Když se v zrcadle nepoznáváte

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Záměr práce samostatného projektu Název projektu: Když se v zrcadle nepoznáváte Autor: SÁRA MATŮŠOVÁ Specializace: rozhlasová/zdravotnicko-sociální Rok zpracování: 2018                                           „Jsou to stavy, které běžně v nějakých vypjatých situacích doprovázejí život. Když na mě přijde derealizace, což je forma úzkosti, typicky se třeba nepoznávám v zrcadle. Dívám se na svoje ruce a přijde mi, že nejsou moje. Přijde mi, že jsem jakoby někde zavřená. Nebo si neuvědomuju svoji vlastní existenci. Nebo existenci světa a toho, co dělám.“ 1.     Cíl práce Svým rozhlasovým projektem bych chtěla přinést vhled do života dvacetileté Petry, které byla diagnostikována úzkostně-depresivní porucha. Chtěla bych ukázat, že i život s duševními obtížemi může být plnohodnotný a že psychicky nemocný člověk nemusí být vyloučen ze společnosti. Předáním příběhu respondentky prostřednictvím její osobní výpovědi chci ukázat posluchači, že psychicky nemocný člověk dovede komunikovat s lidmi nebo může znít pozitivně, ačkoli má depresi. Ráda bych svým projektem také přispěla k debatě o duševním zdraví mladých lidí, která je podle mého názoru stále podceňovaná. 2.     Zdůvodnění volby tématu   K volbě tématu mě vedly následující důvody, ke kterým se jednotlivě vyjádřím níže: a)    Zdravotnicko-sociální žurnalistická specializace b)    Osobní zájem o problematiku duševního zdraví mladých studentů (především vysokoškolských studentů) c)     Novinářská zkušenost s tématem d)    Vlastní zkušenost s projektem zaměřeným na duševní zdraví mladých lidí e)     Snaha o vytvoření příspěvku věnovanému destigmatizaci psychicky nemocných lidí f)      Důležitost tématu a) Zdravotnicko-sociální žurnalistická specializace Hlavním důvodem volby tématu byla moje specializace, kterou jsem si zvolila jako svou žurnalistickou profilaci. Nejprve se jednalo o epidemiologii, na kterou jsem později navázala zdravotnicko-sociální specializací. K této oblasti jsem poté volila téma, které by jí odpovídalo. Duševní zdraví mladých lidí pak přísluší jak zdravotnictví, tak sociální oblasti. b) Osobní zájem o problematiku duševního zdraví mladých lidí (především vysokoškolských studentů) Téma jsem volila především z důvodu vlastního zájmu o tuto problematiku. Téma duševního zdraví mladých lidí se mě bezprostředně dotýká jako zástupce mladé generace a zároveň vysokoškolské skupiny, jejíž duševní zdraví je vystaveno velkému tlaku. Jsou to totiž právě vysokoškolští studenti, kteří čelí vysokým nárokům, stresu[1] nebo přetížení sociálními sítěmi a informacemi,[2] tedy faktorům, které mohou stát bez dostatečné psychohygieny za duševními obtížemi. Téma mě tak zajímá i z tohoto osobního hlediska. Chtěla jsem se dozvědět více o tom, co prožívá člověk trpící duševní nemocí nebo obtížemi, jakým způsobem může mladý člověk denně provádět psychohygien nebo co mi řekne o duševním zdraví mladých lidí odborník. c) Novinářská zkušenost s tématem K tématu se vztahuje také má vlastní novinářská zkušenost. V loňském roce jsem se tématu duševního zdraví mladých lidí, především studentů, věnovala v textech pro The Student Times. Úplně první novinářské setkání s tímto tématem pro mě bylo v textu s názvem Titul za duševní zdraví (?)[3], díky němuž jsem se touto problematikou začala dále zabývat i mimo The Student Times. V textu jsem se zabývala komparací českého a zahraničního univerzitního kontextu ve vztahu k duševnímu zdraví. Zjistila jsem navíc, že především americké a anglické univerzity pečují o psychické zdraví svých studentů mnohem výrazněji. Mým posledním textem o duševním zdraví v The Student Times byl komentář s názvem Fňukání a kňourání rozmazlených fracků. Proč podceňujeme duševní zdraví?