Televizní reportáž o volbách do Akademického senátu

Ohodnoťte tento článek
(0 hlasů)
https://www.youtube.com/watch?v=38GrQybAA_c   Televizní reportáž o volbách do Akademického senátu Cíl práce Cílem mého samostatného projektu je vypracovat televizní reportáž, která bude hovořit o nadcházejících volbách do Akademického senátu Univerzity Palackého. Reportáž bude pojednávat o volbách v čase minulém, jelikož mým záměrem je zmapovat výsledky těchto voleb v rámci jednotlivých fakult Univerzity Palackého a zároveň ověřit, jaký je o tyto volby mezi studenty zájem. Reportáž by měla působit tak, aby diváka přehledně informovala jednak o daných výsledcích a zároveň, aby se diváci třeba ztotožnili s některými s respondentů, kteří v reportážích budou hovořit. Mám totiž v úmyslu pro svou reportáž vybrat několik studentů univerzity, kteří zodpovědí jednoduchou otázku – zdali volili, případně proč by to doporučili či nedoporučili ostatním studentům. Reportáž tak má být nositelem funkce informativní a částečně i agitační. Tímto chci dát studentům zároveň možnost, aby se k volbám vyjádřili po svém. Dostatečnou informovanost diváka se chystám zajistit přehledným vyhodnocením výsledků voleb. Chybět v reportážích nebudou ani bližší údaje o Akademickém senátu jako takovém ani o způsobu volení jeho členů. Cílem je rovněž zabezpečit význam a zejména aktuálnost události. Aby vzniklá reportáž tento charakter naplňovala, sestavím ji z několika segmentů, které budou právě aktuální informace přinášet. Zdůvodnění volby tématu Pro svou práci jsem si musel zvolit téma politicky orientované. Politika je mi blízká a vytvořit televizní reportáž o nějakém politickém tématu pro mě bylo premiérou, kterou jsem si chtěl vyzkoušet. Otázkou ovšem bylo, jaké téma si přesně zvolit, jelikož se politická televizní reportáž dá uchopit z mnoha pohledů. Mým cílem při výběru bylo, aby se jednalo o téma regionální politiky. Nerad bych se totiž ve své pozici pouštěl do zpracovávání tématu celostátní politiky, ba dokonce politiky světové. Zvolit si samotné téma pro mě tedy bylo zprvu poměrně náročné. Mým prvním nápadem bylo vytvořit reportáž, která by pojednávala o protestech spolu Milion chvilek pro demokracii ze série Štafeta pro demokracii, která se má uskutečnit v Olomouci dne 17. března 2020. Toto téma jsem si původně zvolil z toho důvodu, aby pro mě bylo vzhledem k rozsahu akce snadněji uchopitelné, než zpracovávat téma celostátní, a zároveň, aby informovalo o politickém děni v Olomouckém kraji. Po diskuzi se svým konzultantem projektu Mgr. Jiřím Vrbou jsem usoudil, že i toto téma je pro vypracování takovéto reportáže příliš objemné. Můj původní záměr provést rozhovory s populárními osobnostmi, které mají být rovněž účastníky akce, jako je například Anna Geislerová či samotní organizátoři akce, by totiž mohl skončit fiaskem ze dvou důvodů. V první řadě by reportáž nebyla nijak zásadně originální, jelikož se o akci bude v podobném duchu hovořit v různých celostátních médiích, včetně těch televizních. A v druhé řadě bych se k rozhovoru s těmito osobnostmi vůbec nemusel dostat, protože by na mě tito lidé zkrátka neměli čas. Abych tedy mohl vytvořit televizní reportáž na téma, které by mělo určitý význam a nepůsobilo by jen jako jedno z mnoha, rozhodl jsem se po konzultaci vytvořit reportáž o volbách do Akademického senátu Univerzity Palackého. Toto téma je totiž velmi blízké v podstatě všem, kteří jsou s univerzitou jakkoliv spojeni, a zároveň se o tomto nejspíš nebude pojednávat v řadě médií. Spíše půjde o téma, které nebude výrazněji zmapováno v žádném z médií. Osobně vnímám toto téma voleb do Akademického senátu UP jako důležité, jelikož se jedná o událost, která může částečně ovlivnit směřování univerzity na nadcházející tři roky. Dokážu si představit, že by mnou vytvořená reportáž mohla následně být odvysílána v některém z univerzitních médií nebo kupříkladu na YouTube kanálu Univerzity Palackého. Osobně vnímám téma voleb do Akademického senátu jako velmi zajímavé také pro sebe. Téma jakýchkoliv voleb je mi běžně velmi blízké. Kdybych měl říct, co první se mi vybaví, když se řeknou volby, představím si televizní zprávy, kde redaktoři hovoří o průběhu či výsledcích voleb. Standardně je ve studiu přítomen ještě specialista, který výsledky podrobně rozebírá a zdůrazňuje, kolik okresů již zbývá sečíst. Volby do Akademického senátu UP jsou sice podstatně menšího měřítka, i přesto ale nelze vyloučit jejich relevanci. Myslím si, že je poměrně důležité, aby se o volbách více vědělo, znala se činnost i význam Akademického senátu alespoň okrajově. Stav problematiky Vzhledem ke skutečnosti, že na univerzitě výrazněji nefunguje činnost nějaké třeba studentské televize, jako je to v případě rozhlasu UP AIR, pravděpodobnost, že by někdo zpracoval reportáž o tématu voleb do Akademického senátu, je spíše nižší. Univerzita sice na svém internetovém YouTube kanálu nepravidelně zveřejňuje některá videa, jako jsou pozvánky na univerzitu či den otevřených dveří, pozornost je tomu ovšem věnována spíše nižší. Občas se dokonce také stane, že některý z aktivnějších studentů zpracuje reportáž na určité téma, které pak následně využije v podobě studentské televize na internetu, ale opět spíše výjimečně. Při plánování zpracování svého projektu tedy čerpám inspiraci spíše z vlastní pozorovatelské zkušenosti z nejrůznějších médií. Dbám rovněž na základní prvky reportážní práce, za které považuji věcnost, objektivitu a aktuálnost. Standardní reportáže máme možnost běžně vidět na obrazovkách televizních stanic zpravidla v průběhu zpravodajského vysílání. Má práce by se formou dala přirovnat k podobnému typu reportáží. Hlavní rozdíl nacházím zejména v rozsahu tématu. Téma, o kterém bude vyprávět má reportáž, tkví ve svém rozsahu. Mnou vytvářená reportáž není svým obsahem určena pro celostátní média, nýbrž pro média lokální, v tomto případě by se možná dalo říct pro médium přímo institucionální. Pravděpodobně totiž téma voleb do Akademického senátu bude zajímat pouze veřejnost, která je nějak úzce zapojena do děni na Univerzitě Palackého. Tím jsou myšleni sami akademičtí pracovníci či studenti. Abych se nevzdálil od formy zpracování standardní televizní reportáže, která pojednává o uplynulých volbách, rozhodl jsem se do své práce zahrnout podrobnější rozbor výsledků. Tyto výsledky budu prezentovat formou sloupcových diagramů, kde divák přehledně uvidí, kolik daný kandidát získal hlasů a na jaké pozici se tím pádem umístil. Toto provedu krok po kroku vždy po jednotlivých fakultách. Ideový plán Výše jsem hovořil o rozsahu zpracovávaného tématu. Vzhledem k tomuto rozsahu je velmi důležité si vůbec určit cílovou skupinu, pro kterou je práce učena. Mou cílovou skupinou je, jak již bylo zmíněno, právě akademické prostředí Univerzity Palackého. Právě lidé s tímto prostředím nějak spojeni, jsou jedinými, kteří by reportáž pravděpodobně viděli. Při zpracování musím dbát také na skutečnost, že řada těchto lidí pravděpodobně není blíže obeznámena s tématem – buď nemusí mít informaci o tom, že se vůbec nějaké volby do akademického senátu uskuteční, nebo třeba neznají činnost Akademického senátu UP. Od této hypotézy se při realizaci svého projektu nesmím zásadně odklonit, jinak by celá práce nemusela dávat bližší smysl. Mým cílem je vytvořit reportáž s informacemi, které budou mít význam a přínos také pro diváky, kteří se voleb do Akademického senátu UP třeba nebudou účastnit. Cestu, jak ji tomuto typu publika avizovaný přínos poskytnout, rozhovory s lidmi, kteří spadají do stejné kategorie, a tedy se studenty, kteří o svém přístupu k volbám budou v krátkosti hovořit. Jsem přesvědčený, že tento postup dodá reportáží kýženou atraktivitu a pestrost ve zpracování. Postup práce Nejprve jsem si definoval, jaký je cíl mé práce. Následně jsem tedy podle tohoto sesbíral maximální množství dat o daném tématu. Dal jsem dohromady informace o průběhu voleb, systému, činnosti Akademického senátu a řadu dalších. Dopředu jsem si rovněž musel zjistit, jak a kdy se dostanu k výsledkům voleb, abych následně mohl tuto část do reportáže zapracovat a dokončit ji. Druhým krokem bylo opatřit si zajištění jednotlivých zařízení – a to videokamery a mikrofonu, které jsou pro kvalitní audiovizuální záznam zcela nezbytné. Program na sestříhání videa mám ve svém počítači vlastní. Pro pořízení vizuálního obsahu jsem využil zapůjčenou videokameru značky SONY typu Handycam HDR-PJ620 s vestavěným projektorem. Pro pořízení auditivní stránky práce jsem měl na výběr ze dvou variant, klopového a standardního ručního. Nakonec jsem se rozhodl využít rovněž zapůjčený klopový mikrofon značky Genius. Tato varianta pro mě byla uživatelsky přívětivější a zároveň mi umožnila se lépe soustředit. Důvodem bylo možná i to, že jsem ve druhé ruce držel desky s poznámkami, které my sloužily jako podklad s informacemi. Pro zabránění vstupu nežádoucích ruchů do auditivní složky jsem využil molitanový kryt na mikrofon, který tak utlumil okolní rušivé elementy, například hovory kolemjdoucích, projíždějící auta. Poté následoval krok výběru respondentů. Zde jsem si nekladl žádná konkrétní kritéria pro to, kdo by respondentem mohl být. Jediné, co musel splňovat, že se jedná o studenta kterékoliv fakulty Univerzity Palackého. S těmito vybranými osobami jsem krátce po ukončení voleb provedl krátké rozhovory, kdy jsem jim předem oznámil svůj záměr zjistit, zdali volili a požádal jsem je, aby následně dodali své osobní stanovisko toho, proč by se podle nich ostatní studenti měli zachovat tak, jako oni, tedy volit, nebo nevolit. Tyto záběry s respondenty jsem pořídil pomocí online nástrojů, které mi umožnily se s dotazovanými propojit, aniž bychom se vystavovaly fyzickému kontaktu. Tento způsob se ve výsledku ukázal jako vhodnější, jelikož studenti Univerzity Palackého jsou studenty z různých koutů České republiky, a takto jsme se jednoduše mohli propojit za pár vteřin. Záběry pro reportáž jako takovou jsou pořízeny bezprostředně po ukončení voleb do akademického senátu. Řekněme, že kdyby měla být reportáž doopravdy vysílána, musela by být zachována aktuálnost tématu. Bylo tedy velmi důležité, abych měl dopředu promyšlený koncept řešení a zpracování celého projektu. Vzhledem k tomu, že má reportáž pojednávat o tématu de facto politických voleb, stěžejní složkou reportáže je právě vyhodnocení těchto voleb na jednotlivých osmi fakultách univerzity. Této části je věnovaná možná nejpodstatnější časová pasáž, aby byl naplněn hlavní záměr projektu – informovat o volbách. Další časově výraznou složkou jsou rozhovory s vybranými respondenty, kteří v krátkosti hovoří o tom, zdali se voleb jako voliči účastnili či nikoliv. Tímto docílím rovněž tak funkce informativní, díky čemuž si diváci utvoří přehled, jak to měli jejich spolužáci, a současně funkce agitační, která má umožnit divákům najít souznící názor, který je podpoří v tom, aby příště šli, nebo naopak nešli volit. Reportáž je rozdělena do tří pomyslných částí složených vždy z několika segmentů. Cílem je zachovat myšlenku pomyslné obrácené pyramidy, tedy informovat diváka o tom nejdůležitějším na začátku a postupně přecházet k nejobecnějším informacím. V první části je úvod do tématu, kde vystoupím já jako autor práce a reportér v jednom. Úvod je složen z informace, že se právě uskutečnily volby do senátu a velmi stručného vyhlášení výsledků. Na tuto část bude navázán segment statistický, kde divák v několika minutách uvidí podrobné výsledky voleb v rámci jednotlivých osmi fakult. Tento segment je doprovázen mým mluveným komentářem, pomocí kterého zdůrazňuji vždy dané vítěze, jak z řad akademických pracovníků, tak z řad studentů. K tomu dodávám vždy informaci o celkovém počtu hlasů tohoto vítěze, a tudíž nového člena Akademického senátu UP. Tato část volně přechází do části druhé, kde rovněž vystupuji já v pozici reportéra. Zde oznamuji informace obecnější, které nejsou závislé jen na letošních volbách, ale přesto jsou pro pochopení kontextu pro diváka důležité, a tedy systém volby a počet volených kandidátů. Tato část opět volně přechází do segmentu, kde již jsou videorozhovory s některými vybranými studenty. Ti v krátkosti vždy v několika sekundách hovoří o svém přístupu k těmto volbám. Po této části následuje závěr, kde opět já v roli reportéra zmíním další obecné informace, jako jsou pravomoci členů Akademického senátu, funkční období a stručné vyhodnocení toho, jaký byl o volby zájem. Pořízení veškerých vizuálních materiálů sehrálo v dokončení práce významnou roli. Bylo zapotřebí přizpůsobit se řadě faktorů. Mezi těmi byla například přízeň počasí, nebo vhodnost místa, do kterého bude reportáž situována. Vzhledem k tomu, že se jedná o reportáž, která pojednává o události na Univerzitě Palackého v Olomouci, musel jsem zvolit místo, které bude působit více méně neutrálně ve vztahu k uvedené události. Budova, před níž v reportáži stojím je univerzitním objektem. Není však objektem univerzity v Olomouci, ale univerzity v Ostravě. S přihlédnutím na důraz zabraňování zbytného fyzického kontaktu jsem se rozhodl k této alternativě, která i přesto bude v reportáži působit autenticky. Vůbec získat potřebný materiál, kdy stojím před kamerou v roli reportéra, nebylo vůbec tak jednoduché, jak se původně zdálo. Ačkoliv jsem si dopředu sepsal text, který jsem se následně musel naučit, mnohokrát jsem se před kamerou přeřekl nebo mi úplně vypadla souvislost textu. Často byla chyba zapříčiněna například kolemjdoucími nebo projíždějícími auty. Materiál jsem tak vždy musel pořídit znovu. Výhodou bylo, že jsem nestál v živém vysílání, ale naopak jsem vytvářel předtočenou reportáž. Veškeré pořízené audiovizuální materiály, jako jsou rozhovory s dotazovanými, nahrávka mně v roli reportéra, diagramy s výsledky voleb i auditivní složku s komentářem jsem následně sestříhal pomocí zvoleného editorského programu. Protože jsem už od počátku počítal s využitím programu Avid Media Composer na univerzitě v Olomouci, který by mi tak poskytl profesionální zázemí k dokončení reportáže, musel jsem improvizovat. Na univerzitu jsem se totiž tou dobou nebyl schopen dostat, ale reportáž jsem potřeboval dokončit. Využil jsem tedy možností programu Windows Movie Maker firmy Microsoft, který standardně slouží spíše jako nástroj pro domácí videa. Právě proto mi neposloužil jako plnohodnotný prostředek pro dokončení videa. Tento nástroj jsem využil jako nejjednodušší variantu pro sestříhání vybraných částí daných záznamů. Tyto sestříhané části jsem měl následně v plánu spojit v sekvenci, kterou jsem pro svou reportáž požadoval. Takto vytvořenou videonahrávku jsem následně chtěl dokončit pomocí alespoň omezené verze programu Avid Media Composer, který měl posloužit jako vhodný program pro doplnění zbylých potřebných prvků. Těmi byly titulky u respondentů a také logo Univerzity Palackého v horním levém rohu. Toho jsem nicméně vlivem nedostatečných technických parametrů dostupných zařízení nebyl schopen, jelikož jsem neměl k dispozici počítač, který by program Avid Media Composer rozjel. Sebehodnocení Původně plánovaného záměru se mi mou prací dosáhnout podařilo. Vytvořil jsem televizní reportáž, která diváka informuje o uplynulých volbách do Akademického senátu Univerzity Palackého. Obsaženy jsou také rozhovory s respondenty, kteří mluví o tom, zdali volili, či nikoliv. Podle mého názoru tak reportáž naplňuje původně definovaný záměr, a tedy zahrnout funkci informativní a agitační. Během realizace projektu jsem se osobně nicméně potýkal s nemalými komplikacemi, které nicméně k práci žurnalisty bezesporu patří. Dne 12. března byl totiž na území celé České republiky vyhlášen vládou nouzový stav v důsledku pandemie koronaviru COVID-19. Společně s tím byl omezen volný pohyb osob, aby se zabránilo dalšímu šíření tohoto viru. Tato situace výrazně ochromila mimo jiné činnost institucí v celé České republice, včetně školských zařízení, a tedy i vysokých škol. V důsledku toho byla znemožněna účast studentů a riziku by byli vystaveni také členové volebních komisí. Začátek voleb do Akademického senátu musel být tedy přesunut na pozdější termín. Namísto původně plánovaného 24. března tak volební týden začal až 19. května. Ke všemu se volby uskutečnily pouze elektronickou podobou, což bylo vůbec poprvé v historii těchto voleb. Mě tady situace ovlivnila zejména ve dvou faktorech. Tím prvním bylo to, že jsem musel řešit alternativní cestu k obstarání nahrávacích zařízení – kamery a mikrofonu, jelikož budova Univerzity Palackého, kde jsem si měl původně v plánu zařízení zapůjčit, byla tou dobou dočasně uzavřena. Druhým problémem, který v důsledku vzniklé situace nastal, byla skutečnost, že jsem všechny rozhovory s vybranými studenty musel provést rovněž tak alternativní formou, než jakou jsem zamýšlel původně. I tomuto jsem se každopádně dokázal přizpůsobit a s respondenty jsem se spojil elektronicky, abych s nimi takto rozhovor natočil. Nejčastěji to bylo formou aplikace ZOOM Cloud Meetings. V jednom případě mi student natočil rozhovor přes svou videokameru a následně mi jej zaslal. K myšlence uskutečnit rozhovory touto cestou mě inspirovalo řešení některých českých televizních stanic, které rovněž tak ve svých vysílaných reportážích používaly takto zpracované rozhovory. V souvislosti s tímto mě dokonce mile překvapila skutečnost, že většina z mnou oslovených studentů doopravdy ve volbách do Akademického senátu volila. A pokud někdo nevolil, tak z toho důvodu, že na to nakonec zapomněl. Ze všech čtyř oslovených se ale nenašel nikdo, kdo by o volbách třeba vůbec nevěděl. Nutno podotknout, že tomuto pravděpodobně napomohlo samotné přesunutí voleb do elektronické podoby. Pro studenty a ostatně i pro akademické pracovníky je tento způsob určitě výrazně pohodlnější. Do budoucna by tedy možná na straně univerzity stálo za to zauvažovat, zdali by nebylo vhodné přesunout volby kompletně do online podoby i v příštích volbách. K šíři povědomí o volbách napomohla jistě také četná e-mailová komunikace právě ze strany iniciátorů voleb, kteří v několika frekvencích před volbami i v jejich průběhu rozesílali hromadné zprávy o tom, že se volí, s odkazy na údaje o Akademickém senátu. Toto byl určitě adekvátní krok ze strany univerzity. Musím se přiznat, že i já sám jakožto autor tohoto projektu jsem si při jeho zpracovávání uvědomil důležitost Akademického senátu. Vrátím-li se tedy k úvodu, kde jsem blíže popisoval volbu tématu, měl jsem velké štěstí, že jsem se nakonec rozhodl si své téma změnit. Akce spolu Milion chvilek pro demokracii se totiž v plánovaném termínu v důsledku opatření vůči koronavirové pandemii covid-19 neuskutečnil a zatím je otázkou jestli a kdy se vůbec uskuteční. Přesto, že organizátoři slibují, že ano, do konce května zatím nebyl znám termín. Když se zaměřím na další návaznost či rozpracování tématu, moje reportáž pojednává o ucelené události, která měla svůj začátek a svůj konec, a já jsem jednoduše vyhodnotil tento průběh. Kdybych nicméně měl tématu věnovat širší pojetí, určitě by se v něm dalo různě navázat či téma trochu více rozpracovat. Jednou z variant by mohla být reportáž, která by se věnovala jednotlivých kandidátům do Akademického senátu UP. Toto představení by mohlo dokonce být vypracováno před volbami do Akademického senátu UP, aby diváci a potenciální voliči věděli, komu a proč dát svůj hlas. Jak je zmíněno v mé reportáži, jeden z respondentů si o kandidátech nedělal podrobnější rešerši, a volil jen proto, aby prostě volil. Tato reportáž by tedy příště klidně mohla předcházet té mé. S těmito kandidáty či přímo už s vybranými vítězi voleb by rovněž tak mohl být proveden rozhovor, který by reportáž doplňoval a zatraktivňoval. Další možností, jak na mou práci navázat, je například vypracování reportáže o Akademickém senátu jako takovém. Zde by mohlo zaznít více dopodrobna, kdy a jak vznikl, kdo historicky patřil mezi jeho členy nebo čím významným se Akademický senát třeba proslavil. Jestli existuje nějaký milník, kterým by senát dokázal svůj význam. Jedinečnost tohoto projektu vidím za sebe především ve způsobu pojetí, jakým jsem k reportážím přistoupil. Vzhledem ke stavu, kdy v České republice panovala velmi specifická atmosféra, a nebylo vlastně ani možné pořídit například autentické záběry přímo z volebních místností, podařilo se mi velmi elegantně situaci zvládnout. Nevyužil jsem tedy autentické záběry z voleb, ale namísto toho jsem si nechal pořídit záběry sebe před kamerou, kdy jsem vystupoval v pozici televizního reportéra a reportáž se následně doplnil o rozhovory a diagramy s výsledky voleb. Jak jsem již výše zmiňoval, o různých událostech na Univerzitě Palackého nevzniká zrovna velké množství televizních reportáží. Volby do Akademického senátu, možná i s ohledem na situaci, nejsou výjimkou, a tedy přínos mnou vytvořeného projektu je zejména v jeho unikátnosti. Stejně, jako kdybychom si na úrovni celostátních médií představili aktualitu, o které pojednává pouze jedno ze všech těchto médií, mohlo by se pyšnit značným zájmem ze strany publika a veřejnosti, jelikož by opanoval tzv. exkluzivním obsahem. Osobně mám z této práce velmi pozitivní pocit. Podařilo se mi totiž dosáhnout původního cíle zmapovat výsledky voleb do senátu. I přes nepříjemnosti, se kterými jsem se v průběhu vypracování musel potýkat, jsem si nakonec s materiálem dokázal poradit a pořídit jej alternativními způsoby, které se tou dobou nabízely. Nemusel jsem tak ustupovat například od svého původního záměru zahrnout rozhovory se studenty. Bezesporu jsem ale vděčný Mgr. Jiřímu Vrbovi, mému konzultantovi práce, který mě hned v úvodu přivedl na myšlenku zpracovat spíše téma, které je mi o něco bližší a hlavně pro mě bude jednodušeji uchopitelné. Musím se přiznat, že jsem velmi rád za téma, které jsem si zvolil. Rád bych také dodal, že bych byl rád, kdyby reportáž byla někdy v budoucnu třeba odvysílána. Vzhledem k charakteru reportáže, jejíž aktuálnost je již po několika týdnech logicky naprosto bezpředmětná, by toto bylo zbytečné. Zdroje Volby do Akademického senátu UP 2020. Univerzita Palackého v Olomouci [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2020 [cit. 2020-06-03]. Dostupné z: https://www.upol.cz/univerzita/univerzitni-organy/volby-do-akademickeho-senatu-up-2020/ STROJIL, Jan. Průběžná zpráva hlavní volební komise o průběhu a výsledcích voleb do AS UP pro volební období 2020 – 2023 [online]. In: . 26. květen 2020, s. 1-6 [cit. 2020-06-03]. Dostupné z: https://www.upol.cz/fileadmin/userdata/UP/organy_UP/Volby_ASUP_2020/Prubezna_zprava_HVK_pro_volby_do_AS_UP_2020.pdf Filip Klumpar
Naposledy upraveno:

Média

Pro psaní komentářů se přihlašte

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Září 2020 »
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30        

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace