Populatizace vědy v Olomouci skrze nově vzniklé science centrum Pevnost poznání

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
Samostatný projekt - vědecká specializace/TV žurnalistika

Realizace

Populatizace vědy v Olomouci skrze nově vzniklé science centrum Pevnost poznání

1. Cíl práce

            Tématem pro můj závěrečnýsamostatnýprojekt je popularizace vědy skrze Vědeckácentra v ČR. Přesněji přínos Olomouckého Vědeckého centra Pevnost poznánía jeho přispěníke krajskéa městskévědecko-popularizačníčinnosti. Svou pracíjsem chtěla naplnit několik cílů:

  1. Informovat společnost o existenci tohoto Science centra. Jako úkol jsem si zadala poukázat na novéřilákat olomouckéa možnái mimo olomouckénávštěvníůraz je kladen na aktuá
  2. Objasnit širokéveřejnosti , jak centrum vzniklo a jakébyly okolnosti jeho vzniku. Myslím si, že je velmi podstatné, aby společnost věděla, odkud se berou zdroje na stavbu a provoz takových center a kdo za projektem stojí. Většina vědeckých a vzdělávacích center je podporována ministerstvem školstvíči jinými kulturněvzdělávacími organizacemi a projekty. Lidéby podle mého názoru se měli dozvídat, jak je s takovými penězi nakládáno a zda tyto projekty ve výsledku majíále bylo mým cílem objasnit, že takovácentra nejsou na několika místech v republice a vyzdvihnout jejich obecné
  3. Ukázat, jak interaktivnímuzeum funguje a jakájsou jsou jeho pozitivita. Zásadníje divákovi ukázat, jak probíháprovoz centra. Vyzdvihnout společenskýpříředběžného průzkumu jsem zjistila, že tyto organizace pořádajítaképříměstskétábory, dětskéuniverzity a další. Chtěla jsem tedy ve svéreportáži zachytit, co vše je možnénávštěvníkům poskytnout ze strany vzdělávání.

            Z hlediska zpracování je mým cílem delší reportáž s lehkým propagačním podtextem. Původně jsem přemýšlela o krátkém dokumentu, ale myslím si že to by se více hodilo v případě medailonku nějaké osoby či nějaké dlouhodobější problematiky. Vzhledem k aktuálnosti a charakteru obsahu jsem se rozhodla pro reportáž. Nejedná se o klasickou reportáž, ale o delší zpracování (sedmiminutové). Prvním důvodem je studijní zadání a druhým důvodem je možnost obšírněji popsat a vykreslit charakter olomouckého interaktivního muzea skrze rozhovory s jeho hlavními zástupci.

2. Zdůvodnění volby tématu

            Mou původní volbou bylo téma popularizace vědy skrze veřejné vědecko-populární přednášky Science Café, které se konají každý měsíc v několika městech po celé republice. Od roku 2012 také v Olomouci. Tento typ přednášek existuje také v zahraničí a obecně má velký úspěch, neboť přináší divákům všech věkových skupin nejnovější poznatky z různých oblastí vědy. Science Café probíhala v Olomouci jednou měsíčně pod záštitou Univerzity Palackého a jejího projektu POP UP, specializovaného právě na popularizaci vědy.

            Svůj výběr jsem ale přehodnotila a téma nakonec pozměnila. Důvodem byl jeden ze základních pilířů žurnalistiky a to aktuálnost. Přednášky Science Café v Olomouci byly během doby od zadání mého projektu k jeho zpracování zrušeny. Příčinou se staly nedostatečné finanční zdroje a čas na realizaci ze strany pořadatelů. Příslibem navrácení Science Café do Olomouce se stalo nově vznikající muzeum vědy, ve kterém by v následujícím období mohly být přednášky opět obnoveny. Science Café, jak jsem již zmiňovala probíhají po celé České republice. Nicméně vzhledem k tomu, že projekt vzniká a publikuje se v Olomouci, bylo mým cílem, se obsahově držet města či jeho okolí. Nejen kvůli snadnější realizaci projektu, ale také kvůli divákům a výslednému publikačnímu efektu. Pokud bych projekt natáčela v Brně či Praze, kde jsou Science Café populární a stále aktuální, nebyl by podle mého názoru konečný výsledek zajímavý a uplatnitelný.

            Mou pozornost tedy zaujalo nověvznikajícíscience centrum Pevnost poznání. Reportážjsem chtěla zaměřit na zobrazenívzniku muzea i současného chodu a na informovánío jeho budoucích projekt. Přínos science centra je různorodý, ale nejzásadnějšíje vzdělávánímladých lidí, cožbylo dalším důvodem pročjsem si toto téma zvolila.

            Pevnost byla dlouhodoběrekonstruována a jejíslavnostníotevřeníproběhlo 17.dubna během mezinárodního festivalu vědecko-populárních filmůAcademia Film Olomouc (AFO). Zaměstnanci jsou z velkéčásti studenti Přírodovědeckéfakulty UP a rovněžvedoucítým byl složen z lidí, kteřímajíněkolikaletou zkušenost s pracína univerzitě. Zajímali mětakéaktivity před samotným otevřením interaktivního muzea.

Ještěpřed oficiálním otevřením si vedoucítým pozval na expertízu odborníky z VelkéBritánie, kde majíse science centry a obecněs popularizacívědy dlouholetézkušenosti. Čtyři pracovníci science center z Glasgow, Bristolu a Cardiffu přijeli poučit budoucípracovníky Pevnosti poznánío tom, jak popularizovat vědu v science centrech. Tito specialistézaškolovaly studenty UP, kteřímomentálněv Pevnosti poznáníprovádějí. Snažila jsem se proto i tuto informaci do svéreportáže zařadit.

            Otevřeníprobíhalo ve spojenís festivalem AFO. Tento festival mápro Pevnost poznánívelkývýznam. Nejen, žředitel Pevnosti poznáníje takéředitelem AFO, ale i jejich posláníje stejného charakteru. Oběinstituce se snažío přiblíženívědy širokéveřejnosti zábavnou formou. Jejich hlavnícílováskupina se ovšem lišíneboťolomouckéscience centrum se zaměřuje především na děti a jejich vzdělávání. Umět naučit děti něco tak, aby se u toho pobavili a zároveňsi poznatky zapamatovali je mnohdy velmi složité. Toto centrum bude tedy sloužit i školám a školkám. Díky němu budou mít učitelémožnost si zpestřit běžnou a často nudnou výuku. Projekty na popularizaci vědy vznikajípo celérepublice a majírůznécharaktery., v Olomouckém kraji je jich hned několik, přesto se domnívám, že interaktivnímuzeum je velkým přínosem pro region a tedy i zajímavým tématem k reportážnímu zpracování.

            Během svého studia na katedře žurnalistiky jsem si mohla zvolit zaměření, kterému bych se ráda věnovala, ve své následné žurnalistické praxi. Jelikož se již od mala zajímám o vědu a její šíření, hlavně skrze dokumentární televizní pořady, vybrala jsem si jako specializaci televizní a vědeckou žurnalistiku. Proto při volbě tématu pro můj samostatný projekt, jsem si zvolila možnosti popularizace, jako předmět mé reportáže. Vědu jsem si vybrala hlavně proto, že se činnosti jejího propagování a zpřístupňovaní věnuji již dlouhodobě a aktivity v tomto směru jsou podle mého názoru podstatné a společensky velmi přínosné. Již od prvního ročníku svého studia na univerzitě aktivně pracuji na festivalu Academia Film Olomouc. Za několik let jsme měla možnost vystřídat množství odlišných pozic (od press centra , přes media monitoring, dramaturgii, po guest service) a vidět přímo práci popularizátorů vědy. Dokumentaristé, vědci a další se snaží informovat o problematice společnosti a poukázat na její vývoj a možná zlepšení. Další funkcí takových  akcí a organizací je vzdělávání. To mě velmi zajímá a myslím si, že k tomuto účelu přispívá právě i interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání.

3. Zdroje a stav problematiky

            Před zahájením své práce jsem udělala průzkum. Hlavním zdrojem pro sběr informací byly internetové stránky science center v České republice. Existuje stránka české asociace science center, na které najdete seznam všech těchto institucí, odkazy na ně a informace o jejich vedení. Hlavním zdrojem byla ovšem má osobní zkušenost. Již od ledna 2015 jsem se o centrum zajímala a podílela jsem se na přípravě workshopů se zahraničními specialisty, tak jsem měla přístup k natočení mnoha materiálů v dlouhém časovém období.

            Vědecká centra obecně mají jako součást propagace celkem běžně svá reklamní videa a o jejich fungování a programu se informuje v různých druzích veřejných médií. U takovýchto projektů je propagace nutná ne-li nezbytná.

1. AV ČR a její propagační videa

Prvním zdrojem a inspirací mi byla nejzásadnější instituce na poli popularizace vědy Akademie Věd České republiky. Ta má několik videí, která propagují její práce a informují širokou veřejnost o jejích činnostech. (viz: http://data.oat.ssc.avcr.cz/sd/novinky/videogalerie/131204_20_let_AVCR.htmlhttp://data.oat.ssc.avcr.cz/videogalerie/videovizitka-ssc.html). Videa ovšem většinou nejsou nijak kvalitní a jsou soustředěna hlavně na informativativní stránku.

2. Jiná Science centra a jejich propagační videa

Česká science centra mají různé formy sebepropagace. Mezi hlavní patří samozřejmě videa a reportáže o nich. Např. Centrum v Liberci iQLANDIA má dokonce svůj youtube kanál. Zde se nachází mnoho reportáží: https://www.youtube.com/user/iQLANDIA, brněnská Vida a její krátké reklamní video, ve kterém nabádá k vymyšlení názvu pro nově vzniklé science centrum: https://www.facebook.com/vidabrno/videos/vb.383535481698460/316905018448890/?type=3&theater či reportáže o nejstarším českým science centrem Techmania v Plzni: https://www.youtube.com/watch?v=j1hVeytRnFs.

3. Pevnost poznání a její propagační videa

Pevnost poznání má dva pracovníky, kteří se zabývají propagací centra. Hlavní P.R. je Martina Vysloužilová, která společně s Ondřejem Čížkem organizuje web a informační materiály. Díky nim jsem získala přístup k mnoha informacím o pevnosti, ale hlavně k archivním záběrům z rekonstrukce budovy. Dalším materiálem který jsem měla k dispozici byl archiv fotografií z otevření Pevnosti poznání. Tyto fotografie vznikly během festivalu AFO a zaznamenávaly především hlavní hvězdu festivalu Richarda Dawkinse. Klasické reklamní video muzeum zatím nemá. Na internetu ovšem vzniká mnoho videí ze školních výletů a jiných akcí. (https://www.youtube.com/watch?v=Vc6_jRDx_q4https://www.youtube.com/watch?v=nxc7Bbe6kh0, To svědčí o velké popularitě science centra a může mnohdy sloužit mnohem lépe, než oficiální propagační spot.

4. Televizní reportáže na podobné téma

Při práci na svém projektu jsem zjistila, že již existují dokonce čtyři reportáže na toto téma. Každá je naprosto odlišná. Ani jedna z reportáží mi nesloužila jako předloha a ani z jedné jsem nijak nečerpala. Nicméně jako tvorbu, která se pojí s mým tématem je zde uvádím. Jedná se o reportáž ČT24 Regiony: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1519722-zasnete-a-bavte-se-hanacka-pevnost-poznani-ma-probudit-zajem-o-vedu, tip na výlet od televize NOVA: https://www.youtube.com/watch?v=phIZacxUUNM, nekomentovaný sestřih záběrů ze science centra pro iDNES.cz / Olomoucký kraj: http://olomouc.idnes.cz/v-olomouci-otevira-pevnost-poznani-veda-zabava-fro-/olomouc-zpravy.aspx?c=A150414_2155338_olomouc-zpravy_stk a o reportáž pro Olomouckou televizi: https://www.oltv.cz/prohlednete-si-oko-nebo-mozek-v-pevnosti-poznani-video-2820.html. Tato sbírka reportáží a jiných videí na stejné téma je ukázkou toho, jak zpravodajství funguje. Konkurence umožňuje divákům získat mnoho informací a napomáhá objektivizování reportovaného tématu. Proto i po vzniku několika předchozích reportáží jsem se rozhodla svůj projekt ponechat u vybraného námětu a pokusit se zobrazit o něco více než již bylo.

4. Ideový plán

            Když jsem promýšlela volbu tématu svého projektu ideou bylo natočit video o nějaké vědecko-populární činnosti v Olomouci. Zvažovala jsem natočení krátkého dokumentu o festivalu Academia Film Olomouc, ale jelikož na něm pracuji, bylo by pro mě natáčení velmi složité. Jak jsem již zmínila výše přemýšlela jsem také o přednáškách Science Café, ale nakonec se ideovým plánem stala reportáž na aktuální téma. Původním nápadem měla být klasická televizní reportáž. Neměla jsem v tomto ohledu žádné umělecké ambice. Naopak hlavní důraz jsem chtěla klást právě na čistě informační funkci reportáže. Vzhledem k volbě tématu jsem rozhodně odmítla zapojit do reportáže nějaké senzační prvky a především hudbu. Domnívám se, že hudba je prvek, který by v reportážích být neměl (pokud se nejedná o reportáž nějak tématicky zaměřenou na hudbu). Tím jsem se také chtěla odlišit od reklamních videí, pro které je to naopak typické.

            Ideou bylo také zapojit do reportáže návštěvníky. To mělo sloužit několika účelům. Dětskou anketou je možné dobře oživit strnulý pás monologických rozhovorů. Současně se tím zobrazují objektivní názory. Nejen divák, ale i reportovaná instituce má později možnost zhodnotit, co je nejatraktivnější a co je naopak zcela přehlíženo. Práce s dětmi mě velmi zajímala, protože jsou většinou upřímné a bezprostřední. Domnívám se také, že pokud bych do svého projektu názory návštěvníků nezařadila, obrala bych reportáž o atmosféru, která v interaktivním muzeu denně vzniká. Jak jsem již zmínila výše, hlavní ideou však byla propagace Pevnosti poznání, jako smysluplného projektu přispívajícího ke vzdělávání.

5. Postup práce

1. Příprava a rešerše

            Prvním krokem bylo kontaktovat vedení pevnosti a informovat je o mém projektu a jeho realizaci. Ředitel Matěj Dostálek i programový ředitel Jakub Ráliš, se kterými jsem plánovala natočit rozhovory, jsou velmi časově vytíženi. Bylo tedy nutné rozhovory dobře naplánovat a i tak je ve výsledku tlačil čas a na nějaké druhé pokusy nebylo možné ani pomyslet. Přípravě tématu jsem se věnovala důkladně. Hledala jsem si tématicky podobná videa a i jiné reportáže, abych věděla, jak svůj projekt správně zpracovat. Nejprve jsem si zjistila potřebné detaily o interaktivním muzeu a dohodla si volný přístup pro natáčení ilustračních a detailních záběrů.

            Dále bylo nutné získat archivní videa ze stavby a rekonstrukcí budovy Pevnosti poznání. Ty jsem získala od P.R. science centra Martiny Vysloužilové. Tyto záběry jsou k dispozici ke shlédnutí také v samotném vědeckém centru v sekci dějin Olomouce a Korunní pevnůstky. Druhým archivním zdrojem byla videa z workshopů s britskými specialisty konaných v lednu 2015, ještě před otevřením pevnosti. Tato videa jsou bohužel ve velmi špatné kvalitě neboť měla sloužit pouze jako dokumentace k projektu, který celou akci financoval. Celkový materiál je přibližně 6 hodin natáčených ze stativu. Bylo tedy těžké najít přijatelný záběr, který by se v mé reportáži dal využít.

2. Technická příprava

            Podstatnou přípravou je zajištění techniky, v mém případě kamery, diktafonu a mikrofonu. Jelikož natáčení probíhalo v dlouhém časovém období, tak jsem si techniku půjčovala od několika zdrojů. Často od kamarádů a také jsem využila možnosti zapůjčení techniky v dokumentačním centru katedry filmových, divadelních a mediálních studií. Nakonec jsem většinu materiálu natáčela na fotoaparát - Canon Mark 5D Mark II, fullframová digitální zrcadlovka a zvuk na diktafon ZOOM (využila jsem několik typů: H2next a H1). Během natáčení se ukázalo, že je dobré vždy dopředu podrobně znát využívanou techniku. Stalo se mi totiž, že fotoaparát měl technické problémy a nenahrával zvuk z přídavného mikrofonu, ale z vestavěného mikrofonu, který nebyl kvalitní. Rozhodně ne pro rozhovory s dětmi v hlučném prostředí zábavných expozic. Musela jsem tedy dětskou anketu natáčet znovu a tentokrát jsem zaznamenávala jejich odpovědi na diktafon.

3. Technické zpracování

            Natáčení probíhalo za asistence mé kamarádky Heleny Fikerové, která mi pomáhala hlavně při rozhovorech. Reportáž se skládá z třech rozhovorů s dvěma hlavními zástupci Pevnosti poznání. Prvním úkolem na začátku si určit, kde budou rozhovory natáčeny. Mým plánem byly interiéry muzea, ale zde hrozil silný hluk od hrajících si dětí. Naplánovala jsem si proto čas rozhovoru na ranní nebo pozdně odpolední dobu, kdy v muzeu už není tolik dětí. Potom bylo důležité najít správnou kompozici. Chtěla jsem, aby má reportáž byla obrazově hezká a kvalitní. Následně mohlo začít samotné natáčení rozhovorů. Zapotřebí bylo také natočit velké množství ilustračních záběrů. Ty jsem točila jak v interiéru, tak i před budovou centra. K natáčení statických záběrů a švenků bylo zapotřebí zapůjčit si ještě stativ s třícestnou hlavou. Ten jsem získala v Audiovizuálním centru UP.

            S čím jsem předem nepočítala a co mě zaskočilo při natáčení zaskočilo byla práce s dětmi a jejich ostych. Přibližně z deseti dotázaných dětí jsem získala dvě odpovědi. Často se stalo, že dotázaný chlapeček nebo holčička sice na otázku, jak a co se jim v Pevnosti poznání líbí, odpověděli, ale výsledek se nedal použít. Někdy se stalo, že sice na kameru povídat chtěli, ale později při natáčení nic neřekli a pouze krčili rameny. Ve výsledku jsem získala většinu rozhovorů pouze s chlapci, kteří byli celkově průbojnější a nebáli se pozornosti kamery. Kámenem úrazu se také stalo pokládání otázek. Když jsem se zeptala tak, že mohli odpovědět pouze jednoslovně nebo jen ano či ne, tak se tak vždy stalo. Většinou jsem musela vymýšlet mnoho otázek, abych dostala přirozeně vyřčenou zajímavou odpověď, ve které bude jejich názor na interaktivní muzeum. Ze všech dotázaných odpověděli pouze dva, že mají negativní zážitek z centra. Bohužel ale na kameru to prozradit nechtěli.

4. Počítačová postprodukce

            První, co bych ráda zmínila je uchovávání natočeného materiálu. Přestože si videa vždy zálohuji, stalo se mi, že jsem o část svých záběrů při archivování na externím hardisku přišla. To samozřejmě ztížilo mou práci a ovlivnilo konečný výsledek. Nejnáročnější prací bylo ovšem stříhání veškerých nasbíraných materiálů. Reportáž jsem stříhala v programu Adobe Premiere. Předešlé zkušenosti jsem měla pouze s programem Avid, který se v několika technických aspektech liší. Proto byla pro mě střihačská práce velmi náročná a zdlouhavá. Sestříhat a upravit projekt mi trvalo celé dva dny, což by v běžné televizní praxi neprošlo. Prvním krokem bylo sestavení hlavní konstrukce a namluvení komentářů. Bylo nutné si připravit natočené rozhovory. Poskládat je za sebe tak, jak jsem si ve scénáři připravila a upravit je. Musela jsem vystřihnout mnoho přeřeknutí a nezáživného povídání v mezích zachování smyslu vět a jejich návaznosti. Potom přišly na řadu komentáře. Zde jsem měla na začátku problémy, neboť jsem si špatně nastavila mikrofon. Výsledek byl příliš hlasitý a vyskakoval z daného prahu hlasitosti. Většinu jsem nahrávala minimálně na deset pokusů. Později jsem začala hrubou kostru reportáže doplňovat o ilustrační záběry. Nakonec jsem přidala titulky a upravila celkovou hlasitost. Využití fotografií bylo pro mě netradiční, ale rozhodla jsem se pro statické ukázky, nikoliv plující či rotující okénka. Jak jsem již zmínila v ideovém plánu, hudbu jsem ve svém projektu již předem zamítla. Přirozenější se mi zdají ruchy vycházející z dění v muzeu.

6. Sebehodnocení

            Původní snahou bylo pracovat pod tlakem a zpracovat celou reportáž v krátkém časovém úseku, nejlépe několika dní. Chtěla jsem si vyzkoušet, jaké to je ,když se pracuje v televizi, kde na zpracování má reportér pouze několik hodin. Ale na základě mé praktické a technické nezkušenosti mi celkové zpracování projektu trvalo několik týdnů.

Výsledek je spíše ukázkou začátečnické práce a mé osobní malé zkušenosti s tvorbou reportážních videí. Projevuje se to hlavně při rozhovorech, které nezle přetáčet. Na nahrání hlavních rozhovorů s ředitelem pevnosti a jejím programovým vedoucím jsem měla pouze jednu možnost. I přesto, že jsem se z každého pokusu poučila, výsledek není ideální. Mou hlavní slabinou byla technika. Jako pracující studentka jsem využila prázdnin, abych celý projekt zpracovala. Zajištění dobré techniky bylo pro mě překvapivě složitější, než jsem původně myslela. Zacházení s technikou bylo také komplikované. Kvůli nefunkční přípojce na mikrofon u fotoaparátu se natáčení zbytečně zkomplikovalo. To samozřejmě také ovlivnilo konečný výsledek. Celkově si myslím, že bylo zapotřebí více předchozích zkušeností.

7. Zdroje a literatura

  • Hlavním zdojem mé práce byla vlastní observace a podílení se na chodu Pevnosti poznání. Osobní praxe s prostředím a personálem.
  • Má vlastní zkušenost s návštěvou jiných science center v republice.
  • Inspirací mi byly reportáže ČT

Internetové zdroje

Literatura

GAUTHIER, Guy. Dokumentárnífilm, jinákinematografie. Praha: AMU & Jihlava, 2004.

VALUŠIAK, Josef. Základy střihovéskladby. Praha: AMU, 2012.

Naposledy upraveno:
Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Říjen 2018 »
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace