Cestou poznání v Pevnosti poznání

Ohodnoťte tento článek
(1 Hlasovat)
Samostatný projekt - věda/fotožurnalistika

 

  1. Vymezení cíle samostatného projektu

Cílem tohoto samostatného projektu je prostřednictvím série třiadvaceti fotografií poskytnout náhled toho, co může návštěvník vidět a zažít ve čtyřech vystavených expozicích Pevnosti poznání, která se nachází v areálu Korunní pevnůstky Olomouc. Pevnost poznání je interaktivní muzeum Univerzity Palackého, které vzniklo teprve před pěti lety a slouží především k popularizaci vědy a výzkumu s cílem zaujmout všechny věkové kategorie. Každá ze čtyřech výstav je koncipována tak, aby zaujala nejširší spektrum návštěvníků a nabídla jim co nejpestřejší program. Pevnost poznání je tak zajímavá jak pro dospělé, tak i pro děti. Příjemnou stránkou a plusovým bodem navíc všech expozic je fakt, že i v dospělých dokáže probudit dětského ducha, proto je také Pevnost poznání hojně navštěvována.

Mým záměrem je ukázat to, že Pevnost poznání slouží nejen k samotnému vzdělávání v oblasti vědy, ale je také zábavnou a zajímavou formou strávení volného času, proto jsem také zvolila příznačný název tohoto samostatného projektu, který zní: Cestou poznání v Pevnosti poznání. Návštěvníci se totiž prostřednictvím všech expozic dozví mnoho zajímavého jak z přírodní, tak společenské oblasti a na vlastní kůži si také mohou vyzkoušet nejrůznější modely a přístroje. Nedílnou součástí aktivit Pevnosti poznání jsou také i pravidelné akce a programy, které jsou opět určeny nejširší veřejnosti. Ty se konají buď uvnitř v prostorách Korunní pevnůstky Olomouc nebo ve venkovním areálu.

Svými fotografiemi jsem se snažila co nejlépe zachytit jak celý prostor výstav, tak i detaily, a to především proto, aby snímky nepůsobily strnule, ploše, nevýrazně a příliš podobně. Ze stejného důvodu jsem také fotografie ponechala v barevné verzi, protože tak lépe vyniknou jednotlivé vystavené modely a exponáty a jako celek to působí příjemnějším a veselejším dojmem.

  1. Téma samostatného projektu

Jako téma tohoto samostatného projektu jsem si vybrala, jak již bylo uvedeno ve vymezení cíle projektu, čtyři stálé expozice Pevnosti poznání. Jedná se o tematicky rozdílné expozice, přičemž každá z nich je na jiném patře obnoveného bývalého dělostřeleckého skladu Korunní pevnůstky Olomouc. Vybrané téma je výsledkem dvou zvolených specializací, které v sobě slučují technologickou a tematickou stránku. Těmito specializacemi jsou vědecká specializace a fotožurnalistika. Ty jsem si zvolila v průběhu studia jednooborové žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, především proto, že mě zajímají nejvíce.

  1. 1.Zdůvodnění výběru tématu

Fotografování je již dlouhou dobu mou oblíbenou činností, kterou dělám v podstatě každý den ať už ve volných chvílích, nebo i když musím něco zařizovat a nemám tolik volného času. Fotoaparát mám neustále u sebe, protože nikdy nevím, jaký obraz se mi naskytne před očima a mnohdy by mi to mohlo být líto, že jej zrovna u sebe nemám. Z tohoto důvodu jsem si v rámci svého studia zvolila jako technologickou specializaci fotožurnalistiku, jelikož to byla jediná specializace, která pro mě měla smysl a opravdu mě zajímala. Díky praktiku fotožurnalistiky a následnému absolvování workshopu fotožurnalistiky jsem získala mnoho cenných informací jak o samotném fotografování a jeho technice, tak i o slavných a celosvětově uznávaných fotografech nejen z Česka. Skrze to jsem také měla možnost zlepšit kvalitu mnou vyfocených snímků, porozuměla jsem jednotlivým nastavením fotoaparátu a díky pravidelným úkolům jsem se naučila lépe pracovat s tím, co vidím přes hledáček.

Jako tematickou specializaci jsem si zvolila vědu, a to i přesto, že přírodní vědy jako fyzika, matematika, chemie a další nikdy nebyly mou silnou stránkou. Ačkoliv jsem tomu nikdy příliš mnoho nerozuměla, vždy mě na vědě něco fascinovalo, zajímalo a přitahovalo. Díky tomu jsem si také v průběhu studia zvolila zmíněnou vědeckou specializaci. V ní jsem měla možnost dozvědět se o různých objevech, fyzikálních a matematických zákonech nebo o vesmíru a o tom na jakých principech funguje. Stejně jako fotožurnalistika mi pomohla se hlouběji zamyslet nad kouzlem fotografie, tak i vědecká specializace mi umožnila poodkrýt ještě více atraktivitu vědy a výzkumu a o to více mě začala zajímat.

Sloučením těchto dvou specializací a mému zájmu o obě odvětví jsem si nemohla téma vybrat lépe. Můj výběr byl zcela záměrný, jelikož Pevnost poznání v sobě kloubí dvě důležité skutečnosti. Jednak se věnuje vědecké tématice, jež je návštěvníkům podávána zábavnou a zároveň naučnou formou a jednak jsou prostory expozic a Pevnosti poznání jako celku prosvětlené denním světlem a je možné v ní vytvořit ostré a ničím nenarušené snímky. Čtyři stálé expozice Pevnosti poznání jsem si vybrala především proto, že je mohou lidé navštívit během celého roku, z toho důvodu jsem prostřednictvím svých fotografií chtěla vytvořit náhled toho, co tam mohou vidět a na co se mohou těšit, aniž by při tom měli jakékoliv časové omezení.

Dalším z faktorů, které ovlivnily můj výběr tématu je také skutečnost, že mě samotnou Pevnost poznání velice zajímá a chtěla jsem vidět, co vše expozice nabízí. Jak jsem před vstupem předpokládala, Pevnost poznání mě v žádném z možných aspektů nezklamala a odcházela jsem s tím, že jsem se zase něco nového dozvěděla a také si mnoho přístrojů a modelů sama vyzkoušela.

Focení tohoto samostatného projektu pro mě bylo, spíše než povinností, zábavou. Vyzkoušela jsem si jaké to je fotit v interiéru, jak pracovat s kompozicí, aby bylo na snímku vše, co má být a také práci s nastavením fotoaparátu. Nedílnou součástí byla také možnost poprvé vidět Pevnost poznání, jakožto interaktivní muzeum Univerzity Palackého, které je jediné svého druhu na střední Moravě.

  1. 2.Téma v médiích

Věda je téma, které se v médiích skloňuje poměrně často v nejrůznějších formách. Nejčastěji média informují o zásadních objevech, cestách do vesmíru, vyzpovídají významné vědce, ptají se jich na názor a dalo by se říci, že je to jedno z těch častějších témat, které se v médiích objevuje vedle politiky, zdravotnictví, krimi nebo kultury. Některá média mají dokonce i rubriky, které se přímo věnují vědě. Příkladem může být Česká televize, která na webových stránkách zpravodajského kanálu ČT24 má kromě ostatních oddílů také i oddíl věnující se čistě vědeckým tématům, výzkumům a objevům. Mimo to pravidelně vysílá i interaktivní pořad Hyde Park Civilizace, který je zaměřený na vědu a současnou civilizaci nebo pořad Věda 24, který se vysílá každou neděli a shrnuje co nejdůležitějšího se v oblasti vědy a výzkumu stalo jak ve světě, tak i v České republice za uplynulý týden. Svou vědeckou rubriku má například i server Novinky.cz.

Pevnost poznání a témata s ní spojené se v médiích rovněž objevily a stále objevují. Nejčastěji se o ní hovořilo při jejím otevření, které proběhlo 17. dubna 2015. Zmiňovaly se o ní portály iDnes.cz, Novinky.cz a také Česká televize, která na Pevnost poznání poutala ve svém pořadu Toulavá kamera. O Pevnosti poznání psali nebo vysílali zejména s ohledem na to, co v ní mohou návštěvníci zažít a co tam mohou vidět. Často média také informují o tom, co se v Pevnosti poznání bude konat za události nebo akce a je také častým tipem na výlet.

Popularizace vědy má v současné době své významné postavení jak ve světě, tak i v České republice a jejích regionech. Například v Olomouci se každoročně koná mezinárodní festival Academia Film Olomouc, který je zaměřený především na vědu a výzkum v nejrůznějších vědeckých oblastech. Festival Academia Film Olomouc byl také v médiích hojně prezentován a přilákal k sobě velkou spoustu návštěvníků. Město Olomouc také v nedávné době hostilo amerického geofyzika a astronauta NASA Andrewa Feustela, který měl shodou okolností v Pevnosti poznání svou přednášku. O tom informoval například Deník.cz.

  1. 3.Korunní pevnůstka Olomouc

Hlavní lokace focení mého samostatného projektu je Korunní pevnůstka Olomouc, která byla vystavěna v letech 1754 až 1756 v době vlády Marie Terezie. Jedná se o jeden z mála dochovaných pevnostních objektů, který byl součástí původního bastionového opevnění Olomouce. Korunní pevnůstka se nachází na území již neexistující obce Závodí a tvoří ji několik pevnostních objektů vybudovaných v průběhu 18. a 19. století. Jako součást opevnění představovala hlavní vstup do města.

Základem Korunní pevnůstky je tzv. Korunní hradba, jejímž úkolem bylo chránit záliv vytvořený hradbami a Mlýnským potokem. V průčelí Korunní hradby se nachází vjezdová brána, do níž ústila cesta vedoucí od Michalského výpadu. Tato cesta vedla přes deset metrů široký příkop na krytou cestu a odtud na vnější stranu pevnosti, tzv. Envelopu. Korunní hradba je velký zemní val, na kterém měly být v případě ohrožení rozmístěny děla. V 18. století byla v Korunní pevnůstce dostavěna vojenská strážnice a válečná prachárna. V polovině 50. let 19. století byl z důvodu nedostatku místa pro dělostřelecký materiál vystavěn také dělostřelecký sklad a později ještě jeden menší. V současné době se v prostorách bývalého dělestřeleckého skladu nachází interaktivní muzeum Pevnost poznání.

Korunní pevnůstka měla být v minulosti několikrát přestavěna. V průběhu 19. století měla být celkově předělána tak, aby v ní vznikly nové ubytovací prostory pro dva tisíce vojáků, což mělo vyřešit problém s nedostatkem ubytovacích kapacit v celé pevnosti. Takováto přestavba by však stála mnoho peněz, a tak se z realizace přestavby nakonec upustilo. V polovině 19. století se začalo uvažovat také o demolici Korunní pevnůstky. Na jejím místě měl být vystavěn mohutný kasárenský objekt se 114 děly a měl sloužit pro ubytování více jak třech tísíců mužů. Kvůli nedostatku peněz se však i z tohoto plánu upustilo a žádná přestavba Korunní pevnůstky se nekonala. Později byla Korunní pevnůstka využívána k vojenským účelům, část byla předělána na zahradu a cesta v areálu byla osázena stromy. Když byla Korunní pevnůstka zrušena jako část pevnosti, lidé z Olomouce zde dokonce sušili prádlo. Vojáci využívali jen dělostřelecké sklady, strážnici a válečnou prachárnu.

20. století se v historii proměn Korunní pevnůstky zapsalo nejvýrazněji. Od konce 60. let se o její areál dělila armáda a Flora Olomouc. Postupem času se část Korunní pevnůstky proměnila na park s tzv. botanickou zahradou a zahradami národů. Na části korunní hradby byla vytvořena umělá skalka a rozsáhlé rozárium. Část Korunní pevnůstky, kterou vlastnila armáda do konce 20. století změnila dvakrát majitele, později se jejím vlastníkem stalo město Olomouc a v roce 2008 občanské sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti, přičemž Korunní pevnůstka je i součástí Městské památkové rezervace. V současné době slouží především pro konání různých kulturních akcí a je zpřístupněna veřejnosti. Nachází se zde kromě Pevnosti poznání také muzeum o historii olomoucké pevnosti a amfiteátr.

  1. 4. Pevnost poznání

Jak již bylo zmíněno, Pevnost poznání je interaktivní muzeum vytvořené Univerzitou Palackého a je součástí kategorie tzv. science center, které poskytuje neformální prostředí pro hravé objevování přírodních a společenských jevů. Pevnost poznání byla vyvořena v roce 2015 v prostorech bývalého dělostřeleckého skladu jako muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Na přestavbu dohlížel i tým pracovníků z Národního památkového ústavu v Olomouci zejména proto, aby byla zachována autenticita prostoru v maximální míře. Celá přestavba stála zhruba dvě stě miliónů korun.

Dveře Pevnosti poznání se otevřely 17. dubna 2015. Místo slouží k popularizaci vědy, výzkumů a objevů široké veřejnosti a může se pyšnit čtyřmi stálými expozicemi, přičemž každá z nich je jinak tematicky zaměřená a dohromady obsahují více než dvě stě modelů a přístrojů, které nejsou odnikud dovezené. Kromě těchto expozic se v Pevnosti poznání konají i jiné doprovodné akce, události či programy. Ty se konají jak v multifunkčním Laudonově sále, ve výstavních prostorech foyer, tak i ve venkovním areálu Korunní pevnůstky. Dále se zde nachází počítačové infokoutky, laboratoře, ateliéry nebo studia, které jsou určeny pro učitele a jejich žáky i pro ostatní návštěvníky. Součástí čtyř expozic je také digitální planetárium, ve kterém se promítá dvaceti minutový film, který návštěvníky seznámí se základy vesmíru a také gyroskop, pomocí kterého zase mohou zjistit, jak se trénují astronauti na cestu vesmírem.

Cílem Pevnosti poznání je ukázat jak dospělým, tak i dětem, že věda je zábava a také se snaží inspirovat děti k poznávání. Proto také Pevnost poznání pořádá výukové programy, které zahrnují například vědeckou výtvarku nebo návštěvu planetária.

Věda v pevnosti

První stálou expozicí, která se nachází hned v přízemí Pevnosti poznání, je expozice s názvem Věda v pevnosti. Ta se věnuje pevnosti jako vojenskému objektu a také životu vojáků v ní. Jednotlivé sekce návštěvníka seznámí s tehdejšími řemesly, oblastí zdravotnictví, stavebnictví, balistiky i kartografie. Součástí expozice je i šatna dobových kostýmů, které si mohou návštěvníci vyzkoušet, dále si mohou vyzkoušet simulátor střelby z děla nebo zjistit, jak se žilo lidem v uzavřeném městě s tisícovkami vojáků.

Živá voda

Druhá stálá výstava nese název Živá voda. V rámci této expozice má návštěvník možnost poznat vodník tok od pramene až k moři a také zjistit, jak je voda či řeka provázána s existencí měst. Součástí je také interaktivní maketa koryta řeky Moravy, která nad Olomoucí vytváří fenomén vnitrozemské delty. Rovněž se zde nachází i několikanásobně zvětšené modely živočichů, které v řece žijí s cílem ukázat, jak takový život v řece vypadá, kdyby se člověk pomyslně zmenšil a prošel se po jejím dně. V expozici se také nachází mikroskopy, které detailně ukazují například včelí křídlo nebo trepku. Pomocí různých geografických skládaček si tady mohou návštěvníci také zopakovat své znalosti ze zeměpisu.

Rozum v hrsti

Rozum v hrsti je název třetí stálé expozice Pevnosti poznání. Ta se zabývá principem lidského vědění. Člověk se zde seznámí s různými hlavolamy jako je ježek v kleci, fyzikálními přístroji, příkladem těchto přístrojů může být systém kladek, na nichž byla vystavěna celá evropská civilizace nebo logickými úlohami, které si může vyzkoušet na vlastní kůži. Součástí výstavy je také osmimetrový model lidského mozku, do kterého mohou lidé vejít buď dveřmi nebo cévou a uvnitř se dozví například to, jak mozek funguje, když se člověk zamiluje, nebo když má hlad. Stejně tak tady mohou vidět dvoumetrový model lidského oka, kde se zase dozví, jak vypadají jednotlivé druhy vidění.

Světlo a tma

V této expozici se návštěvník dozví o fungování světla, seznámí se s atronomickými jevy nebo může zjistit na planetární váze, kolik by vážil na jednotlivých planetách sluneční soustavy, jakými je například Mars, Venuše, Merkur, měsíc nebo Slunce samotné. Součástí je i digitální planetárium kupolovitého tvaru, které promítá dvaceti minutový film o základech fungování vesmíru nebo obrazovky, kde se člověk vidí v různých nastaveních ať už se jedná o termovizi nebo kameru s infračerveným světlem.

Mně osobně se nejvíce líbila expozice Rozum v hrsti a Světlo a tma. Díky nim jsem měla možnost si vyzkoušet různou tíhu závaží na kladkostroji, optická zrcadla nebo planetární váhu a různé frekvence světla.

  1. Ideový plán

Pro to, abych úspěšně nafotila svůj samostatný projekt, stanovila jsem si dva úkoly, které se mi z větší části podařilo naplnit.

Prvním z nich byl můj záměr ukázat prostřednictvím série fotografií, co vše nabízí čtyři stálé expozice Pevnosti poznání a co v nich může návštěvník vidět a zažít. Rovněž jsem se snažila ukázat, že Pevnost poznání není jenom pro děti nebo studenty, ale je určena také pro dospělé a seniory, zkrátka pro všechny věkové kategorie. Každý si tam přijde na své.

Mým druhým úkolem, který jsem si stanovila bylo ukázat, jak velký kus práce na vytvoření těchto expozic a obnovení bývalého dělostřeleckého skladu udělala Univerzita Palackého. Prostory jsou čisté, vzdušné a nepřeplácané a zachovávají původní ráz stavby. Expozice jsou také velmi zajímavé a nápaditě provedené.

Mým záměrem bylo rovněž fotografie koncipovat tak, aby nebyly příliš nudné, strnulé a ploché, ale aby v nich byl nápad, byly zajímavé a ukazovaly to, co jsem si stanovila.

  1. Postup práce při realizaci projektu
  2. 1.Práce v terénu

Pro realizaci nafocení samostatného projektu jsem nepotřebovala v podstatě skoro nic plánovat dopředu. Jediné, co jsem si dopředu musela zjistit byla otevírací doba Pevnosti poznání a také informace o čtyřech stálých expozicích, které jsem chtěla v projektu nafotit. Samotné focení jsem si ale plánovala až přímo na místě, když jsem expozice viděla a mohla se tak rozhodnou, co na fotografiích chci, co je zajímavé a co naopak není potřeba dokumentovat.

Primárním faktorem toho, abych dosáhla stanovených úkolů byla také má figurantka, která se objevuje na většině fotografií a dodává jim spojitost a „příběh“. Díky tomu, že se při naší návštěvě Pevnosti poznání v expozicích nacházely i děti, měla jsem možnost naplnit jeden ze stanovených úkolů, a to dokázat, že se jedná o výstavy, které jsou určené všem věkovým kategoriím, proto i ty se nachází na mých fotografiích a skvěle tak reflektují můj stanovený cíl.

Focení samostatného projektu jsem si naplánovala na jeden celý den, jelikož se nejedná o expozice časově náročné. V Pevnosti poznání jsem se svou figurantkou strávila přibližně tři hodiny, přičemž jsme stihly vše, co nám výstavy nabízely.

Ve fotografiích jsem se zaměřovala jak na detaily, tak i na zachycení většiny prostoru. Díky tomu jsem také dosáhla dynamičnosti v sérii fotografií, která není z mého pohledu nudná a plochá. Aby expozice nepůsobily stejným dojmem, vždy jsem mezi nimi udělala jeden mezisnímek, který logicky expozice dělí a dělá sérii přehlednější. Z každé expozice jsem vybrala pět fotografií, které podle mého názoru nejlépe charakterizují dané expozice a ukazují, co je možné v expozicích vidět či zažít. Pro lepší dojem a zachycení pestrosti expozic jsem ponechala snímky v barevné verzi.

Na druhou stranu, ačkoliv jsem se snažila z expozic zachytit co nejvíce, pro jejich komplexnost a velikost nešlo obsáhnout vše. Proto jsem snímky vybírala dle svých vlastních subjektivních pocitů a podle toho, jak jsem vnímala jejich finální podobu.

Pro focení mého samostatného projektu jsem použila fotoaparát Nikon D3400 s objektivem 18-55 mm AF-P VR.

  1. 2.Práce v postprodukci

V postprodukci jsem své fotografie nejdříve roztřídila tematicky podle jednotlivých expozic a poté vybírala ty, které nejlépe reflektovaly mé stanovené cíle a také ty, které byly ze všech vyfocených snímků nejlepší, nejostřejší a byly podle mého názoru nejlépe komponované. Dohromady jsem vybrala třiadvacet fotografií, přičemž tři z nich tvoří mezisnímky, které jednotlivé expozice od sebe logicky dělí. Z expozic je pak vybráno vždy po pěti fotografiích.

Jak jsem již zmínila, fotografie jsem ponechala v jejich barevné a přirozené verzi. V prostorách Pevnosti poznání bylo díky vzdušnému a prosvětlenému prostoru velké množství denního světla, proto jsem neměla příliš velký problém se samotným focením. Z toho důvodu také fotografie nepotřebovaly v posprodukci výraznější zásahy ze strany fotografických editovacích programů. Jednotlivé fotografie jsem pouze podpořila zvýšením kontrastu, jasu, světlosti nebo tonální úpravou. Pro úpravu fotografií jsem zvolila editovací program Zoner Photo Studio 12, který mi změnu všech těchto parametrů umožnil. V případě dvou fotografií byl potřeba také lehký ořez, zejména proto, že jejich kraj narušoval celkovou podobu fotografie a odváděl pozornost. Takto upravené fotografie jsem dále jen očíslovala podle toho, jak jdou za sebou.

  1. Popis fotografií - https://photos.app.goo.gl/jRuqK35nXr9oBZov6

Fotografie č. 1

Fotografie znázorňuje mou figurantku, která si prohlíží na interaktivním panelu historii Korunní pevnůstky Olomouc. Jedná se o panel, který se nachází hned na začátku samotné expozice. Tyto informační panely se nacházely ve všech čtyřech expozicích a skvěle tak doplňovaly vystavené exponáty a modely. Vedle figurantky lze také vidět i zmiňovanou šatnu kostýmů, které si mohou návštěvníci vyzkoušet a případně se v nich i vyfotit. V tomto koutě expozice bylo méně světla, proto jsem v editovacím programu provedla tonální úpravu a zvýšila kromě kontrastu i jas.

Fotografie č. 2

Na druhé fotografii se nachází jedno z dětí, které se ve stejnou dobu v expozici nacházelo. Vyfotit jsem se ho rozhodla ve chvíli, kdy jsem viděla, že je plně zaujaté do všech exponatů a jinak tomu nebylo ani u psacího stroje, který je na fotografii vidět. Snímek rovněž zachycuje část prostoru první expozice s názvem Věda v pevnosti. Jak je také vidět, světelné podmínky jsou v tomto případě mnohem lepší než na předchozím snímku, proto také fotografie nepotřebovala výrazné úpravy.

Fotografie č. 3

Na třetí fotografii se nachází opět má figurantka, která mi pózuje před branou, která vede do města Olomouce. V bráně se nachází neměcký nápis Olmütz, který se používal v dobách Habsburské monarchie. Vedle figurantky je také malé dělo, které je příznačné právě pro Korunní pevnůstku. Na místě Pevnosti poznání se totiž nacházel dělostřelecký sklad. Fotografii jsem komponovala tak, aby figurantka stála uprostřed. Světlo, které na ni dopadá ze stropu vytváří opticky trojúhelník a lépe tak fotografii rámuje. Stejně jako u předešlé fotografie zde došlo pouze k úpravě kontrastu a tonální úpravě.

Fotografie č. 4

Čtvrtá fotografie ukazuje promítání krátkého filmu, který se věnuje historii Korunní pevnůstky. Před promítacím plátnem se nacházely dvě řady židlí pro návštěvníky. Fotografii jsem komponovala tak, aby na ni byla vidět jak figurantka, tak i celé promítací plátno, na které se dívá. Na této fotografii jsem musela výrazněji upravit jas fotografie a její kontrast, jelikož před plátnem bylo méně světla než kdekoliv jinde v expozicích.

Fotografie č. 5

Pátá fotografie ukazuje model velkého děla, u kterého si může navštěvník vyzkoušet, jaké to je dělo obsluhovat. Fotografie je záměrně focena ze zadního boku a s figurantkou. Zde jsem také musela výrazněji zvýšit světlost fotografie, aby působila celistvěji a vyrovnaněji.

Fotografie č. 6 – mezisnímek

Jedná se o fotografii, která představuje první mezník. Snímek je vyfocen na mezipatří mezi expozicí Věda v pevnosti a Živá voda. Patra jsou průhledná, proto se mi líbil nápad vyfotit figurantku v přízemí z pohledu mezipatra. Myslím, že z toho vyšel celkem působivý snímek, který jednotlivé expozice od sebe odděluje.

Fotografie č. 7

Fotografie byla záměrně vybrána jako titulní pro expozici Živá voda, protože se na ní nachází tři akvária, ve kterých se nachází reální vodní živočichové. Rovněž se mi na fotografii líbí zaujatost mé figurantky, která v této chvíli nevěděla, že ji fotím. Snímek podle mého názoru hezky vykresluje téma expozice. V této expozici bylo rovněž lepší světlo, díky množství oken, proto jsem fotografii nemusela příliš upravovat. Pouze jsem zvýšila kontrast a provedla tonální úpravu.

Fotografie č. 8

Fotografie je detailem skládačky jednotlivých krajů České republiky s barevným rozlišením na Čechy, Moravu a Slezsko. Fotografii jsem komponovala záměrně takto z boku, aby byly vidět hranice celé České republiky. Stejně tak jsem komponovala ruce figurantky, aby celý snímek působil přirozeně a zároveň aby nedošlo k rozmazanému pohybu rukou při skládání. V tomto snímku jsem musela více zvýšit jas, aby se prosvětlila stinná část, která je oproti nasvícenému exponátu výrazně tmavší.

Fotografie č. 9

Devátá fotografie je vyfocená v sekci mikroskopů, kde bylo možné vidět v detailu například včelí křídlo, pšenici nebo trepku. Na stropě se nachází několikanásobně zvětšený model vážky, pod kterou jsem postavila svou figurantku. Ta se záměrně dívá nahoru na vážku, aby snímek působil zajímavěji a dynamičtěji. Zde je také hezky vidět, jak moc byl prostor prosvětlen bočními okny.

Fotografie č. 10

Desátý snímek zobrazuje figurantku v momentě, kdy se dívá do mikroskopu na detaily zrn. Fotografii jsem komponovala tak, aby zabírala celý mikroskop i figurantku. Podle mého názoru to napomohlo dynamičnosti fotografie, jako celek snímek působí plně a nejsou tam zbytečné komponenty navíc. Zde jsem upravila pouze kontrast a provedla drobné tonální úpravy.

Fotografie č. 11

Fotografie ukazuje opět několikanásobně zvětšený model hmyzu, který žije v českých lesích v místech vodních toků. Tento model se nacházel u makety povodí řeky Moravy. Figurantku jsem na snímku záměrně postavila za zvětšený model, a to proto, aby bylo vidět, jak velký model je. Stejně tak jsem model i figurantku komponovala doprostřed fotografie tak, aby zde nebyly přebytečné kulisy, které by na snímku neměly výraznější úlohu.

Fotografie č. 12 – mezisnímek

Tuto fotografii jsem zvolila zejména proto, že symbolizuje cestu z expozice Živá voda do expozice Rozum v hrsti. Fotografii jsem komponovala tak, aby byly vidět pouze nohy figurantky se stopami nalepenými na podlaze. Rovněž se mi na fotografii podařilo zachytit stín nohou, který udává snímku dynamičnost a zvýrazňuje detail nohou, které „směřují pryč“. Tato fotografie vyžadovala pouze snížení jasu.

Fotografie č. 13

Tato zvolená fotografie podle mého názoru dobře reflektuje podstatu této expozice, ve které se nachází spousta fyzikálních modelů a přístrojů. Fotografii jsem vybrala především pro její dynamiku, kdy jsou v pohybu jednotlivá vysící závaží. Rovněž snímek zabírá i prostor expozice s mnoha dalšími modely a za figurantkou je vidět i kladkostroj. Prostor expozice Rozum v hrsti byl také velmi dobře osvětlen denním světlem, proto nebylo potřeba fotografii výrazněji upravovat.

Fotografie č. 14

Čtrnáctá fotografie ukazuje opět interaktivní panel, na kterém si může návštěvník změřit rychlost svých postřehů. Za figurantkou je rovněž vidět i historický katapult. Fotografie je komponována tak, aby co největší prostor zabírala figurantka s panelem a aby bylo vidět, co na panelu dělá. Snímek je značně prosvětlený, a proto nebylo potřeba výraznějších zásahů v rámci úprav.

Fotografie č. 15

Fotografie zobrazuje velkou část prostoru expozice, přičemž hlavní roli zde hraje váha a figurantka, která na váhu pokládá závaží. Zde je také hezky vidět, jak je prostor expozice rozložen, jeho vzdušnost a jednoduchost. Na fotografii je pouze zvýšen kontrast a snížen jas.

Fotografie č. 16

Na této fotografii se nachází dvoumetrový model lidského oka, do kterého kouká malá holčička. Fotku jsem záměrně koncipovala tak, aby zabírala stín oka i holčičky, tudíž fotografie působí dynamicky a není plochá a strnulá. Zde je také dobře vidět, že expozice zajímají i ty nejmladší. V pozadí je vidět i model lidského mozku.

Fotografie č. 17

Na tomto snímku jsem se zaměřila spíše na detail, jelikož jsem téměř celou expozici fotila tak, aby byl vidět prostor. Figurantka se na snímku snaží složit hlavolam z dřevěných kuliček. Důraz je kladen na ruce, které se nachází ve středu fotografie a poutají tak na sebe jako první. Fotografie nepotřebovala výrazné úpravy kromě kontrastu.

Fotografie č. 18 – mezisnímek

Tato fotografie opět představuje mezisnímek, který logicky dělí expozici Rozum v hrsti a expozici Světlo a tma. Záměrně jsem vyfotila tento interaktivní panel, na kterém se píše: Co jsem vždycky chtěl vědět o vesmíru, ale bál jsem se zeptat? To je také příhodné pro danou expozici, jelikož se primárně zabývá vesmírem, jeho principy fungování a světlem a tmou. V této expozici rovněž není skoro vůbec žádné světlo, proto byly podmínky pro focení značně ztíženy.

Fotografie č. 19

Na tomto snímku jsem kladla důraz především na postavení figurantky směrem k informační tabuli, jelikož shora na ni svítilo světlo. Snažila jsem se figurantku nastavit tak, aby byl vidět i kousek jejího profilu. Středobodem fotografie je tak čistě ona a informační tabule. Také je zde patrné, jaká tma byla v této expozici.

Fotografie č. 20

Fotografie zachycuje figurantku při pohledu na souhvězdí, která můžeme vidět na noční obloze. Fotografie je záměrně komponována tak, aby vynikala figurantka i panel se souhvězdími. Pokud bych ji fotila z boku, zanikla by v okolním prostředí. Snímek jsem upravovala především tak, že jsem zvýšila světlost, kontrast a zvolila vhodné tónovací úpravy, aby fotografie nebyla příliš tmavá. Rovněž jsem prosvětlila stíny.

Fotografie č. 21

Tato fotografie zachycuje model, který znázorňuje povrch Marsu a přístroj, který tento povrch zkoumá. Na fotografii jsem se snažila zachytit především hru světla a stínů, což se mi do jisté míry povedlo.

Fotografie č. 22

Tento snímek zachycuje spíše prostor expozice a není zaměřený na detail. Zde hraje hlavní roli opět figurantka, která si prohlíží časovou osu s významnými daty a informace o sluneční soustavě. Světlo zde dopadalo shora a z boku, proto nebylo snadné figurantku vyfotit tak, aby byla osvětlená. Nicméně cílem bylo zachytit ji i celý informační panel s časovou osou, což se podařilo.

Fotografie č. 23

Tato fotografie je především detailem na interaktivní obrazovku, se kterou šlo pomocí prstu hýbat a objevovat tak okolí naší planety. Zaměřila jsem se především na ruku figurantky a také na to, na co ukazuje prstem. Na interaktivním panelu drží figurantka měsíc naší zeměkoule, což je záměrný komponent fotografie, který dokazuje i její promyšlenost. Díky tmavému okolí vynikla především obrazovka panelu a silueta figurantky.

  1. Zdroje a stav problematiky

Stěžejním zdrojem informací, který jsem využívala pro realizaci tohoto projektu byly webové stránky Pevnosti poznání a také stránky Muzea olomoucké pevnosti. Jelikož se jedná o relativně nově vybudovaný prostor, není k dispozici žádná literatura, která by se tomuto tématu věnovala. Spíše se jedná o jednotlivé články v médiích nebo televizní reportáže.

Na portále pres.upmedia.cz bylo publikováno několik projektů, které v sobě kloubí vědeckou a fotografickou specializaci. Žádný z nich se však ještě nevěnoval populárně naučným expozicím nebo výstavám. Za tematicky nejbližší samostatný projekt lze považovat projekt Ivety Křenkové, která nafotila sérii fotografií z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí, přičemz zachytila i vnitřní prostory, kde se nachází různé informační panely, obrázky a exponáty.

  1. Sebehodnocení

Z mého pohledu jsem vytvořila sérii fotografií, která jako celek působí uceleně, smysluplně a opravdu ukazuje to, co jsem si na začátku realizace projektu vytyčila. Mým cílem bylo prostřednictvím fotografií ukázat, co vše je možné vidět a zažít v Pevnosti poznání a také ukázat to, jak vypadají prostory bývalého dělostřeleckého skladu po zásadní rekonstrukci v rukou Univerzity Palackého. To se mi podle mě z větší části podařilo a s výsledkem jsem spokojena. Díky dobrým světelným podmínkám jsem měla také jednodušší možnost focení jednotlivých expozic. O něco málo horší to bylo v expozici Světlo a tma, kde jsem se musela více poprat s nastavením fotoaparátu, proto některé snímky nevypadají úplně tak, jak jsem si je zpočátku představovala.

Co se mi nepodařilo zcela naplnit je to, že jsem nedokázala ve fotografiích obsáhnout vše, co expozice nabízí. Tento fakt však lze omluvit velikostí jednotlivých expozic a množstvím vystavených modelů a exponátů. Nicméně i přesto považuji sérii za zdařilou.

Celková kvalita fotografií je dle mého názoru také v pořádku, ačkoliv je více než jasné, že s lepším technickým vybavením by snímky vypadaly o něco lépe. S jednotlivými fotografiemi jsem výsledné podobě ztotožněna, podařilo se mi je komoponovat tak, jak jsem chtěla a zásadní chyby jsem z mého subjektivního pohledu nikde neobjevila.

  1. Zdroje

https://www.pevnostpoznani.cz/

https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/v-olomouci-otevira-pevnost-poznani-veda-zabava.A150414_2155338_olomouc-zpravy_stk

https://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/pevnost-poznani-v-olomouci.aspx

http://www.pevnostolomouc.cz/korunni-pevnustka.htm

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/215562221500033/obsah/417501-pevnost-poznani

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Červenec 2019 »
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace