Lidé nemusí mít žádný politický zájem, a přesto kandidují, říká politolog Lebeda

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Do parlamentních voleb se v roce 2017 zapojilo 7 524 občanů. Politické strany lákaly voliče na své programy, hesla, dárky a někdy i na zajímavé osobnosti. Na kandidátních listích se objevilo mnoho mladých lidí a důchodců. Stejně tak i lidé, kteří o politiku vlastně nestojí. V rozhovoru se dočtete, co takové lidi motivuje vstoupit do politiky nebo jaké jsou jejich cíle. Otázky spojené s parlamentními volbami rozebral politolog Tomáš Lebeda.

Co lidi motivuje k tomu vstoupit do strany, být na kandidátce?

Jedna věc je, co je motivuje k tomu, vstoupit do politické strany. Ty motivace můžou být různé. Od toho, že se chtějí dostat na nějaké politické místo až po to, že je jim strana ideologicky blízká a chtějí něco udělat pro prosazení podobné politiky. Ale když se bavíme přímo o kandidátních listinách, tak tam je potřeba to strukturovat podle tipu voleb. V dolní polovině kandidátní listiny u voleb do Poslanecké sněmovny se stále nachází lidé, kteří o to relativně hodně stojí, ale prostě na ně nezbylo místo na volitelných pozicích vpředu. To znamená, že to často jsou lidé, kteří do politiky chtějí vstoupit. Většinou už jsou aktivními politiky na lokální nebo regionální úrovni. Mohou to být i zajímavé osobnosti, které si ta strana vybere. Protože se jim zdá, že na kandidátní listině to bude dobře působit. Neříkám, že to tak je vždy, ale u sněmovních voleb to tak bývá.

A co u voleb druhého řádu?

Tam je to jiné. Zejména u komunálních voleb někdy bývá problém najít dostatek kandidátů. Tam pak na nevolitelných místech jsou často lidé, kteří říkají: „Dobře, napište mě tam. Ale já fakt v zastupitelstvu být nechci.“ A odpověď bývá často: „Neboj se, jsi moc nízko na to, aby ses tam dostal.“ Ve volbách druhého řádu skutečně dolní pozice kandidátek mohou působit jako vyplnění prostoru. Samozřejmě jsou to lidé, kteří se nějak s tou stranou identifikují. Třeba proto, že to jsou lidé, kteří jsou v rodině, nebo jsou přáteli těch, kteří v té straně jsou.

Setkala jsem se s lidmi, kteří na kandidátkách byli napsaní právě z podobných důvodů, které jste zmínil. Například, že syn jednoho kandidáta byl lídr strany. Proč?

To se samozřejmě může stát. Záleží také na tipu strany. Etablované strany, které mají už trochu slušnou členskou základnu a mají vliv v komunální a krajské politice. Tak ty asi velké množství takových lidí mít nebudou. Protože je aktivních politiků na krajské a regionální úrovni poměrně hodně. Nikde není napsáno, že je preferenční hlasy nevynesou nahoru. Ale samozřejmě u menších subjektů věřím, že takových to typů kandidátů může být více. Takových, kteří jen vyplňují prostor. Nemusí mít žádný politický zájem a přesto kandidují.

Proč se někteří veřejně známí lidé na regionální úrovni nechávají napsat na konec kandidátky a následně doufají, že je lidé vykroužkují?

To může mít více důvodů. Například u krajských voleb. Krajská organizace požádá svého velmi vlivného člena o to, aby byl na jejich kandidátní listině a svojí popularitou pomohl straně. Ten člověk řekne: „Dobře, ale já jsem ministr. Nevypadalo by dobře, abych byl vepředu. Vypadalo by to, že chci akorát sbírat funkce a mít za to spoustu peněz. Já vám pomohu ale napište mě na poslední místo.“ Ti lidé ho, protože je populární, vykroužkují směrem nahoru. Někdo může poslední místo zvolit prostě proto, že je to lepší, než být někde uprostřed. Na posledním místě jste do jisté míry také vidět. Když se to dobře marketingově uchopí, tak s tím můžete být i docela úspěšní. Pamatuji si jedny volby, kdy běžela kampaň defenestrace. Kdy se v podstatě neziskové organizace dohodly a doporučovaly voličům, aby kroužkovali kandidáty od konce. Bez ohledu na to, kdo to je. Skutečně jsme zaznamenali, že kandidáti na posledních třech místech měli výrazně nadprůměrný počet hlasů, než bývá na těchto místech zvykem.

Co myslíte, že motivuje mladé lidi vstoupit do politiky, kandidovat?

Motivace jsou asi velmi individuální. Těžko to globalizovat. Někdo už od střední školy ví, že chce být politikem a dělá všechno proto. Vstoupí do nějaké mládežnické organizace, ať už to jsou mladí křesťanští demokraté, mladí sociální demokraté. Nebo mladé ANO a podobně. V podstatě je to jeho cílem. Později vstoupí do samotné strany. Usiluje o to být na kandidátkách. Pokud možno ve všech možných dostupných volbách. A časem se to třeba podaří. Tito lidé jsou často těmito stranami zaměstnáváni. Pracují jako asistenti různých poslanců, senátorů. Jsou aktivní, zajímají se. Pak samozřejmě jiné motivace mohou být různé. Někdo prostě dostane nabídku a pokud se nejedná o nějakou etablovanější stranu, tak na to kývne. Prostě jen bude na kandidáte. I to může být důvod.

Hodně mladých lidí je ve stranách, které šíří nenávist. Řád národa, Blok proti islamizaci a podobně. Proč tomu tak je? Je možné, že by i strana chtěla do svých řad mladé?

Tyto strany jsou bohužel pro mladé lidi atraktivní. Řada mladých lidí ty strany volí. Když se podíváme na volební chování lidí do 25 let v posledních volbách, tak kdyby volili lidé od 18 do 25 let, tak volby vyhrají Piráti a druhá bude SPD Tomia Okamury. Tady už jsme přesně u toho typu strany, o kterém hovoříte. Tyto strany jsou zjevně pro část mladých lidí, většinou to jsou lidé s nižším vzděláním, velmi atraktivní. Nevylučuje se samozřejmě ani to, že mezi nimi můžeme najít vysokoškoláky. Například ze všech možných šetření víme, že volič KSČM, je převážně volič s nižším vzděláním. To se ale nevylučuje s tím, že řada poslanců za KSČM má vysokou školu. Takže to není tak, že by struktura voličů byla stejná jako struktura lidí, kteří za tu stranu kandidují. I mezi vysokoškoláky je samozřejmě řada sympatizantů takových subjektů.

Co si myslíte, že naopak motivuje důchodce vstoupit do politiky, kandidovat?

Tam si myslím, že je to poměrně jasné. Řada z nich se o politiku zajímá, sleduje ji. Když se podíváme na nějaká šetření, tak často to jsou právě důchodci, kteří se o politiku zajímají nadprůměrně. Zejména ti mladší z nich. Ti starší v důchodovém věku, kolem 80 let, tak tam už to tak nebývá. Ano, důchodci se prostě zajímají, mnohdy častěji, než mladí lidé. Nechtějí jen sedět doma na gauči.

Proč chtějí mít strany tolik kandidátů? Následně pak musí shánět politickou výplň?

V komunálních volbách je to nezbytné. Protože pokud nemáte plný počet kandidátů, tak nedostanete plný počet hlasů. V komunálních volbách, každý kandidát, který chybí do maxima, tu stranu poškozuje. V ostatních volbách to samozřejmě vypadá zvláštně. Když v daném volebním obvodě můžete mít 25 volebních kandidátů. Většina stran těch 25 kandidátů má. A vy jich budete mít jen patnáct. Tak si voliči řeknou: „Asi nemají lidi.“ Takže často to je estetická záležitost. Aby strana působila dojmem, že má dostatečný počet lidí, kteří dokáží tu kandidátku naplnit.

Má pak smysl mít jen jednoho člověka na kandidátce?

Záleží na typu voleb. Pokud se bavíme o parlamentních volbách, tak tam by to samozřejmě teoreticky mohlo mít smysl. Ale položme si otázku, jestli tato strana má šanci, pokud by to udělala ve všech čtrnácti krajích. Jestli by překročila pětiprocentní uzavírací klauzuli. Pokud se bavíme o straně, která nemá ambici překročit pětiprocentní hranici. Tak to jsou strany, které kandidují z úplně jiného důvodu. Často to jsou strany, které se chtějí nějakým způsobem zviditelnit. Setkali jsme se i s případy, ve kterých chtějí propagovat naprosto nepolitickou aktivitu. V podstatě jenom zneužívají toho poměrně liberálního prostoru, který v Čechách pro kandidaturu politických stran je.

Jaké nepolitické aktivity myslíte?

Měli jsme tady třeba Balbínovu poetickou stranu. Z mého pohledu to nebylo nic jiného než reklama na pár restauračních zařízení v Praze.

Mohou být motivací i peníze?

Pokud dosáhnete určitého výsledku tak ano. Tam samozřejmě už získáváte peníze od státu. Přece jenom jeden a půl procenta není až tak málo. Na druhou stranu získáváte zadarmo přístup do veřejnoprávních médií. Můžete tam odvysílat svůj spot. Pamatuji si na stranu, která všechny své spoty točila před jedním obchodním centrem v Praze. Vstup s obrovským logem obchodního centra byl neustále v záběru. Byla to jasná skrytá reklama. Pak je otázkou, jestli ta strana od něj získala nějaké peníze, nebo to celé byl projekt toho obchodního centra. Jak se dostat na televizní obrazovku v podstatě zadarmo.

V politických spotech není problém se skrytou reklamou?

Zatím mám pocit, že není. Česká televize to vysílala.

Cílí strany na určité typy lidí, pro své kandidátky? Podle věku, zaměstnání a podobně.

Tradiční, ideologicky vyprofilované strany cílí. Jasná pravicové strany mají vždy na kandidátkách více podnikatelů, více vysokoškolsky vzdělaných kandidátů. Naopak levicové strany tam vždy mívali lidi, kteří jsou odboráři a pracují třeba někde ve výrobě, více státních zaměstnanců. Třeba učitelů a podobně. Což není dáno tím, že by na ně cílili, ale ta ideologie určuje charakter členství. Pokud se podíváme třeba na KSČM, tak tam byl vždy větší podíl lidí v důchodovém věku a také mimořádně velký podíl lidé, kteří měli před jménem titul RSDr., tedy titul Doktor sociálně-politických věd. Titul získaný v době komunistického Československa.

Myslíte si, že to má poté vliv na voliče? Jestli se voliči rozhodují podle zaměstnání kandidátů?

Ano. To můžou. Máme statisticky prokázáno že například titul MUDr. a titul lékař přinášejí více preferenčních hlasů. To znamená, že lékaři těží ze své profese do jisté míry výhody. Obecně je to typ zaměstnání, který není kontroverzní a který lidé považují za typ zaměstnání, který pomáhá. Když kandiduje lékař, tak svou původní profesi dává v kampani mnohem více najevo, než když kandiduje kandidát s jinou odborností.

Jak se určuje pořadí na kandidátkách?
Na to mají strany své vnitřní procedury. Náš právní řád požaduje, aby strany byly demokratické. To znamená, aby uvnitř byly demokratické procedury. Kvalita těchto procedur se výrazně odlišuje. Ale tím obvyklým vzorcem je, že v hierarchii stranických organizací se směrem odspoda kandidáti nominují. A na vyšších úrovních dochází k sestavování kandidátek. Někdy do kandidátek může zasáhnout i nějaký ústřední orgán. Většinou to ale vzniká odspoda. Kompletuje se to na té úrovni, na které jsou volební obvody. Pokud do voleb do sněmovny máme obvody na úrovni krajů, tak jsou to krajské organizace, které za to poté zodpovídají. Musí vyvažovat zájmy jednotlivých okresních a místních organizací. Ale jsou strany, kdy centrum má mnohem větší vliv. Ať už formální nebo neformální.

Například podle Zvláštního vyšetřování na serveru Seznamzprávy.cz se za první tři místa na kandidátkách SPD ale platilo.

Pokud by se prokázalo, že to byla podmínka. Nikoliv, že to byly dobrovolné dary. Tak si myslím, že to je věc, kterou by měl řešit soud.

 

Tomáš Lebeda (1976) je docentem politologie a vedoucím katedry politologie a evropských studií na FF UP. Absolvoval studium na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně a Univerzitě Karlově. Na FSV UK získal také doktorát a docenturu. Jeho specializací jsou volby, volební systémy a volební chování. Publikoval odborné stati v domácích i zahraničních, recenzovaných i impaktovaných odborných časopisech a knihách. Absolvoval studijní pobyt na London School of Economics and Political Science a stáž v dolní sněmovně britského parlamentu.

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Červenec 2018 »
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace