Vytisknout tuto stránku
st., 21. srpen 2013 21:05

Nevědomí se sázka na design vyplatila

Nejnovější sci-fi snímek režiséra Josepha Kosinského Nevědomí, který právě tento měsíc u nás vychází na DVD a Blu-ray, určitě stojí za vidění. Režisér, který má v Hollywoodu za sebou teprve jeden "zářez" v podobě zdařilého a designově vypilovaného pokračování klasiky z 80. let TRON: Legacy 3D, se ve svém novém snímku vydal na Zemi v nedaleké budoucnosti.

Kosinski si jako předlohu pro film vybral své vlastní dílo, komiks Oblivion, který napsal společně s Arvinem Nelsonem. Děj filmu se točí okolo dvou pozemních pracovníků, manželů v podání Toma Cruise a Andrey Riseborough, kteří se na Zemi roku 2077 starají o údržbu robotů pomáhajících vytěžit oceánskou vodu pro lidskou kolonii na Titanu, jednom z měsíců Saturnu, a kterým byla před jejich misí vymazána paměť. Právě tam se lidé uchýlili po válce, ve které porazili mimozemské útočníky, kteří napadli Zemi. Ale cena za vítězství byla vysoká, Měsíc byl zničen, velká část planety se po použití atomových zbraní stala neobyvatelnou a lidé museli odejít. Jack Harper v podání Toma Cruise se den co den už pět let vydává ze své základny vysoko nad zemí na povrch planety a jeho hlavní prací je opravovat roboty poškozené mimozemšťany, kteří zůstali na zemi i po zničení jejich vojsk. Jackovi a jeho kolegyni chybí už jen dva týdny do odletu na Titan za ostatními, když se shodou náhod začnou dít věci, o kterých si oba myslili, že jsou nemožné. Jejich velitelka, která řídí vesmírnou stanici, ze které lidé odlétají na Titan, je ubezpečuje, že je všechno v pořádku, ale i ona začíná ztrácet trpělivost se zvědavým Jackem, který se snaží zjistit, co se vlastně děje.

Na rozdíl od jiných sci-fi snímků, se Nevědomí snaží jít tak trochu jinou cestou a přinést do žánru něco neotřelého. To se režisérovi sice úplně nepovedlo, takže u sledování mnoha rádoby nových věcí máte pocit, jako byste je už někdy viděli a naopak u několika žánrových klišé vás zaujme, jak neotřele se dají použít. Taktéž je zajímavé skloubení klasického sci-fi s romancí v podobě milostného trojúhelníku hlavních postav, takže se nemusíte bát na tento film vzít i svou drahou polovičku, která si tam na rozdíl od jiných vědeckofantastických snímků najde to svoje.

Režisér si, stejně jako ve svém prvním snímku, opět vyhrál se stylizací filmu do nejmenších detailů, desítky let opuštěná planeta opravdu vypadá opuštěně, technika vypadá luxusně a elegantně, jak se na moderní civilizaci sluší, a patří a životní podmínky obyvatel povrchu Země vypadají nesnesitelně, jak se sluší a patří na postapokalyptické období. Taktéž příjemně potěší oáza retro oáza klidu, kterou si hlavní postava vybudovala v opuštěném a válkou nedotčeném údolí, které mu trochu nostalgicky připomíná dobu před válkou. Film doslova hýří speciálními efekty, ale na rozdíl od jiných blockbusterů, zde plní jen vedlejší roli a doplňují tak celkové vyznění snímku. Ale ani slušivý kabátek nezakryje nedostatky ve scénáři a chabé výkony některých herců.

Vinou scénáristů je bohužel už od poloviny snímku patrné, kudy se film bude ubírat a rádoby nečekané zvraty ve většině případu nepřekvapí. Jistá šablonovitost je pochopitelná a vzhledem k tomu, že se film musí nějak zaplatit i akceptovatelná, ovšem logické nedostatky ve scénáři již nikoliv.

Výkony herců jsou značně rozkolísané, na jedné straně stojí kvalitní výkony ostřílených herců a na straně druhé těžko uvěřitelné výkony ostatních. První polovina filmu stojí a padá na výkonu Toma Cruise, který sice nepředvedl nic, co bychom už dřív neviděli, ale postavu charismatického Jacka Harpera zvládl na výbornou. Taktéž chemie mezi ním a jeho kolegyní Andreou Riseborough, které taktéž odvedla skvělý výkon, vypadala opravdově. Z postav, které se objevily ve druhé polovině snímku, svou roli bezchybně zahrál snad jen Morgan Freeman, od kterého nic jiného ani čekat nelze. O ostatních postavách je skoro škoda se vůbec zmiňovat. Olga Kurylenko za celý film vystřídala dva výrazy tváře a postavě, kterou hrál Nikolaj Coster-Waldau, se nedal věřit ani nos mezi očima.

I přes výše uvedené nedostatky hodnotím film kladně. Tempo bylo rychlé, střih povedený, a i když měl film něco přes dvě hodiny, odsýpal jako hodinky. Kdyby režisér trochu ubral na vizuální stránce a trochu víc se věnoval scénáři a výběru herců, Nevědomí by to jen prospělo. Ale i tak, když sečtu všechna pro a proti, vychází z toho tento film jako jednoznačný vítěz. Ničím neurazí a zároveň potěší. A právě proto tento snímek určitě doporučuju zhlédnout.

 

Zobrazeno 1836 krát
Naposledy upraveno: út., 2. prosinec 2014 21:45
Václav Vežranovský
Pro psaní komentářů se přihlaste