Aneta Navrátilová 
Příběh o Karlu Kopfrkinglovi, někdejším vojákovi první světové války, teď zaměstnanci krematoria a vzorném manželovi a otci dvou dětí. Příběh, který známe snad každý. Je nejen hororem ze spalovny lidí, ale také groteskním obrazem vnitřního rozkladu jedné lidské osobnosti. Roku 1967 Ladislav Fuks napsal novelu o muži, kterého fascinace smrtí dovede až k vraždě své vlastní ženy a syna a ke vstupu do služeb nacistického vraždění židovské společnosti.
Na prkna Národního divadla přivedl Jan Mikulášek opravdu působivé obrazy. Soubor figurek panoptika, které autor vidí jako jednu z pouťových atrakcí, se v různých situacích vrací, aby narušil naše konvenční vnímání okolního světa. Je to k smíchu. A je to hodně k pláči, co se stane s člověkem bez názoru a bez páteře, když začne mít pocit nenahraditelnosti a výjimečnosti. Když z něj tak snadno dokážou jiní udělat nástroj zkázy. Může to být obraz Československa v době před druhou světovou válkou. Dnes to ale může být jakési varování mnohem obecnějšího rázu. Zážitek je to šokující, vypjatý a mrazivý.
Premiéru měla tato činohra už 15. prosince 2016. Fanoušci ale nemusí zoufat, představení jsou naplánovaná až do září tohoto roku. V titulních rolích můžeme zaznamenat Martina Pechláta, Pavlu Beretovou, Radúze Máchu či Lucii Polišenskou. Vstupenky lze rezervovat na stránkách Národního divadla. Přibližná délka představení je hodina a padesát minut bez přestávky.
