Praha podle tvýho gusta

Samostatný projekt online / kulturní specializace. Realizace samostaného projektu je dostupná zde.
Zveřejněno v: online žurnalistika
Samostatný projekt kulturní/foto specializace
Zveřejněno v: fotožurnalistika
Samostatný projekt kulturní/fotožurnalistika
Zveřejněno v: fotožurnalistika

Multikulturní Olomouc

Samostatný projekt kulturní a fotografické specializace pod vedením Ing. Petra Zatloukala.
Zveřejněno v: fotožurnalistika
Liberec – Velký kuchařský boom probíhá v České republice již delší dobu. Každá televizní stanice má minimálně jeden svůj kuchařský pořad, knihkupectví jsou zavalena nespočtem kuchařek a ani časopisy s nejrůznějšími kuchařskými vychytávkami a recepty rozhodně na pultech trafik nechybí. Proto přijměte pozvání na největší český festival dobrého jídla a pití.
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Opava – Nestává se příliš často, že nastoupíte do trolejbusu a po chvíli naprostého úžasu a výměně zmatených výrazů se spolucestujícími si uvědomíte, že jste součástí divadelního vystoupení. Podobný pocit mohli zažít cestující opavské hromadné dopravy, kteří jeli v sobotu trolejbusovou linkou 201. Herci divadla Gafa se totiž rozhodli pro netradiční krok – namísto aby lákali diváky do klasických divadel či klubů, udělali si divadelní prostory z jednoho z Opavou projíždějících trolejbusů.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Opava – Lolita. Kniha, kterou společnost nejprve tabuizovala, se proměnila v bestseller. A snad právě proto zažívá tento příběh veliký úspěch i na filmové či divadelní scéně. Stal se také předlohou hry divadla Gafa s názvem „Ta moje Lolita“, kterou herci představili 12. ledna v opavském Jazz Café Clubu Evžen, a se kterou sklidili u diváků navzdory nepříliš přesvědčivému úvodu veliký úspěch.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika

Mezi bděním a snem s divadlem Gafa

Opava - Opavské divadlo Gafa se během následující soboty ponoří do snu. Divadelní hra Edgar Ladislava Klímy, kterou upravila pro Gafu režisérka Natálie Gregorová, se pro veřejnost poprvé představí už 28. ledna ve Vodárenské věži u východního nádraží v Opavě. My jsme měli možnost zúčastnit se generální zkoušky, na které se herci většinou už pouze seznamují s prostředím a dokončují poslední detaily.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Původně na ně chodilo jen několik nadšených kamarádů. Dnes mají jejich fanoušci problém dostat se na představení. Díky nekonvenčnosti a spontánnosti si během roku získali značnou část Opavanů, kteří si už opavskou kulturní scénu bez Gafy nedokáží představit. Jejich netradiční podání klasických her je důvodem, proč si čím dál tím více lidí nachází cestu také do „velkých divadel“. Dramaturgyně a herečka Hana Grigarcziková například prozradila, že herci divadla Gafa jsou schopní udělat si divadelní prostory z transfuzní stanice nebo dokonce i z trolejbusu.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Realizace: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/kdyz-nechce-divak-do-divadla-musi-divadlo-za-divakem http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/gafa-ceskou-lolitou-u-divaku-boduje http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/mezi-bdenim-a-snem-s-divadlem-gafa http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/psana-zurnalistika/divadlo-gafa-netradicni-divadlo-na-netradicnich-mistech-s-netradicnim-repertoarem     ZÁMĚR Cíle práce Cílem tohoto samostatného závěrečného projektu bude představit opavské divadlo Gafa, které tvoří ve skutečnosti jedinou pravidelně působící alternativní divadelní scénu v Opavě. Opavské divadlo Gafa funguje už více než rok, za tu dobu se k zakládajícím členům divadla připojili i další herci, kteří pocházejí z řad poloprofesionálů, nebo vystupují pravidelně ve Slezském divadle v Opavě. Mým cílem tedy bude zpracovat na téma Opavské divadlo Gafa čtyři texty, zaměřené na aktivity tohoto divadla. Prvním textem bude rozhovor s herečkou a dramaturgyní Hanou Grigarczikovou, která je zároveň jedním ze zakládajících členů Gafy. Rozhovor by se měl týkat právě samotného založení divadla, některých jeho aktivit a vize, kam až herci chtějí divadlo dovést. Druhým textem pak bude reportáž ze zkoušky nové divadelní hry, kdy bych rád čtenářům pomohl nehlédnout „do zákulisí“, kam se běžný divák nedostane. Třetím textem pak bude recenze jedné z her – konkrétně jsem zvolil hru Ta moje Lolita, která navazuje dějově na Lolitu Vladimíra Nabokova. Herci se ji snaží přitom uchopit docela nevšedním způsobem, což je pro recenzenta – a samozřejmě také pro diváka – o to zajímavější. Posledním, nejkratším textem pak bude zpráva, která by měla informovat o „divadle v trolejbuse“ – netradiční aktivitě divadla Gafa, kdy herci hrají předem stanovený příběh ve spolupráci s běžnými cestujícími městské hromadné dopravy v Opavě. Komplexním cílem by tedy mělo být seznámení s divadlem Gafa, jeho činností a fungováním. Zdůvodnění volby tématu Téma jsem si zvolil z důvodu své specializace, kterou jsem absolvoval při studiu žurnalistiky – psaná / online žurnalistika se zaměřením na kulturu. Zároveň jsem si konkrétní téma „opavské divadlo Gafa“ zvolil proto, že činnost divadla sleduji téměř od jeho vzniku. Zaujala mě jejich koncepce tvorby a prezentace jednotlivých her. Ty do značné míry přispívají k nabourávání stereotypů, které se rozšířily mezi mladou generací, která mnohdy chápe divadlo jako nudnou nutnost, se kterou se setkává nanejvýš v souvislosti s povinnými návštěvami divadla se školou. Právě neformálnost a nekonvenčnost, kdy namísto nepohodlných obleků či šatů, mohou diváci přijít na představení do Jazz Café Clubu Evžen oblečeni dle libosti, mohou si koupit na baru cokoliv, co chtějí a přitom si mohou povídat s herci, kteří se před představením pohybují mezi nimi – mnohdy v kostýmech – přispívá ke zvýšení zájmu lidí o divadlo či podobný typ kultury s divadlem spojený, jako jsou například autorská čtení. Bez nadsázky lze říci, že divadlo Gafa přispívá značným dílem ke zvýšení zájmu o kulturu v Opavě. Díky svým autorským čtením seznamují nejen maturanty s množstvím krásné literatury, jejíž obsah si po samotném čtení také zábavnou formou interpretují. Zároveň svou prací propojují jednotlivé místní organizace. Pořádali například divadlo na transfuzní stanici, kterým chtěli přilákat nové dárce krve. Dále ve spolupráci s Městským dopravním podnikem Opava uspořádali představení přímo za jízdy v jednom z Opavou projíždějících trolejbusů, do kterého zapojili také množství náhodných cestujících. Podílejí se také přímo na akcích města Opavy, vyzdvihnout můžeme například mikulášskou nadílku nebo živý Betlém na vánočních trzích. Zdroje / Stav problematiky Divadlo Gafa, jako samotné téma dosud nikdo nezpracovával, protože se jedná o poměrně nový projekt, který – troufám si říci – není ještě zcela známý ani všem obyvatelům Opavy. I přesto je možné najít celou řadu zdrojů, ze kterých je možné čerpat. Prvními jsou samotné internetové stránky divadla Gafa[1], na kterých je možné dohledat důležité informace, ohledně her, jejich obsazení či základního nástinu děje. Neméně dobrým zdrojem je také profil divadla Gafa na sociální síti Facebook[2]. Zde jsou správci poměrně aktivní a informují o všem důležitém, co se v divadle děje. Informace o divadle Gafa je možné nalézt také na stránkách Opavského světa kultury.[3]   Vzhledem k tomu, že se jedná o mladé divadlo, je očekávatelná také dobrá propagace. Právě proto je možné nalézt na internetu také krátké sestřihy videozáznamů z některých her. Tyto záznamy jsou volně přístupné také kanálu Youtube.[4] Jak jsem však již psal dříve, doteď nebylo nic ucelenějšího o divadle Gafa sepsáno. Z toho důvodu má práce bude stát nejvíce na vlastní zkušenosti a výpovědích jednotlivých herců a spolupracovníků divadla. Jiný, než vlastní pohled na divadlo jsem mohl získat díky dvěma krátkým reportážím České televize, ve kterých se Gafa objevila.[5] Několik reportáží je možné nalézt také v místním Opavském a Hlučínském Deníku. Ideový plán Mým záměrem bylo představit opavskou alternativní divadelní scénu, zastoupenou divadlem Gafa. Toho jsem měl v plánu docílit za pomoci série článků, které svou rozmanitostí měly podat komplexnější náhled na činnost divadla v prvním roce jeho fungování. Z toho důvodu jsem zvolil také čtyři různé typy žánrů, díky kterým je možné srovnání pozice herců a mého pohledu na dané téma, coby nezaujatého pozorovatele, případně recenzenta. Jelikož je zřejmé, že bych sérií čtyř rozhovorů danou problematiku rozhodně komplexně nepokryl, rozhodl jsem se udělat rozhovor pouze jeden a to se zakládající členkou, dramaturgyní a zároveň herečkou divadla Gafa, Hanou Grigarczikovou. Tomuto rozhovoru rovněž věnuji nejvíce prostoru – nejdelší text na 12 tisíc znaků. Druhým článkem o délce přibližně šest tisíc znaků, bude reportáž, kterou jsem se rozhodl zmapovat jednu ze zkoušek divadla Gafa. Ta by zároveň měla čtenářům nabídnout vhled do něčeho, co na představení běžně nezažijí a co bývá jejich očím běžně skryto. Třetím textem pak bude recenze jednoho z představení divadla Gafa. Ta zároveň bude moci poskytnout, na základě předchozího textu, jisté srovnání hereckých výkonů mezi zkouškou a samotným představením. Posledním, čtvrtým a nejkratším textem bude zpráva, která bude informovat o představení v trolejbuse, které sklidilo mezi cestujícími linky 201 veliký úspěch. Konečným výstupem pak bude komplexnější pohled na fungování divadla Gafa. Čtenář by si tedy měl udělat, na základě vytvořených textů, představu o tom, co je to divadlo Gafa, jakým způsobem se zapojuje do dění v Opavě a čím je oproti běžným divadlům specifické Postup práce a zdůvodnění způsobu zpracování Jako první z textů jsem realizoval výše zmíněný rozhovor se zakládající členkou, dramaturgyní a zároveň herečkou Hanou Grigarczikovou. K rozhovoru jsem si připravil pouze torzo otázek, na které jsem chtěl nutně získat odpověď. Aby však byl rozhovor více čtivý, rozhodl jsem se jej rozvíjet plynule, v návaznosti na výpovědi Hany Grigarczikové. Rozhovor jsem záměrně nechal plynout přibližně hodinu a půl, přičemž jsem při jeho přepisování rovnou nedůležité pasáže vyselektoval. Díky tomu, že jsem měl dost materiálu, jsem si mohl dovolit vybrat skutečně to, co bylo pro mě – a předpokládám také pro čtenáře – zajímavé. Zároveň jsem však byl limitován zadáním – tedy dvanácti tisíci znaky, které jsem musel naplnit a zároveň příliš nepřekročit. Následně jsem si domluvil návštěvu zkoušky divadla Gafa. Konkrétně se jednalo, o generální zkoušku hry Edgar, která měla mít premiéru hned následující den. Atypické bylo už samotné prostředí, protože herci divadla Gafa pravidelně zkoušejí v prostorách Slezského divadla. Tentokrát však už zkoušeli přímo v místě, kde zamýšleli uskutečnit premiéru. Tím místem byla Vodárenská věž u Východního nádraží v Opavě, která je nově po rekonstrukci a v současné době slouží jako galerie. Zkoušku jsem absolvoval celou, včetně drobných potíží s požárními hlásiči při samotném začátku. Ze zkoušky jsem pořizoval záznam na diktafon, zároveň jsem si – z důvodu lepší orientace v množství záznamu – dělal poznámky také do svého notesu. Při následném zpracovávání reportáže jsem tedy vycházel jak ze svých poznámek, které pro mě byly primárním zdrojem, tak také ze záznamu, který jsem užil spíše pro lepší zachycení přímých výpovědí. Pro recenzi jsem nakonec zvolil představení s názvem Ta moje Lolita. Jedná se o hru, která svým dějem navazuje na slavnou knihu Vladimira Nabokova, Lolita. Hru jsem si vybral nejen proto, že ji aktuálně divadlo uvádělo, ale zejména proto, že jsem byl zvědavý, nakolik se divadelní zpracování na motivy Lolity bude lišit od knižního originálu. Z toho důvodu jsem navštívil opavský Jazz Café Club Evžen, ve kterém se představení mělo odehrávat. Tentokrát jsem však neužil – vzhledem k představení a prostředí – záznamové zařízení. Vystačil jsem si s poznámkami, které mi poměrně silný děj dokázaly snadno připomenout. Při přepisu pak bylo velice snadné si vzpomenout na jednotlivé výhrady k hereckým výkonům, případně vyzdvihnout to, co se naopak hercům povedlo. Především mě pak zajímala komparace hry s knihou. Při uvádění jmen jednotlivých herců jsem si pak musel vypomoci webovými stránkami, na kterých jsem zjišťoval herecké obsazení jednotlivých rolí. Pro závěrečnou krátkou zprávu jsem zvolil téma „Divadlo v trolejbusu“. Jelikož se poslední divadlo v trolejbusu uskutečnilo na podzim loňského roku, byl jsem nucený využít ke tvorbě záznam divadla Gafa, který je volně přístupný také na kanálu Youtube.[6] Do textu jsem zároveň využil výpovědi jednotlivých herců, kteří se k divadlu v trolejbusu již dříve vyjadřovali. Zpětně se mi k tomuto představení vyjádřila také Hana Grigarcziková, jejíž výpovědi jsem do textu také zakomponoval. Výslednicí je krátký text, který by měl předávat poměrně srozumitelnou informaci ohledně této události. Sebehodnocení S výslednou podobou svého projektu jsem víceméně spokojený. Čtyřmi vytvořenými texty se mi podařil záměr, tedy seznámit čtenáře s činností divadla Gafa a částečně se pokusit také nastínit jeho roli v opavské kultuře. U prvního z textů, tedy rozhovoru, jsem velmi rád za to, že se mi podařilo domluvit osobní setkání se zakládající členkou. Právě reálný rozhovor mi dopomohl k lepší autentičnosti celého textu, zároveň mi dopomohl k získání případných dalších informací o divadle Gafa, které jsem do té doby nezaznamenal, a které mi byly velice užitečné právě při tvorbě dalších textů. Z důvodu rozsahu práce jsem pro lepší komplexnost tématu užil odlišné žánry, které vždy měly poskytnout náhled na danou problematiku z různých stran. Prvním byl právě rozhovor. Ten se stal základem mého projektu. V něm se na základě výpovědí Hany Grigarczikové snažím přiblížit začátky divadla, jeho aktuální fungování a také plány do budoucna. Narážíme také na témata, která jsou rozpracovávána v dalších textech, jako zmíněná premiéra hry Edgar nebo právě úspěšné divadlo v trolejbuse. Drobným problémem u druhého textu byla snaha najít termín zkoušky divadla Gafa, který se musel shodovat s mou aktuální přítomností v Opavě. Řešením se nakonec stala páteční generální zkouška hry Edgar, ze které nakonec také vznikla má reportáž – tedy druhý text mého projektu. Zároveň dopomohla šťastná náhoda také tomu, že zkoušku zpestřily problémy s požárními hlásiči a také zábavné repliky Michala Stalmacha, který měl toho dne drobné problémy s textem. Zároveň pro mě byla přínosem návštěva nové galerie uvnitř Vodárenské věže na Východním nádraží v Opavě. Díky prostorům, které tvořily scénu, se mi naskytla možnost barvitějšího popisu, než by bylo možné například ve zkušebních prostorách Slezského divadla. Při psaní recenze na hru Lolita jsem žádný významný problém nezaznamenal. Snad proto, že děj byl poměrně zdařilý, stejně povedené bylo také herecké obsazení, ve kterém bylo možné nejčastěji nalézt herce Slezského divadla. Nedostatkem pak bylo to, že jsem nemohl být osobně přítomný při divadle v trolejbusu. Z toho důvodu jsem při tvorbě závěrečné zprávy musel užít záznamu, který je přístupný například na kanále Youtube. Závěrečnou zprávu jsem pak doplnil o získané výpovědi herců. Jak však doufám, tento fakt nikterak nesnižuje a nenarušuje výše stanovené cíle. Vzhledem k obecnému zaměření mé práce – tedy seznámení čtenářů s divadlem Gafa – je možné toto téma dále rozpracovat. Potenciální tvůrce projektu na podobné téma by se mohl dále zaměřit na vývoj divadla Gafa v dalších letech. Vzhledem k tomu, že herci připravují stále nové hry, vytvářejí a zapojují se do dalších projektů, neobávám se, že by v příštích letech materiál pro případnou komparaci chyběl. Zároveň by se dalo na divadlo Gafa podívat z pohledu publika, jeho zájmu o takový druh divadla, vývoj názoru na něj, porovnávat, co sklízí u diváků větší úspěch – zda hry, autorská čtení či workshopy. Samotné služby poskytované divadlem Gafa v podobě pořádání herecky zaměřených workshopů by se mohly zároveň stát dalším předmětem zkoumání. Mezi takovéto služby můžeme právě zařadit workshopy typu: základy herectví a improvizace, moderní a scénický tanec, hlasová výchova a zpěv, fyzické herectví a pantomima. Tyto možnosti dalšího zpracování jsou navíc vhodné také pro jednotlivce, není třeba většího počtu redaktorů. Během vypracovávání jednotlivých textů projektu jsem se řídil pravidly a poznatky, které jsem získal v seminářích Základy obecné estetiky a uměnovědy a Kulturní žurnalistka. Zároveň jsem užil poznatky z Praktika a Workshopu psané žurnalistiky. Neméně jsem však vycházel také z vlastních zkušeností s tvorbou podobných typů textů a s prací se zdroji, kterou jsem postupně během studia a praxe získal. Věřím, že tyto poznatky vedly k vypracování kvalitního projektu, který naplňuje body mnou stanovených cílů.   ZDROJE: Použité internetové stránky: Opavský svět kultury: http://www.opavskysvetkultury.cz/divadlo-gafa.html Facebookový profil divadla Gafa: https://cs-cz.facebook.com/divadlogafa/ Youtube kanál divadla Gafa: https://www.youtube.com/channel/UCH9SfOo6EwWrX2n3BrXyxjA https://www.youtube.com/watch?v=jwoVG--NVJI Webové stránky divadla Gafa: https://www.divadlogafa.cz/ Reportáže České televize: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097206490-udalosti-v-kulture/216411000120214/obsah/452629-hraje-divadlo-gafa   [1] www.divadlogafa.cz [2] https://www.facebook.com/divadlogafa/ [3] http://www.opavskysvetkultury.cz/divadlo-gafa.html [4] https://www.youtube.com/channel/UCH9SfOo6EwWrX2n3BrXyxjA [5] Česká televize natočila celkem dvě reportáže. První je ze zmíněného divadla v trolejbuse - [6] https://www.youtube.com/watch?v=jwoVG--NVJI
Zveřejněno v: psaná žurnalistika

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Červen 2017 »
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace