st., 1. duben 2015 13:33

Light it up blue

Je to asi tři týdny, co jsem na ulici potkala jednoho milého pána s dcerou. Stáli jsme na přechodu, když dívku postávající vedle mě zaujal fotoaparát, co mi visel přes rameno. „To nedělej, to je cenná věc,“ reagoval její otec, když se začala dotýkat objektivu. Ji to ale nijak nezajímalo, fotoaparát jí učaroval a nemohla z něj strhnout oči ani ruce, dokud jsme nepřešli na druhou stranu ulice. Na chvíli jsme se dali do řeči a utkvěla mi v hlavě věta „Česko svítí modře“.   

 

Po nějakém čase jsem hledala spojitost mezi pánem a tou větou. Pak jsem ji našla v podobě olomouckého sdružení Jdeme Autistům Naproti, zkráceně JAN. Zakladatelem organizace je právě onen pán z přechodu, Ivan Jandek, který se spolu se svou ženou Markétou věnuje pomoci, podpoře a poradenství lidem a rodinám s postižením autistického spektra. „Jinakost je také lidská vlastnost. Tím, že se vzájemně poznáváme, ztrácíme obavy z těch, kteří se neprojevují jako většina společnosti,“ říká Markéta Jandeková. Společně také vychovávají dceru s poruchou autistického spektra. Autismus je jistá vývojová porucha, která se projevuje jako neschopnost komunikovat a navazovat kontakty s okolím. Často si autisté najdou svou vlastní komunikační cestu podobně jako dcera pana Jandeka. Většinou pak ale nechápou, proč jim ostatní nerozumí. 

A proč „Česko svítí modře“? Ve čtvrtek 2. dubna je Světový den informovanosti o autismu, v rámci něhož se města u nás i ve světě rozsvítí modře. Modrá barva symbolizuje komunikaci a sebevyjádření, což je u lidí s autismem ztížené. Naději pro autismus vyjádří i Olomouc, která modře rozsvítí radniční věž i okna směrem k orloji. „Bude jezdit také tramvaj s galerií obrázků dětí s autismem,“ zve k účasti Ivan Jandek. Vyjádřit podporu ale stačí třeba i modrým tričkem.   

Snahou kampaně i sdružení JAN je, aby se informace šířily mezi běžnou společnost.  „Je důležité naslouchat jejich průvodcům, což bývají většinou jejich rodiče, nebo osobní asistenti, kteří tlumočí potřeby a pocity často nemluvícího dítěte, či dospělého. Přežitkem je také to, že lidé s autismem jsou rádi sami a nevyhledávají společnost. Samozřejmě, každý z nich je trochu jiný, ale ze zkušenosti víme, že často chtějí být s ostatními, jen nevědí, jak na to,“ říká Markéta Jandeková. Lidí s autismem se není třeba bát. Jinakosti se není třeba obávat, je to jen další z forem vesmírného projevu.

Foto: archiv sdružení JAN

 

Zobrazeno 2208 krát
Naposledy upraveno: so., 11. duben 2015 15:55
Pro psaní komentářů se přihlaste