Katalánská snaha o nezávislost: záměr samostatného projektu

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Samostatný projekt: psaná/politická žurnalistika REALIZACE Analýza: Katalánská politická krize: jak k ní došlo a kam spěje Rozhovor: Olomoucký romanista Zámec navrhuje řešení otázky katalánské nezávislosti  Story: Nervy, slzy a falešné poplachy. Tak probíhalo katalánské referendum  Komentář: Hledají se zachránci katalánské politické krize  Žánrově nezačlenitelný text („shrnutí“): Katalánský boj o nezávislost je na mrtvém bodě ZÁMĚR 1. Cíl práce Hlavním cílem mého samostatného projektu je poskytnout náhled do problematiky katalánské politické krize. Jedná se o aktuální, dynamické téma, ve kterém s každým týdnem přibývají nové informace. Proto si myslím, že nezainteresované osobě může připadat jako spletitý problém, v němž se nelze snadno vyznat. Soubor mnou vytvořených článků by měl čtenáři poskytnout komplexní náhled do situace, a to od důvodu jejího vzniku, přes aktuální stav, až po výhled do budoucna. Mým cílem ale nebyl pouze povrchní popis faktů, rovněž jsem se snažila o to, aby můj projekt měl určitou osobní dimenzi. Proto je jeho část založena přímo na rozhovorech s Katalánci, kteří chtějí nezávislost a obsahuje i můj vlastní komentář. 2. Zdůvodnění volby tématu V rámci studia jsem si zvolila profilaci psaná a politická žurnalistika, jelikož bych se jednou chtěla stát komentátorkou politického dění, a to nejen domácího, ale především zahraničního. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem si jako téma samostatného projektu zvolila katalánskou snahu o nezávislost. Ačkoliv se nepovažuji za experta na politiku, mám o ni opravdový zájem a snažím se pravidelně rozvíjet své vědomosti a udržovat si všeobecný přehled. Dosud jsem se jako studentka žurnalistiky během praxe mimo školu dostala pouze k psaní zpravodajských článků, ke kterým sice mám pozitivní vztah, ale nejsou mi tak blízké jako publicistika. Proto jsem ocenila, že volba žánrů v projektu je libovolná a já si mohu důkladně vyzkoušet něco odlišného. K výběru tématu přispěl i fakt, že studuji žurnalistiku společně se španělskou filologií. Dané téma tedy propojuje mé zdánlivě vzdálené sféry zájmu. Studium španělštiny mi jednoznačně pomohlo při volbě tématu i tvorbě projektu, a to především díky mému ročnímu studijnímu pobytu ve Španělsku přes program Erasmus +. Pobyt mi přinesl řadu cenných vědomostí, zkušeností a kontaktů, které jsem mohla při projektu využít. Výhodou pro mne bylo i to, že jsem znala odborníka na danou problematiku, který vyučuje na naší Katedře romanistiky, a tudíž mne napadlo oslovit jej kvůli rozhovoru. Rozhodujícím faktorem, který ovlivnil mou volbu, byla důležitost a aktualita tématu. Důkazem jeho závažnosti je mimo jiné to, že vyvolává velký zájem španělské veřejnosti. V zemi se už od minulého podzimu poměrně často konají demonstrace na podporu obou stran: separatistů i zastánců statutu quo. Snaha Katalánců o nezávislost ovlivňuje nejen celý španělský národ, ale taktéž by mohla mít dopad na celoevropské dění. Řada odborníků se domnívá, že odtrhnutí Katalánska by mohlo povzbudit další separatistická hnutí na kontinentu. Zástupci Evropské unie si od této záležitosti zcela takticky udržují odstup, aby nenapomohli již značně rozsáhlým euroskeptickým tendencím. Situace je rovněž zajímavá z toho důvodu, že z ní prakticky nevyplývá žádné umírněné východisko. Stávající stav je neudržitelný, ale kroky ať už směrem k nezávislosti regionu, nebo k potlačení těchto tendencí, by byly poměrně radikální 3. Zdroje a stav problematiky Katalánskou snahou o nezávislost se pravidelně zabývá řada českých médií, a to jak ve zpravodajství, tak v publicistické tvorbě. Myslím si, že tyto události pokrývají běžným způsobem. Pravidelně jsou publikovány zprávy, které informují o vývoji situace a rovněž se objevují komentáře žurnalistů a odborníků na danou problematiku, zejména politologů. Největší mediální zájem bezpochyby vyvolalo referendum o nezávislosti, které se konalo 1. října loňského roku. Jako příklad mohu uvést rozhovor na České televizi s romanistou Radimem Zámcem, se kterým jsem později vedla rozhovor i já. Médium zajímal názor odborníka na situaci a jeho předpověď dalšího vývoje, což je běžná praxe.[1] Já osobně jsem průběžně sledovala situaci prostřednictvím českých i španělských médií. Hlavním zdrojem informací se pro mě stalo online zpravodajství El País, La Vanguardia, České televize, Českého rozhlasu, Hospodářských novin a Aktuálně.cz. Tato média mimo jiné čerpala z agenturního zpravodajství ČTK, AP nebo Bloomberg. Rovněž jsem sledovala řadu projevů a tiskových konferencí španělských a katalánských politiků na dané téma přes živá vysílání na Facebooku, která zprostředkovávají různá španělská média, včetně deníku El País. Problematikou se zabývalo mnoho politických komentátorů. Pravidelně jsem sledovala například komentáře Adama Černého, Teodora Marjanoviče, Jana Štětky, Petra Fischera nebo Martina Ehla v Hospodářských novinách. Také jsem četla články Jiřího Svobody nebo Tomáše Brolíka v týdeníku Respekt. Příležitostně pak tvorbu řady dalších médií, například Reflexu, a tak dále. Kromě komentářů se objevovaly i další publicistické žánry věnované katalánské nezávislosti, mezi nimi story. Jako příklad uvedu příběh listu El Mundo převzatý serverem ihned.cz[2], který se snažil zobrazit, že odlišný pohled na dění v regionu rozděluje nejen politiky, ale i přátele a rodiny. Uvádí spor mezi dvěma manžely, kteří se spolu nemohou dívat na televizní zprávy, aniž by se kvůli svému opačnému politickému přesvědčení nepohádali. Ač se příběh na první pohled může zdát banální, efektivně ukazuje, jak politika zasahuje do každodenních životů obyvatel. Jak už jsem zmiňovala, osobní zkušenost obyvatel se stala i součástí mého projektu. Snažila jsem se pravidelně sbírat co nejvíce informací z různých zdrojů, abych měla o situaci kompletní přehled, a mohla je transformovat ve vlastní článek. Z toho vyplynul jeden z možných přínosů mého projektu – podává všechny podstatné informace o průběhu událostí, což čtenáři umožní rychle získat detailní povědomí o problematice. 4. Ideový plán Mým cílem je vystihnout katalánskou politickou krizi jak z faktografického, tak z osobního hlediska. Projekt by měl čtenáři nejen nastínit, jaké hlavní důvody vedou separatisty k jejich tužbě po osamostatnění, ale také pomoci vžít se do jejich situace. Za tímto účelem jsem jako stěžejní texty zvolila analýzu a story. V analýze se snažím popsat aktuální stav a informovat o tom, jaké události vedly k loňskému referendu o nezávislosti, jak probíhal samotný plebiscit a co následovalo po něm. Ve story vyprávím osobní zkušenost obyčejného Katalánce ze dne referenda. Dále projekt obsahuje rozhovor s odborníkem, jehož hlavním tématem se stalo nastínění možnosti budoucího vývoje. Posledními dvěma texty jsou komentář a publicistický článek, který slouží jako shrnutí. Články by měly obsahovat pohledy na problematiku z různých úhlů, ale jako celek by se neměly výrazně přiklánět ani na jednu z názorových stran. Texty budou pravděpodobně obsahovat nepřímou složku persvazivní, ale můj osobní názor by měl být explicitní pouze v komentáři. Po přečtení by si informovaný čtenář na základně argumentů pro a proti měl být schopný vytvořit vlastní názor. 5. Postup práce, zdůvodnění způsobu zpracování, volby jednotlivých řešení Samotnému vypracování realizace projektu předcházela rozsáhlá přípravná část. Během několika měsíců jsem postupně sbírala informace a materiály z několika různých médií, které jsem si ukládala, abych je později mohla zpracovat. Projektu rovněž předcházelo shánění respondentů k rozhovorům. Jakmile jsem měla dostatek materiálů, pustila jsem se do psaní analýzy Katalánská politická krize: jak k ní došlo a kam spěje. Bylo nezbytné vytřídit enormní množství informací tak, abych nevynechala nic podstatného, ale zároveň nezabředávala do nepotřebných detailů. Výběr žánru mi připadal zcela logický, protože umožňuje důkladně popsat události a absence závěru dává čtenáři možnost, aby si utvořil vlastní názor na daný problém. Pokusila jsem se o vyváženost textu tím, že jsem se snažila poskytnout rovnoměrný prostor pro hlasy obou protistran. Mírnou komplikaci představoval fakt, že se situace neustále vyvíjí a bylo tedy nutné analýzu několikrát přepisovat, aby bylo možné odevzdat ji v co nejaktuálnější formě. Mezitím jsem sbírala podklady pro napsání story. Kontaktovala jsem své známé ve Španělsku, aby mi pomohli sehnat několik obyvatel Katalánska, kteří by byli ochotní poskytnout mi rozhovor. Po několika týdnech se mi tedy podařilo získat odpovědi na otázky od dvou respondentů, jednadvacetileté Blancy Padrosy Sayeras a dvacetiletého Xaviera Montoriola Cunilla, kteří jsou oba zastánci nezávislosti. Rozhovory probíhaly písemně, několikrát jsme si vyměnili emaily se sérií otázek a odpovědí. Dotazovala jsem se na jejich osobní názory na nezávislost Katalánska, na jejich motivace, zda se účastní demonstrací, a tak podobně. Mým původním záměrem bylo, aby story zobrazovala osobní zkušenost separatisty se zaměřením na to, jak separatistické tendence formovaly jeho myšlení již od raného dětství. Tento úmysl se mi naplnit nepodařilo, jelikož oba mí respondenti se shodli na tom, že katalánská snaha o nezávislost eskalovala až v posledních osmi letech, z čehož vyplývá, že je v dětství nijak extrémně neovlivňovala. Oba se taktéž shodli na tom, že se separatismus – alespoň podle jejich názoru – nepromítá ve školství. Nenechala jsem se ale odradit a změnila zaměření story na neméně zajímavé téma: osobní zážitek ze dne referenda. Plebiscit byl vysoce mediálně sledovanou událostí ve Španělsku i v zahraničí. Centrální vláda dopředu avizovala, že se hlasování pokusí zabránit za použití jakýchkoliv právních prostředků. V den konání referenda však španělská policie použila i hrubou sílu, což vyvolalo relativně velkou kritiku. Ačkoliv mí respondenti neměli tu smůlu, že by je osobně policie napadla, jejich příběhy jsou i tak napínavé. Vybrala jsem ten, který mi připadal poutavější a sepsala story Nervy, slzy a falešné poplachy. Tak probíhalo katalánské referendum. Rozhovor s druhým respondentem jsem využila jiným způsobem do dalšího článku. Jako přirozená součást projektu mi připadal i rozhovor s odborníkem na dané téma. Rozhodla jsem se oslovit Radima Zámce, vyučujícího z Katedry romanistiky, jelikož jsem věděla, že se problematikou Katalánska dlouhodobě zabývá. Rozhovor proběhl během jednoho setkání, nahrávala jsem si jej na diktafon a posléze přepisovala a upravovala. Měla jsem představu, že by rozhovor měl rozebírat katalánskou snahu o nezávislost z různých hledisek a částečně odrážet romanistův osobní názor. Jeho výroky jsem později v jiném článku chtěla konfrontovat s tím, co jsem se dozvěděla od mých katalánských respondentů. Pan Zámec mi ale také pomohl projekt rozšířit o zajímavý rozměr, a to o návrh řešení krize. Rozhovor jsem tedy nazvala Olomoucký romanista Zámec navrhuje řešení otázky katalánské nezávislosti. Jeho návrh spočívá v přechodu Španělska na federální model. Přínos rozhovoru spočívá především ve vysvětlení toho, jak by celý přechod fungoval a jaké komplikace by přinesl. Jak bylo výše zmíněno, pan Zámec o loňském podzimu na téma katalánské nezávislosti poskytl rozhovor pro Českou televizi. Když jsem si zpětně záznam přehrávala, všimla jsem si, že akademik v rozhovoru nesprávně předpověděl reakci centrální vlády. Pan Zámec řekl, že španělská vláda nerozpustí katalánský parlament a vládu, protože k tomu nemá pravomoci, ale posléze právě k tomu došlo. Chtěla jsem mu tedy poskytnout prostor k tomu, aby svůj výrok odůvodnil, případně ospravedlnil, což se podařilo. V momentě, kdy jsem měla hotové či rozpracované první tři články, jsem si uvědomila, že v mém projektu chybí můj vlastní názor. Rozhodla jsem se tedy napsat komentář. Nebylo ale lehké vystihnout úhel pohledu, který jsem dosud nepokryla v některém z předchozích článků. Nakonec jsem se rozhodla jej zaměřit na dvě vůdčí osobnosti katalánské politické krize, Mariana Rajoye a Carlese Puigdemonta, protože podle mého názoru oba představují velkou překážku na katalánské cestě k (alespoň částečné) nezávislosti. Komentář jsem nazvala Hledají se zachránci katalánské politické krize. Poté sérii článků chybělo už jen pojítko, které by je všechny sjednotilo. Jako poslední příspěvek jsem tedy napsala publicistický článek, Katalánský boj o nezávislost je na mrtvém bodě, ve kterém jsem shrnula celý problém za využití „hlasů“, které jsem nasbírala k ostatním článkům, a to včetně názorů druhé katalánské respondentky. Podařilo se mi zde naplnit původně zamýšlenou konfrontaci názorů odborníka a běžného Katalánce. Rovněž jsem se snažila ve zkrácené verzi poskytnout základní informace o problému. 6. Sebehodnocení Dle mého názoru se mi podařilo relativně úspěšně dosáhnout stanoveného cíle. Tím bylo poskytnout náhled do problematiky katalánské politické krize a umožnit čtenáři, aby si samostatně mohl utvořit vlastní názor. V analýze založené na důkladné rešerši vysvětluji, jak celá záležitost probíhala a umožňuji porozumění aktuálnímu stavu situace. Podnikla jsem rozhovor s odborníkem, který vykládá vlastní náhled do problematiky a nabízí východisko ze zdánlivě bezvýchodné situace. Další dva rozhovory s Katalánci mi umožnily dodat projektu osobní rozměr. Na jejich základě jsem sepsala poměrně zajímavou story a publicistický shrnující článek. Jejich výpovědi jsem využila k tomu, aby v projekt působil vyrovnaně z hlediska názorových pólů. Největší úskalí pro mě představovalo to, že jsem neměla úplný přístup k primárním zdrojům informací. Přestože bych za jiných okolností neváhala původní zdroje využít, bylo pro mě nemožné, abych se osobně účastnila tiskových konferencí v zahraničí, či samostatně udělala rozhovor se zainteresovaným politikem. Musela jsem se proto spolehnout na sekundární zdroje, česká a španělská média. Analýze jsem věnovala značné úsilí a vnímám ji jako přínosnou, protože nabízí komplexní pohled na situaci. Nelze však ignorovat její minus: není mým kompletně původním dílem, Tento aspekt jsem se snažila vynahradit tím, že jsem samostatně podnikla tři rozhovory, na jejichž základě jsem sepsala další články. Doufám, že celkové skóre, čtyři originální články versus jeden ne zcela originální článek, není zavrženíhodné. Po dokončení projektu mě napadlo, že by se dal doplnit i o hlas běžného španělského občana, který je proti osamostatnění Katalánska. Mohla bych se ho mimo jiné zeptat na jeho názor na navrhovanou federalizaci Španělska. A jak bylo výše zmíněno, ideální součástí projektu by byl například rozhovor s tamními politiky. Na projekt by se dalo navázat zpracováním dílčího aspektu katalánského separatismu, přítomnosti separatistických tendencí ve vzdělávání. Při sbírání materiálů jsem narazila na informaci o tom, že skupina rodičů, jejichž děti studují na jedné z barcelonských škol, zveřejnila prohlášení, ve kterém se vymezila proti otevřeně separatistickému přístupu učitelů. Rodiče požadovali, aby ze škol nevycházeli „indoktrinovaní“ studenti.[3] Dotázala jsem se mých respondentů, zda mají pocit, že by separatismus byl nějakou formou přítomen v jejich v dětství a výuce, ale dostalo se mi záporné odpovědi. Zajímalo by mě tedy, jak by v tomto ohledu dopadla širší rešerše. Samostatný projekt by měl být kvalitní prací, která odráží skutečnost, že autor zdařile absolvoval studium žurnalistiky. Doufám, že se mi tuto charakteristiku podařilo naplnit. 7. Zdroje Online zpravodajství El País[4], La Vanguardia[5], České televize[6], Českého rozhlasu[7], Hospodářských novin[8] a Aktuálně.cz.[9] Rozhovory: Mgr. Radim Zámec, Ph.D., Blanca Padrosa Sayeras, Xavier Montoriol Cunill   [1] Radim Zámec: Nezávislost v současnosti není možná. Česká televize [online]. Česká televize [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/2268115-radim-zamec-ke-katalanskemu-referendu>. [2] S. Radačičová. Sporné referendum rozděluje Katalánce i Španěly. Tváří zastánců nezávislosti je fotbalová hvězda Pep Guardiola. Hospodářské noviny IHNED [online]. Economia, a. s., 28. 9. 2017 [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: <https://zahranicni.ihned.cz/c1-65895810-sporne-referendum-rozdeluje-katalance-i-spanely-tvari-zastancu-nezavislosti-je-fotbalova-hvezda-pep-guardiola>. [3] "Proti frankistické represi!" Tisíce katalánských studentů stávkují kvůli omezení autonomie, které chystá Madrid. Hospodářské noviny IHNED [online]. Economia, a. s., 25. 10. 2017 [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: <https://zahranicni.ihned.cz/c1-65929240-proti-frankisticke-represi-tisice-katalanskych-studentu-stavkuji-kvuli-omezeni-autonomie-ktere-chysta-madrid>. [4] Catalunya. El País [online]. Ediciones El País S.L. [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: <https://elpais.com/ccaa/catalunya.html>. [5] Política. La Vanguardia [online]. Ediciones La Vanguardia [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: <http://www.lavanguardia.com/politica>. [6] Katalánsko. Česká televize [online]. Česká televize [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/tema/481045-katalansko>. [7] Carles Puigdemont. Český rozhlas [online]. Český rozhlas [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: <https://www.irozhlas.cz/zpravy-tag/carles-puigdemont>; Katalánsko. Český rozhlas [online]. Český rozhlas [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: <https://www.irozhlas.cz/zpravy-tag/katalansko>. [8] Katalánsko. Hospodářské noviny IHNED [online]. Economia, a. s. [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: <https://ihned.cz/tagy/Katalansko-58784>. [9] Katalánsko. Aktuálně.cz [online]. Economia, a. s. [cit. 22. 4. 2018]. Dostupné z: <https://zpravy.aktualne.cz/katalansko/l~i:keyword:5246/?redirected=1523976576>.
Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Září 2018 »
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace