Filmové festivalyv Olomouci

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Filmové festivaly v Olomouci(Přehlídka animovaných filmů Olomouc a Academia film Olomouc)

Cíl práce

V samostatném projektu jsem se zaměřila na konání dvou kulturních událostí, které probíhají v Olomouci, obě s podporou Univerzity Palackého. Jedná se o filmové festivaly, konkrétně je to Přehlídka animovaného filmu Olomouc, která každoročně probíhá v prosincovém termínu, aktuální ročník konkrétně od 9. do 12. 12. 2010. A Academia film Olomouc, festival populárně-vědeckých a dokumentárních snímků, který se uskuteční v jarním termínu od 12. do 17. 4. 2011. Jedná se tedy o filmové festivaly, které mají domovskou základnu v Olomouci. Nejsou pojednány putovní přehlídky, které v průběhu roku, probíhají po celé České republice do hanácké metropole se dostávají jen v podobě ozvěn. Například to jsou Mezinárodní festival outdoorových filmů, Festival francouzského filmu či Ozvěny Mezipater.
Cílem samostatného projektu je podat obraz o situaci týkající se těchto festivalů a stručně je charakterizovat. Během rozhlasového pásma bude přiblížena historie festivalů, jejich tématické vymezení a postavení mezi ostatními přehlídkami podobného charakteru. Divácký zájem o konání těchto akcí a samozřejmě bude reflektováno programové téma aktuálních ročníků. Průběh Přehlídky animovaného filmu Olomouc (PAF) bude také zprostředkován pomocí rozhlasové reportáže z konání festivalu. Představení festivalu Academia Film Olomouc (AFO) bude provedeno také prostřednictvím rozhovoru s ředitelem festivalu Jakubem Kordou. Spojovací prvek bude tvořit krátká anketa, která má nastínit obecné povědomí o festivalech v Olomouci. Respondenty budou účastníci PAFu a odpovídat budou na otázku, zda znají ještě i další festivaly v Olomouci. Neboť v Olomouci studuji a jsem obeznámena jak s existencí obou festivalů, tak s jejich povědomím v mém okolí, předpokládám, že výsledek ankety bude hovořit ve prospěch znalosti o obou akcích a proto ji budu moci použít jako prvek, který kromě komentáře také zprostředkuje významový přechod od jedné akce k druhé. Tímto by byl vytvořen významový spoj mezi částmi, ve kterých se hovoří o jednotlivých festivalech.
Samostatný projekt se nechce zaměřovat na dílčí situaci festivalů, na jejich ekonomické podmínky, či dramaturgii. Cíl samostatného projektu je však dvojí. Prvním je podat informaci o přehlídkách ve formě seznámení posluchače s konáním těchto akcí. Z toho důvodu bude stěžejní také aktuální programové téma obou událostí. A druhým je komparace obou festivalů, vzhledem k faktu, že se jedná o jediné dva domovské festivaly v Olomouci. Výsledným produktem bude rozhlasové pásmo, tvořené reportáží, rozhovorem a krátkou spojovací anketou.

Volba tématu

Akce z oblasti kultury jsem si zvolila na základě mé předchozí tématické profilace, kdy jsem v průběhu studia absolvovala příslušné kurzy (Základy obecné estetiky a uměnovědy, Žurnalistická specializace - kulturní) a mým zaměřením je tedy kulturní žurnalistika. Konkrétní téma filmových festivalů jsem si pak zvolila, neboť se o filmové přehlídky blíže zajímám a to nejen z pohledu diváckého, ale zejména z pohledu mého druhého oboru, kterým je filmová věda. Konkrétně pak festivaly PAF a AFO jsou pro mou práci příhodné, samozřejmě kromě lokálního hlediska, také proto, že oba dva jsou pod záštitou Univerzity Palackého a zároveň jsou úzce propojeny s Katedrou divadelních, filmových a mediálních studií, na které studuji.
Toto téma jsem si také zvolila proto, že filmové festivaly jsou v České republice velmi populární, řada z nich probíhá na mnoha místech republiky v průběhu celého roku. Kromě známějších festivalů jako jsou Letní filmová škola Uherské Hradiště či Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, probíhá řada lokálních přehlídek jako například Festival nad Řekou v Písku, Filmový festival Litoměřice a další. V kontextu všeobecně velkého zájmu o tuto formu filmových produkcí   jsem se rozhodla se zaměřit na to, zda je o filmové festivaly zájem i v Olomouci. Z toho důvodu jsou u obou případů zjišťovány také informace týkající se počtu návštěvníků. 
V této podkapitole bych ještě ráda uvedla, že můj samostatný projekt bude mít charakter rozhlasového pásma. Tedy celku stávajícího se z reportáže, ankety a rozhovoru, o technické problematice pak blíže pohovořím v části o samotném provedení projektu. Zde jen uvádím fakt, že volbu rozhlasového formátu jsem si zvolila na základě technické profilace v průběhu studia (konkrétně se jedná o absolvování kurzů Praktikum rozhlasové žurnalistiky a Workshop rozhlasové žurnalistiky ve druhém ročníku).



Stav problematiky

Academia film Olomouc
AFO je festivalem populárně-vědeckých a dokumentárních filmů. „Byl založen v roce 1966 ze společné iniciativy Krátkého filmu Praha, Univerzity Palackého a Československé akademie věd, v současnosti je jeho hlavním pořadatelem  Univerzita Palackého v Olomouci.“  AFO si každým rokem získává větší diváckou oblibu. V letošním roce dokonce vzrostl počet akreditovaných návštěvníků na 2 700, což je o 800 více než v loňském roce a nejvyšší počet v historii festivalu vůbec.  AFO je tak největším evropským festivalem populárně-vědeckého filmu. Samozřejmé je, že se zvyšujícím se zájmem divácké obce, se zvyšuje i zájem médií o samotnou událost. V průběhu festivalu vysílala Česká televize denní přehled z probíhajícího dění s názvem aFOKUS a v regionálním zpravodajství byla přehlídce věnována jedna celá relace, stejně jako prostor v pořadu Zajímavosti z regionů (Ostrava). I ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc se objevily informace o průběhu festivalu. V podobě pozvánky a rozhovorů s hosty, například s britskou producentkou Marthou Holmes a informace o dalších tématech v průběhu festivalů.  Podrobnosti o přehlídce byly doplňovány i na webu Českého rozhlasu v podobě psaných zpráv. O celou akci se samozřejmě zajímal i tisk. Informace přinášel Olomoucký deník, Sedmička, ale mohli jsme je nalézt i na webu Mladé fronty Dnes.  Festival si tedy své místo v mediální oblasti již získal a to také díky velmi pozitivnímu vztahu organizátorů k médiím a vzhledem k celkové atraktivitě tohoto tématu. Neboť Academia film Olomouc je akcí, svým rozsahem a zaměřením, v České republice ojedinělou, domnívám se, že o atraktivitě a zajímavosti tématu nemůže být pochyb. O jeho významu svědčí i fakt, že se jedná o největší evropský festival tohoto druhu. A o jeho atraktivitě také to, že letošní ročník, jak již bylo řečeno, se koná po čtyřicáté šesté.

Přehlídka animovaného filmu
PAF je oproti předchozímu festivalu záležitostí jednoznačně komornější a to jak do velikosti divácké obce (poslední ročník, který zaznamenal mimořádný zájem diváků, hostil 69 akreditovaných účastníků), tak do množství projekcí v rámci festivalu. To je samozřejmě dáno také tím, že PAF trvá pouze čtyři dny, kdežto AFO celý týden (šest dní). A také tím, že Academia film Olomouc ve větší míře využívá kapacity kina Metropol. PAF sice do Metropolu v posledním ročníku také expandoval, ale ne v takovém objemu jako festival populárně-vědeckých a dokumentárních snímků.
Přehlídka animovaného filmu vstoupila ročníkem 2010 do devátého roku svého trvání. Festival je pořádán obchodní společností Pastiche Filmz a koná se pod záštitou Univerzity Palackého v Olomouci. „Přehlídka animovaného filmu se věnuje širokému pojetí fenoménu animace v kontextu kinematografie, mediálních studií a vizuálního umění. Mezi ústřední témata a klíčová slova patří: animace, archivace, archeologie médií, audiovizuální umění, databáze, design, digitální kultura, experimentální film, intermedialita, kinematografie, prezentace, pohyblivý obraz, remediace, videoart.“   Oproti jiným festivalům podobného zaměření pojímá PAF animaci v širších intencích, zaobírá se problematikou pohyblivého obrazu jako takového a kromě filmových projekcí jsou jeho nedílnou součástí také audiovizuální instalace a performance. Téma přehlídky je tedy primárně určeno cílové skupině diváků, která je menší a vyhraněnější jak co do zájmu, tak co do znalostí problematiky.
Co se týče mediálního ukotvení Přehlídky animovaných filmů, pak je samozřejmě, úměrně k velikosti festivalu, i menší zájem médií. Přesto však informace o události přinesl Olomoucký deník, rozhovor s organizátory a představení aktuálního festivalu jsme mohli slyšet na rádiu Wave.  Reportáž z festivalu jsme však mohli vidět i v hlavní zpravodajské relaci České televize. 

