Barbora Szumowski 
Nový román Nejlepší víkend vypráví příběh šesti hlavních (rozhodně ne jediných) postav – Andrey, Jirky, Markéty, Pavla, Dáši a Berta. Všichni jmenovaní si dají na Silvestra nějakým způsobem zásadní novoroční předsevzetí, které ale v začátku knihy vůbec jako zásadní nevypadá. Spojuje je fakt, že chtějí se svým životem něco udělat, ať už si přejí změnit ho úplně, nebo jej alespoň zpestřit. Snaží se je pak plnit během celého roku (celé knihy) a především o víkendech. Jak je pro autora zvykem, tyto postavy mezi sebou mají nějaký vztah, ať už pracovní, partnerský nebo dokonce rodinný, a tvoří tak typický Hartlovský spletenec vzájemných poměrů, ve kterém je nutné se zorientovat. Udělat si pořádek je potřeba i v tom, kdo si vlastně co přeje a jak to plní, jinak se může kniha ve vašich očích proměnit jen v prázdné plkání o cizích životech.
Knížka ze života
Největší kouzlo díla opět tkví ve starostech všedních dnů postav, které zažíváme pravděpodobně my všichni. Sama sebe se po každé další Hartlově knize ptám, proč chci vlastně číst o problémech a starostech někoho jiného, když jich mám sama dost? Prostě chci. Když začnete, nejde se odtrhnout. Zápletky a vztahy jsou tak poutavé, že i silnější knihu, kterými Hartlovy romány jsou, zhltnu za pár dní. Asi proto si vlastně obyčejnými historkami o lásce, nevěře, lžích, rozchodech a setkáních získal srdce tolika čtenářů. Protože je tak reálný. A k té realitě přidává humor se špetkou sarkasmu, až si při čtení řeknete, že to je vlastně život. A to se nemění ani v Nejlepším víkendu.
Zmatená klasika
Ačkoliv si autor zachoval v nové knize všechny své standardní prvky (láska, nevěra, sex, složité vztahy a zajímavé životní situace), předchozí díla podle mého názoru rozhodně nepřekonal. V knize se objevuje na můj vkus až přespříliš postav, z nichž každá má svůj příběh, a tak se dá snadno ztratit v časové ose. Protože když tenhle dělal to, tamten byl ještě tam a onen tam v ten čas vůbec nebyl, přestože už se o tom v předchozí kapitole psalo. Jestli rozumíte. Neuškodilo by tak do příběhu zaplést méně lidí, kteří mezi sebou mají tolik spletité vztahy a občas se jen objeví a zmizí vlastně pro nic za nic.
Jestli jste ale Hartlovým dílům propadli, rádi si odpočinete i s Nejlepším víkendem. Těm z vás, pro které by Nejlepší víkend měl být první Hartlovou knihou bych doporučila začít spíš Malým pražským erotikonem nebo oboustrannými Okamžiky štěstí. Pokud se do děl zamilujete jako mnoho dalších čtenářů, po Nejlepším víkendu sáhněte. Klidně i víckrát. Jako já.
