ne., 6. duben 2014 15:12

Kultura v Lorraine

Samostatný projekt kulturní/online žurnalistika. Realizace zde.

 

Úvod

Během svého studia na katedře žurnalistiky jsem absolvovala kurzy, které směřují mou specializaci na kulturní a online žurnalistiku. Proto jsem vytvořila samostatný projekt odpovídající mému zaměření. Jedná se o téma Kultura v Lorraine (neboli v Lotrinsku – jeden z francouzských regionů). Byla jsem totiž v zimním semestru akademického roku 2013/2014 na studijním pobytu Erasmus v lotrinském městě Nancy.
Cílem samostatného projektu bylo využít příležitosti pobytu ve francouzském městě Nancy a zmapovat tamější zajímavé kulturní a společenské akce. Původní záměr, tedy napsat i o dění v okolí Nancy, se mi nepodařilo naplnit, protože po příjezdu do města jsem zjistila, že se tam pořádá tolik festivalů, oslav a shromáždění, že není šance pokrýt vše. Vybrala jsem si tak pouze ty akce, které mi přišly odlišné či nějak zajímavé. Dalším cílem byla přehlednost stránek, aby si čtenář mohl rozkliknout to, co ho zajímá, popřípadě viděl, které články mají spojitost apod.
Snažila jsem se články psát osobitě, chtěla jsem vtáhnout čtenáře, aby si chtěl článek dočíst do konce a nejlépe pokračovat ve čtení dalších článků. Aby nešlo pouze o čistý text, přidávala jsem ke každému článku alespoň jednu fotku nebo jiný multimediální soubor (video, audio, odkaz). Dala jsem si proto za cíl soustředit se hlavně na žánr reportáž, který dává autorovi dostatečný prostor pro vyjádření vlastních pocitů a alespoň částečné přenesení atmosféry ke čtenáři.
Projekt jsem realizovala ve formě webové stránky srze redakční systém WordPress, který je vcelku snadno ovladatelný a pro návštěvníka webu přehledný.
V následujících kapitolách popíši vytváření webové stránky, práci s WordPressem a formování finální podoby projektu, který se nachází na adrese http://mensik.inotes.cz/lorraine/ .

1Zdůvodnění volby tématu

Toto téma jsem si vybrala, protože mám k Francii vřelý vztah. Už od 13 let se učím francouzsky a několikrát jsem Francii navštívila, ale nikdy jsem tam nestrávila tak dlouhou dobu. Skrze své články o kulturním a společenském dění v Nancy jsem chtěla čtenářům přiblížit francouzskou kulturu a zbořit klišé, že kulturním centrem Francie je Paříž. Hlavní město je sice krásné, ale ve Francii, na rozdíl od České republiky, je i v té nejmenší vesničce knihovna a informační centrum pro turisty.
Skrze tento projekt jsem chtěla ukázat, že Francouzi jsou velmi společenští, přátelští, i když trochu rezervovaní vůči cizincům. Nevadí jim však poznávat nové lidi, nové zvyky a kulturu. Důkazem jsou články o mé návštěvě u francouzské rodiny Weibelových.
Projekt by mohl po rozpracování sloužit, mimo jiné, jako lákadlo pro české turisty k návštěvě Francie. Přesněji k návštěvě jiných regionů než toho pařížského. Francie je totiž zemí mnoha tváří, najdete tam jak horské, tak vnitrozemské a přímořské oblasti. Možná právě proto Francouzi neovládají cizí jazyky, nemusí totiž nikam cestovat.
Ve Francii jsem tak díky samostatnému projektu mohla spojit příjemné s užitečným. Sama jsem poznávala francouzské zvyklosti, společenské akce a podobě, a přitom jsem mohla všechny své zážitky přenést skrze webovou stránku k dalším lidem.

2) Zdroje a stav problematiky

Co se týká zdrojů a stavu problematiky, nemohu tento bod nijak zvláště rozpracovávat. Nenarazila jsem totiž na žádný podobný projekt, kromě snad zpravodajského blogu Jana Šmída, zahraničního zpravodaje ve Francii. Na svých stránkách píše o různých akcích nejen v Paříži, kde žije, ale třeba také v Bretani, v Beaujolais a v dalších francouzských regionech. Soustředí se, stejně jako já ve svém projektu, na reportáže, které jsou však většinou v audio podobě na stránkách Českého rozhlasu v rubrice Zápisník zahraničních zpravodajů. Spolupracuje také s Českou televizí a připravuje pro ni pořad „Postřehy odjinud“, což je série cestopisů z různých francouzských krajů. Svou práci popisuje Šmíd takto: „Nejraději připravuji ranní reportáže, kde mohu přiblížit prostředí, ukázat, jak se žije jinde a s oblibou cestuji i do jiných regionů, neboť Francie je velmi rozmanitou zemí. Dávám přednost příspěvkům, na kterých mohu nějakou dobu pracovat, podbarvovat je hudbou, trochu si s nimi hrát. Naopak, stále méně mě baví přinášet strohé agenturní zpravodajství ze zdrojů, které jsou volně dostupné, ale i to, bohužel, k mé práci patří.“
Měla jsem tu výhodu, že jsem si stránky mohla udělat podle sebe, takže jsem se „strohému agenturnímu zpravodajství“ vyhnula. Jiné weby zabývající se kulturním děním ve Francii jsem neobjevila, což znamená, že tato problematika je značně nepokrytá a dala by se mnohem více rozpracovat. Jelikož mám ve Francii kamarády a známé, napadají mě i další možnosti, jak web pojmout. O tom ale více v části Sebehodnocení.

3) Ideový plán

Jak jsem již naznačila v úvodu, původně jsem měla v plánu pokrýt větší množství společenských a kulturních akcí. Naplánovala jsem si napsání série reportáží doplněných o články zpravodajského typu a také multimediálními soubory (fotky, videa, případně audio soubory). Chtěla jsem obejít kavárny, případně najít nějakou literární kavárnu, abych se dostala do kontaktu i s kulturním undergroundem. Bohužel stereotyp o Francouzích vysedávajících v kavárnách byl rychle vyvrácen. V Nancy kavárny nejsou, lidé chodí na kávu do restaurací, které jsou však otevřeny pouze v čase oběda a poté až večer.
Mým cílem bylo napsat alespoň o jednom festivalu, o jednom koncertu, o nějaké netradiční kulturní akci, o studentské akci a pořídit alespoň jeden rozhovor v audio podobě. K článkům jsem chtěla zařadit alespoň dvě videa a ke každému přidat fotku, aby byl web pro čtenáře graficky atraktivní.
Veškeré články a soubory jsem se rozhodla publikovat na webové stránce skrze redakční systém WordPress. Činnost spojenou se spouštěním webu popisuji v následující kapitole.

4) Postup práce

4.1    Wordpress

K publikování článků jsem si vybrala redakční systém WordPress, a to hlavně proto, že ho znám. Pracuji v něm i v rámci své žurnalistické praxe pro internetový magazín Topzine.cz.
Tento systém je velmi vhodný i pro začátečníky, jelikož je snadný na ovládání, nabízí širokou škálu šablon a autor si může vše nastavit podle svých potřeb. Navíc si může stáhnout i velkou řadu doplňků (pluginů) a dále je využívat. Velkou výhodou je bezplatnost systému a české znění starších verzí. Můj projekt je vytvořen ve Wordpressu verze 3.8.1., která již v českém znění je.
V případě, že s Wordpressem pracujete poprvé, rychle se zorientujete, jelikož v postranní liště je vše přehledně seřazeno a nemáte se v podstatě kde ztratit. Vložení článku je jednoduché, buď píšete rovnou do systému, nebo jej vkládáte z textového či word dokumentu. Články se automaticky ukládají jako koncepty a poté si můžete nastavit i datum a čas publikace nebo je publikovat okamžitě. Ke každému článku pak můžete přiřadit rubriku a vhodné je také opatřit je štítky (tagy), což propojí články s podobnou tématikou a jsou pak snadněji k nalezení přes internetové vyhledávače.
Pokud nastane nějaký problém, většinou jej zle snadno vyřešit. Uživatelů Wordpressu je totiž hodně a na diskuzích či fórech řešení snadno naleznete.

4.2    Spuštění webu

WordPress je velmi snadné zprovoznit a není třeba ho instalovat. Jedinou nutností je vytvoření domény a následné zkopírování obsahu složky WordPressu.
Postupovala jsem za pomoci programu Total Commander, v němž jsem nastavila FTP server podle nově vytvořené domény. Po úspěšném nastavení se stačí připojit a zkopírovat obsah složky na server domény. Dále jsem si zadala adresu stránky do prohlížeče a tam už jsem se mohla přihlásit jako správce a začít s nastavováním stránek.
Nastavení webu není nikterak složité a případnou neznalost vyřešíte buď v nápovědě nebo na diskuzním fóru WordPressu.

4.3   Nastavení webu

Po přihlášení do administračního rozhraní jsem mohla začít se základním nastavením, tedy hlavně s výběrem šablony, která by mi nejlépe vyhovovala. Musela jsem využít doplňků (pluginů) a nějaké šablony si stáhnout, protože v základní nabídce jich příliš mnoho nebylo. Nakonec jsem se rozhodla pro šablonu Expound vhodnou pro internetové magazíny. Je dostupná také zdarma, jednoduše instalovatelná přímo ve WordPressu. Její jedinou nevýhodou je angličtina, která může neanglofonní čtenáře mást. Dále jsem z několika pluginů vybrala také jeden, díky kterému mohou čtenáři sdílet mé články na sociálních sítích (Facebook, Twitter, Google+). Lišta s možností sdílení, tlačítkem Like nebo s komentováním je umístěna vždy pod článkem. Vytvořila jsem také stránku na Facebooku, kde sdílím články. Jsou tak pro čtenáře dostupnější a e mohou je komentovat či dále sdílet.
Váhala jsem, jak řadit články, stránka může být buď statická, nebo se články řadí od nejnovějšího dále. Nakonec jsem se rozhodla pro řazení od nejnovějších po nejstarší článek, protože internetové stránky by měly být co nejaktuálnější. Když se čtenáři nějaký příspěvek zalíbí, nebude mít problém dohledat si i starší články.
Dále jsem se rozhodovala, jak by se měly vkládané informace třídit. Nakonec jsem vybrala horizontální členění v horní části stránky, kde jsou články rozděleny podle štítků (tagů) na jednotlivé podstránky. Vpravo jsou pak vertikálně vypsány nejnovější příspěvky, nejnovější komentáře, archiv a seznam rubrik. 

Co se týká vkládání mediálních souborů, s textovými dokumenty jsem neměla problém. WordPress nabízí buď psaní přímo do systému, kde je podobné prostředí jaké nabízí Microsoft Word, nebo vložení textu přímo z Wordu. Další možností je HTML editor, kde lze nastavit text díky HTML kódu. To je však pro jednoduché vložení textu dost složitý způsob. HTML editor se vyplatí spíše při vkládání multimediálních souborů, jako je například video nebo aktivní odkaz na jinou stránku (obě možnosti jsem využila). V případě nahrávání obrázků, audio a video záznamů jsem narazila na úskalí, která popisuji v následující podkapitole.


4.4    Problém s nastavením

Původně jsem si vytvořila doménu na serveru ic.cz, ale zjistila jsem, že tento server nepodporuje nahrávání souborů do systému WordPress. Nejdříve jsem vkládala obrázky jako odkazy z URL adresy www.rajce.idnes.cz, kde jsem si obrázky uložila, ale poté jsem zjistila, že stejným postupem nemohu vložit náhledový obrázek natož audio soubor. Po dlouhém hledání na fóru WordPress se mi nepodařilo zjistit, jak tento problém vyřešit, a tak jsem nakonec celý web přesunula na jinou doménu. Tu mi poskytl můj bratr a pomohl mi i s nastavením vkládání souborů, protože se jednalo o chybu v nastavení, kterou jsem neodhalila.
Musela jsem přeinstalovat WordPress a nastavit propojení nové databáze s tou starou na původním hostingu. Teď lze najít moje články na obou odkazech (www.kultra-v-lorraine.ic.cz i http://mensik.inotes.cz/lorraine/), ale z prvního webu pak budete přesměrováni na druhou adresu. Dále jsem musela znova nastavit přístup WordPressu k FTP kvůli nahrávání obrázků, videí a audio souborů, pluginů a práce s nimi.
Po vyřešení tohoto zásadního problému jsem konečně mohla doladit finální podobu stránky. Nejdříve jsem si všechny vybrané fotky zmenšila. Rozměry fotek lze sice upravit i přímo ve Wordpressu, ale kapacita systému je omezená. Proto jsem se rozhodla nezahlcovat ho obrázky a upravila je ještě před nahráním do systému v programu Zoner photo Studio. Poté jsem díky jednoduchému tlačítku „Nahrát soubory“ vložila všechny fotky přímo do systému Wordpress a náhledové obrázky jsem tak mohla přidávat už rovnou z knihovny souborů, přidala jsem také úvodní fotku s hlavního náměstí ve městě Nancy (Place Stanislas).
Přímo do systému jsem vložila také nastříhaný audio soubor s rozhovorem. S editováním nebyly žádné problémy, vše je již přednastaveno, takže soubor lze na stránce bez problému spustit.
Videa jsem také před nahráním a publikováním upravovala. Bylo potřeba je někdy nastříhat, přidat titulek nebo vylepšit kvalitu obrazu. Vkládala jsem je skrze sdílení přes youtube.com, protože byla obsahově příliš velká. Soubory nahrané do systému nesmí přesáhnout 100 MB. Videa jsem do článků vkládala skrze HTML editor a zobrazují se tak přímo na webu a dají se tam i přehrát.

4.5    Další redaktoři

WordPress má jako redakční systém tu výhodu, že administrátor do něj může vytvořit přístup i dalším lidem. Každému navíc může nastavit, které možnosti pro něj budou přístupné a které ne. V systému lze vytvořit nového uživatele a přiřadit mu roli (návštěvník, spolupracovník, redaktor, šéfredaktor, administrátor). Výběr role ovlivní nastavení, které bude schopen uživatel v systému ovládat.
K založení dalších uživatelů je třeba jen uživatelské jméno, e-mail a heslo, aby se pak mohl do systému sám přihlašovat. Pokud bych tedy vytvořila třeba redaktora a šéfredaktora, oba by mohli vkládat a spravovat své články. Šéfredaktor nebo editor by ale navíc mohli spravovat také články svých redaktorů. Nastavení celého systému však drží v rukou pouze administrátor. Pracovníci redakce by tak museli různé technické problémy řešit s ním.

4.6    Pojetí článků

Když jsem se rozhodovala, jak celý web i jednotlivé články pojmu, řekla jsem si, že nejlepší bude udělat ho spíše lidovější, trochu ve stylu blogu, ale přece jen na úrovni. Rozhodla jsem se pro soubor reportáží. Reportáž mi jako publicistický žánr přijde pro čtenáře stravitelnější a zajímavější než zpravodajský report.
Nejdříve jsem však chtěla čtenáře uvést do kontextu webu, aby věděli, o co se vlastně jedná. Napsala jsem proto krátký článek, něco jako editorial, ve kterém jsem napsala, čím se mé stránky budou zabývat a proč. Jako druhý článek jsem zvolila čistě informační příspěvek o městě Nancy, kde se nachází, jak je velké, co se tam děje apod. a doplnila jsem jej o fotogalerii z krásné světelné show. Poté jsem napsala tři rozšířené zprávy o některých společenských akcích a většinou jsem na stejné téma napsala také reportáž týkající se zajímavého okamžiku z té či oné akce. Aby byly jednotlivé reportáže ještě atraktivnější, přidala jsem k některým také video záznam. K jedné akci jsem pro změnu udělala rozhovor s účastníkem a celou sérii článků jsem symbolicky uzavřela rozhovorem s českou vysokoškolskou učitelkou Lenkou Froulíkovou.
Projektu jsem se intenzivně věnovala už od svého příjezdu do Francie, tj. od začátku září. Věnovala jsem se hlavně plánování jeho podoby, zjišťování informací o kultuře a společenském dění v Nancy a tříděním jednotlivých informací. Poté jsem se na vybrané akce zašla podívat, abych mohla začít psát články. Videa a fotky jsou spíše ilustračního charakteru, protože ve Francii jsem neměla možnost zapůjčit si profesionální fotoaparát ani kameru.

4.7    Wordpress a administrace

V této kapitole se pokusím nastínit, jaké je administrativní prostředí systému WordPress, a jak se v něm pracuje.
Po přihlášení administrátora se objeví na obrazovce nástěnka s přehlednou levou lištou, kde se nacházejí jednotlivé kategorie. Na nástěnce se nachází aktuální přehled článků, rychlý příspěvek, nedávné aktivity (například nové komentáře, nově vložené články jiných redaktorů apod.) a novinky o WordPressu.

Většina kategorií v levé liště menu má ještě několik podkategorií. Pod Příspěvky jsou možnosti přejít na přehled příspěvků a jejich následnou editaci, vytvořit nový příspěvek, nebo si rozkliknout příspěvky podle rubrik či štítků. V kategorii Média se nacházejí všechny mediální soubory, které jsou ve WordPressu nahrány. Skrze tuto kategorii lze také vložit do systému nové mediální soubory. Položka Stránky nabízí vytvoření nové stránky a přehled již vytvořených stránek. Tuto službu jsem využila, abych rozdělila jednotlivé články do kategorií. Přestože se všechny zobrazují na úvodní stránce, čtenář si může rozkliknout jen tu rubriku, která ho zajímá, a najde v ní požadované příspěvky.
V Komentářích může administrátor potvrzovat, odstraňovat nebo označit jako spam komentáře návštěvníků stránek k jednotlivým článkům. K některým článkům mi přibyly komentáře, ale jednalo se pouze o spamy, které jsem musela smazat.
V kategorii Vzhled je nastavení grafické stránky webu, v podkategoriích jsou k dispozici různé šablony, které jsou snadno instalovatelné. Dále lze spravovat vzhled pomocí widgetů (miniaplikací), dále měnit vzhled menu, záhlaví a pozadí stránky. Využila jsem jen vzhled záhlaví (název webu a obrázek v záhlaví) a pozadí stránky (zvolila jsem světle modrou barvu, aby nebila čtenáře do očí a neodváděla zbytečně pozornost od obsahu webu).
Pluginy poskytují doplňkové služby k základnímu nastavení systému. Po kliknutí se objeví přehled instalovaných, aktivních, neaktivních pluginů a nabídka jejich aktualizace. V kolonce Uživatelé lze vytvořit nové redaktory, editory, šéfredaktora, popřípadě administrátora. O dalších uživatelích jsem se zmiňovala již dříve. Kategorie obsahuje také přehled uživatelů a profil každého uživatele a vytváří tak účinnou hierarchii. Díky Nástrojům můžete importovat nebo exportovat obsah webu. Nastavení, kterému jsem se taktéž věnovala v předchozí kapitole, se pak týká nastavení jednotlivých kategorií v systému.
Ovládání WordPressu je i pro úplného začátečníka triviální, protože systém je vystavěn velmi přehledně a uživatelsky přístupně i pro amatéry.


Závěr

Svůj projekt považuji za docela dobrý a originální nápad, přesto s jeho podobou nejsem úplně spokojená. Mrzí mě, že jsem ve Francii neměla více času, protože jsem kromě společenských akcí musela navštěvovat také univerzitu a plnit své studijní povinnosti. Delší časový horizont by mi určitě dovolil rozpracovat projekt důkladněji a pojmout širší spektrum kulturního dění v Nancy. Dále bych určitě vylepšila kvalitu fotografií, videí i audio rozhovoru. Bohužel jsem ve Francii neměla k dispozici profesionální techniku, takže jsem všechno fotila a natáčela na obyčejný elektronický fotoaparát a rozhovor jsem nahrávala na mp3 přehrávač.
V rámci redakčního systému WordPress jsem se svou prací vcelku spokojena, i když jsem si vědoma, že stránka má stále jisté grafické nedostatky. Přes počáteční problémy se vkládáním multimediálních souborů jsem se v systému orientovala dobře a krom původních potíží s hostingem jsem při práci neměla větších nesnází.
Co se týká originality projektu, nenarazila jsem na internetu na mnoho podobných stránek. Lidé si spíše píšou blogy ze svých cest po světě, nebo z dlouhodobějších pobytů v zahraničí, aby je mohli sdílet se svými přáteli. Jediné stránky, které se zabývaly kulturními akcemi ve Franci, byl již zmíněná blog Jana Šmída. Jinak jsem žádné stránky přímo o kulturních akcích ve Francii nenašla. Blížit by se jim mohly možná Oficiální webové stránky cestovního ruchu ve Francii na adrese: http://ee.rendezvousenfrance.com/cs/kultura-ve-francii. Jsou však hodně obecné a neosobní.
Projekt by se dal určitě dále rozpracovat, pokud bych ve Francii strávila delší dobu. Dal by se udělat například seriál o francouzských svátcích a tradicích - co, kdy a jak slaví. Nebo články o Francouzích, kteří už byli v České republice, či kteří studují češtinu. Projekt by se dal rozpracovat i do takových rozměrů, že by Češi mohli přijet poznávat Francii na vlastní oči, bydleli by ve francouzských rodinách a pak by mohli zase Francouzi přijet do České republiky. Celá návštěva by byla zaštítěna pod nějakou organizací a na webu by mohly být zprávy, reportáže, videa a rozhovory z obou pobytů.
Celkově bych zhodnotila svou práci jako docela povedenou. Přesto musím říci, že s výslednou podobou mi hodně pomohl redakční systém WordPress. Bez něj bych asi nebyla schopná vytvořit stránky, které by se mi graficky líbily. Důležitější je však obsah. Myslela jsem si, že napsání článků bude to nejtěžší a pak jen dodělám pár vychytávek ve Wordpressu. Nakonec to však bylo naopak. Práce v systému sice nebyla složitá, spíše zdlouhavá (hlavně kvůli již zmíněnému problému se vkládáním souborů).
Kdybych měla s tímto projektem na internetu prorazit a vytvořit mu nějaké jméno, určitě bych zapracovala na jeho grafické podobě. Použila bych více pluginů a widgetů, vytvořila bych lepší název, atraktivní a zapamatovatelné logo, „spřátelila“ web s jinými weby zabývajícími se Francií, francouzskou kulturou či jazykem, např. Alliance française, Francouzský institut v Praze. Publikovala bych i vlastní video reportáže a fotogalerie.
Můj projekt je tak pouhým odrazovým můstkem a na jeho základech by se dalo vystavět něco mnohem většího.

Zdroje

JÍLEK, Viktor: Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty. Olomouc, 2005.
ŠMÍD, Milan; TRUNEČKOVÁ, Ludmila. Novinář a jeho zdroje v digitální éře. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2009. 205 s. ISBN 978-80-246-1661-2.
www.jansmid.cz
http://ee.rendezvousenfrance.com/cs/kultura-ve-francii
http://www.mylorraine.fr/agenda/nancy-fete-de-la-soupe-2013/22348
http://www.lelivresurlaplace.fr/
http://wikipedia.org
http://www.feden.org/blog/
http://forum.cwordpress.cz/
http://www.radio.cz/fr/rubrique/celebres/lenka-froulikova-professeur-de-tcheque-en-france-et-traductrice
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1131721572-babylon/412236100152023/video/
http://www.crous-nancy-metz.fr/








 

 

 

Zobrazeno 2390 krát
Naposledy upraveno: út., 2. prosinec 2014 21:47
Pro psaní komentářů se přihlaste