srovnání a vymezení
Neboť se jedná o jediné dva filmové festivaly s domáckou základnou v Olomouci, logicky se nabízí jejich srovnání. Tak tedy, jak již bylo uvedeno výše, oba festivaly se konají pod záštitou Univerzity Palackého. Charakter tohoto patronátu je však u obou trochu odlišný. AFO více pracuje s univerzitním prostředím, vzhledem k charakteru přehlídky, která kromě filmového zpracování vědeckých témat také zprostředkovává kontakt s vědou přítomností odborníků, komentovaných projekcí a přednášek. V případě PAFu se jedná spíše pouze o zázemí prostorové a produkční.
Zajímavostí obou festivalů je zapojení studentů do organizace festivalu. Protože jsou obě události úzce spjaty s Katedrou divadelních, filmových a mediálních studií a to nejen místně, ale i co se týče realizačních týmů akcí, jsou do příprav každého ročníku masivně zapojeni studenti zejména právě výše uvedené katedry, která pro tuto formu spolupráce dokonce v rámci výuky zřídila předmět, který za výpomoc při organizaci kromě získaných zkušeností, odměňuje studenty formou získaných kreditů. Zároveň si tak, kromě organizační podpory, festivaly školí i své následovníky.
Čím se obě akce odlišují je samozřejmě tématické vymezení působnosti. Zatímco PAF se pohybuje v oblasti animace a pohyblivého obrazu, jeho pojetí je v některých momentech až experimentálního charakteru. Je AFO festivalem filmů vědeckých, popularizačních a dokumentárních. Jeho pojetí se snaží o popularizaci a zpřístupnění vědy, čemuž odpovídá i jeho charakteristické propagace, která je zaměřena širokou veřejnost. Spolu s výše uvedenými fakty je nutno vyzdvihnout další vymezení festivalů, což je jejich divácká obec, která se liší jak do kvantity, tak typově. Je logické, že tyto festivaly mají jinou cílovou skupinu, přesto, že jejich návštěvníci jsou v obou případech především studenti.
Touto prostou komparací jsme došli k závěru, že přestože mají oba festivaly stejné lokální, institucionální i personální zázemí, je jejich charakter naprosto odlišný.
Výše rozpracovaným textem jsem uvedla problematiku tématu filmových festivalů v Olomouci. Pokud je mi známo, neexistuje žádná práce, která by srovnávala tyto přehlídky. A to ani z pozice stejného zázemí a lokalizace. Samozřejmě, jak jsem již také výše uvedla existují reflexe festivalů v médiích. Cílem takovýchto výstupu však zpravidla bývá informování o probíhající či nadcházející akci, ať už se jedná o médium rozhlasové, televizní či tištěné. Takovýto cíl koresponduje s mým částečným záměrem, kdy by měl mít můj projekt funkci informativní a přinášet zprávy o kulturní akci. V médiích jsem se se záměrem přinést informace o těchto festivalech setkala. Zejména pak v podobě reportáží z místa akce, především televizních, dále v podobě rozhovorů s organizátory, případně významnými hosty festivalů, tento prvek jsem zaznamenala, jak ve vysílání Českého rozhlasu, tak České televize.

Ideový plán

Samostatný projekt, jak jsem již uvedla, má v podstatě dvojí cíl, přičemž forma provedení jednotlivých záměrů je v kombinaci.
Jedním cílem projektu je přinést informaci o průběhu dvou významných kulturních akcích, které se v během roku v Olomouci konají a přiblížit je posluchači. K tomuto jsem právě využila formát rozhlasové reportáže. Výběrový slovníček termínů slovesné rozhlasové tvorby hovoří o reportáží takto: „Základním principem je autentické, okamžité, přesné, věcně očité svědectví reportéra, který pozoruje určité dění a své poznání bezprostředně sděluje prostřednictvím popisu a vypravování posluchačům, kteří se tak stávají spoluúčastníky události. K vysvětlení probíhajícího děje, objasnění jeho podstatných rysů, přiblížení osob a prostředí využívá rozhovorů s dalšími osobami a také dokumentárního zvukového zachycení prostředí – zvukový obraz, který dokresluje popis.“  Když vycházíme z této definice rozhlasové reportáže je zřejmé, že se pro přiblížení kulturní akce jistě hodí. Prostřednictvím tohoto žánru bych chtěla zachytit Přehlídku animovaných filmů. Součástí reportáže tedy bude popis prostředí a rozhovory s přítomnými. Které budou průběžně dokreslovány zvuky z prostor přehlídky, možná z průběhu nějaké projekce.
Spolu s druhým cílem, srovnáním dvou olomouckých festivalů, souvisí i další útvar mého projektu a tím je rozhovor, který proběhne s ředitelem festivalu AFO, Jakubem Kordou. Výše zmíněná publikace o rozhovoru hovoří takto: „(...) Je využívána (metoda rozhovoru) zejména k získávání informací a názorů – nejčastěji od kompetentních nebo nějak zainteresovaných osob.“  Což koresponduje jednak s postavením respondenta, jeho zainteresovaností v tématu a zároveň se záměrem získání informací, na základě kterých budu moci provést komparaci festivalů a zároveň budu moc přinést zprávu o jeho konání.
Spojovacím prvkem projektu je krátká anketa: „Je žánrová forma rozhlasového rozhovoru s více osobami, v němž nemají účastníci možnost slyšet stanoviska ostatních a bezprostředně na ně reagovat. Jejím cílem je získat vzorek názorů zpravidla náhodně vybraných osob na určitý problém, vymezený tzv. anketní otázkou.“  Prvek rozhlasové ankety tak skvěle poslouží k přechodu mezi reportáží z PAFu a rozhovorem o AFO. Na základě jejího výsledku budu moci následující rozhovor patřičně uvést.

Postup práce a sebehodnocení

Postup práce jsem zvolila následující. Vzhledem k odlišné době konání obou přehlídek jsem se rozhodla (jak jsem již psala dříve), že nejprve natočím reportáž a to v průběhu konání Přehlídky animovaného filmu v prosinci loňského roku. Na základě natočeného materiálu pak případně dotočím anketu, kterou provedu na festivalu a před začátkem Academia film Olomouc se domluvím na rozhovor s ředitelem festivalu, Jakubem Kordou. Tento plán jsem také zrealizovala. Na PAF jsem zavítala hned v prvním dni konání přehlídky, ještě před první projekcí, abych viděla, jak je místo před zahájením přehlídky upraveno. Tento časný příchod jsem také zvolila z důvodů technických. Kdy jsem předpokládala, že v místě ještě nebude takový hluk a pořízené zvukové záznamy, zejména pak mé průvodní slovo, tak budou kvalitnější, což se prokázalo pouze do určité míry. Při natáčení záznamu sice v podkroví Konviktu tolik návštěvníků nebylo, ale pohybovalo se tam poměrně velké množství štábu, takže hluk v prostorách přeci jen byl. Ale stále si myslím, že toto rozhodnutí bylo správné a to také z toho důvodu, že jsem na tomto místě natáčela v rámci reportáže rozhovor se Sarah Huikari, media manažerkou festivalu, z něhož jsem ve výsledném produktu použila pouze malou část. Příslib rozhovoru a domluvený čas jsem měla se Sarah již několik dní předem. Přesto však jsem měla v konkrétní datum poněkud obavu, zda kýžené informace získám, kvůli organizátorčině vytíženosti, nakonec se vše zdařilo. V podkroví Konviktu se mi podařilo kromě rozhovoru natočit ještě jednu návštěvnici a úvodní slovo. Zbytek reportáže jsem natočila v předsálí kina Metropol před slavnostním zahájením festivalu, kde jsem sbírala převážně materiály k anketě. Přestože jsem některé respondenty ve výsledku nepoužila. Což bylo mojí chybou. Před slavnostním zahájením se našlo jen málo lidí, kteří by mi byli ochotni odpovědět byť na jedinou otázku jsem. V té chvíli jsem začala poněkud zmatkovat, přestože jsem měla dotazy předem připravené, a začala jsem otázky klást spěšně a odlišně a tím vzniklo, že odpovědi jednotlivých respondentů byly na různé věci. Z toho důvodu jsem nakonec zvolila pouze jednu anketní otázku jako spojovací prvek, přestože měla znít anketa původně trochu jinak. V Metropolu jsem poté ještě natočila část slavnostního zahájení a snímku Petera Greenewaye, tato část se mi však již do reportáže nehodila. Přestože jsem si původně anketu představovala jinak, nenatočila jsem další respondenty (například v ulicích Olomouce) z toho důvodu, že jsem se rozhodla více se zaměřit na komparaci festivalů a jedna anketní otázka (Jaké filmové festivaly v Olomouci znáte?), tak bohatě stačila, vzhledem tedy ještě k faktu, že všichni respondenti (i ti, kteří již ve výsledné anketě nebyli) AFO znali. To mi poskytlo velmi dobrý spojovací motiv, přestože jsem ještě tematický přechod okomentovala.
Druhou část samostatného projektu, tedy rozhovor s Jakubem Kordou, jsem natáčela až týden před začátkem Academia filmu Olomouc. Poměrně pozdní natáčení, vzhledem k prosincovému pořízení ostatních záznamů, má svou logiku v tom, že krátce před festivalem jsem od pana Kordy mohla získat informace, které by třeba měsíce předem neznal. To jsou údaje zejména o programovém schématu a počtu účastníků aktuálního ročníku. Ani domluva na termínu s ním však nebyla jednoduchá, přestože mi již předtím ochotně rozhovor přislíbil. Jednalo se opět o aspekt časového vytížení, pan Korda na mě sice zapomněl, nakonec si však čas našel a poskytnul mi řadu informací nad rámec mých otázek. Což také odpovídá faktu, že neupravený záznam našeho rozhovoru má dvacet pět minut.
Celkově hodnotím své natáčení kladně. Měla jsem štěstí na respondenty – organizátory, u kterých bylo jasně poznat, že mají zkušenost s médii, tedy, že formulují své myšlenky jasně, odpovídají na určené otázky a jejich přístup je celkově vstřícný. Ne tak velké štěstí jsem měla na respondenty, se kterými jsem chtěla natáčet anketu, nebo se je zeptat na pouhý fakt, jak se jim na festivale líbí. Nevím, zda lidi děsí vidina mikrofonu, nebo je to tím, že za sebou, jelikož se jedná o projekt do školy, nemám žádnou instituci, jakou je například Český rozhlas, ale většinově jsem se setkala s neochotou spolupracovat. Tento poznatek nemám pouze z tvorby samostatného projektu, ale také například z úkolů, které jsem zpracovávala v rámci Praktika či Workshopu rozhlasové žurnalistiky.

Závěrem

Za cíl samostatného projektu jsem si na počátku určila přinést informace o existenci festivalů Přehlídky animovaného filmu a Academia film Olomouc. Formou rozhlasové reportáže a rozhovoru jsem s nimi chtěla seznámit potenciálního posluchače, tedy potenciálního návštěvníka, který by tyto mnou přinesené informace mohl považovat za zajímavé a na jejich základě třeba některý festival navštívil. V průběhu času se přidal k této myšlence druhý cíl projektu a tím je komparace festivalů, jako jediných dvou domovských festivalů v Olomouci, které po průzkumu tématu mají až překvapivě mnoho společného. Oba tyto cíle se mi, domnívám se, podařilo naplnit. Myslím si, že je projekt pro potenciálního návštěvníka zajímavý zejména z toho důvodu, že se u obou případů mnohé dozví o charakteru festivalu a jeho aktuálním programovém zaměření. Komparace festivalů pak byla provedena především prostřednictvím mých komentářů, ve kterých jsem čerpala z informací, které jsem při natáčení i přípravě na něj zjistila. Přestože jsem původně neměla v plánu do rozhlasového pásma zakomponovat tolik příspěvků z mé strany, po konzultaci s paní Kvasničkovou jsem se k většímu prostoru pro komentáře přiklonila z toho důvodu, že v nich lépe vynikne srovnání festivalů, ve kterém pak zvuk hraje spíše roli doprovodnou. A také si myslím, že větší množství komentářů činí celé pásmo významově i poslechově přehlednější.
Pokud by se toto téma v budoucnu zpracovávalo, je zde možnost ubírat se buď směrem hlubšího rozboru jednotlivých festivalů, nebo naopak zasazení olomouckých festivalů do kontextu celorepublikového, či do kontextu tematicky podobných typů filmových festivalů.
Tvorbu samostatného projektu hodnotím jednoznačně jako přínos pro mou žurnalistickou praxi. Jednak jsem si procvičila práci spojenou s úpravou střihu, dále jsem si vyzkoušela vytvořit rozhlasový celek, který musí být koncipován s ohledem na určitý význam a musí jednoznačně důkladnější promyšlený než pouhá jednotlivá reportáž. Jako ale asi největší přínos bych ohodnotila získání další praxe při natáčení v terénu. Jak reportáž, tak anketu či rozhovor jsem již sice v rámci kurzů v průběhu studia vytvářela, ale zkušenosti s touto prací mi stále chybí.
Kdybych podobnou práci vytvářela znovu věnovala bych větší čas předchozímu promyšlení tématu, ještě než před samotným začátkem natáčení. Přestože jsem se v tomto případě připravovala poměrně dlouho, zvolila bych pro příště jiný postup, aby mě pak například odlišné odpovědi nevykolejily z připraveného schématu. Celkově bych však výsledný produkt hodnotila pozitivně, přestože jsem si vědoma, že mám ještě mnohé co zlepšovat, jak po stránce kvality zvukových záznamů, tak po stránce vytvoření svébytné významové koncepce.

literatura, zdroje

Jelikož si nejsem vědoma existence „konkurenčních“ projektů, uvedu zde pouze seznam literatury, kterou jsem pro zpracování mého samostatného projektu využila. Částečným zpracováním podobného tématu mohou být informace přinášené prostřednictvím médií, v mém případě konkrétně rozhlasu, o konání událostí a rozhovory s organizátory. Tyto však reflektují pouze aspekt přinášení informace pro povědomí potenciálních návštěvníků Přehlídky animovaného filmu a Academia filmu Olomouc, ne však aspekt komparace obou událostí.

Literatura
MARŠÍK, Josef. Výběrový slovníček termínů slovesné rozhlasové tvorby. Praha : Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1999. 60 s.
OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan. Praktická encyklopedie žurnalistiky. Praha : Libri, 2002. 240 s. ISBN 8072771086.
MARŠÍK, Josef. Úvod do teorie rozhlasového programu. Praha : Karolinum, 1995. 106 s. ISBN 8071840130.
KLUSÁKOVÁ, Veronika; KORDA, Jakub ; KŘIPAČ, Jan . Filmové a televizní instituce na Moravě po roce 1989. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouc, 2009. 115 s. ISBN 978-80-244-2431-6.

Zdroje
MFDF Jihlava [online]. 2010 [cit. 2011-04-27]. Press. Dostupné z WWW: .
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary [online]. 2011 [cit. 2011-04-27]. Historie. Dostupné z WWW: .
Česká televize [online]. 2011 [cit. 2011-04-28]. Česká televize. Dostupné z WWW: .
Český rozhlas [online]. 2011 [cit. 2011-04-28]. Český rozhlas. Dostupné z WWW: .
Academia film Olomouc [online]. 2011 [cit. 2011-04-28]. Academia film Olomouc. Dostupné z WWW: .
Přehlídka animovaného filmu [online]. 2011 [cit. 2011-04-28]. Přehlídka animovaného filmu. Dostupné z WWW: .

 

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Duben 2018 »
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30            

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace