Redakce Černobílé fotografie zachycují plynutí vztahu muže a ženy, to jak spolu žijí, dýchají, mluví. Nečekejte erotické náměty, snímky obsahují artefakty každodenní rutiny. Předměty, které jednoduše přehlížíme. Věci, které jsou pro nás samozřejmé. Objevují se zde tak obrazy například dítěte za sklem, tácu se skleničkami aj. Vidíme zkrátka styl, který je pro Kalhouse typický. Dělá z všedních věcí, neobyčejně krásné věci. "Poskytuji obecnou zprávu o prostých, všedních věcech, které mi připadají krásné. A připadá mi krásné, že v tom můžu být," říká umělec.
Kalhous fotí černobíle na analogový fotoaparát. Jeho fotografie vypadají nepovedeně, jsou rozmazané, neostré, podexponované. Tento styl se nazývá nefotografie. Pro něj to nejsou špatné záběry, a tak těmto fotkám dává druhou šanci a probouzí je k životu. "Mnozí lidé mají zažito, co to fotografie je, jak má dobrá fotografie vypadat. Připadá mi však škoda si ty její možnosti takto okleštit, protože za obecně uznávanými hranicemi je pole ještě bohatší," říká Kalhous.
Ani kurátor výstavy Pavel Vančát by Kalhouse neoznačil jako fotografa. Je pro něj spíše umělcem, přestože fotí přes dvě dekády. Kalhous se chce vyhnout škatulkám, proto je záměrně ledabylý a nepřesný. "Oproti běžné snaze o dokonalý záběr či mistrně shrnující sérii je Kalhous spíše tichým vypravěčem, který zvědavě popisuje důvěrnost i jurodivost našeho světa, bez patosu a sentimentality hledá smysl a rovnováhu jevů a věcí," shrnuje Vančát.
Příběh Michala Kalhouse o Muži a ženě můžete navštívit v ostravském Gongu do konce listopadu.