[4]. Tento text se zabýval především stigmatizací a dehonestováním mladých lidí, kteří trpí duševními obtížemi. Tématem stigmatizace se zabývám i ve svém projektu, ve kterém jsem se na tuto skutečnost ptala psychologa. d) Vlastní zkušenost s projektem zaměřeným na duševní zdraví mladých lidí K duševnímu zdraví mladých lidí mám blízko i na základě zkušenosti s fungováním v projektu WoW! aneb Začni jinak. Tento projekt vychází z anglického konceptu Wheel of Well-being (WoW), který je rozšířený především na britských univerzitách, ale záměrem je rozšířit tento koncept po celém světě. Zakladatel konceptu Tony Coggins tak například loňský rok trávil jeho představováním a zaváděním na australských univerzitách. Koncept WoW do České republiky přivezla Gabriela Urbášková, která se s ním setkala při studiu psychologie na jedné z britských univerzit. S kamarádkou Katarinou Sabolovou (tehdy studentkou psychologie na Univerzitě Karlově) se rozhodly vytvořit projekt, který bude z tohoto konceptu vycházet. Díky mému výše zmíněnému textu Titul za duševní zdraví pak oslovily mě, abych se přidala do jejich týmu. V týmu jsem měla především PR roli, ale přesto jsem mohla zjistit o duševním zdraví více z odborného pohledu dvou psycholožek. Díky práci v projektu jsem také zjistila, jaký vztah mají k prevenci duševního zdraví svých studentů vybrané vysoké školy, které jsme oslovovaly s nabídkou našich workshopů. Z feedbacku po workshopech jsme pak také zjistily, že studenti neměly s psychohygienou mnoho zkušeností. e) Snaha o vytvoření příspěvku věnovanému destigmatizaci psychicky nemocných lidí Při výběru tématu jsem přemýšlela také nad potencionálním dopadem, který by můj příspěvek mohl mít. Domnívám se, že díky bezprostřední zkušenosti respondentky s duševní poruchou mohu příspěvkem přispět k destigmatizaci duševně nemocných. I to je tedy důvodem, proč jsem si toto téma vybrala. f) Důležitost tématu V neposlední řadě za zvolením daného tématu stála jeho důležitost. Zastávám názor, že duševní zdraví je téma, které je stále do jisté míry tabuizováno. I proto dnes stále vnímáme psychicky nemocné lidi stereotypním pohledem, což vede k tomu, že se mnozí lidé s duševními obtížemi o to více uzavírají do sebe, protože nechtějí, aby jejich okolí o jejich problému vědělo. To se týká nejen mladých lidí. V projektu cituji například průzkum Národního ústavu pro duševní zdraví z roku 2014, který nabízí vysvětlení této skutečnosti - podle něj by svého kamaráda v případě, že by mu bylo diagnostikováno duševní onemocnění, opustilo 12,3 % respondentů.[5] 3.     Zdroje/stav problematiky   Při tvorbě scénáře projektu jsem vycházela především ze své vlastní zkušenosti s tématem, nevyhledávala jsem podobné příspěvky. Duševnímu zdraví mladých lidí není v českých médiích věnováno příliš prostoru, jedná se spíše o specializovaná psychologická periodika nebo studentská média. Výjimku pak tvoří stanice Českého rozhlasu Radio Wave, které se tématu duševního zdraví a konkrétním příběhům lidí s duševními obtížemi věnuje v pořadu Diagnóza F (depresi se zde věnuje například letošní únorový díl, jehož hostem byl Zbyněk Roboch z Národního ústavu duševního zdraví, který má s depresí svou osobní zkušenost). V případě Radia Wave a mnou dalších nalezených se jednalo především o zpracování tématu formou rozhovoru. V psaných textech se tyto rozhovory vyskytovaly převážně ve specializovaných periodikách, kdy se nejčastěji jednalo o rozhovor s odborníkem. Takovým příkladem může být i web DEPRESE.com. Na tvorbě obsahu tohoto webu se podílejí lékaři ze specializovaných pracovišť napříč Českou republikou, mimo jiné tedy lékaři z Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze nebo Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc[6]. Jedná se tedy o odborný obsah věnovaný především depresi a úzkostně-depresivním poruchám. 4.     Ideový plán Stěžejní ideou cíle je přiblížit příběh respondentky s duševní poruchou, která zastupuje mladou generaci. Na základě rozhovoru jsem chtěla zjistit, jak vypadá život s úzkostně-depresivní poruchou doprovázenou derealizací a depersonalizací, co prožívá člověk ve stavu derealizace nebo jak vidí duševně nemocný člověk svou budoucnost. Zároveň jsem chtěla tímto rozhovorem ukázat posluchači, že duševní onemocnění neznamená důvod ke stigmatizaci. Díky vyprávění Petry se posluchač může přesvědčit o tom, že duševně nemocný člověk může vést plnohodnotný život. Po rozhovoru se k prvotní myšlence záměru připojila další, a to snaha o předání Petřina pozitivního přístupu k léčbě, který může dodat odvahu těm, kteří dosud své duševní obtíže neřešili s odborníkem, protože se z nějakého důvodu báli. Kromě toho bylo důležitou součástí mého ideového plánu přispět dalším dílem do debaty zaměřené na duševní zdraví mladých lidí. Projekt je z tematického hlediska a technologického zpracování možné zařadit do kontextu rozhlasových příspěvků věnovaných této problematice na Radiu Wave. Zde se jedná především o rozhovory v pořadu Diagnoza F, což je odlišné zpracování od mého mozaikově vytvořeného projektu. Další součástí tohoto rozhlasového odvětví, které se věnuje duševní zdraví, je například dokument Evy Lammelové o její panické poruše Nepanikař!, který měl svou premiéru v pořadu DokuVlna, rovněž na Radiu Wave[7]. I tento rozhlasový příspěvek se ale způsobem zpracování liší od mého projektu. Existence rozhlasového příspěvku s podobným způsobem realizace, který by byl zaměřený pouze na úzkostně-depresivní poruchu, si však nejsem vědoma. Rozšířením těchto myšlenek je pak v projektu zmíněná důležitost psychohygieny, díky níž je možné získat prevenci duševních obtíží, jako je právě úzkostně-depresivní porucha. Téma psychohygieny navazuje na to, že Petra před tím, než začala mít duševní obtíže, péči svému psychickému zdraví příliš nevěnovala. Dnes je tomu ale jinak a na svou psychohygienu dbá. Propojení tématu psychohygieny s jejím příběhem tak může sloužit jako výzva pro posluchače, kteří dodnes svému psychickému zdraví nevěnovali tolik pozornosti, jako věnují svému fyzickému zdraví. 5.     Postup práce zdůvodnění způsobu zpracování, volby jednotlivých řešení Prvotní myšlenka byla zpracovat příběh respondenta, který trpí nějakou duševní poruchou nebo psychickými obtížemi. Kolem jeho příběhu jsem pak chtěla vystavět kontext. Tento záměr jsem také uskutečnila. Zdůvodnění způsobu zpracování vysvětlím v následujících bodech: A)   Příběh respondentky B)   Rozhovor s odborníkem C)   Reportáž z události zaměřené na duševní zdraví mladých lidí D)   Propojovací části E)    Nevyužitý materiál F)    Hudba A) Příběh respondentky Zpracování osobního příběhu respondentky vychází z rozhovoru, který jsem s Petrou vedla v únoru 2018. Při výběru prostředí rozhovoru jsem přemýšlela především nad jeho vyzněním. Rozhodovala jsem se nad tím, jestli zvolím tiché neutrální prostředí, nebo kavárnu. Nakonec jsem zvolila druhou možnost. Touto volbou jsem chtěla zdůraznit to, že lidé s duševní poruchou nemusí být vyloučeni ze společnosti, než se uzdraví. Tím, že jsme se s Petrou a jejím přítelem potkali v kavárně v centru Olomouce, reflektuji, že o duševním zdraví je možné mluvit i na veřejnosti. V době, kdy jsme v kavárně rozhovor nahrávali, byla zaplněná lidmi. Kolem nás tedy seděli potencionální posluchači, kteří mohli úryvky našeho rozhovoru zaslechnout, což je z mého pohledu v pořádku. Petra v rozhovoru mluvila o tom, že důvodem tabuizace tohoto tématu může být mimo jiné to, že si bez vlastní zkušenosti nedovedeme představit člověka, který má diagnostikovanou depresi, schizofrenii nebo jinou duševní nemoc. Tuto situaci srovnávala s příkladem toho, kdy má někdo zlomenou ruku. O zlomené ruce se na veřejnosti bavit nestydíme, dokonce všichni kolem nás vidí, že s rukou nemáme něco v pořádku. Tím shrnula podstatu mé volby zvoleného prostředí.  Mohla jsem zvolit místo odloučené od lidí a ruchu, ale tím bych sama přispěla k tomuto stereotypu a předsudkům – že o duševním zdraví je možné mluvit jen za zavřenými dveřmi. Rozhovor jsem následně rozdělila do částí podle témat, která v něm zazněla. Z nich jsem do svého projektu vybrala ty nejzajímavější a zároveň co nejvíce reflektující osobní zkušenost respondentky. Tedy jak prožívá stavy derealizace nebo co dělá ve chvílích, kdy se její stav zhorší. Při zpracování příběhu Petry se nabízel samozřejmě i reportážní postup práce. Vzhledem k povaze a nynějšího způsobu života respondentky jsem ale od tohoto postupu ustoupila. B) Rozhovor s odborníkem V rozhovoru s odborníkem jsem vycházela z odpovědí Petry. Původní záměr byl více zaměřen na podobu deprese a panické záchvaty studentů, ale od tohoto záměru jsem kvůli výsledné podobě rozhovoru s respondentkou odstoupila. S psychologem jsem tedy řešila stigmatizaci duševně nemocných, to, proč spousta mladých lidí nehledá pomoc, proč je nejčastější duševní poruchou mladých lidí právě deprese. Stejně jako z rozhovoru s Petrou jsem měla i v tomto rozhovoru velké množství materiálu, který jsem chtěla použít, ale bohužel nebylo možné použít vše. Vybrat jen krátké a informačně plnohodnotné úseky pro mě bylo v některých momentech velmi namáhavé. C) Reportáž z události zaměřené na duševní zdraví mladých lidí Původním záměrem bylo navštívit workshop projektu WoW! aneb Začni jinak nebo workshop organizace Nevypusť duši, a předat tak posluchačům „akční psychohygienické tipy“. V období vymezeném na realizaci mého projektu (prosinec 2017 – duben 2018) ale žádný z těchto workshopů neproběhl. Hledala jsem proto jinou příležitost, při níž bych mohla postupovat reportážně, ale události zaměřené na toto téma nejsou příliš časté. Nakonec se mi podařilo zúčastnit se přednášky věnované psychohygieně na střední škole, ale přednáška vycházela především z vlastní zkušenosti přednášejícího studenta psychologie. Zde se mi nakonec podařilo natočit alespoň anketu mezi středoškolskými studenty, která vypovídá o tom, že se tato generace o své duševní zdraví a psychohygienu příliš nezajímá. Z přednášky jsem následně vybrala část, kde přednášející zjišťuje, zda mají studenti o duševním zdraví povědomí nebo zda by věděli, na koho se v případě duševních obtíží obrátit. Důvodem, proč jsem do projektu zařadila tuto část věnovanou psychohygieně, je to, že sama Petra přiznává dřívější podceňování psychohygieny. Bylo pro mě důležité ukázat, jak málo mladí o psychohygieně vědí, což může ovlivňovat to, proč se tolik studentů musí následně potýkat s duševními obtížemi. D) Propojovací části, mezihláška Dalším krokem postupu práce bylo nahrát mé komentáře, kterými jednotlivé části projektu propojím. Zde jsem vycházela nejprve z výpovědí Petry, k nimž jsem hledala spojovací myšlenku s ostatními výpověďmi. V případě psychologa tak navazuju na výskyt depresí u mladých lidí nebo popisu reakcí Petřiných blízkých. Mimo to jsem do propojovacích komentářů přidala shrnující informace k tomu, co se při depresi děje v mozku, jakým způsobem probíhá léčba nebo jaká je šance vyléčení. E) Nevyužitý materiál V projektu jsem samozřejmě nemohla využít veškerý několikahodinový materiál, ale zcela nevyužitý zůstal nakonec rozhovor prostřednictvím Skypu s výše zmíněnými psycholožkami z projektu WoW! aneb Začni jinak. V rozhovoru jsem se jich ptala především na koncept WoW a na to, proč studenti podceňují své duševní zdraví, ale informačně mi nakonec tato část do výsledného obsahu projektu nezapadala. Má prvotní myšlenka totiž byla taková, že jsem chtěla navázat na část rozhovoru, kde Petra mluví o tom, že nyní pomocí psychohygieny pracuje na svém duševním stavu. Mluvila především o tom, že dny doma tráví mimo jiné vyšíváním a dalším tvořením, které ji naplňuje, zvlášť když pak vidí, že se její práce líbí jejímu okolí. Tyto činnosti ji nejen uklidňují, ale dávají jejím dnům smysl. I tyto drobné tvůrčí činnosti jsou právě součástí konceptu WoW, přesněji jedné z jeho oblastí. Koncept tvoří 6 oblastí (tělo, mysl, lidé, místo, planeta, duše), jejichž propojením může člověk dosáhnout duševní pohody. Psycholožky Gabriela a Katarina pak v rozhovoru vysvětlovaly, proč právě tyto oblasti, jak k nim zakladatelé konceptu došli, proč je koncept důležitý. Část projektu, kde Petra mluvila o svých způsobech psychohygieny, mé vedoucí projektu ale nepřišel dostatečně zajímavý, a tak jsem upustila i od využití materiálu k WoW konceptu. Částečně tento záměr zahrnout v projektu téma psychohygieny nahradila ovšem středoškolská přednáška, kde toto téma a několik psychohygienických tipů zaznívá. F) Hudba Chtěla jsem, aby hudba byla instrumentální a nenarušovala tak mluvené slovo, ale zároveň jsem chtěla, aby měla alespoň v závěru výpovědní hodnotu. Zvolila jsem tedy hudbu Toma Odella. V úvodu a propojovacích částech se jedná o instrumentální předehru a mezihry skladby Behind The Rose, abych navázala na závěrečnou skladbu. Tou je Odellova skladba Heal. První sloka je dle mého názoru vhodnou tematickou tečkou za Petřiným příběhem: „Take my mind And take my pain Like an empty bottle takes the rain And heal, heal, heal, heal.“ Závěrečné shrnutí postupu práce: Stěžejním krokem byl výběr respondenta s psychickou poruchou. Petra byla první respondentkou, kterou jsem oslovila. Znala jsem totiž její blog a instagram, kam píše o svém duševním stavu (ale i jiných tématech). Komplikovanější byla domluva s psychologem, kterého jsem nějakou dobu nemohla sehnat. Před rozhovorem s psychologem jsem potom věnovala čas textům zabývajícím se depresí a při tvorbě otázek jsem vycházela i ze zkušenosti mého okolí – na základě rozhovorů s kamarády jsem tak chtěla zjistit díky odborníkovi mimo jiné to, proč se mladí lidé o své duševní zdraví nestarají stejnou mírou jako o to fyzické. Rozhovor s psychologem jsem ale uzpůsobila především již nahranému rozhovoru s Petrou. Jak vyplývá z výše zmíněného, jako postupy práce v projektu využívám především rozhovor (v rozhovorech a anketě). Snažila jsem se i o reportážní prvky, které však v závěrečné verzi projektu nejsou zcela využity. Jednalo se o reportáž z přednášky o duševním zdraví. Po nasbírání veškerého materiálu jsem následně vybrala části, které chci v projektu využít. Na základě zpětné vazby mé vedoucí projektu jsem pak některé části odstranila, jiné naopak přidala. V průběhu práce na projektu jsem pak teprve nahrávala přednášku o duševním zdraví, stejně jako své propojovací komentáře. V závěrečné fázi jsem pak dodávala do předělů mezi jednotlivými částmi příspěvku hudbu. Časový rámec zpracování Projekt byl realizován po dobu čtyř měsíců, a to především kvůli časovým možnostem respondentů. Dlouho se mi také nedařilo najít psychologa, který by byl ochotný se k tématu vyjádřit. Překvapilo mě několik odmítavých odpovědí, v nichž se psychologové vyjadřovali tak, že duševní zdraví a psychohygiena je u mladých lidí natolik podceňované, že nemají o vyjádření k této problematice zájem. Od ledna jsem také čekala na příležitost připravit reportáž z workshopu nebo jiné události věnované duševnímu zdraví mladých lidí. 6.     Sebehodnocení Myslím, že se mi v příspěvku podařilo obsáhnout téma duševního zdraví z více úhlů pohledu (osobní zkušenost respondentky, psycholog, přednáška o psychohygieně). Největší úskalí pro mě bylo vybrat z několika hodin materiálu to, co v projektu chci použít – a následně zpracovat v deseti minutách. Jelikož se jednalo o můj rozhlasový příspěvek v takovém rozsahu, hledala jsem delší dobu cestu, jak za sebou seřadit jednotlivé části, jak je propojit a jak udělat příspěvek zajímavý a obsahově hodnotný - a především logicky ucelený. Bohužel se mi nepodařilo obsáhnout v příspěvku vše, co jsem původně zamýšlela, ale vnímám to jako první krok ke svému zlepšení v rozhlasové tvorbě. Z technických záležitostí pro mě nebyl problémem střih, se kterým mám už více zkušeností díky rádiu UP AIR a Radiu Wave, ale nebyla jsem si jistá s prací s hudbou a jejím mixováním pod mluveným slovem. Na příspěvek by mohla navazovat řada dalších podobných projektů. Mohl by vzniknout příspěvek sledující respondentku v delším časovém úseku, tedy i vývoj její cesty za duševním zdravím, dále by bylo možné navázat na téma stigmatizace duševně nemocných ve společnosti. Projekt by se dal zaměřit na projekty zabývající se duševním zdravím, které v českém kontextu zastupuje dnes především nezisková organizace Nevypusť duši. Také by se nabízelo zpracování jiných duševních nemocí podobným způsobem. 7.     literatura, zdroje + „konkurenční“ projekty deprese.com https://www.wheelofwellbeing.org/ http://universe.byu.edu/2016/10/11/health-officials-say-social-media-can-affect-students-mental-health1/ ŘEZÁČ, Jiří. Zvládání stresu studenty vysokých škol v České republice. Univerzita Karlova v Praze, 2017. Bakalářská práce. Konkurenční projekty zabývající se podobným tématem: Když jsem zpracovala svůj projekt, hledala jsem na webu pres.upmedia.cz rozhlasové projekty s podobným tématem. Tématem přidruženým k duševnímu zdraví se ve svém projektu s názvem Stres a jeho projevy u vysokoškolských studentů zabývala Nikol Láryšová. Projekt se od mého liší ale zaměřením na konkrétní faktor způsobující duševní obtíže. http://pres.upmedia.cz/radio-up/stres-a-jeho-projevy-u-vysokoskolskych-studentu   [1] https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130213602 [2] http://universe.byu.edu/2016/10/11/health-officials-say-social-media-can-affect-students-mental-health1/ [3] http://student.e15.cz/agora/sara-matusova-titul-za-dusevni-zdravi-1328989 [4] http://student.e15.cz/agora/sara-matusova-fnukani-a-knourani-rozmazlenych-fracku-proc-podcenujeme-dusevni-zdravi-1338574 [5] Průzkum byl zaměřený na to, jak lidé vnímají duševně nemocné lidi. Komparoval přitom české prostředí s prostředím anglickým. Uskutečnil se v době mezi 18. listopadem a 6. prosincem 2013. Dotazník v České republice vyplnilo 1797 lidí. https:/www.medvik.cz/bmc/view.do?gid=1034799 [6] http://www.deprese.com/index.php?section=kopr&section2=onas [7] https://wave.rozhlas.cz/nepanikarte-poslechnete-si-rozhlasovy-dokument-filmarky-ktera-proziva-panicke-5981053
Naposledy upraveno:

Média

Když se v zrcadle nepoznáváte Sára Matůšová
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Duben 2019 »
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30          

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace