Zákaz kouření vodních dýmek v čajovnách

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Čajovny fungují jako alternativní podniky k hospodám a barům, scházejí se zde lidé se společnými zájmy a smýšlením. Jsou tedy odlišné i svým prostředím, mají svou vlastní „kulturu“. Zánik části čajoven by tedy znamenal i menší rozmanitost trhu v dané oblasti.

Cíl práce 

Cílem samostatného projektu „Zákaz kouření vodních dýmek v čajovnách“ je poukázat na problematiku návrhu tzv. protikuřáckého zákona předloženého Ministerstvem zdravotnictví České republiky, který v současnosti projednává Vláda ČR. Jeho současné znění by totiž mohlo způsobit ekonomické problémy, případně i likvidaci některých podniků, a to zejména vesnických hospod a čajoven. Právě na čajovnách jsem se rozhodla tento problém demonstrovat.


Čajovny fungují jako alternativní podniky k hospodám a barům, scházejí se zde lidé se společnými zájmy a smýšlením. Jsou tedy odlišné i svým prostředím, mají svou vlastní „kulturu“. Zánik části čajoven by tedy znamenal i menší rozmanitost trhu v dané oblasti.

Právě alternativní charakter čajoven je ale zároveň jejich nevýhodou. O existenci těchto podniků má povědomí minoritní část společnosti; lidí, kteří skutečně čajovnu alespoň jednou navštívili, je ještě méně. Mou snahou tedy bylo také přiblížit tyto specifické a málo známé podniky širší veřejnosti a poukázat na obavy jejich majitelů o „přežití“ na trhu.
Zdůvodnění volby tématu

Při mém studiu oboru Žurnalistika jsem se technicky specializovala na rozhlasovou žurnalistiku, v rámci profesní profilace pak na žurnalistiku politickou. Při výběru tématu jsem se proto zaměřovala právě na aktuální politická témata dobře zpracovatelná do formy audio záznamu.

Protikuřácký zákon je v České republice velmi diskutovaným tématem již několik let. Vzhledem k  rozsahu dopadu zákazu kouření, a tím i důležitosti schválení/zamítnutí tzv. protikuřáckého zákona, je téma z mediálního hlediska velmi atraktivní. Týká se totiž nejen kuřáků, kteří tvoří přibližně třetinu obyvatel ČR, ale také provozovatelů všech kuřáckých stravovacích zařízení, pro něž by zákon znamenal zásadní změnu ve strategii podnikání.

V roce 2013 začalo Ministerstvo zdravotnictví ČR pracovat na novém návrhu protikuřáckého zákona, který na přelomu let 2014/2015 dokončovalo. V této době se tedy dané téma dostávalo do povědomí společnosti, začínalo být stále více aktuální.

Pro svůj projekt jsem si vybrala čajovny, jakožto podniky, pro které by zákaz kouření znamenal fatální snížení příjmů, pro některé by byl dokonce likvidační. Na rozdíl od ostatních stravovacích zařízení má u čajoven majoritní podíl na zisku prodej tabákových výrobků, tedy tabáku do vodních dýmek. Alternativní charakter čajoven, o kterém jsem psala výše, navíc způsobuje neotřelost komunikátu a ještě tím zvyšuje atraktivitu tématu.

Problematika zákazu kouření vodních dýmek v čajovnách je úzce spojena s aktuálním politickým děním v České republice, požadavek politického zaměření projektu jsem tedy splnila. Téma je mi navíc osobně blízké, sama jsem častým návštěvníkem těchto podniků, stejně tak většina mých přátel. Mám i několik známých mezi majiteli či zaměstnanci čajoven. O problému čajoven se zákazem kouření jsem se dozvěděla právě od nich.


Zdroje/stav problematiky

Problematika zákazu kouření v čajovnách je pro média okrajovým tématem, věnují se spíše protikuřáckému zákonu jako takovému a dopadům zákazu na restaurace a vesnické hospody. I přesto již k tématu čajoven vzniklo několik, převážně internetových, článků, věnují se mu i některé audio záznamy Českého rozhlasu.

Naprostá většina komunikátů věnujících se čajovnám je vystavěna na stejných předpokladech jako má práce: existence čajoven je zákonem ohrožena, čajovníci požadují výjimku ze zákona, ministerstvo výjimku odmítá.

I volba respondentů byla podobná. Velmi často autoři volili jako obhajovatele vodních dýmek právě Jindřicha Cinku, oslovován byl také ministr Svatopluk Němeček a předkladatel konkurenčního návrhu hnutí ANO Radek Vondráček, coby protistrana.

V rozhlasovém formátu nebyl doposud natočen žádný komunikát, který by rozsahem odpovídal mému projektu. V archivu Českého rozhlasu lze nalézt pouze moderovanou diskusi J. Cinky a R. Vondráčka nad tímto tématem.

Při práci na projektu vycházím také z textu petice Za čajovny a návrhu zákona, který byl krátce před dokončením projektu zveřejněn. Pro popsání škodlivosti kouření vodních dýmek jsem použila text E. Králíkové a Alexandry Kmeťové pro server kurakovaplice.cz.

Diskuze o možných dopadech protikuřáckého zákona jsou zatím pouze teoretické. Ačkoliv se předpokládá, že Vláda „posune“ ministerský návrh do Poslanecké sněmovny k projednávání, i to, že v PS bude mít návrh většinovou podporu, nelze očekávat, že zákon legislativní proces opustí zcela nezměněný.

V návrhu je totiž několik bodů, o jejichž úpravách se ve Sněmovně nejspíše bude jednat. Například poslanec za hnutí ANO Rostislav Vyzula, s nímž jsem při tvorbě projektu natáčela rozhovor, projevil nesouhlas se zákazem elektronickým cigaret, které nepovažuje za rizikové pro kuřákovo okolí. Zároveň bude pravděpodobně mít vliv na konečnou podobu zákona i lobby výrobců a distributorů tabákových výrobků a námitky a petice majitelů ohrožených podniků.
Ideový plán

Zpracováním tohoto tématu jsem chtěla dosáhnout zejména seznámení širší veřejnosti s tím, jak funguje česká čajovna a co by pro ni protikuřácký zákon znamenal. Zároveň bylo mým cílem ukázat, že se majitelé čajoven ani jejich návštěvníci s možností zákazu kouření nehodlají smířit a formou petice se snaží vymoci si výjimku ze zákona.

Zajímavá mi přišla i role J. Cinky, autora petice, na jehož podnik by sice zákaz kouření dopadl snížením zisku, nebyl by však likvidační. Přesto se rozhodl postavit za ostatní čajovny, které by nejspíše kvůli zákazu kouření zkrachovaly.

Má práce však neměla být postavena na „silném lidském příběhu“, který je pro rozhlasové projekty častý. Namísto toho, jsem chtěla téma ukázat komplexněji, z více hledisek, a zachovat také věcnost politické žurnalistiky. Při tvorbě konečného zvukového materiálu jsem proto vycházela ze skladby psaných článků na toto téma, tzn. seznámení s problémem z pohledu obou protistran, nikoliv z „osobních příběhů“ respondentů. Snažila jsem se tedy stavět do kontrastu snahu Ministerstva zdravotnictví chránit návštěvníky i zaměstnance kuřáckých podniků a majitele i návštěvníky čajoven, kteří z povětšiny o tuto ochranu nestojí.
Postup práce

Má práce na projektu probíhala v několika fázích, které na následujících řádcích detailně rozeberu.
Prostudování problematiky

Ze všeho nejdříve bylo nutné zjistit dostupné podrobnosti o připravovaném návrhu protikuřáckého zákona, který byl v dané době stále ještě ve fázi příprav, a také, jak problém vnímají samotní majitelé čajoven.

Obešla jsem proto většinu olomouckých čajoven, ve kterých jsem mluvila jak s jejich majiteli, tak se zaměstnanci. Ptala jsem se, zda by jim zákaz kouření v podniku vadil a jaký by měl dopad na jeho provoz.

V čajovně Wabi jsem zjistila, že krátce před mou návštěvou vyřadila vodní dýmky z nabídky – stala se tedy jednou z nekuřáckých čajoven. Zákazu kouření se proto logicky neobává, zákazníky si udržuje zejména nabídkou japonského suši a pořádáním tematických večerů.

Dobrá čajovna Olomouc, jež patří do nadnárodní sítě Dobrých čajoven, by zákaz kouření pocítila snížením zisku, nebyl by však právě díky nadnárodnímu charakteru podniku likvidační.

Tehdejší majitel čajovny Assamica Youssef Yusuf uvedl, že čajovna by zákaz kouření znatelně pocítila, ale nejspíš by nezkrachovala, neboť sem určitý počet návštěvníků chodí jen na čaje. Musel by však snížit počet zaměstnanců a omezit otevírací dobu.

Nejohroženější z olomouckých čajoven byla čajovna Sofie. Vznikla v orientálním stylu a úzce se zaměřuje na blízkovýchodní čajovou tradici, nerozlučně spojenou s vodními dýmkami. Zákaz vodních dýmek by tedy pro tento podnik znamenal nejspíš krach.

Tímto průzkumem jsem si ověřila, že skutečně existují čajovny, pro něž by byl zákaz kouření pravděpodobně likvidační.
Výběr dotazovaných

Dalším krokem při práci na projektu bylo vybrat respondenty, k zaručení objektivity a vyváženosti jsem oslovila jak zastánce zákona, tak i jeho odpůrce. Podporovateli zákazu kouření jsou předkladatel návrhu protikuřáckého zákona, ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček a jeden z předkladatelů konkurenčního návrhu, poslanec ANO Rostislav Vyzula, jehož výpověď jsem ale nakonec v práci nepoužila.

Druhou stranu jsem hledala mezi majiteli čajoven. Jako prvního jsem oslovila majitele olomoucké čajovny Sofie, pana Marashliho. Po rozhovoru s ním, jsem se ale rozhodla o spolupráci požádat jiné „čajovníky“, pan Marashli je totiž rodilý Turek, který ještě dostatečně nezvládá češtinu, jeho výpovědi by tedy občas byly pro posluchače zmatečné a hůře dekódovatelné.

Dalším čajovníkem, jehož jsem oslovila, byl Ali Muwafak, majitel čajovny Sultán v Brně, která se specializuje přímo na prodej vodních dýmek a zákaz kouření by pro ni tedy byl likvidační. Ačkoliv i on je rodilý Turek, mluví plynule a srozumitelně česky. Pro natáčení byl tedy vhodným respondentem.

Dále jsem kontaktovala majitele čajovny Za zrcadlem, která taktéž sídlí v Brně, Jindřicha Cinku, jenž je autorem petice Za čajovny, která se snaží získat výjimku ze zákona pro tyto podniky. Cinka absolvoval před naším natáčením již řadu rozhovorů na toto téma, jeho výpovědi tedy byly jasné a ucelené.

Pro vox populi jsem oslovila náhodné chodce na ulici Česká v Brně a hosty čajovny Za zrcadlem. V čajovně jsem si záměrně vybírala hosty, kteří právě kouřili vodní dýmku. Ve chvíli, kdy jsem od nich získala příspěvky, jsem pro objektivitu cíleně oslovovala návštěvníky, kteří vodní dýmku nekouří a do čajoven chodí z jiných důvodů. Delší rozhovor jsem uskutečnila se studentkou Právnické fakulty UP Anetou Kovářovou, jež čajovny navštěvuje poměrně často a je zastáncem zachování vodních dýmek v čajovnách.
Natáčení materiálu

Natáčení probíhalo zejména v Brně, kde sídlí obě čajovny. Zde jsem natáčela i příspěvky do ankety. S poslancem Vyzulou jsem pak vedla telefonický rozhovor. Vzhledem k tomu, že mi nebylo umožněno natočit rozhovor s ministrem zdravotnictví ani s jeho mluvčí, použila jsem nahrávku z tiskové konference k protikuřáckému zákonu, která mi byla poskytnuta tiskovým odborem ministerstva. Z ní pochází i vyjádření lékařky Evy Králíkové.

Nejdříve jsem natáčela anketu v brněnských ulicích a rozhovor s Alim Muwafakem. To probíhalo 28. ledna 2015, s Jindřichem Cinkou jsem se na setkání v neděli 15. února. Nejdříve jsme vedli 45 minutový rozhovor, ve kterém Cinka popisoval problém čajoven a zákazu kouření, samotný protikuřácký zákon i možnosti, které by mohly po jeho schválení nastat. Poté mi čajovník ukázal, jakým způsobem se připravuje vodní dýmka.

Aby měl Jindřich Cinka čas na náš rozhovor, bylo naše setkání domluveno na začátek otevírací doby, kdy v čajovně nebývají hosté. Právě z tohoto důvodu jsem se do čajovny vrátila ještě jednou, v neděli 26. března, a to v pozdějších hodinách, kdy již byla čajovna plná hostů, a natočila jsem jejich názory na zákaz kouření vodních dýmek. Návštěvníků jsem se ptala, jak často chodí do čajovny, co je důvodem toho, že navštěvují právě čajovnu a co si myslí o možném zákazu kouření v těchto podnicích. Bohužel až na poslední otázku mi odpovídali velmi stroze,

Rozhovor s častou návštěvnicí čajoven Anetou Kovářovou jsem uskutečnila v Olomouci 6. února 2015. Zajímal mě jednak její postoj k připravovanému zákonu, ale především její vztah k čajovnám, vodním dýmkám a čajovnové kultuře obecně.

Od 20. března jsem se pak e-mailovou korespondencí domlouvala na rozhovoru s poslancem Vyzulou, který se uskutečnil ve čtvrtek 2. dubna. Poslanec byl ve svých odpovědích velmi stručný, v konečné práci jsem jej proto nepoužila.

Snažila jsem se také dojednat rozhovor s lékařem o škodlivosti kouření vodních dýmek. Z šesti lékařů mi na můj dotaz odpověděly jen dr. Grygárková a dr. Ivánková, obě mě ale bohužel odmítly.

Své komentáře do montáže jsem dotáčela v průběhu dubna.
Práce se zvukovým materiálem

            V původní skladbě projektu jsem zamýšlela začít „ohláškem“ o problému, za nímž by byla reportážní část z natáčení s Jindřichem Cinkou o přípravě vodních dýmek a rozhovor s ním. Pasáž o přípravě vodní dýmky však byla natáčena v prostředí, ve kterém nahrávku silně rušil zvuk digestoře, nebyla proto použitelná. Po konzultaci s vedoucí projektu jsem proto od této skladby upustila.

            Namísto toho jsem zvolila reportážní pásmo složené z citací výše jmenovaných respondentů, proložené anketou a doplněné mými komentáři.

„Čajovnové pasáže“ jsem podkreslila egyptskou, syrskou a arabskou hudbou, kterou lze běžně v čajovnách slyšet. Původně jsem chtěla podkresovou hudbu použít i na předěly zesílenou, po delší úvaze jsem ale nakonec zvolila bublání vodní dýmky, neboť je tento zvuk zajímavý, nezvyklý a úzce souvisí s tématem. Použitá podkresová hudba by totiž při zesílení působila až příliš unyle a fádně. Z hrubého zvukového materiálu jsem vystříhávala „lupání“, přeřeky respondentů, výplňová slova (např. stále opakované jako, prostě, takže, atd.), mručení, kašlání apod. Ne vždy ale bylo možné všechny nedokonalosti zvuku odstranit. U některých nahrávek jsem musela upravovat hlasitost (např. příspěvky do ankety natáčené v čajovně bylo nutné zesílit, naopak podkresovou hudbu jsem ve velké míře zeslabovala).

            Z nahraného materiálu, jenž stopáží překračuje dvě hodiny, jsem pak vybírala nejzajímavější části, které jsem se snažila poskládat do logických celků. Ty jsem pak propojovala mými dotáčenými komentáři, které měly zároveň posouvat celou montáž dál.

            Celý zvuk jsem poté podkreslovala prostředím, k tomuto účelu jsem používala funkci Cross Fade, jíž jsem se snažila docílit toho, aby si posluchač na první poslech nevšiml přechodů mezi různými prostředími.
Skladba projektu

            Na začátek zvuku jsem umístila skladbu Čajovna od skupiny Blue Effect, která měla za úkol upoutat posluchačovu pozornost. Skladbu jsem vybrala záměrně, její pomalé tempo koresponduje s uvolňující atmosférou čajovny, pro znalce skupiny Blue Effect pak její začlenění do práce bude skrytým vtipem. Za úvodní skladbou pak následovalo „ohláško“, ve kterém jsem stručně popsala, o čem bude následujících deset minut pojednávat.

            První citace patřila ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi, jenž hovořil o rozsahu zákazů v tzv. protikuřáckém zákoně. Za ním následoval zvuk s Jindřichem Cinkou, který upozorňoval na včlenění čajoven do zákazu a možný fatální dopad zákona na jejich provoz, a s Alim Muwafakem, jakožto čajovníkem, na něhož by zákon tvrdě dopadl.

            Toto jsem zamýšlela doplnit informací, že ministerstvo nehodlá čajovnám udělit výjimku. Bohužel nebyla součástí materiálu zaslaného tiskovým odborem ministerstva, rozhodla jsem se proto pro nepřímou citaci.

            Poté následoval předělující zvuk a část o škodlivosti kouření, v níž jsem použila citace lékařky E. Králíkové a návštěvnice čajoven A. Kovářové, které jsem postavila do kontrastu. Na konci této části byl umístěn další předěl. Za něj jsem se rozhodla do pásma včlenit anketu, taktéž postavenou na kontrastu příznivců a odpůrců zákazu kouření.

Dále jsem do výsledného zvuku zařadila také pasáž o existenci nekuřáckých čajoven, která mi přišla jednak zajímavá, jednak byla také jedním z argumentů J. Cinky k následné tezi, že v České republice není zákon zakazující kouření ve stravovacích zařízeních nutný. Na to jsem pak logicky navázala informací o petici Za čajovny.

Za vhodné jsem také považovala zmínit tresty za porušování zákazu i to, že mnohé menší čajovny mají v plánu se zákazu vyhnout vytvořením soukromých kuřáckých klubů.

Závěr práce pak vyplňují citace A. Kovářové a J. Cinky o tom, proč by se dýmky měly v čajovnách zachovat už nikoli z pohledu ekonomického, ale spíše kulturního.

            Nejvíce času v konečném projektu zabírají vyjádření Jindřicha Cinky, neboť byl mým hlavním respondentem a i nahrávka s ním má nejdelší stopáž. Pro vyváženost práce jsem se ale snažila ve větší míře vkládat i vyjádření Ministerstva zdravotnictví.
Technické řešení projektu

Práce na projektu probíhala od listopadu 2014 do dubna 2015. Zvuk byl nahráván na diktafon Philips Voice Tracer 1200 Digital Recorder, během natáčení nebyl používán mikrofon. Vzhledem k tomu, že jsem neměla přístup k programu Sound Forge, se kterým jsem se učila pracovat na seminářích a workshopech rozhlasové žurnalistiky, prováděla jsem práci s nahrávkami, tj. stříhání, úpravu hlasitosti, podkresy atd., v programu Audacity 2.0.6, který je co do ovládání a funkcí programu Sound Forge velmi podobný.
Sebehodnocení

            Práce na tomto projektu pro mě byla nelehkou, ale cennou životní zkušeností. Podařilo se mi dosáhnout většiny cílů, které jsem si na počátku vytyčila: vystihnout nespokojenost majitelů českých čajoven s připravovaným zákonem i obavy o jejich další osud, zachovat nestrannost, obsáhnout základní body návrhu tzv. protikuřáckého zákona.

Při zpětné revizi mého postupu bych však provedla některé změny. Lékaře bych kontaktovala spíše telefonicky, nebo přímo osobně, hned zpočátku bych si zjistila veškeré podrobnosti dané problematiky a následně bych si důkladněji rozmyslela, zda je pro studenta reálné toto téma kvalitně zpracovat (v době zadání projektu byl aktuální poslanecký návrh, ten ministerský ještě nebyl hotov a nebylo ani jasné, zda v dohledné době hotov bude, počítala jsem proto s variantou, že budu hovořit jen s předkladateli poslaneckého návrhu, sjednat rozhovor s poslancem je mnohem jednodušší než s ministrem zdravotnictví či jeho mluvčí).

            Největší problémy mi způsobovala neochota některých klíčových respondentů se mnou mluvit (např. lékaři, ministerstvo), což mou práci na projektu velmi zdržovalo a často jsem se musela uchylovat k nouzovým řešením (nepřímé citace, zařazení E. Králíkové).

Nezvyklá pro mě byla také stopáž projektu, která má dle zadání činit deset minut. S takto obsáhlým formátem jsem do té doby neměla možnost pracovat, v kurzech rozhlasové žurnalistiky jsem se naučila tvořit projekty do maximální délky tří minut. Velkým problémem tedy pro mě bylo rozvrhnout skladbu projektu tak, aby splňoval všechny mnou vytyčené cíle a zároveň aby byl pro posluchače záživný a atraktivní.

Práci mi částečně ztěžoval také fakt, že se situace neustále vyvíjela. Například během natáčení s J. Cinkou v únoru 2015 byl aktuální návrh poslance Vondráčka, ministerský návrh ještě nebyl hotov. Při rozhovoru s R. Vyzulou byla situace obrácená – poslanecký návrh byl v té době stažen a aktuální byl ten ministerský. Skladbu práce a další postup jsem tedy musela neustále přizpůsobovat nejnovějšímu stavu.

Práci se zvukovým materiálem mi ztěžoval také fakt, že nahrávka z ministerstva neobsahovala žádnou pasáž, ve které by bylo jen prostředí, nemohla jsem proto udělat podkres. Stejně tak materiál s A. Muwafakem, ten sice obsahoval natočené prostředí, ale vzhledem k tomu, že jsem použila pasáže zprostřed jeho promluvy, a tomu, že prostředí (zejména hudba) bylo velmi výrazné, nedokázala jsem jej podkreslit tak, aby na první poslech nebyly znát přechody mezi částmi s mým hlasem a s jeho promluvou. Tento fakt se tedy odrazil i na kvalitě odevzdané práce.

Problematiku protikuřáckého zákona i zákazu kouření vodních dýmek v čajovnách je nepochybně možné nadále rozvinout. Podrobněji by mohl být zpracován například „boj“ mezi poslanci ČSSD a hnutí ANO o projednání návrhu R. Vondráčka.

Jak už jsem psala výše, vzhledem k tomu, že zatím není jisté, jestli bude zákaz kouření v těchto podnicích platit, jsou všechny argumenty, se kterými jsem pracovala jen spekulacemi a odhady budoucího vývoje. Až ve chvíli, kdy by zákaz kouření začal platit, by bylo možné podrobněji analyzovat situaci, změny, které nastaly, i případné dopady na ekonomiku. Zajímavé by také mohlo být další sledování petice, zda byla zákonodárci vzata v úvahu, pokud ne, zjistit proč, zda se budou majitel čajoven snažit o nějaký jiný způsob, jak získat výjimku atd.

Na můj projekt by se dalo navázat také rozpracováním příběhů jednotlivých respondentů. Například A. Muwafaka, cizince, který se rozhodl v ČR podnikat, připravovaný zákon pro něj ale znamená krach nebo ilegalitu. J. Cinka, člověk, který sepsáním petice bojuje částečně za sebe, ale především za své konkurenty, atd.

 

Realizace projektu k dispozici zde: http://uloz.to/xqBjVQRH/samostatny-projekt-chmelikova-mp3

 

Literatura a ostatní projekty


Literatura:

MARŠÍK, Josef: Výběrový slovníček termínů slovesné rozhlasové tvorby, Praha 1999, s. 34

OSVALDOVÁ, Barbara et al.: Encyklopedie praktické žurnalistiky a marketingové komunikace. Praha 2007.
Informační zdroje k projektu:

Petice Za čajovny [dostupné na: http://www.zacajovny.cz/text-petice/]

Návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a jiných návykových látek, integrované protidrogové politice a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně zdraví před návykovými látkami) [dostupné na: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9T2BUY68]

Vodní dýmka a její škodlivost pro zdraví organismu [dostupné na: http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/kurak-a-koureni/vodni-dymka/58-vodni-dymka-a-jeji-skodlivost-pro-zdravi-organismu.html]
Internetové články:

Zákaz kouření dopadne i na čajovny s vodními dýmkami [dostupné na: http://www.novinky.cz/domaci/356447-zakaz-koureni-dopadne-i-na-cajovny-s-vodnimi-dymkami.html]

Čajovnám hrozí konec. Kvůli protikuřáckému zákonu [dostupné na: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/cajovnam-hrozi-konec-kvuli-protikurackemu-zakonu-20140913.html]

Čajovny lobbují za změnu protikuřáckého zákona [dostupné na: http://ekonomika.idnes.cz/cajovny-lobbuji-za-zmenu-protikurackeho-zakona-f5x-/ekonomika.aspx?c=A140925_094724_ekonomika_fih]

 

Chceme výjimku, volají čajovny, zákaz kouření nás zničí. Nebude, vzkazuje ministr [dostupné na: http://domaci.ihned.cz/c1-62706370-chceme-vyjimku-volaji-cajovny-zakaz-koureni-nas-znici-nebude-vzkazuje-ministr]
Rozhlasové projekty:

Čajovny chtějí výjimku, případný zákaz kouření by prý znamenal jejich konec [dostupné na: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1392666]

 

Naposledy upraveno:

Média

Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Srpen 2018 »
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace