O volbách, Hillary Clinton a Donaldu Trumpovi s profesorem Stevem Doigem

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Úvod Tato práce je realizací samostatného projektu ve zvolené specializaci televizní, politické žurnalistiky. Popisuje a vysvětluje aspekty týkající se natočení rozhovoru s americkým profesorem Stevenem Doigem z Walter Cronkite School of Journalism and Mas Communication, který zavítal do Olomouce 31. října 2016 na přednášku s diskuzí o roli médií v amerických prezidentských volbách. Natáčení rozhovoru probíhalo na půdě katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. Techniku jsem rovněž zapůjčil z inventáře katedry. Natočený rozhovor jsem poté zveřejnil pod hlavičkou univerzitně-katederní televize (UPTV) na jejím kanálu na youtube.com. Po konzultaci s vedoucím práce jsem se tento rozhovor rozhodl použít i jako podklad pro naplnění samostatného projektu, neboť podle mého názoru splňuje zadání. Na natočení rozhovoru se podíleli rovněž mí kolegové Jan Marek a Robert Rampa, kteří se dle mých instrukcí snažili co nejlépe obsluhovat záznamová zařízení. Rozhovor probíhal v angličtině a jeho předmětem byla diskuze o hlavních kandidátech na prezidenta Spojených Států Amerických.
  1. Cíl práce

Cílem předkládané práce je prezentovat osvojené dovednosti týkající se především režie natáčení žurnalistického žánru (v tomto případě interview). Jedná se zejména o střih videa, vedení rozhovoru, jazykové schopnosti a přípravu na rozhovor. Na tyto dovednosti mě připravily kurzy Audiovizuální technika, Praktikum TV žurnalistiky, Workshop TV žurnalistiky, Moderování, Angličtina pokročilí (žurnalistika) 1 a 2, Stylistika, Žurnalistická specializace – politická, Zpravodajství a publicistika, Zdroje žurnalistických informací a práce a Základy politologie.

Rozhovor jsem rozdělil na dvě části. V první části jsem největší pozornost při konstrukci otázek kladl na porovnávání kandidátů. Steve Doig vyjmenovával výhody i nevýhody jak Hillary Clinton tak Donalda Trumpa v profesním předpokladu výkonu funkce amerického prezidenta. Dokonce se mi i přiznal, který z kandidátů má jeho osobní sympatie a který tak obdržel jeho hlas. Tato informace byla poměrně stěžejní, neboť si novináři, a zvláště pak političtí novináři dávají veliký pozor na to, aby veřejně neprezentovali své subjektivní názory. V druhé části rozhovoru jsem otázky konstruoval tak, aby jejich odpovědi naplnily informační vakuum okolo médií, které jsou hlavním názorotvorným prostředkem demokratických režimů. Profesor Doig zde popisoval situaci zaujatých stran na americkém mediálním trhu. Vyjmenoval několik příkladů televizních stanic, které ve své programové skladbě protěžovaly jednoho z kandidátů nebo konstruovaly jeho obraz v pozitivním, či negativním světle. Celý rozhovor nakonec zabral něco málo přes dvacet minut, což v zásadě odpovídá délce běžných interview (například podle vzoru internetového pořadu DVTV). Jeho výstupem byl předpoklad, že volby vyhraje Hillary Clinton, což se nakonec nepotvrdilo. Rozhovor tak nabízí i další zajímavý fakt a to ten, že se i kompetentní mediální analytici mohou ve svých předpovědích mýlit.

Pro rozhovor bylo stěžejní udržet neutrální postoj při konstrukci otázek a pokládání doplňujících otázek. To se mi dle mého názoru povedlo.

  1. Zdůvodnění volby tématu

Rozhovor nese název O volbách, Hillary Clinton a Donaldu Trumpovi s profesorem Stevem Doigem. Jeho cílem bylo představit divákům pohled na americké volby optikou politického specialisty a občana USA, neboť většina informací o tomto tématu, které pronikaly na český mediální trh, pocházely ze zprostředkovaných zdrojů mezinárodních agentur. Největší zájem o autorské pokrytí těchto voleb prokázala Česká televize, která se stala i dominantním informačním zdrojem pro konstrukci otázek a volbu tématu v tomto rozhovoru.

Výběr hosta byl ve své podstatě orientován příležitostí. Steve Doig nepřijel do Olomouce na mé pozvání, ale v rámci přednáškového cyklu, neboť byl jakožto recipient Fulbrightova stipendia služebně v nedalekém Brně. Se zajištěním samotného rozhovoru mi bylo velice nápomocné vedení katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. Vedení se postaralo o oslovení profesora Doiga a propůjčilo mi techniku i prostory k natáčení. Tvorbou otázek jsem se zabýval dva dny před samotným rozhovorem a jejich konstrukci ovlivnila zejména má intenzivní rešerše na internetu. Vyhledával jsem témata, ke kterým by měl mít profesor Doig profesně blízko a snažil se je zakomponovat tak, aby mohly být stručně otevřeny a jasně vysvětleny.

  1. Stav problematiky

V této části se budu zabývat kompetenčním znalostním základem potřebným pro plné porozumění rozhovoru. Jeho tématem byly Volby prezidenta USA v roce 2016.

Volby se ve Spojených státech uskutečnily v úterý 8. listopadu 2016, jakožto
58. nepřímé volby prezidenta USA v pořadí. Na rozdíl od obdobných voleb v České republice neodevzdávají občané USA svůj konkrétní hlas svému konkrétnímu kandidátovi, ale takzvanému voliteli kandidátů, který poté ve sboru volitelů zvolí prezidenta i viceprezidenta. Donald Trump se stal v pořadí 45. prezidentem USA a jeho spolukandidát Mike Pence
48. viceprezidentem. K tomuto úspěchu bylo zapotřebí získat většinu z 538 hlasů volitelů. To se nakonec Donaldu Trumpovi podařilo, když získal 306 těchto hlasů.

Rozhovor jsem však vedl ještě před konáním Volebního dne, během kterého občané USA vybírají své volitele kandidátů. Samotná volba volitelů probíhala až 19. prosince 2016, ale v té volitelé už jen potvrdili hlasování, které deklarovali při své kandidatuře na post volitele.

Před samotnými volbami se konaly celkem tři debaty prezidentských kandidátů a to
26. září na Hofstra University v Hempstead (New York), 9. října na Washingtonově univerzitě v Saint Louis (Missouri) a 19. října na Nevadské univerzitě v Las Vegas (Nevada). Podle průzkumu agentury Rasmussen Report[1] byla většina amerických voličů přesvědčena, že moderátoři budou v debatách stranit Hillary Clintonové. Volební preference byly přitom velice vyrovnané. Celou prezidentskou kampaň tak neustále provázela konspirační kontroverze o tom, že probíhá plánované spiknutí liberálně levicových médií v prospěch Hillary Clinton. Přitom nejvíce televizního času ze všech kandidátů pro sebe uzurpoval Donald Trump skrze své radikální výroky. Tyto informace ostatně prezentoval samotný profesor Doig během své přednášky v Olomouci.

Donald Trump byl kandidátem republikánské strany a od začátku jeho kandidatury byl velice kontroverzní postavou. V mediálním prostředí byl znám hlavně díky svým radikálním slibům a nevybíravým vystupováním. Vzpomenout můžeme například na slib postavení zdi mezi USA a Mexikem, Trumpův šovinistický postoj k ženám, jeho účinkování v komerčních pořadech, propojování prezidenta Obamy s Islámským státem a podobně. Jeho oblíbenost stoupala v závislosti na jeho negativním postoji k cizincům a příklonu k izolacionismu a vojenské agresivitě.

Hillary Clinton byla kandidátkou demokratické strany. Známá byla především pro své působení v kabinetu prezidenta Obamy a také jako manželka bývalého prezidenta USA, Billa Clintona. Její image rovněž prospíval fakt, že byla ženskou kandidátkou. Po prvním černošském prezidentovi by tak kontinuálně pokračovala v agendě demokratické strany ve změnách zaběhnutých stereotypních pořádků ve funkci hlavy státu USA. Stejně jako Donald Trump však měla své slabé stránky, a to zejména nejasné propojení s korupcí ve Washingtonu, únik vládních e-mailů ze soukromé e-mailové schránky a symboliku tradice rodinných klanů ve vedení Spojených států. Její příjmení tak bylo dvousečné.

  1. Ideový plán

Rozhovorem s americkým profesorem a držitelem Pulitzerovy ceny Stevem Doigem bych chtěl do diskuze o volbě amerického prezidenta zanést nové informace. Dle mého názoru informují o těchto volbách veškeré informační zdroje obdobně a ani jeden z nich se do hloubky nezabývá rolí médií v procesu konstrukce názorů na jednotlivé kandidáty. Tento rozhovor by mohl právě tyto informace přinést.

  1. Postup práce

Natáčení rozhovoru probíhalo 31. října v učebně 2.10 na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky při Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V místnosti je konferenční stůl se židlemi, a navíc je učebna jako takové vcelku malá. Tyto aspekty byly pro natáčení interview dostačující. Hlavním cílem bylo minimalizovat ozvěnu a vybrat takové prostředí, které svým pozadím nebude rušivé, což by mohlo odvádět pozornost diváka jinam. Do místnosti jsem společně se svými dvěma pomocníky umístil dva stativy se zrcadlovými fotoaparáty, které dokáží nahrávat i videa. Pro záznam zvuku jsem vybral bezdrátový mikrofon, který pro zaznamenání interview není ideální. Původním záměrem bylo nahrát audio stopu na diktafony a tu pak do snímku vložit. Tato technika však nebyla k dispozici. K nahrávání zvuku na mobilní telefony jsem se rozhodl nepřistoupit kvůli rozdílné výstupní kvalitě, která by šla ve finálním videu znatelně poznat. Po celou dobu rozhovoru jsem se musel snažit operovat s mikrofonem tak, aby zřetelně a jasně zazněla jak otázka, tak odpověď.

Největším problémem celého rozhovoru byl časový tlak. Vzhledem k tomu, že byl profesor Steve Doig hostem katedry, a navíc vcelku významnou osobností, nebyli jsme jediní, kdo s ním plánoval vytvořit mediální obsah. Navíc byl rozvrh a časový plán Steva Doiga poměrně napnutý. Z těchto důvodů jsme nemohli přikročit k nahrazování záběrů v případě jejich špatného provedení a všechno jsme tak museli zachytit na první pokus.

Rozhovor tedy zachycovala dohromady tři záznamová zařízení (dvě obrazová a jedno zvukové). Výsledné snímky jsem pak společně s jedním z kameramanů, Janem Markem, zpracovával v programu Avid: Media Composer. Pro inspiraci střihu a kompozice nám posloužil internetový pořad DVTV. Zvolený střih tedy nebyl nijak zvláště dynamický a střídaly se v něm pouze dva úhly záběru. Pozornost byla kladena na diskutujícího, sekundárně pak na neverbální reakce a jejich detaily u poslouchajícího. Při konstrukci celého snímku jsem přistoupil i k několika prostřihům z přednášky profesora Doiga, které jsme natočili ještě před rozhovorem. Prostřihy jsou zařazeny do míst, kde jsme nemohli použít záběry z místnosti rozhovoru kvůli chvilkové chybě obsluhy záznamových zařízení. Tyto vstupy nejsou nijak invazivní, přesto by se za ideálních okolností v rozhovoru vyskytovat pravděpodobně neměly. Zde je potřeba ještě jednou zdůraznit, že jsme bohužel neměli prostor na nápravu chyb.

Z výsledného videa jsem pak ještě vytvořil anglickou transkripci, kterou jsou následně pomocí vlastních zkušeností ale i s pomocí slovníku překládal do češtiny. Tento překlad jsem tvořil kvůli titulkům, které jsem osobně časoval a posléze vkládal do snímku na kanálu UPTV na youtube.com (viz přílohy).

  1. Závěr a sebehodnocení

Rozhovor s držitelem Pulitzerovy ceny Stevem Doigem mohu zařadit mezi své největší dosavadní zážitky při výkonu žurnalistického řemesla. Vést interview je záležitostí poměrně náročnou, neboť je velice jednoduché sklouznout k nevyváženosti pokládaných otázek orientovaných podle sympatií, nebo antipatií. Vést takovéto interview v anglickém jazyce zdvihá úroveň obtížnosti ještě o několik příček nahoru. Profesor Doig se po celou dobu před i po natáčení rozhovoru choval velice profesionálně, měl vřelý přístup a byla radost s ním pracovat. Natáčení tedy z hlediska procesu hodnotím jako úspěšné. Přesto je třeba poukázat na soubor chyb, kterým by bylo možné se vyhnout a je třeba je zde zmínit.

Rozhovor trvá přes dvacet minut, je veden v cizím jazyce a jeho téma je společenského charakteru. Z toho důvodu nemusí být pro určité diváky atraktivní. Prostředí mohlo být rovněž zvoleno vhodněji, neboť je po celou dobu konstantní a neaktivizuje pozornost diváka. Vhodněji mohla být vybrána i zvuková záznamová zařízení. Práce s mikrofonem po dobu dvaceti a více minut nelze označit za kvalitativně kontinuální a musím konstatovat, že jsem v ní udělal několik drobných chyb. Rovněž by bylo vhodnější využít méně výrazné informační podklady (desky) a se zobrazováním nahlížení moderátora do těchto materiálů mohlo být naloženo skoupěji. Ani jedna z uvedených nedokonalostí však nepřerušila komunikační záměr a nepozměnila kontext výpovědi. Z toho důvodu hodnotím interview jako přínosné, přehledné, stručné a jasné.

 


[1] Dostupné z: http://www.rasmussenreports.com/public_content/politics/elections/election_2016/voters_see_debate_moderators_giving_clinton_a_helping_hand

Naposledy upraveno:

Média

https://youtu.be/-dDP_nps5ao
O volbách, Hillary Clinton a Donaldu Trumpovi s profesorem Stevem Doigem Daniel Galuszka
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Říjen 2017 »
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace