Jan Lejsek Podrobně ji zkoumali a komentovali například filosofové Lao-C' a Konfucius. Inspirovat se jí nechala například klíčová osobnost psychoanalýzy Carl G. Jung nebo filosof a matematik Gottfried W. Leibniz. V neposlední řadě může I-ťing sloužit jako propracované orákulum, což z něj dělá populární systém i pro dnešního člověka lačného po tajemnu a duchovním rozvoji.
A právě o I-ťingu byla úterní přednáška Heleny Veličkové, kterou pořádala Konfuciova akademie. Začala v 18.30 ve velké učebně Filozofické fakulty, která však takřka zela prázdnotou, na přednášku totiž dorazilo pouhých pět posluchačů.
V úvodu paní Veličková mluvila o osobní, přibližně patnáctileté zkušenosti s používáním Knihy proměn, na což navázala úvahou o tom, čím by mohl být tento myšlenkový systém přínosný pro moderního, západního člověka. Krátce porovnala obsah knihy s astrologií a uvedla do souvislostí rostoucí zájem o východní kulturu a nastupující věk Vodnáře. Dále poskytla základní charakteristiku díla a zmínila se o jeho historickém vývoji. Následoval popis vzniku a fungování vesmíru z pohledu Knihy proměn a vysvětlení základní struktury celého systému, jehož hlavní část obsahuje 64 hexagramů, které symbolizují různé archetypální situace.
Došlo i na zajímavosti v podobě analogií textů s Einsteinovou teorií relativity, genetikou, chemií, teorií velkého třesku, matematikou, alchymií a kabalou. Přednášející se pak rozhovořila o vlastních zkušenostech a vztahu ke knize jako k určité inteligentní bytosti a rádci. Vše doplnila popisem postupu při konzultaci problémů s knihou a přiblížila i způsob interpretace textů.
Na závěr svého výkladu ještě jednou zauvažovala nad tím, co by mohla praxe s I-ťingem přinést lidem západu a pro případné zájemce doporučila některé jeho české mutace. Nastal čas na dotazy, kterých ale vzhledem k nízkému počtu účastníků a pozdní hodině nebylo mnoho, a velká učebna se tak kolem půl deváté vyprázdnila úplně.
