Pomoc lidem v akutním a potenciálním ohrožení

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Samostatný projekt - zdravotně-sociální/TV žurnalistika

Realizace

„Pamlskovou“ vyhláškou proti dětské obezitě / YouTube

Výcvik záchranářských psů v zimě / YouTube

Pět let bistra U Dvou přátel / YouTube


Záměr

1. Cíl práce

Tento samostatný projekt je výsledkem propojení profesní a tematické specializace, kterým jsem se během studia žurnalistiky věnovala. Nad volbou obou profilací jsem neváhala. Televizní žurnalistice jsem se chtěla věnovat již od základní školy a můj zájem o tuto novinářskou oblast stále trvá. Výběr tematické profilace byl pro mne z důvodu osobního zájmu o zdravotně-sociální oblast rovněž jednoznačný. Věřím, že předkládaný projekt tento zájem a vztah k reportérské práci potvrdí.

Cílem tohoto projektu je prokázat osvojené dovednosti užívané v rámci zvolené specializace vytvořením tří televizních reportáží se zastřešujícím motivem ze zdravotně-sociální oblasti – tj. pomoc lidem, kteří se ocitají v akutním či potenciálním ohrožení. Za dílčí cíle projektu považuji přínosnost každé z těchto reportáží, která spočívá v informativnosti jejich obsahu, zajímavosti či důležitosti vybraných námětů a ve vizuálně atraktivním zpracování, neboť jak uvádí ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal (2011: 8), obraz je základní složkou televizního sdělení.

2. Zdůvodnění volby tématu

Tématem tohoto projektu je pomoc lidem v akutním a potenciálním ohrožení. Tento zastřešující motiv všech tří reportáží byl vybrán z důvodu jeho provázanosti se zdravotnickou i sociální tematickou oblastí. Ohrožení se totiž může týkat jak zdravotní, tak i sociální stránky lidského života. Následující podkapitoly vysvětlují, jak se k motivu pomoci ohroženým lidem vztahují konkrétní náměty reportáží, a uvádějí důvody jejich výběru.

     2.1. „Pamlskovou“ vyhláškou proti dětské obezitě

Námětem první reportáže je téma tzv. pamlskové vyhlášky, která vstoupila v platnost 20. září minulého roku. Tato vyhláška ministerstev školství a zdravotnictví zakázala od 1. ledna 2017 prodávat nezdravé potraviny a nápoje v automatech a bufetech na půdě základních škol, a to se záměrem vytvořit v nich zdravější stravovací prostředí. Motiv projektu nabývá v této reportáži významu pomoci k ochraně dětí před potenciálním rizikem dětské obezity, k jejíž prevenci má tato vyhláška přispět.

Téma bylo zvoleno vzhledem k jeho souvislosti se zdravotnickou oblastí i kvůli nemalému ohlasu, který vyhláška zásahem do běžné praxe prodeje potravin ve školách vyvolala. Po vstoupení vyhlášky v platnost se totiž začaly ozývat nespokojené hlasy především provozovatelů bufetů, kteří podmínky prodeje stanovené touto vyhláškou označovali za příliš striktní a pro jejich živnost likvidační.

Dalším důvodem výběru tohoto tématu byla široká možnost jeho vizuálního zpracování. Nabízelo se mnoho ilustračních záběrů z prostředí škol a natáčení navíc nebylo vázané na jednorázovou událost, což vyloučilo časový tlak.

     2.2. Výcvik záchranářských psů v zimě

Druhá reportáž zachycuje průběh mezinárodního výcviku záchranářských psů „sutinářů“, který ve dnech 17. – 19. února 2017 pořádal u Špindlerova Mlýna dobrovolnický spolek psovodů Sirius Rescue Pardubice pro své členy a kolegy z řad hasičů z Česka a Polska. Vztah námětu reportáže a motivu projektu zde spočívá v pomoci lidem v akutním ohrožení, jejichž životy tito speciálně vycvičení psi zachraňují při hromadných neštěstích, kdy dochází k uvěznění osob pod sutinami.

Podnětem k natočení této reportáže byla především zajímavost tématu. Osobně jsem si náplň práce těchto záchranných týmů psovodů a jejich psů nedokázala jasně představit a myslím, že stejně tak většina lidí, kteří se o kynologii či záchranářství blíže nezajímají, netuší, jak náročná a nebezpečná, i když velice důležitá tato práce je.

Roli při výběru tématu hrála rovněž dějovost události, tedy výcviku psů, která otevírala možnost akčnějších záběrů a celkově živé reportáže, která by nebyla tvořena pouze statickými záběry bez děje a naopak by nepřetržitě udržovala pozornost potenciálního diváka.

     2.3. Pět let bistra U Dvou přátel

Ve třetí reportáži je představeno bistro U Dvou přátel, které v Hradci Králové provozuje obecně prospěšná společnost SKOK do života. Tento příspěvek má především sociální rozměr – pomoc je zde zajišťována hendikepovaným osobám, které jsou kvůli svému zdravotnímu stavu potenciálně ohroženy nezaměstnaností a sociálním vyloučením. Bistro U Dvou přátel těmto lidem pracovní pozici nejenom nabízí, ale také dbá, aby pro ně byla prestižní.

Příležitost natočení reportáže o bistru U Dvou přátel, která by dlouhodobě aktuální téma sociálního ohrožení hendikepovaných osob více zpřítomnila, se naskytla na konci února, kdy bistro oslavilo výročí pěti let od svého otevření. Nabízelo se tedy ukázat, jak se podnik za pět let proměnil, a připomenout smysl a důležitost jeho poslání.

Kritériem pro zařazení tohoto námětu do projektu byla právě jeho důležitost, jelikož nezaměstnanost hendikepovaných osob je v České republice přetrvávající problém, na nějž by potenciálního diváka mohla upozornit i tato reportáž.

3. Zdroje a stav problematiky

     3.1. „Pamlskovou“ vyhláškou proti dětské obezitě

Reportáž o tzv. pamlskové vyhlášce jsem začala připravovat krátce po jejím vstoupení v platnost. Média v té době informovala o tom, jaká kritéria na nutriční hodnoty potravin tato vyhláška stanovuje, jaké změny v provozu bufetů na školách by mohla přinést a připomínala i její cíl, tedy ochranu zdraví dětí. Později se mediální pokrytí této problematiky začalo stáčet především ke stížnostem provozovatelů bufetů, jelikož limity na složení potravin většinu dosavadního sortimentu z prodeje vyloučily a o zdravější alternativy nebyl ze strany studentů zájem.

Zdrojem informací o tomto tématu mi byly články v tisku a na internetu, web ministerstva školství a dvě reportáže České televize, z nichž jedna byla odvysílána několik dní před vstoupením vyhlášky v platnost a druhá pár dní poté. Obě reportáže pracovaly s HLP – téma zpracovávaly formou „hlubokého lidského příběhu“ konkrétních provozovatelů bufetů. V první reportáži dostaly prostor také hlasy odborníků – výživové specialistky a lékaře, kteří měli tuto vyhlášku v souvislosti s rizikem dětské obezity hájit.

     3.2. Výcvik záchranářských psů v zimě

Téma reportáže o záchranářských psech má stabilní charakter. Zpracovat jej jako událost bylo možné díky pořádanému výcviku v zimních podmínkách. O psech sutinářích dosud vznikl pouze krátký film s názvem Psí hrdinové, který byl natočen v rámci projektu Vím, čím krmím značky psího krmiva Fitmin. Tento snímek představuje práci specializované záchranné jednotky z Polska, jejíž členové se výcviku u Špindlerova Mlýna také účastnili, a v dramatickém podání zachycuje simulaci záchrany muže uvězněného v troskách.

Ačkoli se nejedná o zpravodajský příspěvek, byl pro mne užitečným zdrojem informací, ze kterých jsem mohla při přípravě své reportáže vycházet. Dalším zdrojem informací pak byly webové stránky spolku Sirius Rescue Pardubice a především výpovědi jeho členů a dalších účastníků výcviku, se kterými jsem při natáčení hovořila.

     3.3. Pět let bistra U Dvou přátel

Téma nezaměstnanosti hendikepovaných lidí je dlouhodobým problémem, který bývá průběžně medializován v souvislosti s aktuálními událostmi. Tou bylo v případě této reportáže výročí pěti let od otevření bistra U Dvou přátel, které mentálně postižené osoby zaměstnává. Konkrétně o tomto podniku byla natočena reportáž pro Česko televizi u příležitosti jeho otevření.

Po vzoru této reportáže je i můj příspěvek zpracován částečně jako HLP jednoho ze zaměstnanců bistra a shodně jsou zařazeny i rozhovory s vedoucí a hostem bistra. V reportáži Vlastimila Weinera navíc vystupuje i ředitel Úřadu práce Hradec Králové, který se vyjadřuje k přínosnosti projektu pro zaměstnance bistra. Zdrojem informací při přípravě reportáže mi byly internetové stránky obecně prospěšné společnosti SKOK do života, ale většinu potřebných informací jsem získala přímo od vedoucí bistra až v den natáčení.

4. Ideový plán

Záměrem tohoto projektu bylo vytvořit reportáže, které by měly potenciál stát se součástí běžného televizního zpravodajství. Při jejich tvorbě proto bylo dbáno metodických pokynů České televize (Šámal 2011, Lokšík – Venclík – Zika 2012). Dílčí ideové plány jednotlivých reportáží jsou popsány v následujících podkapitolách.

     4.1. „Pamlskovou“ vyhláškou proti dětské obezitě

Reportáž o tzv. pamlskové vyhlášce je orientována vzhledem ke zdravotně-sociálnímu zaměření projektu především na její cíl, kterým je snížení nezdravého stravovacího prostřední na základních školách a zároveň přispění k prevenci dětské obezity. První polovina reportáže se proto věnuje obsahu této vyhlášky a druhá problematice dětské obezity související s nezdravým stravováním dětí. Reportáž má být především zdrojem informací o této vyhlášce a osvětlením důvodů, které ministerstva školství a zdravotnictví k jejímu vytvoření vedly. Děj reportáže proto není blíže časově, místně ani personálně ukotven.

     4.2. Výcvik záchranářských psů v zimě

Příspěvek o výcviku psů sutinářů má být pro potenciálního diváka především zajímavou podívanou, která se mu běžně nenaskytne. Kromě ukázky toho, jak zimní výcvik těchto záchranářských psů probíhá, bylo ovšem záměrem předat i další informace o tom, co jejich práce obnáší a představit ji jakožto důležitou složku záchranářské služby. Ve srovnání s první reportáží zde bylo přistoupeno k osobnější prezentaci námětu. Představováni jsou zde konkrétní aktéři události a zařazen je i stand-up,[1] který sdělení také personalizuje. (Šámal 2011: 10)

     4.3. Pět let bistra U Dvou přátel

Záměrem natočení reportáže o bistru U Dvou přátel bylo především přiblížit poslání tohoto sociálního podniku a poukázat na problém ohrožení hendikepovaných lidí nezaměstnaností, který toto bistro jejich zaměstnáváním efektivně řeší. Příspěvek je koncipován jako HLP, jelikož popisuje osud jedné ze zaměstnankyň, která se díky práci v bistru s nezaměstnaností potýkat nemusí. Hlavním rysem této reportáže je důležitost jejího námětu, který ukazuje funkční způsob, jakým lze hendikepovaným lidem ohroženým nezaměstnaností a sociálním vyloučením pomoci.

5. Postup práce

Obecný postup výroby reportáží byl u všech tří příspěvků totožný. První fází byla vždy rešerše a příprava. Nejdříve bylo nutné najít námět reportáže a zvážit jeho potenciál, tedy zda bude informačně nosný, divácky zajímavý a zároveň vizuálně zpracovatelný. Následovala důkladná rešerše, jejímž cílem bylo seznámit se s aktuálním stavem dané problematiky a s jejími dosavadními realizacemi v médiích. Téma zpravodajské reportáže by totiž mělo být nové, v ideálním případě dosud nezpracované a v opačném případě alespoň pojaté odlišným způsobem. Již v této fázi proto bylo promýšleno, jak bude konečná podoba reportáže vypadat. Příprava na natáčení pak spočívala v jeho domlouvání s odpovědnými osobami a v sepisování otázek pro respondenty podle toho, co bylo třeba, aby na kameru k tématu vypověděli.

Druhou fází bylo natáčení v terénu. Tomu předcházela domluva s kameramanem, kterého jsem vždy podrobně seznámila s tématem reportáže a se svou vizí její konečné podoby, tedy s tím, co se bude natáčet a jaké druhy záběrů od něj budu potřebovat natočit. Po příjezdu na místo natáčení se většinou natočily nejprve rozhovory s domluvenými a dalšími respondenty, dále všechny ostatní záběry a tzv. gerojše[2] a nakonec stand-up. Hlavní zásady, které byly při natáčení reportáže dodržovány, jsou shrnuty v následujících bodech:

  -  natáčet různé druhy záběrů, tj. statické záběry různých velikostí (velký celek, celek, polocelek, polodetail, detail, velký detail) a různě pohyblivé záběry (švenk horizontální a vertikální, nájezd a odjezd, chůze);

  -  pořizovat dostatečné množství záběrů;

  -  stand-up natáčet nejlépe dějový, tj. takový, ve kterém je redaktor průvodcem aktuálně se odehrávajícího děje;

  -  při natáčení pohybu začínat a končit záběr staticky;

  -  vytvářet záběry, které bude možné použít jako obrazovou zkratku v podobě sekvenční záběrové triády celek – polocelek – detail;

  -  dbát na pravidlo osy, které slouží k prostorové orientaci diváka, tedy natáčet jen z jedné strany pomyslné spojnice mezi natáčenými objekty v půlkruhu 180 stupňů;

  -  střídat strany pohledů respondentů. (Lokšík – Venclík – Zika 2012)

Poslední fází výroby reportáže byla postprodukce. Ta obnášela v první řadě vytvoření tzv. košilky, která je bodovým scénářem příspěvku – seřazuje jednotlivé stavební prvky reportáže (asynchron[3], synchron[4], stand-up, gerojš), které se opatřují časovými kódy značícími začátek  a konec vybraného úseku záběru. Při psaní textů asynchronů bylo dbáno na srozumitelnost, věcnost, jednoznačnost, faktickou přesnost informací a spisovnost, při jejich nahrávání[5] pak především na korektní výslovnost, kladení důrazu ve vhodných místech a na celkovou dynamičnost projevu. Poté již bylo přistoupeno ke stříhání reportáže.

Podle košilky byla nejprve vytvořena kostra reportáže, tedy hlavní zvuková a obrazová stopa složená z asynchronů, synchronů, stand-upu a gerojšů. Následně byla doplněna druhá zvuková stopa s ruchy a druhá obrazová stopa s dalšími obrazy. Ty byly voleny tak, aby obraz a mluvené slovo společně s reálnými ruchy prostředí vytvářely funkční celek, tj. aby zvuk dostával smysl na základě obrazu a obraz dostal další význam, než jaký by měl sám o sobě. (Lokšík 2011: 77) Záběry s respondenty pak byly opatřeny titulky s jejich jménem a pozicí. Posledním krokem byla úprava hlasitosti obou zvukových stop a závěrečná kontrola konečné podoby reportáže, případně odstranění zaznamenaných nedostatků. Zásady, kterých bylo dbáno při střihu reportáže, jsou shrnuty v následujících bodech:

  -  nepřekrývat dlouho začátky synchronů, překrývat spíše jejich konce;

  -  eliminovat skoky v obraze způsobené střihovými zásahy do synchronu konvenčními prostředky střihové skladby (prostřihy a vložené záběry);

  -  pro větší kompaktnost příspěvku přetahovat zvuky pod obraz a naopak;

  -  nechat respondenta alespoň 3 – 5 sekund v obraze;

  -  dodržovat logiku střihové výpovědi, tj. návaznost jednotlivých záběrů a časová souslednost natáčeného děje;

  -  vnitrozáběrovou akci stříhat v klidové nebo ukončené fázi pohybu;

  -  posledním záběrem reportáže volit takový, ve kterém dochází k ukončení děje nebo činnosti, příp. k vystoupení aktérů ze záběru;

  -  délku záběru odvíjet od jeho informační nasycenosti. (Lokšík – Venclík – Zika 2012)

     5.1. „Pamlskovou“ vyhláškou proti dětské obezitě

Reportáž o tzv. pamlskové vyhlášce byla z hlediska přípravy náročnější, jelikož se jedná o téma, které není vázáno na konkrétní událost. Nejprve jsem si našla seznam olomouckých základních škol a postupně telefonovala jejich ředitelům s dotazem, zda ve škole mají automat či bufet s občerstvením. Žádosti o pořízení záběrů automatu a poskytnutí rozhovoru vyhověl ředitel ZŠ Holečkova Martin Vosyka, se kterým bylo natáčení domluveno na 11. října 2016. Dalším respondentem měl být lékař, osloven byl proto přednosta dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Vladimír Mihál, který mě odkázal na doktorku Jiřinu Zapletalovou. Ta mi jakožto odborníka na dětskou obezitu doporučila doktora Dalibora Pastuchu, s nímž bylo natáčení dohodnuto na 27. října. Jelikož jsem v té době absolvovala stáž v olomoucké redakci České televize, měla jsem příležitost využít její technické zázemí. Rozhovor s třetím respondentem, výživovým specialistou, jsem se proto rozhodla udělat formou telefonního synchronu a oslovila Margit Slimákovou, která se k zákazu automatů se sladkostmi vyjadřovala v rozhovoru pro DVTV.[6] Klasický synchron sice bývá jeho telefonickou variantou nahrazován jen ve výjimečných případech – pouze není-li možné výpověď respondenta pořídit kamerovým záznamem (Šámal 2011: 7), ale telefonát mi zde umožnil získat výpověď vysoce kompetentní osoby a také ukázat specifický typ synchronu, který se v televizním zpravodajství užívá.

O pomoc s natáčením v ZŠ Holečkova jsem požádala Petra Protivánka, kameramana olomoucké redakce ČT. Rozhovor s ředitelem Vosykou tak mohl být natočen pomocí profesionální kamery a klopového mikrofonu. Jelikož nám ale zakázal pořizovat záběry žáků, bylo třeba domluvit natáčení v jiné škole. Vstříc nám vyšla tajemnice ZŠ Heyrovského. Ačkoli ředitel této školy nám rozhovor neposkytl, natočili jsme zde alespoň potřebné záběry dětí u automatu a gerojše. Po návratu do redakce jsem kontaktovala Margit Slimákovou a domluvila s ní nahrávání telefonátu, který byl uskutečněn vzápětí.

Druhým natáčecím dnem byl den rozhovoru s doktorem Pastuchou. S jeho natočením mi pomohl student David Lekeš a techniku (kameru Sony HDR AX2000 a bezdrátový mikrofon) jsem si vypůjčila na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky. Kvůli nedostatku záběrů jsem pak znovu kontaktovala tajemnici ZŠ Heyrovského a domluvila s ní další natáčení na 3. listopadu. Tentokrát jsem záběry pořizovala digitálním fotoaparátem Nikon D5100. Jelikož se mi v Olomouci nepodařilo domluvit natáčení ve škole, která by provozovala bufet, obrátila jsem se ještě na ředitelku litomyšlského gymnázia, kde jsem studovala a kde bufet mají. Paní ředitelka mi vyšla ochotně vstříc a 18. listopadu jsem zde dotočila poslední potřebné záběry, opět vlastním fotoaparátem.

S následnou postprodukcí mi pomohl Jakub Mrózek, se kterým spolupracuji jakožto externí redaktorka České televize. Reportáž jsme sestříhali na Jakubově počítači v programu Adobe Premiere Pro. Příspěvek jsem se rozhodla otevřít gerojšem a zároveň neobvyklým záběrem z podhledu.[7] Následně byl zařazen asynchron, který nahrazuje studio.[8] Poté následuje synchron ředitele Vosyky, asynchron o tom, co vyhláška stanovuje, a druhý synchron ředitele, který na asynchron obsahově navazuje. Další asynchron je přemostěním k druhé části reportáže, která se věnuje problému dětské obezity. Zařazen je nejprve synchron doktora Pastuchy, který má roli zaštiťující autority. Čtvrtý asynchron pak uvádí další výpověď – telefonát s výživovou specialistkou Margit Slimákovou, která v něm rozvádí svou myšlenku, jejíž první část byla v asynchronu parafrázována. Zde bylo nutné vytvořit speciální grafiku, tzv. masku telefonátu tvořenou titulkem a profilovou fotografií respondentky. Reportáž zakončuje závěrečný asynchron, který je vyústěním do obecnější roviny tématu, a odhláška ve tvaru jméno – domicil.

     5.2. Výcvik záchranářských psů v zimě

Téma výcviku záchranářských psů vyplynulo z rešerše na internetu, kdy jsem hledala námět na další reportáž a dostala se k webové stránce spolku Sirius Rescue Pardubice. Kontaktovala jsem proto jeho jednatelku Jitku Dražanovou, která s natočením reportáže o jejich zimním výcviku psů, plánovaném na 18. února 2017, souhlasila. O pomoc s natočením reportáže jsem požádala svého kamaráda a kolegu, externího kameramana Pavla Pljuškova, který obstaral techniku (kameru Panasonic AG-HVX200, stativ, ruční a klopový mikrofon značky Sennheiser) a také nás na místo natáčení dovezl.

Na smluveném místě jsme se setkali s Jitkou Dražanovou a seznámili se s ostatními účastníky výcviku. S jedním z nich, Davidem Hynkem, jsme pak připravili natočení průběhu výcviku a připnuli mu klopový mikrofon, abychom při natáčení z dálky získali i potřebné ruchy. Klopový mikrofon jsme následně použili také při natáčení rozhovorů, jelikož ve srovnání s ručním mikrofonem, tzv. handkou, nenarušuje obraz a umožňuje různé velikosti záběru respondenta. (Lokšík – Venclík – Zika 2012: 18) Poté jsme dotočili všechny ostatní záběry a dějový stand-up. Slečna Dražanová nám navíc nabídla zaslání vlastních záběrů z výcviku, které pořizuje pomocí dronu DJI Mavic PRO a akční kamery SJCAM, kterou při výcviku připíná svému psovi na hřbet. Celé natáčení trvalo přibližně tři hodiny.

Postprodukce probíhala opět ve spolupráci s Jakubem Mrózkem. I druhá reportáž začíná krátkým gerojšem a asynchronem nahrazujícím studiový text. Následující synchron Davida Hynka doplňují kromě záběrů z výcviku psů i záběry propadlé střechy českotřebovské tělocvičny, o níž respondent hovoří. Tyto záběry mi byly poskytnuty kolegy ze studia ČT v Hradci Králové, se kterými externě spolupracuji. Reportáž pokračuje stand-upem, který vrací její děj zpět na místo výcviku a sděluje informaci, jež následně doplňuje výpověď účastnice výcviku Hany Loužilové. Další asynchron a navazující synchron Davida Hynka přináší další fakta o výcviku psů. Pro krátké přerušení toku informací je následně zařazen gerojš se štěkotem a pochvalou psa. Volněji pak navazuje asynchron, ve kterém je představena Jitka Dražanová. Její delší synchron je překryt prostřihem, který slouží k udržení pozornosti diváka a zároveň umožnil střih v řeči respondentky bez nutnosti použití tzv. bílé flešky. Následující asynchron udržuje reportáž v rovině story, i když spíš než o lidský příběh se v tomto případě jedná o příběh psa. V závěrečném asynchronu jsou obsaženy další obecnější informace. Reportáž uzavírá odhláška a krátký gerojš.

     5.3. Pět let bistra U Dvou přátel

Třetí reportáž jsem chtěla věnovat tématu ze sociální oblasti. Na internetu jsem proto procházela webové stránky různých sociálních zařízení a zaujalo mne bistro U Dvou přátel, které právě oslavilo výročí pěti let od svého otevření. Jeho vedoucí mé žádosti o natočení reportáže ochotně vyhověla a ačkoli první domluvený termín natáčení musela zrušit, ihned mi nabídla náhradní. Natáčení se tedy uskutečnilo 14. března, a to s pomocí Jakuba Mrózka, který pracuje jako externí střihač i kameraman. K dispozici jsme tak opět měli kameru Panasonic AG-HVX200, stativ a mikrofony značky Sennheiser.

Shodou okolností přišel do bistra v den natáčení i Vlastimil Weiner, nikoliv ovšem pracovně, a jakožto externí kolegyni mi věnoval pár rad, jak reportáž uchopit. Natáčení začalo rozhovorem s vedoucí bistra Hanou Šimáčkovou, která poté domluvila další rozhovory se zaměstnanci. O rozhovor jsme požádali také hosty bistra. Po natočení potřebných záběrů v interiéru jsme se přemístili ven a dotočili statické záběry budovy podniku a záběry dalšího ze zaměstnanců bistra, který pro nás zinscenoval, jak odváží připravené občerstvení do sousední budovy. Tříhodinovou práci v terénu pak zakončilo natáčení stand-upu.

I u třetí reportáže mi s postprodukcí pomáhal Jakub. Na začátek reportáže byl zařazen úvodní asynchron suplující studio, který je překryt efektivním horizontálním švenkem na budovu bistra a následně záběry zaměstnankyně Gabriely Míchalové, jejíž „hluboký lidský příběh“ reportáž popisuje. První dva asynchrony jsou odděleny sekvencí krátkých gerojšů, které tvoří zkratku natáčené činnosti – přípravy kávy. Na druhý asynchron s příběhem slečny Míchalové navazuje její výpověď. Vložené prostřihy umožnily navodit dojem celistvosti výpovědi, která musela být ve skutečnosti na dvou místech střihově upravena. Další asynchron informuje o nárůstu počtu zaměstnanců bistra a navazuje výpověď jeho vedoucí Hany Šimáčkové. Následující asynchron přináší další informace o zaměstnancích, které korespondují se simultánními záběry i s navazujícím gerojšem ve funkci synchronu, jenž zachycuje respondentovu činnost i výpověď. Druhý synchron Hany Šimáčkové zajišťuje logickou návaznost na synchron hosta. Reportáž pak pokračuje stand-upem, ve kterém je absence děje nahrazena nájezdem kamery. Navazuje asynchron s doplňující informací o původu názvu podniku. Jako oživující prvek pak byla do reportáže vložena ukázka z filmu stažená z YouTube. Informaci rozšiřuje ještě třetí synchron vedoucí bistra s prostřihem, který je začátkem sekvenční zkratky. Tu doprovází závěrečný asynchron s obecnějšími fakty o projektu bistra U Dvou přátel. Konec reportáže je signalizován odhláškou i posledním záběrem, ve kterém se symbolicky zavírají dveře.

6. Sebehodnocení

V tomto samostatném projektu byly teoretické znalosti z oblasti televizní žurnalistiky, které jsem získala v průběhu bakalářského studia, přetvořeny v praktické výstupy – tři televizní reportáže, jejichž náměty spadají do zdravotně-sociální tematické sféry.

První reportáž, která zpracovává téma tzv. pamlskové vyhlášky, měla být pro potenciálního diváka především zdrojem informací o tom, proč tato vyhláška vznikla. Myslím, že po obsahové stránce se reportáž podařilo vytvořit zamýšleným způsobem, výhrady mám ovšem k jejímu vizuálnímu zpracování, jelikož některé záběry, zejména ty, které byly pořízeny fotoaparátem, nejsou dostatečně kvalitní. Například poslední záběr není patřičně stabilní a dostatečně dlouhý a záběr s doktorem Pastuchou ruší „ruka v obraze“. S komplikacemi jsem se potýkala při přípravě reportáže, jelikož mou žádost o natáčení v prostorách škol jejich ředitelé ve většině případů odmítli, i při jejím natáčení, ať už šlo o nedostatečné osvětlení interiéru či zákaz pořizování záběrů dětí v ZŠ Holečkova.

Díky možnosti využití profesionální techniky královéhradecké redakce České televize a pomoci jejích externích kameramanů technické problémy u dalších dvou reportáží nenastaly. Reportáž o výcviku záchranářských psů se podařilo zpracovat dějově a záběry z dronu a akční kamery jí navíc dodaly na neobvyklosti. Dílčí cíl reportáže o bistru U Dvou přátel považuji rovněž za dosažený, a to především zásluhou všech jejích aktérů, kteří při natáčení skvěle spolupracovali.

I přes nedostatky, které se objevují ve všech třech příspěvcích, si myslím, že se při jejich tvorbě podařilo dodržet vytyčené zásady pro natáčení i postprodukci, a vytvořit tak reportáže, které by diváka televizního zpravodajství zaujaly a obohatily nejenom informačně, ale i esteticky.

7. Literatura a zdroje

Literatura

Lokšík, Martin. 2011. „Televizní zpráva a televizní zpravodajství.“ Pp. 73 – 89 in Zpravodajství v médiích. Osvaldová, Barbora et al. Praha: Karolinum.

Lokšík, Martin, Venclík, Jiří, Zika, Jan. 2012. Zásady tvorby zpravodajské reportáže v České televizi. Praha: Česká televize.

Prokop, Přemysl. 1988. Teorie televizní a filmové tvorby. Televizní zpravodajství I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Prokop, Přemysl. 1999. Úvod do praxe zpravodajského kameramana. Praha: Centrum vzdělávání ČT.

Šámal, Zdeněk. 2011. Opatření výkonného ředitele ČT24 č. 21 ze dne 31. 10. 2011: Metodický pokyn pro redakční práci v redakci zpravodajství. Praha: Česká televize.

Zdroje

http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/pamlskova-zacne-platit-20-zari-2016

http://sirius-rescue-pardubice.cz/

http://www.bistroudvoupratel.cz/

Konkurenční realizace

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1183909575-tyden-v-regionech-ostrava/416231100212039-tyden-v-regionech/obsah/494849-pamlskova-vyhlaska

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1183909575-tyden-v-regionech-ostrava/416231100212038-tyden-v-regionech/obsah/493316-pamlskova-vyhlaska

http://www.vimcimkrmim.cz/clanek.php?id=31

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/212411000100301/obsah/193683-bistro-u-dvou-pratel-sance-pro-mentalne-postizene

 


[1] Synchronní vystoupení redaktora s pohledem do kamery, kterým se zviditelňuje divákovi a provádí ho reportáží. (Lokšík – Venclík – Zika 2012: 4)

[2] Z něm. das Geräusch, v překladu šum, ruch. Jedná se o ruchy, které mají v reportáži funkci hlavního zvuku a tvoří autentickou zvukovou kulisu. (Prokop 1999: 75)

[3] Informační komentář, doprovodné slovo redaktora překryté natočenými záběry. (Prokop 1988: 9)

[4] Simultánní skladba obrazu a zvuku (Prokop 1988: 7), výpověď (vyjádření) respondenta na kameru. (Lokšík – Venclík – Zika 2012: 4)

[5] K nahrávání asynchronů byla použita mobilní aplikace s funkcí diktafonu.

[7] Šámal (2011: 17) uvádí, že reportáž by měla začínat nejatraktivnějším záběrem nebo charakteristickým detailem, akcí, a pokud je to možné, mají se při startu reportáže využívat gerojše.

[8] Moderátorský text, ve kterém jsou v několika větách shrnuta hlavní fakta tématu reportáže. (Šámal 2011: 5)

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Červen 2018 »
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace