvaadvacetiletého konstruktéra, znají všichni jako velesého a vtipného kamaráda. Za jeho dnešním já, které je psychicky vyrovnané a se sebou samotným spokojené, se ale skrývá složitá minulost. Rozhodl se svěřit s tím, jak se v průběhu dospívání musel vyrovnávat se šikanou kvůli sexuální orientaci a o své závislosti na drogách, ze které se vyléčil. 

Adame, tvoje orientace je homosexuální. Jaký byl tvůj coming out?

Coming out jsem přímo neměl, už na základní škole se o mně vědělo, že jsem gay. Nikdy jsem se tím netajil, protože jsem neviděl rozdíl mezi tím být homosexuál nebo heterosexuál. Akorát, když jsem to oznámil své rodině, máma to narozdíl od táty nesla špatně, tehdy si dala 3 panáky a šla spát. Chtěla totiž vždy vnoučata.

Gayové často bývají terčem šikany ve školních kolektivech. Byl to i tvůj případ?
Bohužel ano. Na základní škole mě mlátili hlavou o skříňku, nadávali mi a tak dále. V osmé třídě už mi dokonce začali nadávat mladší spolužáci. Jednou, na takových železných schodech mi jeden kluk řekl „Uhni buzno". Řekl jsem: „Komu říkáš buzno?," a shodil ho z těch schodů. Narazil si hlavu o zábradlí. Ale od té doby to bylo docela v pohodě, aspoň na základce.

A na střední?
Na střední jsem jednou dostal facku, tak jsem to šel říct třídní. Musela pak kvůli tomu do školy moje máma a máma toho kluka, ale nakonec se to vyřešilo. 

Myslíš, že kdybys vyrůstal v dnešní době, přijali by lidé lépe to, že jsi gay?
Určitě. Dnes je společnost mnohem více tolerantní, než byla před 10 lety. Dříve to bylo mnohem větší tabu.

Setkal jsi se někdy za dobu svého studia s drogami, jako tomu bývá u mladistvých zvykem?
Vždy jsem byl proti drogám, říkal jsem si, že je nikdy nezkusím, že jsem šťastný bez nich. Ale na střední se vše změnilo. V prváku jsem byl hodně osamělý, neměl jsem moc kamarádů, bavil jsem se jen s pár holkama. Ve druháku mě ty holky naučily kouřit trávu. Pamatuji si, že jsme šli na šumperské sanatorium, kde jsme se zhulili. Tehdy jsem se zhulil tak moc, že jsem hrál piškvorky na dlaždicích sám proti sobě. Byla to strašná sranda, najednou jsem se ale bez trávy necítil tak dobře jako s ní. Občas jsem si zahulil po škole, časem se to ale víc stupňovalo. Ve druháku jsem prohulil celý lyžarský kurz. Každým rokem to bylo víc a víc, ve třeťáku už jsem chodil hulit každou přestávku.

Zkusil jsi i něco jiného než marihuanu?
Ano, ve čtvrtém ročníku. Bylo to v klubu, šel jsem za jedním kamarádem, který prodával drogy. Dal jsem mu stovku a on mi narýsoval lajnu na záchodech. Protančil jsem celou noc, tehdy jsem to zkusil párkrát za ten rok.

Pokračovalo to nějak?
Pokračovalo. Jiný kamarád objednával emko z dark webu, takže jsem fetoval s ním. Začal jsem fetovat i s dalšími lidmi, hodně nás to sbližovalo. Na drogách jsme se navzájem svěřovali a hrozně jsme si rozumněli. Zase se to stupňovalo jako s trávou, fetoval jsem pak téměř každý víkend, někdy i v týdnu. Tohle trvalo asi rok.

Co ti pomohlo přestat?
Velkým zvratem bylo, když mojí mámě našli rakovinu. Tehdy jsem si řekl, že moje máma umírá a nechce. Zatímco já se dobrovolně zabíjím každý víkend a ještě za to platím.

Kdybys měl poradit závislému, jak přestat, co bys mu řekl?
Je důležité si sám uvědomit, že to člověk nechce, že je to špatné. Trvá to ale dlouho, většinou to je až vlivem jiných věcí. Člověk najednou vypadá vzhledově hrozně, začne se mu zhoršovat zdraví, nezvládá každodenní život bez drog. Důležité je také odříznout se od lidí, co fetují a najít si koníčky.

Jsi rád za tu zkušenost nebo lituješ toho, že jsi vůbec drogy někdy zkusil?
Nelituji. Naopak, používám to jako svoji silnou stránku. Kdybych si toto neprožil, existovalo by tu riziko, že bych do toho spadnul ještě víc. Kdybych se odstěhoval do většího města a začal s tím tam, jsem si jistý, že by to skončilo na pervitinu nebo heroinu a z toho už bych se nedostal nikdy.

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Květen 2020 »
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace