Tomáš Mudruňka 
Dubnový volební průzkum přináší zásadní moment. Hnutí ANO poprvé od posledních sněmovních voleb oslabilo natolik, že se jeho podpora přibližuje výsledku z roku 2021. Tato stagnace přichází v době, kdy se opozice pomalu obouvá do předvolební kampaně, a zároveň naznačuje, že i Babišovo hnutí začíná narážet na limity své strategie.
ANO sice dominuje na sociálních sítích, kde aktivně oslovuje mladé voliče přes vlastní síť influencerů, ale obsahově se dlouhodobě nemění. Namísto nové vize nabízí pouze kritiku vlády Petra Fialy – neustále, nepřetržitě od roku 2021. Z úst stínového premiéra Karla Havlíčka opakovaně chybějí konkrétní návrhy, dominují jen negace a sliby zrušení zavedených změn co stávající koalice přes blokování sněmovny prosadila. Jako zrušení duchodové reformy, či navýšení koncesionářských poplatků. Vlastní program nepředstavili s odvoláním na to, že by jej jiné strany kopírovaly. V kampani Babiš vsadil na „rudé čepice“ – silnou symboliku, ostré slogany a odvolávání se na styl Donalda Trumpa. Jenže i tato polarizující strategie naráží na své hranice – cla, která sám Trump zavádí, zasahují reálný život českého voliče. Celé hnutí ANO poslední měsíce neměli nic než chválu pro Trumpa. Cla však byla velké soustu i na ně. Většina české společnosti cla logicky kritizuje. Pro hnutí to v tomto případu znamená kličkování v americké otázce. Alfa a omega hnutí ANO je většinový názor společnosti a tak bude muset tisíce čepic na skladě Agrofertu využít jinak. Kromě toho si Babiš sám posteskl, že ANO „narostlo moc brzy“, což může vytvářet iluzi „jasného vítězství“ a snižovat motivaci jeho elektorátu k účasti.
K tomu se přidává zmatečná komunikace v klíčových tématech. Otázka obrany je typickým příkladem – po dvou neúspěšných schůzkách se ANO vyjadřuje k výdajům na obranu nejasně. Nyní sice hnutí souhlasí s navýšením obranných výdajů na 3 % HDP, ale tím ztrácí část antisystémových voličů, které láká spíše nový projekt JO!
Právě JO! nabírá na síle. Spojením SPD, Trikolóry, PRO a Svobodných vznikl národovecký blok, který dává voličům příslib, že jejich hlas nepropadne – což se stalo klíčovým faktorem v mobilizaci milionu voličů, kteří před čtyřmi lety k urně nepřišli. I když Okamura od minulých voleb neustále vykřikuje, že koalice je podvod na voličích, nakonec sám vede kandidátku SPD, na které jsou zmíněné strany napsané. Díky tomu mu stačí pouze 5 procent pro vstup do Sněmovny a – stejně jako hnutí Stačilo! – obchází volební zákon. Racionální volba je logické rozhodování voličů, kdy se zdráhají volit strany, které nemají jistotu úspěchu. Po vytvoření JO! se může Okamura radovat z mobilizace národoveckých hlasů.
V tomto kontextu je důležité i přepočítání mandátů. ANO by podle průzkumu získalo 68 křesel. V kombinaci s Motoristy (10) a hnutím Stačilo (9), tedy ideálními partnery pro část ANO-agendy, by se dostalo na 87 mandátů. Do sněmovní většiny však chybí klíčových 14. To znamená jediné – bez SPD by ANO vládu nesestavilo. Vysněná jednobarevná vláda tak zůstává nereálnou představou a spolupráce s SPD se může stát nezbytností, i když ji Babiš zatím přímo neavizuje.
Na druhé straně politického spektra zůstávají Piráti – ani se staronovou výraznou tváří Zdeňka Hřiba se jim nedaří zvrátit sestupný trend. Kampaň zatím postrádá zřetelné téma a po vyhození z vlády ztrácejí své skalní voliče. Mladí voliči proto zvažují, že svůj hlas radši hodí STAN nebo koalici SPOLU.
Koalice SPOLU mezitím přichází s novým vizuálem a důrazem na výběr jedné strany demokracie – ve srovnání s vývojem v Maďarsku nebo na Slovensku apeluje na obranu institucí a hodnot. Hlavním tématem zůstává opozice vůči Babišovi (ANTIBABIŠ), ale nově se akcentuje zahraničněpolitická kompetence – jediné téma, ve kterém vládní koalice dlouhodobě sbírá většinovou podporu. I díky tomu se SPOLU pomalu, ale jistě stabilizuje nad hranicí 20 % a upevňuje své pozice.
SPD se poprvé dostává před STAN, který slábne právě na úkor SPOLU. Působení STANu v posledních měsících, fungovala jako dobrá alternativa pro zklamaně vládní voliče. Nově se však ukazuje, že síla značky SPOLU rozhodně není přehlédnutelná. V průzkumech stagnují. Motoristé i Stačilo zaparkovali na minimum pro vstup do sněmovny – nedokázali svůj dosavadní výsledek rozšířit. U Motoristů by mohla hrát roli nejasná účast čestného prezidenta Filipa Turka, který byl největším překvapením v rámci evropských voleb. Mezi kuloáry se povídá, že do přemlouvání Turka vstoupil i Václav Klaus. Můžeme jen hádat, zda Turka přestane bavit pojídání humrů a blokování pomoci Ukrajině v rámci Patriotů pro Evropu, ve kterém spolupracují právě s hnutím ANO.
Výsledkem je předpokládaný vstup sedmi stran do Sněmovny – a žádná z nich nemá jasnou cestu k většině bez výrazných kompromisů. ANO ztrácí svou dominanci, národovecký blok se konsoliduje a vládní SPOLU se učí žít s realitou postupného posilování bez většího skoku.
