pá., 23. srpen 2013 12:31

Parlament bez papírů

Samostatný projekt politická/online žurnalistika

CÍL PRÁCE


Cílem samostatného projektu s názvem Parlament bez papírů je sledovat legislativní proces návrhu na změnu zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jehož hlavním smyslem je úspora papíru přechodem na digitalizaci a využít jednu z internetových platforem k vytvoření zpravodajského blogu za využití nástrojů online žurnalistiky, který bude o procesu informovat. Blog si klade za cíl postihnout problematiku digitalizace tištěných materiálů a nadměrné spotřeby papíru z různých perspektiv, to znamená, že obsah a forma se budou přizpůsobovat zvolenému nositeli informace, tím se rozumí, konkrétní online aplikaci (podcast, video, foto, slideshow).

Jelikož se iniciativa na změnu příslušného zákona objevila teprve nedávno a samotný legislativní akt projednávání a schválení či neschválení novely zákona trvá běžně v českém prostředí delší dobu, hlavním cílem práce je vytvořit informativní platformu, jež by shromáždila dostupná fakta o problematice digitalizace práce s tištěnými parlamentními tisky a zároveň reflektovala již započatou proceduru projednávání tohoto návrhu Poslaneckou sněmovnou České Republiky (PSČR) s vědomím, že zákon pravděpodobně nedojde schválení během určené doby za vypracování Samostatného projektu pro akademické účely. Projekt bude fungovat jako uzavřený celek, ale předpokládá se, že jakmile bude publikován veškerý materiál, prezentovaný jako součást Samostatného projektu, bude docházet k dalším aktualizacím s cílem informačně pokrýt celý legislativní proces, tedy až do doby, kdy je novela podepsána prezidentem České Republiky.

ZDŮVODNĚNÍ VOLBY TÉMATU

Tematický rámec projektu byl vytvořen po diskuzi s vedoucím práce a zohledněním oborové specializace a technického praktika, v tomto případě, vznikla fúze politické žurnalistiky a workshopu online tvorby. Konkretizace tématu na digitalizace tištěných materiálů a práci s nimi v Poslanecké sněmovně a Senátu České Republiky vznikla s první iniciativou na změnu zákona o jednacím řádu PSČR, která byla později poslanci a poslankyněmi Miroslavou Němcovou, Vladimírem Koníčkem, Vojtěchem Filipem, Petrem Tluchořem, Petrem Gazdíkem, Kateřinou Klasnovou předložena sněmovně jako oficiální návrh. Dne 27. Ledna 2011 byl návrh rozeslán v tištěné verzi všem poslancům pod evidenčním číslem 247/0.  Volba tohoto tématu byla také podmíněná předešlou prací na semináři politické žurnalistiky, úspěchem olomoucké kandidátky do PSČR MUDr. Jitky Chalánkové, se kterou byl navázán dobrý vztah, a která přislíbila spolupráci při dalších studijních projektech a rezidenčním pobytem v Praze, jež umožňoval jednodušší přístroj ke zdrojům informací a samotné instituci PSČR.

Zajímavost vládní snahy o finanční úsporu a zároveň ochranu životního prostředí byla umocněna pravidelným sledováním průzkumu neziskové organizace Arnika, která dlouhodobě snaží pokrývat problematiku spotřeby a nakládání s papírem ve stáních respektive vládních institucích. Rovněž nejednotná strategie a měnící se přístup vlád České Republiky k digitalizaci (v tomto smyslu převodu vládních tištěných materiálů do digitální podoby) se výrazně podílel na zformování předpokladu, že bude toto téma dostatečné nosné a zajímavé pro recipienty finálních mediálních výstupů.

Milan Šmíd a Ludmila Trunečková hovoří v publikaci Novinář a jeho zdroje v digitální éře o důležitosti a nutné znalosti veřejně přístupných informací veřejné zprávy v internetovém prostředí:

„Znalost webových stránek institucí státní správy a územní samosprávy, souhrnně: veřejné správy, by měla být součástí základní informační gramotnosti každého žurnalisty, bez ohledu na jeho specializaci.“[1]

Pokud by byl příslušný návrh na změnu zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, přijat, nutnost základní znalosti online prostředí by se ještě prohloubila. Zároveň by se urychlil a zjednodušil přístup novinářů/kohokoliv k informacím o probíhajících legislativních změnách. Další výhoda digitalizace potrhující její důležitost je snazší zachování a archivace tištěných materiálů v digitální podobě, což je také hlavním argumentem příznivců a iniciátorů nové metody práce s tištěnými spisy. V českém prostředí byl jedním z prvních úspěšně dokončených projektů, později oceněn Českým zavináčem, návrh a realizace Digitální knihovny Českého Parlamentu v roce 2000, jehož cílem bylo digitalizovat všechny těsnopisecké zprávy z jednání parlamentu od roku 1918 do oficiálního spuštění projektu a vytvořit tak přístupný digitální archív s těmito dokumenty. Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která projekt spustila, tak reagovala na impulsy ze zahraničí, kde podobné projekty již proběhli. Obsahovou stránkou však česká digitální knihovna, většinu z nich převyšovala. V následujících letech bylo uskutečněno několik dalších projektů s podobným cílem, tedy zpřístupnit, zjednodušit a zrychlit práci s veřejně-přístupnými informacemi online.

Atraktivita tématu a jeho zajímavost bude prověřena recipienty, jakožto nejlepším indikátorem čtenářského zájmu o mediální sdělení a vyhodnocena aplikací Google Analytics, která nabízí kompletní analýzu návštěvnosti příslušné online platformy, konkrétně vytvořeného blogu, a se kterou jsme pracovali během online workshopu pod vedením Adama Javůrka. Z důvodu nezvolení postupné publikace příspěvků na blog, nebudou tato data obsažena v písemné části Samostatného projektu, ale budou prezentovány v průběhu obhajoby projektu jako součásti Státní závěrečné zkoušky.

Uvedená fakta slouží k jednoduché argumentaci, jež má za cíl obhájit náležitost zvoleného tématu do mediální oblasti online politické žurnalistiky, kde příslušná specializace byla primárním faktorem ovlivňujícím finální výběr tématu a technický workshop představuje danou platformu, která ovlivnila formu jednotlivých sdělení. Jelikož je politická žurnalistika stále ještě doménou tištěných médií, postupem času nabízí internetové aplikace stále nové a efektivnější kanály, po kterých jsou zprávy doručovány přijímateli sdělení. Jedním z příkladů využití politické žurnalistiky na internetu je analytické zpravodajství. Schopnost vytvářet tzv. seriály, jak o nich hovoří Petr Holub v publikaci Mediální praxe, nabízí možnost představit čtenáři internetového média problém/téma komplexně, chronologicky a navíc přehledně pod jedním odkazem na jedné straně, případně v jednom okně prohlížeče.

„Seriál může být řadou článků, které na sebe navazují a společně tak vytvářejí text, který by nebylo pro jeho délku možné publikovat v běžných novinách. Seriál může být také jedním neustále upgradovaným článkem.“[2]

Tištěná média této metody nejsou schopna, jednak kvůli delší periodicitě a navíc požadují stále nové, nefabrikované informace, k již reflektované problematice se vrací zřídka. Výjimku tvoří aktuální témata, u kterých je zřejmé, že každý den přinesou nové informace a budou mít omezenou dobu trvanlivosti – atraktivity pro čtenáře a exkluzivity pro médium.

STAV PROBLEMATIKY

Primárními zdroji informací jsou internetové stránky Poslanecké sněmovny České Republiky (http://www.psp.cz) a Senátu České Republiky (http://www.senat.cz), které obsahují oficiální státní dokumenty týkající se průběhu legislativního procesu návrhu na změnu zákona č. 90/1995 Sb. (sněmovní tisk č. 247/0) a dále základní informace o fungování a provozu webových stránek veřejné správy. Doplňující informace o digitalizace a spotřebě papíru byly získány z literatury a specializovaných webových stránek (http://www.lupa.cz, http://www.ikaros.cz, http://arnika.org), které se tématu systematicky věnují.

Stav problematiky je kvůli nepravidelné spolupráci státních orgánů v minulosti a faktu, že připravovaná novela ještě nebyla přijata, málo medializován. To znamená, že systematicky se problematice nikdo nevěnuje, pokud hovoříme o digitalizaci tištěných parlamentních materiálů (sněmovní tisky). Spotřebě papíru se v minulosti snažilo věnovat občanské sdružení Arnika, jež si kladlo za cíl zmapovat spotřebu a nakládání s papírem u vládních institucí. Navzdory legislativnímu právu na poskytnutí těchto informací, nebyla Arnika kvůli resistenci některých ministerstev a dalších státních úřadů schopna vypracovat ucelenou studii mapující celý sektor veřejné správy. Projekt, který proběhl před několika lety, je doposud zahalen nejasnostmi, když původní analýza zmizela z webových stránek a sdružení se odvolává na to, že originální soubor byl ztracen. I tak je zarážející, že navzdory povinnosti vyžádané informace poskytnout, státní instituce dokázaly tuto povinnost obejít bez oficiálního prohlášení vysvětlující tento postup. Informace odmítlo zveřejnit pět z osmnácti oslovených ministerstev a stejně tak Kancelář prezidenta republiky.

Téma projektu artikulované jako Parlament bez papírů také navazuje na argumentaci předkladatelů návrhu na změnu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny České Republiky, jejichž hlavní důvodem pro předložení návrhu byla finanční úspora nákladů. Odhady počítají až se 75% snížením stávajících nákladů na pořízení sněmovních tisků v listinné podobě. Jelikož je metoda práce se sněmovními tisky v digitální podobě bezprecedentní v České Republice, neexistuje předchozí projekt, na který by se dalo v tento moment bez problémů navázat. Samotné téma se objevilo několikrát na zpravodajském serveru www.idnes.cz, většinou v souvislosti se spotřebou papíru, nákladů Parlamentu na tisk a navrhovanou novelou zákona, která by měla ušetřit peníze z rozpočtu., s environmentalistickým akcentem, kdy headline informovoval čtenáře o počtu buď pokácených či zachráněných/ušetřených stromů, které slouží na výrobu papíru.

Tvůrci Elektronické knihovny Parlamentu České Republiky zvažovali při postupu digitalizace několik metod, jež by zaručily bezproblémový převod tištěných materiálů do digitální podoby, čerpali přitom inspiraci ze zahraničí, kde v dané době probíhalo několik podobných projektů, které ke konkrétnímu aktu přistupovali několika způsoby.
„Technologický způsob zpracování se v jednotlivých parlamentech od sebe liší. Jako podklady k digitalizaci se volí přímo papírové předlohy, které se mohou skenovat (Český parlament) nebo ručně přepisovat (v Norském parlamentu zjistili, že některé historické těsnopisecké zprávy byly velice nekvalitní, text byl různě přeškrtáván, doplňován, opravován, takže ruční přepis byl mnohem levnější), anebo se jako podklad k digitalizaci používají mikrofiše (Chamber of Representatives v Belgickém parlamentu).“[3]

Při volbě metody digitalizace musí být brán zřetel na životnost médií, na kterých se digitalizované dokumenty budou uchovávat, na konvertibilitu a multimediálnost formátů, do kterých se dokumenty převádějí či velikost výsledných souborů a jejich použitelnost při fulltextovém vyhledávání. Toto vše bude předmětem diskuzí a návrhu připomínek při druhém čtení zákona č 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny České Republiky, stejně jako kompetentnost členů Parlamentu pracovat (upravovat, vyhledávat, vytvářet) v novém prostředí s digitálními dokumenty. Příklady mohou nabízet některé evropské země, jež částečnou digitalizaci archívů již provedly: Belgie nabízí digitalizované parlamentní texty na stránce http://www.lachambre.be, Holandsko se vydalo cestou částečného zpřístupnění parlamentních textů, jejichž větší část je dostupná pouze na vnitřní síti intranetu  http://www.parlement.nl a Velká Británie nabízí na stránkách http://www.parliament.the-stationery-office.co.uk digitalizované dokumenty od roku 1996. Francouzská Národní rada po dlouhých osmi letech příprav a diskuzí o digitalizaci, se nakonec rozhodla vytvořit zcela nové webové stránky, jež by obsahovaly digitalizované dokumenty z předešlých jednání, k nahlédnutí jsou v několika jazykových verzích zde http://www.lachambre.be Z uvedených příkladů je zřejmé, že Česká Republika má z čeho čerpat při volbě optimálního systému a způsobu digitalizace vlastních historických dokumentů. Sami účastnící semináře o digitalizaci historických parlamentních tisků, který pořádalo Evropské centrum pro parlamentní výzkum a dokumentaci (ECPRD - European Centre for Parliamentary Research and Documentation) se shodli, že význam spolupráce na evropské úrovni může být jenom přínosný, jelikož státní aparáty při přípravě či realizaci musí řešit podobné problémy.

„Z tohoto hlediska se jeví perspektivní začít řešit některé metodologické nebo teoretické otázky na nadnárodní úrovni tak, aby byl efektivně využit potenciál jednotlivých národních pracovišť. V této souvislosti lze také uvažovat o podpoře této spolupráce Evropským centrem pro parlamentní výzkum a dokumentaci.“[4]

IDEOVÝ PLÁN

Původní idea byla navrhnout metodu, podle které by mohl Parlament České Republiky fungovat bez tištěných materiálů a snaha přijít s návrhem na digitalizaci těchto materiálů a nového zacházení se sněmovními tisky v Poslanecké sněmovně. Začátkem roku 2011 se však objevila iniciativa výše zmíněných poslanců, a ideový plán, jenž byl z části totožný s cílem této snahy o prosazení novely jednacího řádu PSČR, s touto iniciativou splynul. Došlo tedy k podrobnějšímu rozpracování cíle Samostatného projektu. Hlavní cíl projektu se změnil z vlastního návrhu, na reflexi již legislativně projednávaného návrhu na změnu zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jelikož se novela vztahuje pouze na jednací řád Poslanecké sněmovny, dostane původní plán v praktické realizaci Samostatného projektu prostor na teoretický návrh průběhu digitalizace v Senátu České Republiky.

Ideový plán praktického využití projektu si klade za cíl vytvořit multimediální „seriál,“[5] tak jak o něm hovoří Petr Holub, který shromáždí, zanalyzuje a zprostředkuje čtenářům jednodušší přístup k informacím o jedné konkrétní problematice, v tomto případě se jedná o digitalizaci parlamentních tisků.

„…internet je mnohem interaktivnější, než jiná média, a čtenáři mají neustále možnost kontaktovat autora, doplňovat informace, které má k dispozici, a upozorňovat na případné chyby….dobře vedené seriály mohou pronikat k podstatě některých událostí, jako jsou například reformy veřejného sektoru…,“[6]

V ideálním případě by ze série článků a příspěvků na blogu, věnovanému tomuto tématu, mohl vzniknout neustále obnovovaný a doplňovaný článek, jež nabízí pohled na problematiku z různých perspektiv a zároveň při sdělování informací využívá a zapojuje možnosti interaktivity a multimediálnost internetu. Zároveň je realizace Samostatného projektu osobním výstupem reflektujícím získané zkušenosti a nabyté vědomosti během absolvovaných praktik a workshopů se zdůrazněním na možnost variovat jedno nosné téma pomocí online nástrojů s různými typy komunikačních kanálů.

Projekt představuje možnost nastolení tématu, které zatím nebylo příliš reflektováno v celostátních médiích, navzdory tomu, že se jedná o podstatnou změnu ve fungování Parlamentu. Určitá novost tématu a prostor pro diskuzi při projednávání novely zákona hrála při ideovém plánu výraznou roli. Má vlastní iniciativa nevznikla pouze na základě doporučení vedoucího práce, ale by založena na vlastní potřebě a snaze využít teoretické znalosti a dále prohlubovat novinářskou specializaci, která při komplexnosti zvoleného tématu, bude přesahovat obor politické žurnalistiky. Projekt Parlament bez papírů vyžaduje znalost legislativního systému České Republiky na jedné straně, když na druhé vynucuje znalost politického systému a jeho členů. Jako institucionálně vzdělaný student s teoretickými znalostmi, jsem zvolil blog, jako prostředí vhodné pro tzv. try-out neboli zkušební provoz, který není složité zaopatřit a vložení příspěvků, je při vhodně zvoleném redakčním systému, závislé pouze na přenosové rychlosti internetového připojení. Na rozdíl od regulérní webové stránky, lze snadněji měnit, přizpůsobovat čtenářům/divákům a ke zvolené formě seriálu je kompatibilnější než statická webová stránka.

Zasazení projektu do širších žánrových a technologických souvislostí je kvůli nedostatečné historii či unikátnosti projektu jako fúze dvou nepříliš často spojovaných oborů nesnadné. Žánrově příspěvky na blogu (vlastní realizace Samostatného projektu) oscilují mezi zpravodajskou žurnalistikou (většina) a publicistikou. Podobné příspěvky jsou k nalezení na většině zpravodajských serverů, které poskytují vlastní platformu pro čtenáře-bloggery, jejichž příspěvky v lepším případě představují občanskou publicistiku, v horším případě ironické supliky bez většího společenského přesahu. Příkladem může být portál idnes.cz, který vymezuje místo pro širší společnost, jakýkoli přihlášený blogger-čtenář, zároveň poskytuje prostor pro tzv. VIP bloggery (elity) a navíc spravuje vlastní redakční blog. Politické blogy jsou dostupné na adrese http://blog.idnes.cz/r/1080/politika.html.

Na podobném základě funguje zpravodajský server ihned.cz, který pod záložkou Dialog, vymezil prostor pro komentáře a příspěvky bloggerů. Vlastní iniciativu zastupuje blog novináře/politického komentátora Jiřího Šídla a internetové debaty Jana Macháčka, komentátora časopisu Respekt. Příspěvky jsou dostupné na http://dialog.ihned.cz/ včetně nejaktuálnějších či nejkomentovanějších témat. Obě tyto stránky vznikly původně jako digitální platformy pro zpravodajství celostátních deníků, v případě idnes.cz je to Mladá Fronta Dnes, u ihned.cz to jsou Hospodářské noviny. Nejprogresivnější platformou pro politické bloggery je aktuálně.cz. Stránka http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/ shromažďuje pravděpodobně největší skupinu politických blogů v českém internetovém prostředí. Množství elitních bloggerů ze státní, obchodní či občanské sféry společnosti se vyjadřuje k současné politické situaci v zemi právě zde. Své příspěvky zde publikují Lubomír Zaorálek, Bohuslav Sobotka, Jiří Paroubek, Džamila Stehlíková či Vít Bárta. Provozovatelé stránky zvláště dbají na dodržování kodexu diskutujících i samotných bloggerů. Jak je zřejmě z uvedených příkladů, politická žurnalistika se na internetu ve formě blogů vyskytuje v hojné míře. Navíc jsou zde i základy precizních seriálů na politická či legislativní témata. Většina příspěvků splňuje požadavky publicistiky na formálně čistý výstup. Politické zpravodajství je limitováno exkluzivitou informací a zůstává tak doménou především zpravodajských serverů. Zde vyvstává otázka, zda má politické zpravodajství možnost najít si místo na blogu stejně jako politická publicistika?

Technologicky spřízněné realizace projektů jsou díky částečné anonymitě či nedostatečné prezentaci na internetu neviditelné. Většina výstupů Samostatného projektu při online workshopu jsou webové stránky, jež rigidní strukturou a nedostatkem financí na jejich správu jsou i přes obrovskou potencionální čtenářskou základnu, odsouzeny k zapomenutí. Blogy v rámci internetové komunity mají svůj největší rozkvět již za sebou, ale nadále zůstávají velice populární při potřebě vyjádřit se k aktuální problematice a díky částečné provázanosti bloggerů mají minimální počet čtenářů zajištěný. To se týká také příslušnosti k určitému masovému médiu se stabilní čtenářskou základnou.

POSTUP PRÁCE V ČASOVÉM HORIZONTU

Harmonogram postupu práce s cílem vlastní technické realizace projektu byl rozdělen do tří měsíců. Nejprve proběhl sběr dat, získání a shromáždění materiálů zabývajících se digitalizací samotnou. Následovalo studium zákonů a legislativních úkonů daných zákony, které jsou v blízké souvislosti s digitalizací samotnou či jednacím řádem Poslanecké Sněmovny České Republiky, kterou novela zákona upravuje. Po vytvoření informačního backgroundu byly zahájeny kroky k získání exkluzivních informací, tzn., požádal jsem o vyjádření k problematice digitalizace a základních dat a spotřebě papíru Tiskový odbor Kanceláře PSČR. Kontaktoval jsem MUDr. Jitku Chalánkovou, poslankyni za TOP 09 a PhDr. Waltera Bartoše, poslance za ODS, a požádal je o vyjádření k novele zákona č.90/1995 Sb., o jednacím řádu PSČR, která již prošla prvním čtením. Z těchto schůzek byl pořízen audio-vizuální materiál, který bude součástí video příspěvku na realizovaném blogu. Během čekání na zasedání PSČR a možnosti materiál pořídit, probíhala konzultace ohledně legislativního procesu schvalování novely zákona a možnostech schválení zákona v co nejkratší možné době, což poslanci předkládající návrh akcentovali jako jeden z primárních cílů. Získání dalšího zvukového či obrazového materiálu nebylo možné, jelikož nejsem zástupcem žádného z českých médií, a tudíž nevlastním novinářskou akreditaci, která umožňuje pořizování audio-vizuálního materiálu v prostorách PSČR.

O vyjádření a zpřístupnění materiálů týkajících se spotřeby papíru ve státních institucích jsem rovněž požádal občanské sdružení Arnika, které před několika lety zveřejnilo podrobnou analýzu o dané problematice. Jak jsem již zmiňoval daná publikace s překvapivými fakty se však „ztratila“ uvnitř systému a během dvou měsíců, kdy jsem čekal na její poskytnutí, se nenašla. Po shromáždění všech potřebných materiálů, přišla na řadu volba jednotlivých témat a jejich přiřazení ke konkrétní, předem zvolené, publikační formě. Video interview tvoří hlavní část krátkého písemného příspěvku, který má za cíl, reflektovat individuální postoj poslance/poslankyně k novele zákona a následné digitalizaci. Zároveň poskytuje prostor pro argumentaci o osobním postoji k práci s digitálními materiály obou výše zmíněných členů PSČR, jenž se účastnili prvního čtení návrhu na změnu zákona.

Foto materiál byl použit pro netextovou aplikaci soundslides, která ilustruje a komentuje běžný režim, práci s tištěnými materiály při jednání PSČR. Vlastní fotografie byly zkombinovány s volně přístupnými fotografiemi na osobních stránkách jednotlivých poslancům v případě portrétní fotografie, spolu s fotografiemi z pravidelných jednání PSČR. Navíc tato aplikace vyžaduje použití zvukového komentáře, který zahrnuje fakta o spotřebě papíru v PSČR a informace a každodenním průběhu práce s tištěnými materiály a jejich vlastního využití poslanci.

Dalším příspěvkem využívajícím jednu z online zpravodajských aplikací je simulace živého přenosu z prvního projednávání změny zákona č.90/1995 Sb., o jednacím řádu PSČR. Aplikace Cover It Live zmořuje okamžitý náhled na průběh jednání a je hojně využívaná mezi internetovými zpravodajskými portály.

Jelikož je blog umístěn mimo zpravodajskou platformu konkrétního českého média, je potřeba zefektivnit možnosti přístupu ke zveřejněným příspěvkům. V tomto případě by měli pomoci sociální sítě, které umožňují v rámci skupiny lidí příspěvek propagovat. Ještě není jisté, zda bude propagace ve formě odkazů na jednotlivé příspěvky, probíhat skrze již založený účet na Facebooku/Twitteru autora nebo bude založen vlastní komunikační kanál pro blog Parlament bez papírů.

Díky množství tištěných materiálů ke zpracování a základnímu užití blogu k písemným příspěvkům, bude zbytek zpravodajských/publicistických příspěvků na blogu ve formě klasického textového výstupu s občasným užitím fotografie a odkazů na relevantní zdroje o dané problematice či spřízněných článků na podobné, zajímavé téma.

SEBEHODNOCENÍ

Vlastní realizace projektu vytvořila velice motivační prostředí pro uplatnění praktických, ale i teoretických vědomostí a zkušeností. Většina z internetových aplikací, které jsem při realizaci blogu využil, čerpá ze zkušeností z odlišného praktika, než, které jsem měl možnost na katedře absolvovat. Bez alespoň základních znalostí například střihačského programu (Adobe Premiere) při tvorbě audio-vizuálního interview bych nebyl schopen využít multimediality, kterou internet nabízí, v plné šíři. Stejný případ platí v případě přípravy podest ze zasedání Poslanecké sněmovny. Bez znalosti Sony Forge či jiného programu pro úpravu zvuku, bych pravděpodobně nedosáhl tíženého efektu. To, se týká všech netextových výstupů, na kterých jsem při realizaci Samostatného projektu pracoval. Online žurnalistika a schopnost využít, co nejvíce možností, které internetové prostředí a aplikace nabízejí, je přímo úměrná schopnosti pohybovat se i mimo rámec textového souboru.

Stejná schopnost platí i po technickou stránku, proto jsem si zvolil jako výchozí platformu pro blog „googlovskou“ doménu www.blogger.com. Google jako hostitel blogu zaručil bezvadné propojení, jak se soundcloud aplikací pro tvorbu a sdílení podcast, tak umožnil přímé sdílení nahraných videí z osobního účtu na youtube, a vložení aplikace CoverItLive přímo do adresáře v jazyce html.

Ačkoliv se během realizace vyskytly technické problémy, všechny se podařilo vyřešit či obejít (využít jinou aplikaci nabízející podobné funkce). Problémem po obsahové stránce se po jisté době stal nedostatek informací, což svědčí o částečném nezájmu médií o činnost zákonodárného orgánu České Republiky, stejně jako nezájem čtenářů o legislativní problematiku, což se pravděpodobně odrazí při analýze za využití Google Analytics.

Samotný cíl projektu byl naplněn, tzn. sledoval jsem průběh legislativního procesu návrhu zákona na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Proces však nebyl ukončen, což mi poskytuje možnost sledovat budoucí vývoj procesu a využít již zaběhlé platformy k další zpravodajské činnosti.

LITERATURA, ZDROJE

Vrbíková, Hana. Digitalizace parlamentních tisků na konci tisíciletí. Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 10 [cit. 01.06.2011]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/495>. URN-NBN:cz-ik495. ISSN 1212-5075.

ŠMÍD, Milan; TRUNEČKOVÁ, Ludmila. Novinář a jeho zdroje v digitální éře. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2009. 205 s. ISBN 978-80-246-1661-2.

HOLUB, Petr. Analytické zpravodajství jako perspektivní žánr. In FORET, Martin; LAPČÍK, Marek; ORSÁG, Petr. Mediální praxe: Základy žurnalistických profesí. 1. vydání. Olomouc: Katedra žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 2008. s. 19-23.

INTERNET:
http://www.psp.cz
http://www.senat.cz/
http://www.idnes.cz
http://www.ihned.cz
http://www.aktualně.cz
http://www.top09.cz
http://www.arnika.org

Realizace
BORNASFREECITIZEN.BLOGSPOT.COM
Blog byl vytvořen za pomoci jednoduché vstupní šablony, kterou nabízí poskytovatel služby. Tato šablona byla postupně modifikována, aby vyhovovala estetickým a technickým parametrům realizátora, umožnila publikace příspěvků vytvořených zvolenými online aplikacemi a byla vstřícná a přehledná pro potenciální čtenáře.
Na blogu bylo publikováno 10 příspěvků, které budou monitorovány pomocí Google Analytics. Výsledky analýzy budou prezentovány během obhajoby Samostatného projektu.

SCREENSHOTS
Vizuální ukázky vlastní realizace Samostatného projektu. Vytvořený blog, dostupný na webové adrese http://bornasfreecitizen.blogspot.com, rekapituluje problematiku přechodu Poslanecké sněmovny na práci s digitálními sněmovními tisky.

SEZNAM POZNÁMEK
[1] ŠMÍD, Milan; TRUNEČKOVÁ, Ludmila. Novinář a jeho zdroje v digitální éře. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2009. 205 s. ISBN 978-80-246-1661-2.
[2] HOLUB, Petr. Analytické zpravodajství jako perspektivní žánr. In FORET, Martin; LAPČÍK, Marek; ORSÁG, Petr. Mediální praxe: Základy žurnalistických profesí. 1. vydání. Olomouc: Katedra žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 2008. s. 19-23.
[3] Vrbíková, Hana. Digitalizace parlamentních tisků na konci tisíciletí. Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 10 [cit. 01.06.2011]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/495>. URN-NBN:cz-ik495. ISSN 1212-5075.
[4] Vrbíková, Hana. Digitalizace parlamentních tisků na konci tisíciletí. Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 10 [cit. 01.06.2011]. Dostupný na World Wide Web: <http://www.ikaros.cz/node/495>. URN-NBN:cz-ik495. ISSN 1212-5075.
[5] HOLUB, Petr. Analytické zpravodajství jako perspektivní žánr. In FORET, Martin; LAPČÍK, Marek; ORSÁG, Petr. Mediální praxe: Základy žurnalistických profesí. 1. vydání. Olomouc: Katedra žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 2008. s. 19-23.
[6] HOLUB, Petr. Analytické zpravodajství jako perspektivní žánr. In FORET, Martin; LAPČÍK, Marek; ORSÁG, Petr. Mediální praxe: Základy žurnalistických profesí. 1. vydání. Olomouc: Katedra žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, 2008. s. 19-23.

Zobrazeno 2260 krát
Naposledy upraveno: út., 2. prosinec 2014 21:45
Pro psaní komentářů se přihlaste