Brusel - Evropská komise dala České republice pět let na to, aby přišla se změnou receptury tradičního Tuzemáku. Výroba rumu měla být původně ukončena 22. dubna kvůli jedné z jeho ingrediencí - rumovému éteru. Tato vonná látka je totiž podle evropských úřadů rakovinotvorná.
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Brusel – Únik dat z facebookových profilů více než 2,5 miliónu evropských uživatelů nehodlá Evropská unie ponechat jen tak. Již v květnu by mělo začít platit nové evropské nařízení o všeobecné ochraně dat, skrývající se pod zkratkou GDPR (General Data Protection Regulation). Toto nařízení má vynutit velké změny i u těch největších firem.
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Ankara – Předčasné volby v Turecku jsou hotová záležitost. Prezident Recep Tayyip Erdogan z listopadu 2019 přesunul prezidentské i parlamentní volby již na červen tohoto roku. S myšlenkou předčasných voleb přitom v Turecku přišla již dříve pravicová strana, která podporuje současného prezidenta. Ten je ve svém úřadě již od roku 2014, kdy lidé mohli dát svému kandidátovi hlas poprvé v přímé volbě.
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Slovensko - Utorková správa o tom, že v Slovenskom rozhlase končí skúsená a dlhoročná redaktorka a šéfeditorka zahraničného spravodajstva Oľga Baková otriasla celou redakciou RTVs. Znechutenie redaktorov vyvolal predovšetkým dôvod Bakovej odchodu, a to napäté vzťahy s vedením. Baková dokonca priznala, že šéfka rozhlasového spravodajstva jej zakazovala účasť na poradách aj napriek redaktorkinmu postu v rádiu. 58 členov spravodajstva preto podpísalo list, v ktorom kritizujú aktuálnu situáciu v spravodajstve verejnoprávneho vysieľateľa. Nepokoje vyvolal riaditeľ RTVs Vahram Chuguryan, ktorý redaktorom zakázal nosiť odznaky #AllForJan.
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Česko/Slovensko - Rok 2018 opäť spája slovenský i český národ. Obe krajiny si pripomínajú sté výročie od vzniku Československa. Presne sto rokov od vzniku uplynie až 28. októbra 2018, no organizátori už teraz avizujú výstavy a podujatia na oslavu význameného jubilea. V hlavných mestách krajín verejnosti v pamätný deň sprístupnia výstavu originálnych dokumentov Mníchovskej a Pittburskej dohody. Okrem toho vystavia množstvo doposiaľ nesprístupnených dokumentov týkajúcich sa vtedajšieho spoločného štátu. Spoločné korene priblíži medzinárodná výtvarná súťaž a Slováci dokonca môžu v rámci kampane hľadať Stromy slobody, ktoré symbolizujú vznik prvej Československej republiky. 
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Praha/Bratislava - Český prezident Miloš Zeman budúci týždeň zavíta na Slovensko. V jeho momentálnom druhom funkčnom období ide o prvú zahraničnú cestu. Zemanovu návštevu susednej krajiny pre slovenskú tlačovú agentúru TASR potvrdil riaditeľ komunikačného oddelenia prezidenta Slovenskej republiky Roman Krpelan. Hlava českej republiky pricestuje do Bratislavy, odkiaľ sa presunie do Tatier kvôli stretnutiu so slovenským prezidentom Andrejom Kiskom. Obaja prezidenti si pracovnú cestu spríjemnia ochutnávkou slovenských špecialít. 
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Česká republika, Rusko - Česká republika vyhostila v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala tři ruské diplomaty. Stejný počet českých diplomatů vyhostí ze svého území i Rusko. Obě strany by měly opustit státy začátkem dubna. 
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Během palestinských protestů v Pásmu Gazy zasahovala izraelská armáda ostrou municí. Podle ní se účastníci prostestu zúčastnili organizovaného teroru. Cílem protestu je návrat Palestinců na území, které v nyní náleží Izraeli. Kvůli vyostřené situaci se sešla i Rada bezpečnosti OSN.
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Praha - Český olympijský výbor (ČOV) představil ve středu novou verzi české hymny. Její obměna vyšla zhruba na 600 tisíc korun. Řada politiků s tímto krokem nesouhlasí. Jejím autorem je hudební skladatel Miloš Bok.
Zveřejněno v: ZPRÁVY

Organizace Orel v hledáčku Stb

Po převratu v roce 1948 se Komunisté začali zbavovat vnějších nepřátel z řad politických odpůrců, církevních představitelů, Skautů, Sokolů a Orlů. Orlové se každoročně kolem mariánského svátku v srpnu sjížděli na orelské pouti na sv. Hostýně na Moravě. I v roce 1948 se na tomto poutním místě sešlo na sto tísíc Orlů. Čelní představitelé Orla se sešli na organizační schůzce, která však byla na udání prozrazena a označena jako protistátní činnost. Toto se stalo záminkou k odstartování série zatýkání. V důsledku toho bylo pak následně zatčeno a uvězněno čtyři sta členů Orla. Členkou Lidové strany a katolické tělovýchovně vzdělávací organizace Orel byla i Anežka Mišoňová, moje prababička. Byla okresní vzdělavatelkou Orla pro okres Náchod. Zatýkání prvních Orlů Již 24. prosince 1948 byl zatčen první orel Bohuslav Koukal a postupně následovali další. Na Nový rok 1949 byl přímo v kostele po mši na kůru zatčen Státní bezpečností Miroslav Kozlovský z Brna, ústřední člen rady Orla, který se uchýlil před zatčením do bytu mých prarodičů na Boušíně. Po zatčení byl odvlečen do královéhradecké věznice, kde zažil již první vyslýchací metody Stb - bití, kopance, následkem byly vyražené zuby, zlomené žebro... Následně byl M. Kozlovský převezen do věznice v Uherském Hradišti, kde pokračovalo vyslýchání. Členy Stb zajímalo, kde se ukrývají další Orlové, informace o tom jaký má Orel program, kolik má žup, do kterých se tato organizace dělila. Elektrické šoky, bití hadicí po chodidlech, to byly oblíbené metody tehdejších vyšetřovatelů. 24. června 1949 byl Miroslav Kozlovský v Brně odsouzen spolu s dalšími členy organizace Orel k 18 letům vězení. Následoval Leopoldov, Mírov, Illava a další. Propuštěn byl po 12 letech díky amnestii v roce 1960. Uvěznění Anežky Mišoňové Na Tří Krále 1949 byla zatčena i moje prababička. Babička Marta, které v roce 1949 bylo 6 let, vzpomíná na den, kdy byla její maminka Anežka Mišoňová zatčena. Ten den se vracela ze školy se svými sourozenci, sedmiletou sestrou a tříletým bratrem, kterého vedly ze školky.„Asi ve dvou třetinách cesty domů proti nám přijíždělo černé osobní auto, přibrzdilo a v něm byla maminka. Přes stažené okénko nám řekla, že jede do Prahy a že se brzy vrátí. Vedle ní a před níseděli pánové v hnědých kožených kabátech. Jeden z nich byl tatínkův známý, kterého tatínek těsně po válce zachránil svou osobní statečností před ostudou, která mu hrozila pro nějakou zpronevěru. To byla tedy z jeho strany odplata za prokázané mu dobro! Maminka se z „Prahy“ vrátila až za čtyři roky!" Prababičku Anežku odvezli nejprve do Hradce Králové, potom do Brna na Cejl, následovalo Uherské Hradiště, Jičín, Lomnice nad Popelkou a konečně pracovní tábor v Hostinném. Uherské Hradiště bylo jedno z nejtěžších vězení. Soud měla v Brně, byla odsouzena na tři roky za velezradu. Při odvolacím řízení byl rozsudek ještě zpřísněn. Nakonec byla odsouzena k sedmi letům vězení. Tím ale zájem o rodinu mé prababičky ze strany Stb neopadl. Nasledovaly domovní prohlídky, často i v noci. Státní bezpečnost hledala zbraně, které se údajně skrývaly pro protistátní vzpouru. Tyto prohlídky končily obráceným domem vzhůru nohama. Vyházené knihy, rozbitý nábytek. U toho ale nezůstalo. Můj pradědeček, úředník, byl nucen nastoupit „do výroby" k zednické partě. Ráno brzy odcházel a vracel se až pozdě večer. Starost o tři malé děti tedy zůstala na stárnoucích prarodičích mé babičky. Maminku poprvé děti uviděly až po třech letech při návštěvě ve vězení. Babička se svými sourozenci zažila ve škole posměšky ze strany některých spolužáků. V obci se ale našli i lidé, kteří rodině svou pomocí různým způsobem usnadňovali nesnadný život, třeba poskytli oběd, vyprali prádlo a podobně. Návrat domů Prababička byla nakonec propuštěna na svobodu po čtyřech letech. Zasloužila se o to i iniciativa lidí, kteří v dopisech opakovaně žádali prababiččino propuštění. Věrně popsat návrat Anežky Mišoňové domů k rodině mohou opět jen vzpomínky mé babičky Marty. „Věděli jsme, že maminka přijede vlakem. Běžely jsme jí, my děti naproti do Olešnice k vlaku hned z kostela, kde jsme byly na mši, aniž bychom se zastavily doma. Maminka však už byla doma, ale schovaná v kůlně, protože nechtěla, aby ji lidi až půjdou z kostela viděli ve vězeňském mundůru, který jí byl zapůjčen na cestu domů, a fara byla zamčená. Potom tedy zase běžela ona za námi a my do smrti uslyšíme v uších její volání: „Děti moje, děti moje!“ Obrátili jsme se v kopci v lese a hnali se dolů a všichni jsme najednou vlítli do její náruče a pro všechny tam bylo místo.“Pak už byla Anežka Mišoňová na svobodě, ale skutečnost, že byla vězněna se s rodinou táhla celou dobu komunistické vlády. Zpočátku nemožnost studovat, později hrozba vyloučení ze školy. Zájem neztratila ani Stb. Sledování a obcházení kolem domu probíhalo stále. Moje prababička zemřela v roce 1986 Úplné uvolnění nastalo až po roce 1989.
Zveřejněno v: PUBLICISTIKA

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Listopad 2018 »
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace