Dvě tváře poslance

1. Cíl práce Cílem tohoto projektu je ukázat kontrast mezi pracovním a soukromým životem politika. Práce chce ukázat, že politici nejsou jen nudné tváře, které vídáme například v televizi. Naopak, že mají různé koníčky, zájmy, rodinu… Vybrala jsem si proto poslance Josefa Kotta, s kterým jsem nafotila sérií fotografií z pracovního prostředí a poté druhou sérii ze soukromého života. Právě v druhé sérii se snažím dokázat, jak vypadá jeho den, když zrovna není v Poslanecké sněmovně. Fotografie jsou vždy v podobných situacích, avšak ve zcela jiných rolích – například poslanec v obleku vs. dobrovolný hasič v uniformě, podepisování důležitých podkladů vs. podepisování žákovské knížky, atd. V projektu se prolínají mé dvě profesní profilace, a to fotožurnalisitka a politická specializace. 2. Zdůvodnění volby tématu Na politiky mnoho lidí nahlíží skrz prsty a kritizuje je, že berou nekřesťanské peníze za nicnedělání. Nevidí však, že je za nimi obrovský kus práce a že jsou to úplně normální lidé jako my ostatní. Právě proto jsem se rozhodla strávit několik dní s jedním poslancem, u kterého jsem se snažila ukázat, čemu se věnuje, kde bydlí a že řeší stejné problémy jako ostatní. V první sérii fotografií (z pracovního prostředí) zachycuji momenty z Poslanecké sněmovny a mítinků před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017. Druhá série je pak z domácího prostředí, konkrétně z obce, ve které Josef Kott žije, a to Olešné u Pelhřimova. Zde je zachycen při běžných činnostech typu venčení psa, podepisování žákovské knížky či jako místní dobrovolný hasič. Fotografie obou sérií jsou zachyceny při podobných situacích, aby vinikl zmiňovaný kontrast mezi jednotlivými snímky. Poslance Josefa Kotta jsem si vybrala proto, že bydlí blízko mého rodného města Pelhřimova a už od základní školy se znám s jeho nejstarším synem. Myslím si, že by téma mohlo zaujmout především zvolenými kontrasty. Nejsou to jen dvě série náhodných snímků, ale pečlivě soubor promyšlených protikladných fotografií. Právě tento fakt dělá tento projekt jedinečný a zajímavý. 3. Zdroje problematiky Podobných fotoprojektů existuje jistě spoustu. Konceptuální fotografie je poměrně častým námětem na fotografování. V dostupných samostatných projektech jsem narazila na podobné téma, které zpracovala Kateřina Čajanková. Ta si zvolila druhou tvář herců Moravského divadla v Olomouci. Oba projekty se od sebe liší tím, že ona fotografovala několik lidí, kdežto já jen jednoho člověka. 3.1. Konceptuální fotografie Konceptuální fotografie je styl fotografování, při kterém autor vyjadřuje určitou myšlenku. Důležitý je při tomto stylu nápad. Fotografie mají ukázat určitý význam s pomocí různých znaků nebo symbolů a tím se stávají uměleckou prací a oddělují od tradičních stylů umělecké či fotografické tvorby. Vznikl jako pokračování uměleckého stylu minimalismus. Základní myšlenkou konceptuální fotografie je donutit pozorovatele k zamyšlení. Nejdůležitějším rysem tohoto uměleckého směru je vyslovit myšlenku pomocí fotografie. Místo slova zde mluví obraz. 4. Ideový plán Jak už je uvedeno výše, hlavním cílem tohoto projektu bylo zachycení poslance České republiky i mimo prostředí Poslanecké sněmovny a jinak než jen v obleku. Chtěla jsem ho vyfotografovat při běžných aktivitách a při jeho koníčcích. Hlavním úkolem fotografií je zachytit kontrast právě mezi těmito dvěma světy. Nejprve jsem s Josefem Kottem chtěla strávit nějaký čas při pracovních činnostech a poté k pořízeným fotografiím vymyslet podobné situace v rodinném prostředí na základě informací, které mi o sobě prozradil. Zároveň jsem se snažila, aby fotografie ze soukromého života byly alespoň částečně podobné těm pracovním, aby vynikl rozdíl mezi nimi. 5. Postup práce Nejprve jsem se musela rozhodnout, kterého poslance budu fotit. Vzhledem k tomu, že se znám se synem Josefa Kotta, byla volba víceméně jasná. Kontaktovala jsem ho přes jeho oficiální email a poté jsme se po telefonu dohodli na konkrétní podobě projektu a dalších podrobnostech. Focení probíhalo po částech. První fotografie jsou pořízené na předvolebních mítincích v Počátkách a v Jihlavě v říjnu 2017. Následovaly snímky z voleb, které se konaly v tomtéž měsíci. Poté přišla na řadu návštěva Poslanecké sněmovny v lednu 2018 a focení v Olešné v únoru 2018. Následný čas jsem věnovala úpravě fotografií v programu Adobe Photoshop Lightroom. V tomto programu jsem udělala ořez, kontrast, expozici a úpravu světel a stínů podle histogramu, vyvážení bílé a doostření. Celkový čas strávený úpravami se pohybuje kolem jedné hodiny. Některé fotografie jsou strojené, při kterých jsem panu Kottovi vyloženě říkala, jak si má stoupnout a co má dělat. Naopak zbylé snímky jsou momentky, které ho zachycují v běžné póze, při které si mě vůbec nevšímal a choval se přirozeně. Snímky byly pořízeny digitální zrcadlovkou Canon EOS 1300D a dvěma objektivy – základním Canon EF-S 18-55mm f/3,5-5,6 IS II a Sigma 70-300mm f/4,0-5,6 APO DG MACRO pro Canon. 6. Popis fotografií Následuje výčet jednotlivých fotografií. Fotografie jsou uvedeny v pořadí, v jakém byly pořízeny snímky z pracovního prostředí. U každé fotografie je popisek, který vystihuje zamýšlený kontrast mezi jednotlivými snímky. Fotografie jsou dostupné zde: https://uloz.to/!8vxufYeGqeWv/samostatny-projekt-kudrhaltova-rar#_ga=2.140984250.949853561.1524741951-478432688.1473014147 6.1. Josef Kott Josef Kott se narodil 15. listopadu 1970, je ženatý a má tři děti. Žije v obci Olešná, nedaleko Pelhřimova. Vystudoval zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor fytotechnický. V současné době pracuje jako poslanec Parlamentu České republiky a je členem hnutí ANO 2011. Zároveň je místopředseda zemědělského výboru a člen výboru pro životní prostředí. Ve funkci je od 3. prosince 2013. Členem hnutí ANO 2011 a předsedou jeho pelhřimovské organizace je od roku 2012. V březnu 2014 byl zvolen předsedou hnutí ANO 2011 v Kraji Vysočina. Do politiky vstoupil už v roce 2002, kdy byl v komunálních volbách zvolen Jako nezávislý kandidát do Zastupitelstva obce Olešná u Pelhřimova. Mandát zastupitele pak v roce 2006 obhájil opět jako nezávislý kandidát. V obou volebních obdobích zároveň působil jako místostarosta obce. Na této post však 19. února 2010 rezignoval z důvodu časové vytíženosti. 6.2. Jednotlivé fotografie Setkání s voliči vs. povídání se sousedem První snímek je z jednoho z předvolebních mítinků, konkrétně z Počátek na Pelhřimovsku, který se konal 10. října 2017. Zde Josef Kott hovoří s potencionálními voliči “své” strany. Naopak na druhém snímku je na zahradě u svého domu v Olešné u Pelhřimova a povídá si přes plot se známým. Babiš vs. manželka Zde jsem se pokusila o malý žertík. Na první fotografii je šéf strany ANO – Andrej Babiš, a na druhé “šéf” domácnosti – manželka. Snímek s Andrejem Babišem je pořízen na předvolebním mítinku v Jihlavě 13. října 2017. Naopak druhá fotografie je z 6. února 2018 a je focená před Obecním úřadem v Putimově, kde paní Kottová pracuje. Volby vs. výsledky voleb Tyto fotografie znázorňují podzimní volby do Planecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017. Na první se Josef Kott právě chystá volit a podává občanský průkaz člence volební komise. Druhá fotografie pak ukazuje výsledky voleb, kde je jasně vidět, že hnutí ANO vyhrálo volby, a Josef Kott přijímá gratulace. Oblek vs. uniforma První fotografie je v obleku z Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, naopak druhá zachycuje Josefa Kotta před hasičskou zbrojnicí v Olešné jako dobrovolného hasiče. Řečnění ve Sněmovně vs. venčení psa „Pracovní“ fotografie zobrazuje Josefa Kotta za řečnickým pultíkem v Poslanecké sněmovně. Druhá naopak při odpolední procházce se psem doma na Pelhřimovsku. Hrad vs. škola Na prvním snímku je Josef Kott na terase Poslanecké sněmovny a v pozadí se tyčí Pražský hrad. Na druhé fotografii je doma v Olešné u Pelhřimova a za ním můžeme vidět dominantu obce – místní školu. Pelhřimov na plátně ve sněmovně vs. skutečný Pelhřimov Na první fotografii stojí Josef Kott před plátnem v Poslanecké sněmovně a ukazuje na nápis Pelhřimov. Toto město jsme zvolili z toho důvodu, že v jeho blízkosti bydlí. Naopak na druhém snímku ukazuje na „skutečný“ Pelhřimov. Tato dvojice fotografií sice neznázorňuje nic zásadního z pracovního a soukromého života, ale dává nahlédnout do zajímavého místa Poslanecké sněmovny, kam se běžný člověk nedostane. Podepisování úředního dokumentu vs. podepisování žákovské knížky První fotografie je z kanceláře a Josef Kott na ní podepisuje jeden z několika úředních dokumentů. Naopak na druhé je doma v obýváku a právě podepisuje žákovskou knížku. Osobní auto vs. hasičský vůz Fotografie v osobním automobilu zachycuje běžnou cestu do práce. Naopak na druhém snímku je Josef Kott v hasičském autě při výjezdu k požáru, při kterých dobrovolní hasiči z Olešné pomáhají. 7. Sebehodnocení Myslím si, že se mi celkem podařilo naplnit mé cíle. Jsem si ale vědoma toho, že fotografie nejsou dokonalé a zpětně na nich vidím několik chyb. Poměrně značnou část z nich se mi ale podařilo eliminovat v programu Adobe Photoshop Lightroom, s kterým mi pomáhal kamarád. Častým problémem je především kompozice. Zejména u fotografií z předvolebních mítinků nebylo moc času na její promyšlení. Jelikož jsem s fotografováním začala teprve před třemi lety, řada snímků byla neostrá, přeexponovaná či podexponovaná. Na každé akci jsem proto nafotila větší množství fotografií, abych měla z čeho vybírat. Fotografie však vznikaly s dostatečným časovým předstihem, takže jsem měla spoustu času na jejich úpravu a případné přefocení. Menším problémem při realizaci projektu byl i čas, protože projekt vyžadoval velkou časovou flexibiitu. I přes své pracovní vytížení se mi však Josef Kott snažil věnovat maximum svého volného času, za čež mu tímto velmi děkuji. Především focení v Poslanecké sněmovně zabralo velké množství času, protože jsme se snažili vybrat všechna zajímavá a atraktivní místa. I přes to jsem ráda, že jsem si vybrala právě toto téma. Při focení jsem poznala spoustu zajímavých lidí a odnáším si z něj i spoustu zážitků. Josef Kott mě překvapil svým vstřícným jednáním i tím, že souhlasil se vším, co jsem si na něj vymyslela. Při mé návštěvě Poslanecké sněmovny přidal i několik historek ze svého politického života a společně se svou asistentkou Kateřinou Friedovou mě provedl místy, kam se člověk běžně nedostane. Právě na jeho asistentku nesmím také zapomenout. Ochotně se mnou totiž vyřizovala telefonáty a emaily a společně jsme domlouvaly termíny na focení. Také ve Sněmovně přišla s několika originálními nápady na fotky. Myslím si, že i samotné focení a následující postprocessing mě posunulo malinko dál, vyzkoušela jsem si nové věci a zjistila, jak je náročná reportážní fotografie (viz předvolební mítinky). Projekt dává nahlédnout do běžných aktivit poslance České republiky. Jeho přínos vidím především v tom, že ukazuje politika jako normálního člověka s běžnými zájmy a koníčky. 8. Zdroje HOJDA, Jan; PAVIENSKÝ, Zbyněk: Hledání vzájemnosti: obraz rodiny v konceptuální fotografii - pokus o teologickou interpretaci. Jablonec nad Nisou, 2012, s.12-23, ISBN 978-80-87821-00-8. FÁROVÁ, Anna a STOILOV, Viktor, ed. Dvě tváře. Praha: Torst, 2009. 1151 s. ISBN 978-80-7215-369-5. DOBROVODSKÝ, Jan. Test fotoaparátu Canon EOS 100D. In: Fotoaparát.cz. 1. 7. 2013. Dostupné online z: https://www.fotoaparat.cz/clanek/1112/test-fotoaparatu-canon-eos-100d-11268/. GUMBÍROVÁ, Denisa. První práce absolventa Univerzity Palackého. 27. 4. 2015, Olomouc. Dostupné online z: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/fotozurnalistika/prvni-prace-absolventa-univerzity-palackeho. KREJČÍ, Veronika. Nevšední a zajímavá povolání. 8. 5. 2016, Olomouc. Dostupné online z: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/fotozurnalistika/nevsedni-a-zajimava-povolani-2. NAVRÁTILOVÁ, Barbora. Co snídají české ženy?. 8. 5. 2016, Olomouc. Dostupné online z: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/fotozurnalistika/co-snidaji-ceske-zeny. ČAJANKOVÁ, Kateřina. Druhá tvář herců Moravského divadla Olomouc. Dostupné z: http://pres.upmedia.cz/samostatne-projekty/fotozurnalistika/druha-tvar-hercu-moravskeho-divadla-olomouc. Fotografie: https://uloz.to/!8vxufYeGqeWv/samostatny-projekt-kudrhaltova-rar#_ga=2.140984250.949853561.1524741951-478432688.1473014147
Zveřejněno v: fotožurnalistika
Samostatný projekt - politická specializace/rozhlasová žurnalistika
Zveřejněno v: rozhlasová žurnalistika

Město ve městě opředené bajkami

Před dvaceti lety udělalo vedení města chybu. Podařilo se mu ať už chtěně, nebo nechtěně vysídlit sociálně vyloučené obyvatele na okraj města za desítky metrů železničních kolejí. Rozdělilo tak Českou Třebovou na dvě města. Stejně jako v Lewisových Letopisech Narnie se mu podařilo vytvořit svět za skříní, o kterém se v centru České Třebové vedou jenom zkazky. Jako v každé pohádce, i tady bylo na začátku zrnko pravdy. V průběhu let se ale obalilo vlákny z výmyslů a polopravd.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Jaromíra Žáčková se zabývá sociální problematikou, tedy i Borkem, od roku 2002, kdy se stala místostarostkou města. Momentálně na sídlišti řeší zejména otevření základní školy, která by měla nahradit zanikající praktickou školu. „Já to vidím z pohledu mámy. Byla bych spokojená, že mě v dnešní dopravě nebude dítě někde lítat,“ obhajuje svoje rozhodnutí. S ním ale nesouhlasí například oblastní ředitel Naděje Milan Nádvorník nebo Agentura pro sociální začleňování.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Pro neziskovou organizaci Naděje pracuje už dvacet šest let. Jeden z jeho nejdůležitějších „rajónů“ je ghetto na Borku, dnes se mu také moderně říká sociálně vyloučená oblast. „V devadesátých letech jsme v nově otevřených bytech po ruských vojácích viděli příležitost. Počítali jsme s tím, že se zde byty nebudou jenom udržovat a spravovat, ale že by se někdo měl starat i o sociální stav téhle lokality,“ vysvětluje. Naděje se tenkrát na sídliště nastěhovala o den dřív než nájemníci domů a je tady s nimi už dvacet jedna let.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Barbora Turtáková bydlela jako malá v pavlačáku, po několika letech se společně s mámou přestěhovala do sociálních bytů, tedy do domu, kterému se říká kachlák. „Když jsem byla malá, měli jsme vedle domu dřevěné dětské hřiště, dnes už tam zbylo jen polorozpadlé pískoviště,“ vypráví. V dětství využívala i pomoci místní pobočky Naděje, například díky nim jela na výlet do Prahy, který by si jinak nemohla dovolit. „Taky jsem si chodila jako malá hrát do toho nízkoprahu, byla tam výtvarka, zpívání a pomáhali nám tam s úkoly do školy,“ vzpomíná Barbora na dobu, kdy ještě byla malá.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Tři kandidáti, tři důchodci, tři politické strany. Bohumila Trávníka, Ivana Kvasňu a Vladimíra Lanka spojuje mnohé. Všichni byli součástí kandidátky v posledních parlamentních volbách, všichni byli v dolní polovině volebního lístku a všichni byli ochotní mluvit a podělit se o svůj dlouhý příběh. Proč kandidovali, co chtějí změnit a proč se stali součástí politiky až v důchodovém věku?
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Do parlamentních voleb se v roce 2017 zapojilo 7 524 občanů. Politické strany lákaly voliče na své programy, hesla, dárky a někdy i na zajímavé osobnosti. Na kandidátních listích se objevilo mnoho mladých lidí a důchodců. Stejně tak i lidé, kteří o politiku vlastně nestojí. V rozhovoru se dočtete, co takové lidi motivuje vstoupit do politiky nebo jaké jsou jejich cíle. Otázky spojené s parlamentními volbami rozebral politolog Tomáš Lebeda.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Příběh jedné politické kariéry může začít třeba tím, že Petr Hannig přijde s cédéčkem. Přesně to se stalo mladé slečně, která zrovna ve svém zmrzlinovém stánku v Havlíčkově Brodě vyráběla rolovanou zmrzlinu.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika

Ghetto, které boří mýty

Skoro čtyřicet dětí a pět dospělých stojí v sobotu ráno před pobočkou Naděje v Borku. Jedno z nejodlehlejších sídlišť České Třebové, které od zbytku třebovského světa dělí dlouhý pás železničních kolejí, a kde žije zhruba jedenáct set obyvatel, má jeden malý obchod s potravinami a je asi třicet minut pěšky od centra města. Místní si to ale momentálně nepřipouštějí, vesele se spolu baví a někteří už dokonce v rukou drží černé pytle na odpadky. Hlouček se ztiší až ve chvíli, kdy mezi ně vstoupí vedoucí místní pobočky Naděje Jan Holub. „Teď musíme poslouchat,“ upozorňuje svoje vrstevníky malý chlapeček romského původu.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Strana 1 z 4

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Září 2018 »
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace