Hongkong, věčné území protestů

Sedmimilionová, oficiálně zvláštní administrativní oblast Hongkong, zažívá v posledním roce největší protesty v historii země. K tomu, abychom demonstrace mohli pochopit, je zapotřebí nahlédnout do minulosti na události, které vedly až k dnešním masovým protestům.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
a) Zázračná síla vody Léčebná metoda kněze Sebastiana Kneippa spočívá v kombinování pohybu, bylin, vnitřní rovnováhy, zdravé stravy a vodoléčby. Nejznámější formou poslední zmiňované terapie je chození naboso studenou vodou. Podle obchodního manažera Hotelu Lázně Kostelec Jiřího Fadlera ale Sebastian Kneipp vyvinul více než 140 vodoléčebných postupů jako vodní střiky, omývání nebo kartáčování. Tyto metody pomáhají například při poruchách spánku, proti migréně, osteoporóze i bronchitidě. b) Srdce jihovýchodní Moravy Kostelec je jednou z místních částí města Zlína, od jehož centra je vzdálený čtyři kilometry. První písemná zmínka o Kostelci pochází z roku 1399. Mezi zajímavé objekty patří památník padlých v 2. světové válce s bustou T. G. Masaryka, vodní nádrž Fryšták z roku 1935 včetně úpravny vody, kamenného koryta, přehradní zdi a přehradní věže s přístupovým mostem nebo sirnaté lázně. c) Sirný pramen pomáhá proti bolesti kloubů i lupénce Sirné prameny jsou složené z minerální vody s obsahem sulfanu (sirovodíkového plynu). Tato voda zapáchající po zkažených vejcích má blahodárné účinky na lidský organismus – léčí kožní choroby, poruchy pohybové i oběhové soustavy a zároveň působí protizánětlivě. Podle Magdaleny Machové z informačního portálu o vodě Naše voda vyvěrá v České republice nejvíce sirných pramenů od Beskyd až po Pálavu.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
KOSTELEC U ZLÍNA – Lázeňství má v České republice dlouholetou tradici. Díky přírodnímu bohatství země je k dispozici mnoho lázeňských zařízení čerpajících ze síly léčivého bahna, rašeliny, popřípadě slatiny, radonu nebo minerálních pramenů. A právě lázní, které svou činnost založily na účincích různých léčivých pramenů, je u nás podle informací Svazu léčebných lázní České republiky nejvíce. Lázně v Kostelci u Zlína patří mezi nejstarší ve střední Evropě. Zdejší sirný pramen dokáže léčit nejen pohybový aparát, ale i kožní onemocnění.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
1) Cíl práce Cílem tohoto samostatného projektu je zmapovat historii Lázní v Kostelci u Zlína, která sahá až do roku 1742, kdy jeden z občanů Kostelce objevil na svém pozemku zapáchající sirný pramen. V průběhu let se ze zdejších Lázní stalo kulturní a společenské centrum celého panství (později kraje), které v sezoně navštěvovalo až 1 500 lidí, včetně mnoha slavných osobností. O lázeňský areál, k jehož podobě přispěl svým dílem mimo jiné i architekt Dušan Jurkovič, měl ve 20. letech minulého století zájem i zlínský továrník Tomáš Baťa. Období rozmachu ale ukončila druhá světová válka, po které se z Lázní stalo skladiště. V roce 1964 koupily areál Vítkovické železárny Klementa Gottwalda a následně na kopci nad Lázněmi vybudovaly hotel pro rekreaci svých zaměstnanců. Lázeňská tradice tak zůstávala dlouhá léta opomíjena, až postupně zanikla. Obnovil ji až nový majitel, společnost Zlínsat, který Lázně koupil v roce 1994. 2) Zdůvodnění volby tématu Sama jsem kosteleckou rodačkou a okolnosti vzniku a existence zdejšího areálu dobře znám. Hlavním impulsem ke zkoumání tématu Lázní pro mě ale byl rozhovor s mými sousedy, kteří o historii Lázní vůbec netušili. Na základě této informace jsem v Kostelci a ve Zlíně provedla několikero dotazování, abych zjistila, zdali se mezi lidmi o unikátnosti zdejších sirných lázní ví. Výsledky ukázaly, že povědomí o tématu je malé, z deseti dotazovaných osob věděly o unikátnosti historie Lázní pouze dvě. Proto jsem se rozhodla sepsat historii tohoto jedinečného místa v rámci vypracování samostatného projektu. Jeho kritéria jsem přizpůsobila mé profesní profilaci na psanou žurnalistiku a tematické specializaci v oblasti zdravotně-sociální žurnalistiky. Základní funkce projektu je informativní, která je doplněna také funkcí edukativní. 3) Ideový plán projektu Mým ideovým plánem je zpracovat téma prostřednictvím několika různých žurnalistických útvarů, jejichž kompozice bude pro čtenáře představovat možnost získání uceleného přehledu o historii Lázní v Kostelci. Primárním záměrem projektu je zabývat se aspekty historie daného místa a zároveň srovnat historickou podobu budov i areálu jako takového se současnou podobou. Konkrétnost tématu (nejedná se o projekt o lázeňství v České republice, ale o projekt týkající se historie pouze jednoho konkrétního příkladu lázní u nás) už ze své podstaty uzavřenosti příliš nedovoluje výběr širokého množství žurnalistických žánrů, které bych mohla použít k jeho zpracování (např. ankety ohledně znalosti lázeňské historie – problémem jsou dichotomické odpovědi). Úvodním textem projektu bude tzv. otvírák, který představí základní informace o Lázních v Kostelci. V případě názvu tohoto žánru se jedná o neterminologické označení pro otvírací materiál mediálních obsahů, který bývá obvykle umístěn v horní části první stránky, kde okamžitě přitáhne pozornost čtenářů.[1] Otvírák zároveň doplním motivem, který mě přivedl ke zpracovávání tohoto tématu, tedy neznalostí historie kostelecké památky zdejšími občany. Z oblasti zpravodajských žánrů jsem se do projektu rozhodla zařadit rozšířenou zprávu a sérii zpráv v základní podobě, tyto útvary doplním také publicistickým rozhovorem spadajícím do publicistiky, syžetovou reportáží a příběhem (story), který se nachází na pomezí zpravodajství a publicistiky. Rozšířená zpráva podle Viktora Jílka rozvádí hlavní fakta pomocí dalších skutečností a na rozdíl od zprávy v základní podobě využívá mimo informačních linií také linie popisné.[2] V rámci projektu jsem se rozhodla rozšířenou zprávu mírně modifikovat pro potřeby tématu projektu – chtěla bych totiž prostřednictvím tohoto útvaru souhrnně popsat celou historii Lázní. Proto se nebude jednat o rozšířenou zprávu kónické kompozice, ve které jsou nejpodstatnější informace uvedeny na začátku, podstatné informace z historie místa totiž rozprostřu v rámci chronologického řazení událostí napříč celou zprávou. Jako zdroj rozšiřujících informací tématu použiji sérii zpráv v základní podobě. Tento žánr má formu nerozsáhlého sdělení, jehož úkolem je odpovědět na základní zpravodajské otázky kdo, co, kde a kdy.[3] Stejně jako rozšířenou zprávu, i tyto zprávy se nebudou týkat aktuálních událostí, takže jejich strukturu přizpůsobím mnou zvoleným tématům. Těmi budou například typy léčebných metod užívaných v Lázních Kostelec, poloha Lázní nebo účinky sirného pramene. Série zpráv v základní podobě tak čtenářům pomůže v komplexnějším pochopení tématu. Dále v projektu plánuji využít publicistické interview, pro které je typické užívání všech typů otázek, tedy nejen dichotomických, alternativních a doplňujících, ale také kontrolních i otevřených otázek.[4] Touto formou chci představit některého z aktuálních majitelů Lázní a zároveň od něj zjistit další informace o historii komplexu. Vše bude samozřejmě záležet zejména na tom, zdali se mi podaří se s vedením Lázní spojit. Následujícím žánrem bude reportáž spadající mezi syžetové (beletrizující) žánry. Jejím základem je silně subjektivizovaný odraz reality, kdy autor podává očité svědectví o události nebo zemi (v případě cestovatelských reportáží).[5] Signifikantním prvkem reportáže je autorův osobní vztah k námětu, který se projevuje jak při výběru sdělovaných faktů, tak i v jazykovém ztvárnění.[6] I díky skutečnosti, že je Kostelec mým rodným bydlištěm a k Lázním jakožto zdejší památce tak chovám až vlastenecký vztah, jeví se mi reportáž z prohlídky celého areálu jako ideální forma dokumentace této aktivity. Zároveň mi poskytne prostor pro fotografie, které bych ráda získala od majitelů Lázní, z archivu i od pamětníků. Posledním žánrem je příběh (story), který se, jak jsem zmínila výše, nachází na pomezí zpravodajství a publicistiky. Podle Viktora Jílka vychází story ze skutečnosti a pojednává o skutečných osobách – o jejich činech nebo o situacích, ve kterých se ocitli.[7] Prostřednictvím příběhu chci ukázat, jak se osud Lázní promítl do životů jejich návštěvníků. Mým plánem je proto najít člověka, který jezdí do Lázní vícero let po sobě a jehož život je ovlivněn léčebnými účinky zdejšího pramene. Story mi také umožní zakomponovat do celého projektu subjektivní názor na některou z problematik, kterou se budu v rozhovoru s hlavní postavou tohoto textu zabývat. Zároveň jsem si stanovila časový plán – začít chci v říjnu letošního roku a dokončovací práce bych ráda datovala na duben 2020. Jako první krok ve vypracování jsem si zvolila dohledání informací z knižních zdrojů a archivu, následně jsem se rozhodla kontaktovat majitele Hotelu Lázně Kostelec s prosbou o informace (z oblasti historie i s doporučením na člověka vhodného do story) a kontakty na pamětníky. Zároveň chci najít dobové fotografie Lázní, které by celý projekt dotvořily a čtenářům následně pomohly představit si podobu areálu v minulosti. Vše je samozřejmě předběžným plánem, který chci přizpůsobovat aktuální situaci. 4) Zdroje informací Už na začátku mého zpracovávání jsem narazila na problém, který byl způsoben nedostatkem literatury zabývající se kosteleckými Lázněmi. Neexistuje totiž žádná publikace ani akademická práce shrnující historii tohoto místa, takže jsem ve své práci neměla na koho navazovat. Našla jsem několik bakalářských prací o Lázních v Kostelci, všechny se ale zaměřovaly na jejich finanční stránku, marketingovou strategii či nabídku služeb, navíc podstatná většina z nich už nebyla veřejně dostupná. Využila jsem pouze jedinou, a to práci Karla Macka s názvem Vybrané antropogenní tvary reliéfu v katastrálním území Kostelec u Zlína.[8] S její pomocí jsem si ale pouze ověřila některé informace, které jsem uváděla v projektu. Téma historie zdejšího lázeňství tak pro mě primárně představovalo mravenčí práci při hledání knižních zdrojů. Ve výsledku jsem čerpala zejména z knih týkajících se Kostelce, přilehlé Štípy nebo Zlína. Mezi důležité zdroje celého projektu tak patří výroční bulletin s názvem 600 let obce Kostelce u Zlína vydaný roku 1999, na kterém se podílel kolektiv zdejších pamětníků vedený panem Aloisem Hudečkem.[9] Sekundárním zdrojem mi byla například kniha Sedm století zlínských dějin od Zdeňka Pokludy,[10] kniha Štípa: Mariánské poutní místo od Josefa Paly[11] nebo publikace s názvem Zlínsko od Vladimíra Nekudy.[12] Po vyčerpání knižních zdrojů jsem se obrátila přímo na aktuální vedení Hotelu Lázně Kostelec s prosbou o poskytnutí informací o historii Lázní, což v celkovém kontextu projektu představovalo výrazný posun ve vypracovávání. Podařilo se mi navázat kontakt s jednou z majitelek Helenou Březinovou a s obchodním manažerem Jiřím Fadlerem, se kterými jsem následně vedla řadu rozhovorů (mimo jiné i reportážního charakteru) a od kterých jsem kromě informací získala také dobové fotografie vypovídající o jedinečnosti celého místa. Zároveň jsem se snažila najít pamětníky z řad kosteleckých i štípských občanů, kteří se podíleli na tvorbě lázeňské historie, ale většina z nich už bohužel nežije. Manažer Jiří Fadler mi ale poskytl informace od pana Aloise Hudečka, který se dlouhá léta zabýval zdejšími lázněmi a po roce 2000 dokonce pořádal pro zájemce z řad hostů komentované prohlídky areálu. Teoretické zastřešení poskytují mému projektu zejména publikace Viktora Jílka, ze kterých jsem čerpala při charakterizování jednotlivých žurnalistických žánrů. Těmito zdroji jsou zejména Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty[13] a Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů.[14] 5) Postup práce společně se zdůvodněním způsobu zpracování, volby jednotlivých řešení apod. Na základě informací získaných z literatury i od svědků jsem se následně rozhodla upravit původní ideu ohledně volby žurnalistických útvarů. Hlavní částí mého projektu se stala reportáž z prohlídky areálu s manažerem Jiřím Fadlerem. Díky této exkurzi jsem měla možnost se podívat například na místo, kde stávaly secesní lázeňské vily podle návrhu Dušana Jurkoviče nebo na aktuální podobu interiéru budovy Lázní. Reportáž jsem následně zkombinovala s publicistickým rozhovorem s Jiřím Fadlerem, který se zabývá lázeňstvím a vzhledem k tématu projektu pro mě představoval důležitý zdroj informací. Kombinace reportáže a publicistického interview mi umožnila zprostředkovat čtenářům mé pocity a postřehy z prohlídky areálu, aktuální situace s pandemií koronaviru, překvapení z teplého jarního počasí i dojem z mého průvodce. Možnost pokládání všech typů otázek (i otevřených či kontrolních) v rámci publicistického interview mi dala volnou ruku při dotazování a rozhovor díky tomu plynul velmi přirozeně a příjemně. Jiří Fadler mi zároveň poskytl mnoho černobílých dobových fotografií, které jsem následně použila k ilustraci jednotlivých textů. Ohledně fotografií jsem se obrátila také na mého třídního učitele ze základní školy Tomáše Bobála, který mi umožnil publikovat v rámci mého projektu fotografie Lázní z výstavy s názvem Proměny Kostelce a Štípy z roku 2008. Fotografie tak tvoří nedílnou součást projektu a napomáhají čtenářům v imaginaci dobových reálií. Další částí je rozšířená zpráva o historii Lázní v Kostelci jako takové. V ní přehledně uvádím informace, které jsem získala při rozhovorech s Jiřím Fadlerem i jednou z majitelek Lázní Helenou Březinovou, jejichž výpověďmi je text doplněn. Reportáž a tato zpráva se částečně informačně překrývají, protože podstatná data a události nelze vynechat ani v jednom z textů. Záměrně jsem se ale snažila každý z nich rozšířit jinými informacemi a zajímavostmi, aby čtenáře i tak obohacovaly o nové znalosti. Reportáž byla samozřejmě ovlivněna délkou výpovědi Jiřího Fadlera, který mi v rámci prohlídky areálu sdělil rozšiřující informace ohledně lázeňských vil i okolí budovy Lázní, a proto je nejdelším textem celého projektu. Rozšířená zpráva naopak poskytuje ucelený a stručný přehled nejpodstatnějších milníků lázeňské historie. Třetím útvarem je story s jednou z návštěvnic Lázní Milenou Konečnou, která do zdejšího resortu přijela poosmé. Najít paní Konečnou pro mě bylo velmi časově náročné – při hledání jsem musela spolupracovat také s Jiřím a Helenou Fadlerovými, kteří mi pomáhali zprostředkovat kontakt s dlouholetými návštěvníky Lázní. Problémem se také ukázal být ostych a následná neochota vést rozhovor s novinářem. Nakonec se mi ale podařilo setkat se se sympatickou učitelkou dějepisu Milenou, která pochází z Ostravy a jejíž tatínek jezdil do Lázní jako pracovník Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v rámci závodní rekreace. Prostřednictvím jejího příběhu jsem tak ukázala, jakým způsobem ovlivňuje historie Lázní osudy lidí napříč prostorem i časem. V rámci rozhovoru jsme se s paní Konečnou zároveň dotkly problematiky nezájmu návštěvníků o historii rekreačních míst, kterou ona – jakožto učitelka dějepisu – velmi citlivě vnímá. Závěrečnou část projektu tvoří tři krátké zprávy doplňující předchozí útvary. Zvolila jsem poměrně obecná témata, která se objevují napříč celým projektem a která jsou podstatná k jeho celostnímu pochopení. Čtenářům tak poskytují informační background (pozadí). Do těchto zpráv jsem zařadila vysvětlení konceptu Kneippovy vodoléčebné metody, se kterým pracují i Lázně v Kostelci, zároveň jsem přiblížila polohu zmiňované vesnice a její zajímavé objekty a jako poslední jsem popsala účinky sirné vody, na jejichž bázi jsou Lázně založeny. Jako poslední útvar jsem paradoxně vypracovávala otvírák, tedy úvodní text. V projektu plní funkci uvedení čtenáře do tématu, zároveň přibližuje důvody mé volbu daného tématu. 6) Sebehodnocení Celkové vypracovávání bylo (zejména ve své druhé polovině) ovlivněno pandemií koronaviru, která paralyzovala celou Českou republiku. Výjimkou nebyl ani Hotel Lázně Kostelec, jehož majitelé museli zanedlouho po vypuknutí pandemie kvůli vládním opatřením uzavřít všechny části provozu. Zároveň jsem kvůli tomu musela pozměnit pořadí vypracovávání jednotlivých textů, protože původně domluvený termín prohlídky areálu s Jiřím Fadlerem se značně posunul, což mi narušilo původní časový plán. Samotnou exkurzi ale považuji za jeden z nejzajímavějších zážitků celé tvorby projektu. Aspekty žánru publicistického rozhovoru, které jsem využila při tázání se mého průvodce, mi nechaly volnou ruku a rozhovor tak běžel plynule a bez problémů. Jiří odpovídal v rozvitých větách a bylo poznat, že mi sám chce předat co nejvíce informací. Výhodou i nevýhodou návštěvy lázeňské budovy byla nepřítomnost klientů. Původní termín schůzky jsme měli naplánovaný na všední den v odpoledních hodinách, kdy by v Lázních končily poslední procedury a já bych tak sice přišla do kontaktu s klienty, ale zároveň bych si mohla vyfotit prostory Lázní po jejich odchodu. Kdyby byly Lázně v provozu, mohla bych tak reportáž doplnit výpověďmi dalších respondentů, jejich postřehy či zkušenostmi. Na druhou stranu jsem ráda, že se mi podařilo zachytit jedinečnost atmosféry nedobrovolně uzavřených Lázní. Reportáž jsem tak dokončila v dubnu, story s paní Milenou Konečnou se mi naštěstí podařilo sepsat už na podzim roku 2019, v době uzavření resortu bych totiž už neměla možnost takovou schůzku uskutečnit. Největší zásluhu na uskutečnění rozhovoru s Milenou má Jiří Fadler, který se zná s dlouhodobými klienty osobně. Bez jeho pomoci bych těžko (a hlavně dlouho) hledala vhodného respondenta. Ani s Milenou jsem nemusela řešit dichotomické odpovídání ano-ne, sama se rozpovídala velmi rychle, a nakonec jsem měla spíš problém vybrat, co do výsledného textu použiji, protože zajímavostí bylo mnoho. Praktickým pomocníkem při všech rozhovorech mi byl diktafon a notes, do kterého jsem si zaznamenávala významné či zajímavé body respondentovy výpovědi. Nejvíce času mi zabral opětovný poslech všech nahrávek, které jsem následně přepisovala, jelikož mí respondenti (stejně jako já) nepatřili mezi mlčenlivé, atmosféra při rozhovorech byla velmi příjemná a největší problém nám nakonec dělalo ukončit schůzku v domluvený čas. V průběhu práce jsem také postupně měnila záměry jednotlivých textů, které jsem přizpůsobovala aktuálním okolnostem i výpovědím respondentů. Přínos celého samostatného projektu spočívá zejména v souhrnném množství informací, které se mi podařilo o historii Lázní v Kostelci nasbírat a které není v této podobě dostupné v žádné publikaci. Díky tomuto projektu jsem navázala pracovní spolupráci s Jiřím Fadlerem, což mi umožnilo pokračovat v psaní o Lázních. Postupem času jsem tak napsala většinu PR textů webových stránek Hotelu Lázně Kostelec (např. historii Lázní, účinky sirovodíku, popisy jednotlivých balíčků i procedur nebo průvodní texty o hotelu, restauraci či koupališti) a zároveň jsem se podílela na tvorbě reklamních textů do několika periodik. 7) LITERATURA, ZDROJE PALA, Josef. Štípa: mariánské poutní místo. Štípa: Římskokatolická farnost, 2003. ISBN 80-239-0174-5. POKLUDA, Zdeněk. Sedm století zlínských dějin. 2., dopl. a rozš. vyd. Zlín: Esprint, 2006. ISBN 80-239-7200-6. NEKUDA, Vladimír. Zlínsko: Vlastivěda moravská. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1995. ISBN 80-85048-57-4. HUDEČEK, Alois, Josef NYKODÉM, Rudolf DIVÍLEK a kol. 600 let obce Kostelce u Zlína. Zlín: RGP Miroslav Pagáč, 1999. MACEK, Karel. Vybrané antropogenní tvary reliéfu v katastrálním území Kostelec u Zlína. Olomouc, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D. JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1246-2. JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-802-4422-183. HALADA, Jan a Barbora OSVALDOVÁ. Slovník žurnalistiky: výklad pojmů a teorie oboru. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3752-5. HRABÁK, Josef a Vladimír ŠTĚPÁNEK. Úvod do teorie literatury. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Za poskytnutí dobových fotografií děkuji jedné z majitelek Lázní Heleně Březinové, obchodnímu manažerovi Lázní Jiřímu Fadlerovi a Tomáši Bobálovi ze Základní školy Štípa, který mi umožnil publikovat v rámci mého projektu fotografie z výstavy Poměny Kostelce a Štípy.   [1] HALADA, Jan a Barbora OSVALDOVÁ. Slovník žurnalistiky: výklad pojmů a teorie oboru. Praha: Karolinum, 2017, 168. ISBN 978-80-246-3752-5. [2] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 97. ISBN 80-244-1246-2. [3] Tamtéž, s. 96. [4] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 107. ISBN 80-244-1246-2. [5] HRABÁK, Josef a Vladimír ŠTĚPÁNEK. Úvod do teorie literatury. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987, s. 176. [6] Tamtéž, s. 176. [7] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005, s. 117. ISBN 80-244-1246-2. [8] MACEK, Karel. Vybrané antropogenní tvary reliéfu v katastrálním území Kostelec u Zlína. Olomouc, 2012. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D. [9] HUDEČEK, Alois, Josef NYKODÉM, Rudolf DIVÍLEK a kol. 600 let obce Kostelce u Zlína. Zlín: RGP Miroslav Pagáč, 1999. [10] POKLUDA, Zdeněk. Sedm století zlínských dějin. 2., dopl. a rozš. vyd. Zlín: Esprint, 2006. ISBN 80-239-7200-6. [11] PALA, Josef. Štípa: Mariánské poutní místo. Štípa: Římskokatolická farnost, 2003. ISBN 80-239-0174-5. [12] NEKUDA, Vladimír. Zlínsko: Vlastivěda moravská. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1995. ISBN 80-85048-57-4. [13] JÍLEK, Viktor. Lexikologie a stylistika nejen pro žurnalisty: studijní text pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-1246-2. [14] JÍLEK, Viktor. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-802-4422-183.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika

Kdo byl tajemný Nostradamus

Miguel de Notre-Dame (častěji zmiňován jako „Nostradamus“) je bezesporu s babou Vangou jedním z v současnosti nejznámějších věštců a proroků. Podle jeho příznivců se mu podařilo ve svém spise „Les Prophéties“ předpovědět mnohé historické události, například objevení teorie relativity, abdikaci císaře Viléma II. nebo druhou světovou válku. Kdo byl muž, co tohle všechno dokázal? A opravdu tyto věci předpověděl?
Zveřejněno v: PUBLICISTIKA
Ostrovy uprostřed Bílého moře, které okouzlují divokou přírodou a ohromují klášterem z první poloviny patnáctého století. Turisté je navštěvují především v létě, protože se nachází zhruba sto kilometrů na jih od severního polárního kruhu. Minulost tohoto ostrova je bohatá a temná. Dnes tam žije okolo jedné tisícovky obyvatel.
Zveřejněno v: PUBLICISTIKA
Nacismus jako totalitní režim a zároveň i ideologie první poloviny dvacátého století. A pak jedna jeho velmi důležitá součást. Antisemitismus. Spíše pak židovská genocida, obecně známá jako holocaust. To jsou dva ústřední body, kterými se ve svých románech zabývá Heather Morrisová. Novozélandaňka, která se proslavila svou knihou Tatér z Osvětimia navazující knihou Cilčina cesta, která je vlastně takovým spin-offem Tatéra. 
Zveřejněno v: PUBLICISTIKA
Hranice – V rámci 170. výročí narození prvního československého prezidenta se v pátek na tradičním místě u Masarykovy busty ve foyeru budovy Staré radnice uskutečnil pietní akt.
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Přestože se všeobecně 28.říjen bere jako den vzniku samostatného Československa, vytyčení jeho hranic nebylo otázkou jednoho dne. Hranice nového státu byly sice vytyčeny Versailleskou mírovou smlouvou, ale ne vždy se situace obešla bez ozbrojeného konfliktu. Československá armáda se záhy po vyhlášení nového státu musela potýkat s německým separatismem v českém a moravském pohraničí, boji o Slovensko s Maďarskem nebo také boji o strategické Těšínsko s Polskem. Pro poslední zmiňovaný konflikt se vžilo označení Sedmidenní válka. Hlučínsko bylo součástí českých zemí až do roku 1742, kdy Marie-Terezie sice uhájila svůj nárok na habsburský trůn avšak za cenu většiny Slezska. V roce 1920 se jižní část Ratibořského okresu stala součástí Československa. Právě pro tuto oblast se vžil název Hlučínsko. V roce 1938 se po Mnichovské dohodě tato oblast stala znovu součástí Německa.
Zveřejněno v: ZPRÁVY

Průvodce: Berlín v kostce během jednoho dne

Německá metropole nabízí nesčetné množství zábavy, památek, muzeí, parků, divadel, restaurací, kaváren a barů. Dalo by se zde strávit spoustu času a utratit mnoho peněz, s užitečnými tipy ale obejdete ty nejdůležitější místa, která hlavní město Německa nabízí, rychle a levně v jednom dni.
Zveřejněno v: PUBLICISTIKA
Strana 1 z 3

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Září 2020 »
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30        

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace