Vytisknout tuto stránku
st., 6. duben 2022 20:39

Politici jsou pro zrušení povinných sterilizací, bojí se ale ztráty konzervativních voličů, říká bývalý poslanec Profant

Bývalý poslanec za Pirátskou stranu Ondřej Profant se ve Sněmovně zasazoval o zlepšení podmínek trans lidí. Na podzim už mandát neobhájil. Bývalý poslanec za Pirátskou stranu Ondřej Profant se ve Sněmovně zasazoval o zlepšení podmínek trans lidí. Na podzim už mandát neobhájil. Zdroj: pirati.cz
Česká republika je spolu se Slovenskem a Finskem jedna z posledních zemí, kde musí trans lidé podstoupit povinnou sterilizaci, aby si mohli změnit jméno. Ke zrušení přitom Českou republiku vyzval už i Evropský soud pro lidská práva. Bývalý poslanec Ondřej Profant se během svého mandátu snažil tuto praxi zrušit. V rozhovoru prozradil, jak se k trans právům staví současná Sněmovna i to, kolik šancí zrušení povinné sterilizace v následujících čtyřech letech dává.

Jak jste se k trans tématice dostal? Vstupoval jste v roce 2017 do Sněmovny s tím, že legislativní otázka trans lidí bude vaše téma?
Ne, dostal jsem se k této tématice až na základě zkušeností s komunitou. Za své jsem si to vzal protože jsem ji jako první otevřel v zákoně o matrikách.

Jakou roli v tom hraje organizace Transparent? Mluvili jste spolu?
S Transparentem jsem se seznámil až když jsem ve Sněmovně začal řešit trans tématiku. Důležité je říct, že tam byla i osobní zkušenost, protože jsem spolupracoval s Bárou Soukupovou. (Bára Soukupová je trans politička, členka Pirátské strany a spolku Transparent, pozn. red.)

Komunikujete i s trans lidmi? Fungujete jako nějaký jejich ombudsman? Lenka králová mi v rozhovoru řekla, že trans lidé se momentálně nemají na koho obrátit. Ombudsman Křeček není k jakýmkoliv menšinám zrovna přívětivý.
Já na to teď nemám pozici, jelikož už nejsem nadále poslanec. S trans lidmi komunikuji a pomáhám jim, jak můžu. Ale je to omezenější, než když jsem seděl ve Sněmovně.

Je někdo, kdo po vás tuto roli ve Sněmovně převzal?
Náš pirátský klub má čtyři členy, takže je to dost složitý. Určitě Klára Kocmanová s Olgou Richterovou, ale jsme jako Piráti čtyři. S tím moc nezmůžeme. Je těžký v tomhle počtu pojmout všechna témata.

A mimo Piráty?
Z části STAN. A obávám se, že tím to dost končí. Jednotlivci se asi najdou. V ANO to hodně nesly Barbora Kořanová s Karlou Šlechtovou a ty už ve Sněmovně taky nejsou. Někde je ten postoj hodně zdrženlivý. To jsem zažil v sociální demokracií. Tam byli ochotni tyto věci podpořit, ale nechtěli nikde vystupovat.

Povinná sterilizace trans lidí není požadovaná i ve spoustě východních zemí. Spolu s Finskem a Slovenskem jsme jedni z posledních. Čím si to vysvětlujete?
Povrchní konzervativní postoje společnosti. Naše společnost se snaží být konzervativní, vychází hodně z minulého režimu. Převažuje tu takové to komunistické myšlení ve smyslu ‘zapadej do celku’. To je má zkušenost, lidi se toho bojí. Obecně je tu strach ze změn.

Dobře, ale povinnou sterilizaci nevyžaduje třeba ani Polsko s Maďarskem. Tam je historická zkušenost podobná a vůči LGBTQ komunitě jsou jinak daleko striktnější.
Tam je vždycky otázka za jakých okolností. Tady by se určitě taky našly vlády, které by to schválily. Já měl třeba dohodu s ministrem zdravotnictvím Vojtěchem, který to podporoval. Ale nechtěl, aby to bylo jeho politické téma. Jinak i v Babišově vládě bylo spoustu hlasů proti. Kdybychom teď byli jako Piráti ve vládě silní, tak to určitě prosadíme. Jen jak už jsem říkal - se čtyřčlenným klubem to je složité.

Ke zrušení Českou republiku už vyzval i Evropský soud pro lidská práva. Jaký to mělo efekt, když ještě nejsou zrušené?
Žádný. Ale my jsme s tím všude argumentovali. Tyhle výzvy většinou nemají okamžitý efekt, ale to neznamená, že to nepomůže věci. I fakt, že jsme skoro poslední samo o sobě taky nic nezmění, ale je to mnohem silnější argument.

Znáte postoj klíčových ministerstev v současné vládě? Tedy zdravotnictví, vnitra a spravedlnosti?
Neznám. Myslím si, že na vnitru by mohl být postoj liberálnější. Ministerstvo spravedlnosti bude asi pořád stejně špatné. Zdravotnictví na tom bude podobně jako za Adama Vojtěcha, to jest opatrně podporující. Ono podporovat ještě neznamená, že to prosadí.

Myslíte, že za tím stojí strach o ztrátu konzervativnějšího voličstva?
Určitě.

Souhlasíte s výrokem, že trans práva jsou lidská práva a nejde o ideologický střet, tudíž by novela mohla projít i konzervativní sněmovnou?
Souhlasím s první částí. S konzervativní Sněmovnou si nejsem jistý. Já jsem se s tím potkal. Když jsou všichni konzervativní, tak berou názory z vesnický hospody. To v lidech rezonuje.

No ale ty části věty spolu dost souvisí. Jestliže nejde o ideologický střet, tak proč s tím má problém konzervativní politik?
Konzervativní je široký pojem. Převládají tu náboženské hodnoty, kde máme velice nepokrokové církve. To je jeden z faktorů, proč je nálada ve společnosti taková. Konzervativní Duka je lidem bližší a je pro věřící větší autorita než liberální papež František. Konzervativní hodnoty jsou taky hodně spojené s devadesátkovu pravicí.

Není paradox, že v jedné z nejvíce ateistických zemí má církev tak velký vliv na náladu ve společnosti? I třeba v otázce stejnopohlavního manželství.
Paradox to určitě je. Na druhou stranu, kdyby tu církev měla skutečně vliv, tak tu má vliv právě třeba i papež. Tady je figura kardinála, který je pro-konzervativní. Většina politiků, ani jejich voliči, nejsou nějak silně věřící. Ale víru považují za nějakou ctnost, něco slušného. Ale už se nesnaží překládat progresivní názory papeže. To by asi hlouběji věřící člověk udělal spíš.

Spolu s vámi byla ohledně práv trans lidí hodně aktivní poslankyně Barbora Kořanová z ANO, která už ve Sněmovně také nesedí. Jinak v ANO panují spíše konzervativní názory. Jak se k tomu staví poslanecký klub ANO?
No, paní Kořanovou to de facto končilo. Pak ještě Karla Šlechtová, ale nesměla vystupovat.

Nesměla? Jako v rámci nějakého vnitřního mechanismu klubu?
No na počtu jejích mediálních výstupu po tom, co už nebyla ministryní je to poznat. Pak ještě Radka Maxová, ale ta v roce 2018 ze Sněmovny odešla, když byla zvolena europoslankyní. Asi tam byli další jednotlivci, ale vzhledem k velikosti jejich klubu to bylo minimum.

Kolik šancí dáváte tomu, že za následující čtyři roky už zde nebudou muset trans lidé podstupovat povinné sterilizace?
Já dost věřím, že se to stát může, ale záleží na hodně faktorech. Může přijít nějaký větší impuls, třeba nějaká kauza. Nebo se budeme zabývat jinýma věcma v lidskoprávní oblasti, teď hlavně obrovský příliv uprchlíků. Není to lehký. Myslím si, že tak na 50 %.

Zobrazeno 701 krát
Naposledy upraveno: ne., 10. duben 2022 22:54
Kristina Němcová

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste