Olomouc - Kromě Slovanského gymnázia Studentské volby uspořádalo také Gymnázium Čajkovského. Jejich organizace se ujal místní vyučující Michal Brumar. Kromě dalších studentů se jich účastnil také jeden z jeho žáků posledního ročníku Martin Urbánek.
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Olomouc – Na Slovanském gymnáziu si v polovině ledna došlo do prostor bývalého bufetu nanečisto vybrat prezidenta tři sta místních studentů. Ještě před prvním hlasováním v prosinci to přitom vypadalo, že všechny volební lístky zůstanou prázdné. Na rozdíl od mnoha jiných středních škol zde totiž projekt studentských voleb nepodnítilo gymnázium, ale jediná studentka třetího ročníku, Francesca Sandroni.
Zveřejněno v: PUBLICISTIKA

STAN chystají žalobu na prezidenta Zemana

Praha - Kvůli skandálům ohledně otravy ruského agenta Skripala a otravného plynu novičoku připravují senátoři ze STAN ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana pro velezradu. Oznámili to ve čtvrtek 17. května na tiskové konferenci. Důvodem má být mimo jiné ohrožování státních zájmů republiky. Aféra s novičokem byla jen poslední kapkou.
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Jeruzalém - V pondělí došlo ke slavnostnímu přesunutí americké ambasády v Izraeli do Jeruzaléma. Ambasáda se doposud s většinou dalších nacházela v druhém největším městě Tel Avivu. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil například i izraelský premiér Benjamin Netanjahu či americký velvyslanec v Izraeli David Friedman. Americký prezident Donald Trump, který přesun ambasády z velké části inicioval, však nedorazil, místo něj přijela jeho dcera Ivanka s manželem a prezidentským poradcem Jaredem Kuschnerem, ministr financí Steven Mnuchin a 12 členů Kongresu. 
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Londýn - Firma, která měla pomoci současnému americkému prezidentovi v průběhu voleb, končí. Od poloviny letošního března čelí vyšetřování kvůli únikům dat ze sociální sítě Facebook.
Zveřejněno v: ZPRÁVY
Samostatný projekt - politická specializace/rozhlasová žurnalistika
Zveřejněno v: rozhlasová žurnalistika

Starostou na patnáct let? Proč ne!

,,Já jsem byl od mala obklopen lidmi, kteří měli k politice blízko. Ne, že by v ní aktivně byli, ale zajímali se o ni," řiká primátor města Kyjova František Lukl. Strávit polovinu života v desetitisícovém městečku na Slovácku mu bylo dáno už od narození. Před čtyřiceti lety se zde narodil a absolvoval gymnázium. ,,Dědeček měl hodně kamarádů, kteří se po revoluci vrátili z emigrace a já s nimi mohl diskutovat. Možná jsem byl už tehdy trochu jiný, protože mí kamarádi se dívaly na Beverly Hills a já si četl Hovory s T. G. Masarykem." Poprvé se zúčastnil voleb ještě za Unie svobody, což byla velmi zajímavá zkušenost, ale bylo mu tehdy teprve devatenáct. Za pravou, aktivní politku považuje až svoje pozdější působení na pozivi starosti. Na vysokou musel do Brna, vystudoval zde právnickou fakultu Masarykovy univerzity. ,,Dva dny po skončení školy jsem nastoupil jako právník okresního úřadu Hodonín a asi za rok jsem se dostal do pozice vedoucího kontrolního oddělení referátu kanceláře přednosty okresního úřadu." V roce 2002 se rušily okresní úřady, díky kterým byly zaměstnanci přiděleni na nové pozice. Lukl byl poslán do Kyjova, kde od 1. ledna 2003 zastával funkci vedoucího odboru kanceláře starosty. Kyjovský starosta Jan Letocha uspěl roku 2005 v krajských volbách, což znamenalo, že se musel vzdát své funkce starosty. Termín dalších komunálních voleb byl stanoven na rok 2006 a zastupitelům města nezbývalo nic jiného, než si vybrat vhodného zástupce za dosavadního starostu. Muselo se jednat o velmi schopného člověka, Jan Letocha zastával post primátora od roku 1990, tedy douhých patnáct let. Zastupitelé nakonec zvolili tehdy sedmadvacetiletého Františka Lukla, který tuto pozici zastává dodnes.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Bývalý senátor, poslanec, místopředseda vlády a člen ČSSD opustil v roce 2016 po dvaceti letech vrcholnou politiku a vrátil se domů na Slovácku. Nyní působí na půl úvazku na úřadu práce a médii čas od času proběhnou zprávy o jeho údajné kandidatuře na prezidenta či do poslanecké sněmovny za Zlínský kraj. Zdeněk Škromach nevylučuje, že by jednoho dne znovu kandidoval, ale zatím je vcelku spokojený. Sešla jsem se s ním v jednu listopadovou, chladnou středu na Dolním náměstí v Olomouci a mluvili jsme o ČSSD, prezidentu Zemanovi, ale i hovorech z bazénku a selfies.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Madrid neúprosně odmítá katalánskou nezávislost, ale zdá se, že ani tvrdá rezistence centrální vlády nedokáže separatisty umlčet. Situace regionu se právě teď nachází na mrtvém bodě, jeho autonomie je od loňského podzimu omezená a parlament se snaží sestavit vládu. Pokud to nestihne do 22. května, budou se znovu konat předčasné volby. Takové jsou vyhlídky na příštích několik měsíců, ale je záhadou, jaké bude dlouhodobé řešení katalánské krize. Problematika katalánské nezávislosti sahá hluboko do historie. Napětí ale začalo eskalovat až v roce 2010, kdy Ústavní soud odmítl složitě vyjednaný kompromis na posílení autonomie, již dříve schválený španělským a katalánským parlamentem. „Separatismus v posledních osmi letech nabral na síle. Od té doby i má rodina chodí na demonstrace,“ potvrzuje Blanca Padrosa Sayeras, jednadvacetiletá Katalánka. Vedle ekonomických důvodů bývá nejčastější motivací, proč separatisté usilují o nezávislost, národní identita. „Španělsko nechápe, že jeho jedinečnost pramení z různorodosti. Každá autonomní oblast má své vlastní charakteristiky, svou historii a tradice. Stát se snaží rozdrtit jednotlivé identity, aby umožnil hegemonii jednolitého konceptu „bytí Španělem“,“ říká Xavier Montoriol Cunill, dvacetiletý student z Katalánska. „Kdybych měl pocit, že můj jazyk a kultura jsou oceněné a chráněné zbytkem Španělska, bylo by mi jedno, jestli v mám v občance napsané, že jsem Katalánec, nebo Španěl. Ale myslím si, že Španělsko je v tomto ohledu nenapravitelné,“ vysvětluje. Cunill rovněž tvrdí, že Katalánsko a Baskicko jsou nejodlišnější regiony, a proto trpí největšími represemi ze strany centrální vlády. Podle Radima Zámce, odborníka na danou problematiku z Univerzity Palackého v Olomouci, se však jedná o nacionalistický mýtus. „Katalánci trpěli za Frankovy diktatury v minulém století, ale v post-frankistickém Španělsku tomu tak není. Represe jsou okrajová záležitost v dobách velkých krizí, jako je třeba tato. A nemyslím si, že by byli Katalánci nějak dramaticky odlišní. Katalánsko je od 15. století v určitém vztahu ke Kastilii, takže se tam ty rozdíly postupně setřely,“ míní romanista. Bezpochyby nejdůležitější událostí pro katalánské separatisty bylo referendum, které se uskutečnilo 1. října loňského roku. Katalánci sice vyhlásili nezávislost, ale Ústavní soud ji posléze anuloval. Velká část politiků, kteří za organizací referenda stáli, je ve vazbě a čelí obviněním ze vzpoury a zpronevěry. Vyvstává tak otázka, kdo separatistické hnutí dál povede. „Madrid může hnutí na nějakou dobu paralyzovat, ale je jen otázkou času, kdy vyvstane nová generace vůdců,“ předpovídá Zámec. Nevyřešený je také osud Carlese Puigdemonta, bývalého katalánského premiéra. Puigdemont se po plebiscitu uchýlil do exilu v Belgii. Zdůvodňoval to tím, že ve Španělsku nemá naději na spravedlivý soudní proces. „Nemá to nic společného s útěkem ze strachu, Puigdemont neměl na výběr. Může za to španělská vláda, protože nabízela jediné řešení problému, a to vězení,“ domnívá se Padrosa Sayeras. Puigdemonta v zahraničí zadržela policie a nyní čeká, zda ho německý soud vydá do Španělska. Podle Radima Zámce by nejlepším řešením krize byl přechod Španělska na asymetrickou federaci, což by vyhovělo separatistům i zastáncům statutu quo.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika
Katalánsko se ocitlo v patové situaci, ze které se chtě nechtě bude muset nějakým způsobem vymanit. Ať už získá nezávislost, nebo ne. Za jak dlouho k tomu ale dojde, když lídři obou soupeřících táborů ustavičně dupou na brzdu? Na jedné straně stojí nepochybně vyčerpaný španělský premiér Mariano Rajoy, který se všemi dostupnými prostředky snaží zachovat status quo. Nemá to lehké, sotva se mu podařilo vyvést Španělsko z tekutých písků ekonomické krize, už přišlo Katalánsko s další hrozbou pro centrální rozpočet – pokud by se region odtrhl, země by přišla o miliardy eur. Z průzkumů vyplývá, že podpora Rajoyovy Lidové strany postupně klesá, s čímž pravděpodobně souvisí i to, že premiér navrhuje pouze krátkodobá řešení na utlumení separatismu. Asi má pocit, že dlouhodobá východiska může s čistým svědomím hodit na příštího předsedu vlády. Na druhé straně přešlapuje bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont. Katalánsko si totiž od prosincových voleb nebylo schopné zvolit jiného předsedu vlády. Zatím stále existuje možnost, že německý soud Puigdemonta odmítne vydat zpět do vlasti, a tak část poslanců poměrně naivně doufá, že politik bude moci vládu vést z exilu. Je ale o co stát? V zájmu separatistů by bylo zvolit si lídra, který by je úspěšně dovedl k nezávislosti, ne člověka, který při první komplikaci vezme do zaječích, aby si zachránil vlastní kůži. Puigdemont se ale vymlouvá na nespravedlnost španělského soudnictví a jeho stoupencům to zjevně stačí. Katalánsku by nejvíce prospěla personální změna v obou vedeních, protože stávající složení bude mít velké obtíže problém zdárně vyřešit.
Zveřejněno v: psaná žurnalistika

Poslední články

Visit the best review site bbetting.co.uk for Bet365 site.

Články podle data

« Srpen 2019 »
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

Jsme na Facebooku

O portálu

Zpravodajsko-publicistický portál Pres.UPmedia.cz je cvičným médiem, prostorem pro tvorbu studentů oboru Žurnalistika na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vznikl (ještě jako bezejmenný projekt) na konci roku 2007 s úkolem nabídnout studentům platformu pro veřejné publikování jejich žurnalistické... číst dál

2015 © Pres.UPmedia.cz - Katedra mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci | Joomla SEF URLs by Artio | webmaster: petben.cz

Přihlášení nebo Registrace