Káva a svět DTP- cíle práce

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
  1. 1.CÍL PRÁCE

Cílem této práce je seznámit veřejnost s tradicemi pití kávy z různých koutů světa. Vybrala jsem takové země, ve kterých je pití kávy populární a lidé se společně schází u šálku horkého nápoje. V každé zemi se tato kávová kultura liší a podle mého názoru je vhodné vzdělávat širokou veřejnost s těmito zvyklostmi.

Obsah tohoto časopisu bude zajímavý, nejedná se o periodikum pojednávající o těžkých tématech. Články však budou kvalitně zpracované, se seriózními informacemi. Barevně se budu pohybovat spíše ve tmavých odstínech tak, aby celkový dojem odrážel kávové zrno a výsledný nápoj. Myšlenka časopisu je taková, aby si jej příjemce otevřel u šálku své oblíbené kávy a vychutnal si chvíli klidu se zajímavými a poutavými články.

První dvojstrana tohoto magazínu bude patřit České republice a její historii v pražení a pití kávy, nevyjímaje surovinu důležitou pro obchod. Ostatní strany budou patřit různým zemím, ve kterých je tato tradice zakořeněná a lidé se schází, aby si společně vychutnali svůj šálek. Ke každé zemi bude obrázková ilustrace, která bude zobrazovat konkrétní přípravu kávy v popisované zemi.

Tento magazín zpracuji s vědomostmi z kurzů Praktikum DTP a Workshop DTP absolvované ve druhém ročníku. Tematicky budu vycházet z absolvovaných kurzů se zaměřením na kulturní žurnalistickou specializaci. Zvolené téma hraničí s problematikou životního stylu, ale téma jsem pojala tak, aby korespondovalo s kulturním zaměřením. Kávu tedy nebudu popisovat jako nápoj vhodný nebo nevhodný pro zdraví, ale v časopise zobrazím kávovou kulturu a tradici pití kávy z různých koutů světa.

Název časopisu jsem zvolila Káva a svět, protože si myslím, že výstižně ukazuje, o co v magazínu jde a o čem se čtenář dozví. Nechtěla jsem volit anglický název proto, aby bylo z obálky patrné, o čem se bude uvnitř časopisu psát a aby byl přístupný i pro starší lidi, kteří anglicky neumí. Cílovou skupinou jsou čtenáři od patnácti let věku výše. Mělo by se jednat o hosty kaváren, kde tento časopis také najdou.

Káva a svět by se distribuoval do kaváren, kde by měl cílový čtenář k periodiku přímý a nejsnazší přístup. Myšlenkou je to, aby si čtenář mohl časopis v klidu přečíst ve volné chvíli v kavárně, případně si časopis Káva a svět odnést s sebou domů.

Časopis by vycházel jednou za tři měsíce, jedná se tedy o čtvrtletník. Pokud by byl úspěšný, bylo by určitě vhodné přidat větší počet stran. Aktuálních šest stran je vhodných pro člověka, který se chce chvíli zastavit v kavárně a dozvědět se něco nového. Pokud by se strany přidaly, mohl by se časopis distribuovat i na trh s českými časopisy.

  1. 2.ZDŮVODNĚNÍ VOLBY TÉMATU

Kulturní žurnalistická specializace byla pro mě jasnou volbou. O hudbě, divadlu, filmu a regionální kultuře jsem už psala, proto jsem zvolila lehce odlišné téma. Díky praxi v grafickém studiu jsem získala práci v pražírně kávy, kde přispívám na web nejrůznějšími články o kávě. Díky tomu jsem se rozhodla zvolit toto téma a soustředit se na svou grafickou specializaci. Spojím tedy své znalosti z absolvovaných kurzů a díky orientaci v přípravách kávy budu schopná zvolit vhodné přípravy ke konkrétním zemím a přiřadit k nim správné fotografie.

Původně jsem uvažovala o tématu hudby, toto téma se však zpracovává příliš často a není problém na něj narazit, jak v tištěné, tak i elektronické podobě. O hudbu se zajímám hodně, ale káva a kultura mi přišla odlišná, netradiční a lákala mě myšlenka pojat kávu z hlediska kultury tak, aby plně nezapadala do oblasti životního stylu nebo zdravotnické specializace.

Zájem o kávovou kulturu u veřejnosti neustále stoupá. Lidé se schází v kavárnách mají zájem zkoušet nové přípravy kávy. V České republice se nejvíce pijí nápoje na bázi espressa a v posledních letech stoupá zájem o filtrovanou kávu. Tímto časopisem chci informovat čtenáře o tom, že existují různé možnosti a zvyklosti vztahující se ke konkrétní zemi a její kávové kultuře. V poutavých článcích čtenáři zjistí, že kávové kultura vypadá v každé zemi odlišně.

Země a různé kontinenty mají odlišnou kulturu v pití kávy. Například Afrika jako jeden z nejdůležitějších hráčů v oblasti obchodu se zelenou kávou, nemá příliš velkou tradici v pití kávy. Ta je tam vnímána spíš jako vzácnost, příležitost strávit společné chvíle se svými hosty. Právě proto jsem se rozhodla tento kontinent do magazínu zařadit, protože je zde káva vnímána na prvním místě jako zdroj obživy, možnost práce a uplatnění se. Její konzumace je zde vnímána až jako druhotná a pozvání na kávu se neuskutečňuje několikrát denně, nýbrž velmi výjimečně. A to si myslím, že je od našeho vnímání pití kávy velmi odlišné. Tuto skutečnost jsem chtěla příjemci sdělit, pojednání o Africe se nachází na straně 3. Vnímání kávy jako kultury je na africkém kontinentu od toho evropského velmi odlišné. V tuzemsku jsme zvyklí pít kávu několikrát denně a mít k ní přístup prakticky celý den. Afričané si svou kávu i praží a jedná se o dlouhý a společenský proces.

Dále jsem zařadila Českou republiku s odkazy k italským kávovým nápojům a turecké přípravě kávy. Na zmíněné dvojstraně i lehce zmíním historii pití kávy v českých zemích. Další zajímavou zemí, co se týče pití kávy, je Vietnam. Tam se káva podává taktéž netradičním způsobem, a konzument ji už může v dnešní době ochutnat i ve vietnamských restauracích všude po světě. Vnímání a pití kávy je v této zemi taktéž velmi odlišné. Poslední zařazenou zemí je Amerika, ze které pochází espresso nápoj Americano, ale také zde vznikl fenomén kávy s sebou. Tuto problematiku zmíním v časopise na okraj, poté se budu věnovat spíše Americanu jako nápoji pocházející z Ameriky. Za kulturu pití kávy tedy považuji uspěchaný život a kávu s sebou do kelímku, tento trend se dostal i do České republiky a dalších zemí.

Zvolené téma není velmi důležité, ale splňuje kritéria aktuálnosti, poutavosti a zajímavosti. Místo kávy a kultury spojené s ní se řadí do trendů dnešního životního stylu a tato kultura se neustále vyvíjí. Existují však země, ve kterých je tradice zakořeněná a typická. Například Itálie a espresso k sobě neodmyslitelně patří. Tato skutečnost se zachovala po mnoho let, a i v dnešní době každý milovník kávy ví, odkud espresso pochází. Magazínem Káva a svět bych chtěla čtenáři rozšířit znalosti o původu různých příprav a zvyklostí.

Mým záměrem je čtenáři ukázat, že v každé zemi existuje jiný rituál v pití kávy. Proto lze na tento projekt navázat, lze zpracovat více zemí, nebo se jedné z nich věnovat více do hloubky. Já jsem zvolila výše popsané země, dala by se dobře například zpracovat zmíněná Itálie, ve které je espresso a nápoje na bázi espressa velmi zakořeněné. Italové se schází každé ráno společně u espressa, odpoledne pijí cappuccina a další mléčné nápoje, jako je například latte macchiato. O tomto fenoménu jde napsat velké množství článků s ilustrativními obrázky. Taktéž vkus každého národu je odlišný. Italové praží kávu více do tmava, aby nebyla příliš kyselá. Kávový průmysl se neustále vyvíjí a v dnešní době vzniká tlak na světlejší pražení, které dává vyniknout více ovocitosti a kyselosti nápoje. Proto se používají i nové metody, například filtrovaná káva z Ameriky, která souvisí s vkusem a požadavky kávové kultury v Americe. Do Itálie lidé jezdí na pravé a lehce hořké espresso, proto je vhodné psát o odlišnosti těchto kultur ve vztahu ke kávě. Protože jenu surovinu vidí obyvatelé různých zemí odlišně a požadují různé podoby tohoto nápoje.

Toto téma jsem si vybrala také proto, abych rozšířila své znalosti o kávové kultuře a proto, abych tyto znalosti zprostředkovala milovníkům kávy. Magazín je určen hlavně pro hosty kaváren, kteří si chtějí vychutnat svůj šálek kávy a dočíst se něco nového u listů nějakého zajímavého periodika. Časopis by se tedy měl hlavně distribuovat do kaváren a nacházet se na takovém místě, aby si jej čtenář snadno našel. Poutavou grafikou se budu snažit přitáhnout čtenářův pohled, aby měl chuť si časopis Káva a svět přečíst. Distribuci by si redakce/ majitelé zajišťovali sami prostřednictvím vlastního personálu nebo pomocí přepravní firmy. Náklady na výtisky by platil majitel kaváren, a poskytl by tak zákazníkům možnost přečíst si zajímavé články u posezení u kávy.

  1. 3.ZDROJE/ STAV PROBLEMATIKY

Kávou jako surovinou se zabývá mnoho pražíren a pravidelně publikují články na svých webech. Do použitých zdrojů literatury uvedu zdroje, ze kterých čerpám a vycházím. Užitečným zdrojem se pro mě stala kniha přední české baristky Petry Veselé Velká kniha o kávě. Tato kniha je primárním zdrojem této práce. Článků o původu příprav kávy a kultury pití je velké množství, nachází se spíše odděleně, a ne v jedné publikaci.

Na dnešním trhu existuje velké množství literatury o kávě. Já jsem však téma pojala tak, aby korespondovalo s mým žurnalistickým zaměřením a stalo se spíše zpříjemněním pauzy a informování lidí o kávové kultuře.

Zdrojů a literatury existuje na trhu velké množství. Já jsem však chtěla spojit kvalitní informace z nejrůznějších koutů světa tak, aby je měl čtenář v jenom vydání. Čerpala jsem ze seriózních a kvalitních zdrojů. Některé texty jsou autorské, na jiné odkazuji v seznamu literatury. Použité obrázky jsou ve větším množství taktéž z různých zdrojů, některé jsou autorské.

Čajový dýchánek

Internetová stránka www.cajovydychanek.cz byla pro tuto práci výchozím zdrojem. Z článku O rituálech pití kávy jsem vycházela pro většinu článků. Tento web pro mě sloužil také jako odrazový můstek. Další informace jsem si dohledávala na jiných serverech. Tento článek stručně informuje o kávových rituálech a pití kávy v různých koutech světa.

Velká kniha o kávě

Tato kniha od přední české baristky Petry Davies Veselé je taktéž velmi důležitým zdrojem, ze kterého jsem mohla čerpat své znalosti a ověřovat si již získané. Kniha obsahuje jak fakta o kávě jako surovině, tak i o jejím pražení a přípravě. Autorka Petra Davies Veselá v ní popisuje také různé země a odkud káva vlastně pochází. Tyto informace jsem využila pro články a krátké infoboxy, které se taktéž v magazínu v malém množství nachází.

Čerstvá káva

Webová stránka www.cerstvakava.cz je velký e – shop s kávou, kávovým příslušenstvím a kávovary. Pravidelně zde publikují články s kávovou tematikou. Jelikož se v kávovém oboru pohybuji, z praxe a načerpaných zkušeností od českých baristů, dokáži rozpoznat kvalitní informace a nepravdivé články o kávě jako surovině a nápoji.

Týden

Zpravodajský server tyden.cz jsem využila jako zdroj o kultury pití kávy v Etiopii. Aktuální zprávu jsem využila jako jeden ze zdrojů pro popsání pití kávy v Africe.

Mundo

Z této webové stránky www.mundo.cz jsem využila popis irské kuchyně, kde se mimo jiné mluví o přípravě irské kávy. Článek jsem zpracovala s vlastními znalostmi, z této internetové stránky jsem využila malé množství informací.

Pelipecky

Z webové adresy www.pelipecky.cz jsem čerpala taktéž informace o různých zemích a kontinentech, kde a jak se pije káva. Z tohoto článku jsem čerpala nevelké množství informací, pomohla mi však v lepší orientaci ve zvolené problematice.

Mnoho tváří Mexika

Tento web jsem využila k čerpání znalostí o mexické kávě. Nezaměřuje se přímo na kávu jako surovinu, ani nápoj, ale zaměřuje se na témata Mexika a mexické kuchyně, včetně přípravy a historie mexické kávy. Díky této stránce jsem se dozvěděla nejenom podrobnosti o mexické kávě, ale také jak vznikla. Tyto informace jsem pak vložila do článků. Mexiku se nevěnuji na celé straně, zahrnuji ho do svého výběru netradičních a typických káv s přiřazením ke konkrétní zemi.

  1. 4.IDEOVÝ PLÁN

Cílem této práce je podat kvalitní a zajímavé informace pro lidi, kteří se zajímají o kávovou kulturu. Pro příjemce, kteří se v této oblasti chtějí vzdělávat a nemají čas nebo prostředky cestovat, nebo si jenom chtějí rozšířit své znalosti. Chci dosáhnout toho, aby si lidé tento časopis otevřeli u svého šálku kávy a měli zájem přiučit se něčemu novému.

První dvojstrana bude patřit České republice, stručně historii pití kávy u nás a plynně naváže na přípravu typického českého „turka.“ Vysvětlím rozdíl mezi tímto českým nápojem a pravou tureckou kávou. Na druhé dvojstraně ukážu typické kávové nápoje, které se podávají v České republice v nejrůznějších kavárnách. Tím tedy nezůstanu pouze u České republiky, ale zmíním i tureckou a italskou přípravu kávy. Proto již nebudu na dalších stranách zařazovat tyto země, jejich nejtradičnější nápoje popíši v souvislosti s Českou republikou.

Na dalších stranách se objeví Afrika nebo Amerika. Na poslední straně ve stručných odstavcích charakterizuji další nápoje spojené s konkrétní kulturou. Každý článek bude mluvit o typickém nápoji pro danou zem a zasazení kontextu tradice pití kávy a setkávání lidí, aby si společně vychutnali svůj šálek.

Na tento časopis lze navázat, fenomén kávy a její konzumace se v posledních letech stává více populární. Vzrůstá počet pražíren a příprava kávy se posunuje k čím dál větší dokonalosti. V dalších vydáních lze publikovat články o správné přípravě, historii pití kávy v českých zemích, fenoménu prvorepublikových kaváren, nevšedních kavárnách nebo zpracovat rozhovory s baristy o pokroku české kávové kultury.

Zajímavé by bylo navázat na další číslo a rozpracovat pití kávy ve Francii, kde se tato činnost stala opravdovým rituálem. Pro Francouze je důležité pečivo a chvíli se zastavit ve dlouhém dni. Na tuto zemi by šlo zpracovat kvalitní rozhovory, Francie by klidně mola tvořit polovinu nebo všechny strany dalšího čísla.

Celý časopis bude spíše odlehčený a proložený větším množstvím obrázků. To je můj záměr, aby to korespondovalo s celkovou myšlenkou informování a pobavení čtenáře. Články, ani vizuální dojem, nebude bulvární, budu se snažit o co nejserióznější podobu časopisu.

Časopis Káva a svět je určený pro lidi od patnácti let bez horní věkové hranice. Jeho záměrem je vytvořit ve čtenáři pocit klidu, uvolnění a zároveň v něm má vzbudit touhu dozvědět se něco nového. Čtenáři má poskytnout kvalitní a zajímavý obsah.

  1. 5.POSTUP PRÁCE

Práci jsem tvořila v grafickém programu InDesign, se kterým jsem se naučila pracovat během tříletého studia. Některé obrázky jsem upravovala ve Photoshopu, některé v aplikaci Picasa 3. Ta je užitečná z hlediska úpravy obrázků, jako je jas, stíny, zvýraznění. Mnoho obrázků jsem upravovala i přímo v InDesignu, například proužek s puntíky umístěný ve spodní části stránky jsem vždy upravovala tak, aby tvořil poloprůhledný pruh. Jeho barvy jsem snížila na 40 %, původně se jednalo o zářivě zelenou barvu.

Celý časopis je laděn do zelené, červené a hnědé barvy. Nechtěla jsem udělat celý magazín do jedné barvy, kombinace červené a zelené mi přišla vhodná, zpracovala jsem vzhled tak, aby plynně přecházel do druhé barvy. Tyto barvy považuji jako harmonické jak s tématem, tak vzájemně vůči sobě. Původní myšlenka však byla udělat magazín celý v hnědé barvě, jak ale popisuji v tomto odstavci výše, od nápadu jsem upustila a svou původní myšlenku přetvořila do zelených a červených barev. Ostatně kávové třešně jsou žluté nebo červené a předpokládá se, že příjemce, který by časopis četl, něco o kávovém světě ví a možná ho tato skutečnost potěší. Ale i za předpokladu, že čtenář nezná barvy kávových třešní, jsou tyto barvy podle mého názoru atraktivní a přitažlivé.

Font písma pro nadpisy je Lithos Pro s velikostí 40. Pro články jsem pak použila odlišný font, písmo Lithos Pro nevypadalo pro běžný text dobře, spíše se hodí pro nadpisy. Články jsou pak psány běžně používaným písmem Georgia s velikostí 12. Snažila jsem se taky používat mezititulky, které jsem zvýrazňovala tučným písmem.

Strany jsou primárně rozvrženy do tří sloupců, některé záměrně spojuji do dvou sloupců. Nejedná se o deník či jakékoliv noviny, jedná se o časopis, proto jsem zvolila volnější rozdělení stran. V časopise Káva a svět se objevuje hodně grafických výplní a obrazců pro zvýšení atraktivity.

Projekt jsem zpracovávala dva týdny, na realizaci jsem si dávala záležet tak, aby byl výsledek co nejlepší. O kávovou kulturu se zajímám, takže téma pro mě bylo velmi zajímavé a ráda jsem se něco nového dozvěděla. Mým hlavním zdrojem byla kniha Petry Veselé. Nástroje grafických programů jsem používala uměřeně pro daný úkol. Nejvíce práce zabraly fotografie a layout strany. Vymyslet rozvržení tak, aby bylo vzdušné, ale zároveň poutavé, bylo pro mě obtížné. Nejvíce času jsem strávila nad rozvržením stran.

Titulní stranu jsem se snažila udělat atraktivní s obrázky tak, aby ve čtenáři vzbudil pozornost. Zvolila jsem jednoduchou a barevnou grafiku v modelu CMYK, v tomto zvoleném modelu pokračuji i v obsahu, tedy v celé práci. Vnitřní dvojstrany jsou pak propojené, levá strana je vždy do zelených odstínů, pravá strana je vždy laděná do červené barvy. Tato skutečnost se žádnou dvojstranu nemění. Snažila jsem se i vložit alespoň malé množství infoboxů, která zatraktivní obsah. Poslední strana obsahuje obrázky kávových zrn a světle zelený pruh, který se vyskytuje na každé dvojstraně magazínu.

Grafiku a vzhled periodika už jsem popsala jako náročnou. Zpočátku jsem kreslila dvojstrany do sešitu, těžko se ale pak koncept převáděl do reálné podoby v programu InDesign. Takže jsem projekt začínala tvořit s hrubou verzí na papíře, musela jsem však mnoho věcí změnit. Dnes, pokud bych tuto práci začínala znova, si začnu práci rozvrhovat už přímo v dokumentu.

V minulém roce jsem jako výstup z kurzu DTP měla jiné téma, kávu a její kulturu v různých zemích jsem tedy zpracovávala od začátku a bez předchozí přípravy v minulém roce. V minulém roce jsem zpracovávala italskou kuchyni a zobrazovala nejrůznější druhy těstovin. Dá se tedy říct, že jsem se tematicky příliš nevzdálila, letošní projekt je zaměřen na kávu s ohledem na mou kulturní specializaci.

Pokud bych si mohla znova zvolit postup práce, projekt bych si rozpracovala už v minulém roce jako ukončení předmětu. Práci jsem si udělala těžší, chtěla jsem se dozvědět něco nového o italské kuchyni, proto jsem minulý rok zpracovala jiné téma. Letošní projekt jsem potřebovala zpracovat s ohledem na mou žurnalistickou kulturní specializaci.

V projektu jsem také nechtěla příliš zacházet do historie, letmo v některých článcích historii zmiňuji, nestává se však primárním tématem. Pojala jsem kulturu pití kávy spíše z dnešního pohledu tak, jak se dnes lidé schází u šálku kávy.

Zajímavá pro mě byla první a poslední strana. Úvodní stranu jsem musela přepracovat, jelikož se mi na první pohled zdála přehuštěná. Odstranila jsem tedy obrázky, což bylo espresso a cappuccino upravené do černobílé podoby. Obrázky neladily s celkovým konceptem časopisu Káva a svět a netvořily dobrý dojem z obálky.

Obrázky jsem zvolila jak fotografie, tak i nakreslené ilustrační obrázky. Některé jsou autorské, jiné jsou z volně dostupných zdrojů. Mým zvoleným konceptem jsou červené, žluté a zelené barvy v nadpisech, informačních boxech a grafických výplních, obrázky jsem ladila spíše do hnědé barvy. Barvami tedy vyjadřuji práci s kávou jako se surovinou i jako s nápojem a články jsem pojala jako kulturu v pití kávy. Těmito články chci čtenáři zprostředkovat informace o různých kulturách a odlišným vnímáním v pití kávy.

Uvažovala jsem o editorialu a inzertní straně, chtěla jsem však těchto šest stran vyplnit co nejzajímavějším obsahem. Časopis jsem rozdělila na dvě hlavní rubriky, což je Domov a Za poznáním. Časopis Káva a svět není textově přehuštěný, obsahuje velké množství obrázků a ve čtenáři má vzbuzovat pocit pohody, chuť se dozvědět něco nového, časopis má splňovat prvek zábavnosti.

Obsah jsem už pak rozvrhla podle zemí a kontinentů, o kterých jsem chtěla psát. Zvolila jsem takové země a kontinenty, které se vyznačují netradičním podáváním kávy, nebo je zde kávová kultura silně zakořeněná.

  1. 6.SEBEHODNOCENÍ

Celkové zpracování projektu bylo pro mě těžké. Když jsem už měla hotový model a rozvržení strany, informace nebylo těžké sázet a doplňovat je vhodnými obrázky. Nejvíce času mi zabral samotný layout časopisu.

Největší úskalí bylo vymyslet rozvržení strany tak, jak jsem to popsala v předchozím bodě. Jednotlivé nástroje programu jsem požívala bez problémů, nejvíce jsem využívala vyblednutí barvy pro jemnější efekt a ořezávání obrázků do kulatého tvaru. Také fotky jsem musela upravovat tak, aby byly vyvážené, a zároveň si zachovaly vysoké rozlišení.

Cíle jsem dosáhla, z mého pohledu je časopis vzdušný, obsahuje větší množství obrázků a podává zajímavé informace o kávové kultuře. Navázat na časopis se dá popsáním dalších zemí a její kávové kultury, nebo si lze vybrat jednu konkrétní zemi a do detailu ji zpracovat.

Přínos projektu tkví v jeho jedinečnosti, kdy má čtenář v jenom periodiku více zpracovaných zemí a může se dozvědět, že ne všude se pije káva stejným způsobem jako u nás. Svou praktickou část hodnotím jako kvalitně zpracovanou, hlavně co se vizuálního dojmu týče.

Mým cílem bylo přinést osvětu čtenáři tak, aby si dokázal představit odlišnost kultur vztaženém k fenoménu kávy a rituálech v různých zemích a na rozmanitých kontinentech. Jelikož projekt obsahuje šest stran obsahu, nelze psát o více zemích. Proto jsem zvolila poslední stranu jako shrnující krátké články, ve kterých se píše o kávových nápojích a s tím spojené kultury v její konzumaci. Poslední strana (strana č. 7) obsahuje tedy více zemí, více nápojů a nachází se v ní větší množství krátkých článků.

S realizací tohoto projektu bych bez absolvovaných kurzů měla problém, i tak ale uběhla dlouhá doba od závěrečné práce v minulém roce, musela jsem tedy použít literaturu k oživení grafických nástrojů a jejich použití. K lepší orientaci v programu mi taktéž pomohl kurz Editorství, ve kterém jsem v zimním semestru 2018 zpracovávala stranu novin. Tam jsem si připomněla získané znalosti, některé jsem doplnila díky literatuře, jak jsem již uvedla výše.

 

Použitá literatura:

VESELÁ, Petra. Velká kniha o kávě. Druhé. Praha: Smart press, 2018. ISBN 978-80-88244-05-9.

GREENBERG, Adele Droblas. Photoshop 5.5: kompletní průvodce: [pro PC a Macintosh]. Profesionální vyd. Brno: SoftPress, c2000.ISBN 80-902-8244-X.

ČULÍK, Miroslav. Adobe InDesign 2.0 CE: podrobný průvodce začínajícího uživatele. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0465-X.

Internetové zdroje:

https://www.cajovydychanek.cz/clanek-o-ritualech-piti-kavy.html

https://www.cerstvakava.cz/clanky/historie-a-soucasnost-piti-kavy-v-cechach/

https://www.tyden.cz/rubriky/apetit/kava-se-zacina-pit-i-v-africkych-zemich-nejen-v-etiopii_159266.html

https://www.mundo.cz/irsko/kuchyne

https://pelipecky.cz/jak-se-pije-kava-ve-svete/

https://mnohotvarimexika.wordpress.com/2015/03/10/12-tradicnich-mexickych-napoju/

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Říjen 2019 »
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace