Jiří Satke 
Kratom má původ v Jihovýchodní Asii převážně v tropických regionech, jako je Malajsie či Indonésie. V minulosti se používal v Asii stejně jako káva. Zemědělci žvýkali listy kratomu, aby potlačili únavu. Použival se v tradiční medicíně jako úleva od bolesti nebo při léčení artritidy. Také sloužil jako odvykací látka pro lidi závislé na heroinu.
Popularita v Česku
Kratom se stal populárním od roku 2020, kdy se v důsledku pandemie výrazně zvýšily nákupy přes internet. Příležitosti využilo spousta e-shopů, které prodávaly přírodní produkty od bylinek až po různé substance typu CBD či kratom. Po rozmachu prodeje na internetových obchodech se začala látka prodávat v automatech či v kamenných obchodech prodávajících CBD. Hlavní skupinou se stali zejména studenti středních a vysokých škol, především kvůli různým účinkům, které se odvíjejí od konkrétního druhu rostliny a zkonzumovaného množství.
Účinky jsou různé
Kratom se od ostatních drog liší svými flexibilními účinky. Důležitou roli hraje barva. Například červený kratom pomáhá k relaxaci a odpočinku, naopak zelený povzbuzuje a způsobuje euforické stavy. Dále je důležité množství, které člověk zkonzumuje. Při menší dávce do cca 4 gramů má kratom tendenci nabudit, zatímco větší dávky utlumují organismus. Šance na předávkování je velmi malá, jelikož při zkonzumování velkého množství kratomu může vyvolat v člověku nevolnosti a následně zvracení.
Problém s automaty
Nedávný problém s kratomem byla jeho dostupnost dětem přes automaty, které nevyžadovaly kontrolu občanských průkazů. Důsledkem byl rozmach látky mezi mladšími středoškoláky, což byl první impuls, který vyvolal společenskou debatu. Dalším problémem byla kvalita samotné látky. Většina obchodů prodávající toto zboží musí podstoupit laboratorní testy na kontrolu látek. Důvodem je obsah rtuti, niklu, kadmia a olova, které v sobě kratom obsahuje. Podle nařízení Evropské unie je nastaven limit těchto látek obsažených v potravinách a při jeho překročení má obchodník zákaz produkt prodávat na evropském trhu. Na některých e-shopech mají tyto testy vyvěšené a každý se na ně může podívat a zkontrolovat jejich obsah. Problémem je, že automaty nic takového neměly. Jejich obsah člověk nemohl zkontrolovat. Neprošly žádnou certifikací a často nebyla zmíněna ani země původu.
Šedý trh a jeho důsledky
Kratom dodnes nemůžete konzumovat, ale můžete si ho koupit jako sběratelský předmět. Momentálně se nachází v takzvané šedé ekonomice, což je hranice mezi černým a normálním trhem. Znamená to, že jeho prodej a držení je legální, ale neexistují jasné regulace či jiné instrukce od protidrogových koordinátorů. Příčinou tohoto jevu je nedotažená a neúplná protidrogová politika. Další důsledky se budou odvíjet podle dalších postupů politiků. Pokud kratom plně zakážou, přesune se do černého trhu. Důsledky zákazu návykových látek můžeme pozorovat v historii, například prohibice v USA, kdy regulace alkoholu vedla k rozmachu kriminality a nekvalitního zboží.
Volný trh jako řešení?
Debaty mezi regulací a volným trhem byly tady ještě předtím, než se kratom stál populárním. Byla to marihuana, o niž se vedly debaty. I přesto, že se jedná o různé látky, jejich drogová politika se příliš neliší. Regulovat momentálně dostupné látky způsobí větší poptávku skrze černý trh. Zpravidla kvůli nulovým kontrolám ještě než se dostanou k zákazníkovi, což může uživateli způsobit zdravotní potíže. Také regulace některých drog přivedly na trh nové, mnohem nebezpečnější drogy. Dobrým příkladem je droga ruského původu krokodýl, která se dostala na trh poté, co na černém trhu zmizel pervitin. Volný trh by kratomu pomohl hlavně v užívání drog. Prodejci nemohou na obal napsat návod, jak dávkovat kratom, protože ho prodávají jako sběratelský předmět. Legalizace by pomohla lidem nejenom v dávkování, ale také v kvalitě. Dále by legalizace mohla usnadnit prodej kratomu v kamenných obchodech, což by mohlo částečně snížit riziko, že by se dostal k dětem.
