po., 25. květen 2020 00:20

Layout kulturního a cestovatelského časopisu TravelStyle

Samostatný projekt – DTP / kulturní specializace Helena Chovancová Realizace projektu – layout kulturního a cestovatelského časopisu TravelStyle Cílem mého projektu bylo prokázání získaných znalostí a zkušeností, které jsem si osvojila během absolvování specializačních kurzů praktika a workshopu DTP v druhém ročníku při studiu oboru Žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Při mém studiu jsem si zvolila kulturní zaměření, a to jsem chtěla propojit právě s oblastí DTP. Toto propojení jsem zrealizovala formou fiktivního cestovatelského a kulturního časopisu, nesoucí název TravelStyle. Aktuální číslo tohoto měsíčníku se soustředilo na Jižní Koreu a naznačilo, že se jedná o číslo ve speciální edici.

Volba tématu

Téma fiktivního časopisu souvisí s mým koníčkem a se zájmem o danou oblast. Cestování mi není cizí a konkrétně Jižní Korea byla jednou z destinací, kde jsem strávila několik týdnů. To byl i důvod, proč jsem si ji zvolila jako hlavní téma mého fiktivního časopisu. Cestovatelským článkům a reportážím bych se chtěla věnovat i do budoucna.

Dle mého názoru téma cestování, i přes velké množství dostupných informací, má ještě mnohé, co nabídnout. Ať už se časopisy zaměřují na jednotlivé složky cestování, destinace nebo možnosti transportu za nízkou cenu, vždy si najdou širokou škálu čtenářů. Téma Jižní Koreje je velmi obsáhlé. Chtěla jsem do časopisu zahrnout například kulturu této asijské země nebo města, která jsou hojně navštěvována. Pokládám za velmi důležité mít vědomosti o kulturách rozdílných zemí, než je Česká republika. Tyto informace, tipy, triky a upozornění mohou být pro cestovatele velmi přínosné. Časopis TravelStyle bych chtěla vést i tímto směrem. Myslím si, že tyto informace dokáží přilákat nové čtenáře, a stejně tak i zajímavosti nebo zkušenosti přímo z navštěvovaných destinací.

Název časopisu byl pro mě jasný již od začátku. I když se na první pohled zdá, že je jednoduchý, tak v jednoduchosti je krása. Každý cestovatel zná anglické slovo travel, označující cestování jako takové. Jelikož jenom jedno slovo pro mě nebylo dostačující, zvolila jsem slovo style. V současné době se velmi propaguje cestování spojené se stylem jednotlivců. Fotky různých cestovatelů můžete naleznout na sociálních sítí, a ty dále přitahují další cestovatele na zobrazované destinace. I tato skutečnost vedla ke zvolení slova style.

Zdroje v České republice

Na trhu v České republice existuje mnoho titulů zaměřených jak na cestování po celém světe, tak i po České republice. Ty, které se zaměřují přímo na Českou republiku nabízejí tipy na výlety po naší zemi nebo již zapomenuté fakty a zajímavosti. Kromě toho se soustředí i na možnosti odpočinku nebo relaxace. Také nabízejí velmi kvalitní fotografie nebo zajímavá a neotřelá témata.

Travel Life

Čtvrtletník Travel Life vychází od roku 2018 pod gunTAO, s.r.o. Časopis se v každém čísle věnuje nejrůznějším destinacím. Každý článek je zpracován alespoň dvěma autory, kteří se na dané destinace specializují. Používají jen reálné fotografie, které nejsou z fotobank a nejsou nijak upravovány. Mezi fotografy patří například Václav Šilha, který je držitelem Czech Press Photo. Šéfredaktorkou je Petra Greifová.

Epocha na cestách

Jedná se o projekt časopisu Epocha, který vychází pouze jednou ročně. Tento časopis je zaměřený převážně na cestování po České republice. Naleznete tu nejrůznější tipy na výlety nebo zajímavosti. Šéfredaktorem je Jan Šedivý. https://epochanacestach.cz/

Moje země

Časopis Moje země je dvouměsíčník, který vychází od roku 2008 pod vlastním vydavatelstvím. Hlavním tématem je i zde Česká republika. Časopis se zaměřuje na její historii i současnost, odhaluje zajímavosti z jednotlivých regionů nebo přináší další tipy na výlety. Šéfredaktorkou je Martina Kobzová. https://www.mojezeme.cz/#bottom_region

Travel Digest

Travel Digest vychází od roku 2006 jako dvouměsíčník. Patří mezi časopisy o lifestylu a cestování. Přináší aktuality v rámci cestování kolem celého světa. Jeho šéfredaktorem je Pavel Vondráček a vychází pod Distribuční společností s.r.o. https://www.traveldigest.cz/kontakty/

Ideový plán

Časopis TravelStyle by měl být měsíčníkem a zaměřoval by se nejen na tematické cestování, jako právě téma Asie (Asijský speciál v aktuálním čísle), ale zaměřoval by se i na aktuality a nové trendy v cestování. V časopisu by se kromě reportáží přímo z terénu nebo vlastních příběhů z cest, objevovaly i rozhovory s vášnivými cestovateli, fotografy nebo s osobnostmi daných zemích. Mohly by se objevit i rozhovory cizinců žijících u nás a jejich zkušenosti s rozdílnou kulturou. Dále by obsahoval „kulturní upozornění“, aby byli cestovatelé plně informování o situacích, které mohou nastat. Například rubrika tipy a triky by se nezaměřovala jen na levné cestování nebo na cestování s pár věcmi, ale i na cestování s dětmi. Časopis by tak byl velmi různorodý a každý čtenář by si našel své oblíbené rubriky.

Rubriky by měli být i z tohoto důvodu stálé, některé by se mohly měnit podle situace. Jak jsem výše zmiňovala, měly by se zde objevit reportáže nebo příběhy cestovatelů s fotografiemi, aby lépe přiblížily pocity v nich popsané. Rozhovor by měl taky obsahovat fotografii a měl by být alespoň na dvě strany. Reportáže podobně. Každá rubrika by nesla svůj název zvýrazněny na horní levé straně začínající stránky. Na určitých dvojstranách by měla být velká kvalitní fotografie jako pozadí s menším úvodním odstavcem zvýrazněným v obdélníkovém objektu. Pozadí textů za těmito úvodními fotografiemi by měly být barevně podobné, aby s úvodem ladily.

TravelStyle by vycházel jak v tištěné verzi, tak i na online platformě s placeným obsahem, ale i s volně dostupnými články. Tento způsob provozování můžeme vidět u mnoha časopisů na našem trhu. TravelStyle by kromě oficiálního webu měl i další sociální sítě, kde by mohl získávat nové čtenáře nebo jejich zpětnou vazbu, ze které by se dále časopis utvářel. Na webu by mohly být dostupné podcasty a na oficiálním Youtube kanále videa pořízená z cest.

Postup práce

Ještě před začátkem reálné práce v programu Adobe InDesign jsem měla v hlavě určitou představu o tom, jak by „můj“ časopis měl vypadat. Dále jsem si promyslela, co za rubriky bych chtěla použít a stejně tak jaké fotografie by se v časopisu měly objevit. Fotografie z mého archivu jsem chtěla použít v celém časopisu, ale bohužel neměly dost velké rozlišení na to, aby pokryly parametry vhodné pro titulní stránku nebo dvojstránku. Tento problém jsem vyřešila kvalitními fotografiemi určené pro volbu pozadí pro stolní počítače. Hlavním důvodem bylo jejich vysoké rozlišení, které v reálné podobě působí dobrým dojmem. Fotografie, které jsou použity v článcích jsou z mého archivu, kromě jedné. Tato fotografie se nachází na straně 5 a je z archivu modelky Taylor Tak, která je v článku zmiňována. Všechny použité texty jsou mé vlastní. Jeden z nich je ze spolupráce s mojí spolužačkou Petrou Sasínovou, která jeho zveřejnění v projektu schválila. Realizaci časopisu TravelStyle jsem věnovala přibližně dva měsíce. Jeho realizace proběhla v době, kdy jsem se věnovala i bakalářské práci, a proto jsem určité drobnosti, nesrovnalosti nebo jen mé změny prováděla průběžně.

Jelikož jsem chtěla klasický formát, nastavila jsem si velikost A4 – rozměry 297 mm výška, 210 mm šířka. Pro časopis bych zvolila tvrdší papír nebo křídový papír, aby na čtenáře působil. Po nastavení velikosti jsem jen nastavila počet stran, okraje a spadávku. Abych dosáhla stejného umístění čísel stran, upravila jsem vzorovou stránku, kterou jsem používala i nadále. S výběrem fontů nastal problém. Ne všechny fonty působily opticky dobře. Nakonec jsem zvolila font Minion Pro a Cambriu. Tyto fonty jsou si velmi podobné a čtenář nepozná rozdíl. Velikost textu se pohybovala mezi 12-13. Jakmile jsem nastavila všechna potřebná pole, začala jsem pracovat na titulní straně.

Chtěla jsem zvolit spíše tmavší barvy a chtěla jsem se přímo vyvarovat křiklavějším barvám jako je žlutá, zelená nebo červená. Barevně jsem se pohybovala v černé, šedé, hnědé, oranžové a v namodralé barvě. Bary na sebe navazovaly dle barev na pozadí dvojstránkových fotografií. Aby textové strany nepůsobily jednoduše, některé odstavce jsou podloženy barevnými obdélníky. Tyto obdélníky jsou umístěny i pod fotografiemi, aby je více podtrhly. V původním plánu jsem chtěla použít i rozhovor, který jsem vedla s Jihokorejkou žijící v České republice, ale jelikož si nepřála, aby tento rozhovor byl publikován pro jiné účely než jako pro projekt do psané žurnalistiky, nakonec jsem rubriku rozhovor vymazala úplně. Jako rubriky jsem tedy zvolila reportáže (konkrétně o městech Busan a Soul) a informace o kultuře a Jižní Koreji jako takové.

Pro reklamní část v časopisu jsem použila sponzory, kteří se orientují na cestování nebo prodej letenek. Všichni tito sponzoři jsou reální a použila jsem jen jejich loga.

Obálka

Jak jsem již zmiňovala, pro úvodní fotografii jsem chtěla použít vlastní fotografii, ale kvůli malému rozlišení to nebylo možné. Věděla jsem, že na titulní straně bych chtěla mít tradiční korejskou architekturu, což se mi ve výsledku povedlo. Původně jsem kromě názvu chtěla naznačit i obsah časopisu, ale v celkovém obrazu to nevypadalo tak, jak bych si přála, proto jsem zvolila jen hlavní název časopisu a jeho podtitul asijského speciálu. Taky se mi líbily barvy, ve kterých se titulní fotografie nese a chtěla jsem se i od těchto barev odrazit. Vlevo dole jsem dále přidala čárový kód, číslo časopisu a jeho cenu.

Obsah

Reklamu jsem vložila hned za titulní stranu, jelikož by se nehodila nikam doprostřed a ani na konečnou stranu. První text je vložen na úvodní textovou stranu, kde se promlouvá ke čtenářům a kde se představuje aktuální číslo. Jako fotografie je použita Bukchon Hanok Village, kterou vidíme i na titulní straně. Jak jsem popisovala v mém ideovém plánu, tak jsem chtěla využít co nejvíce fotografií s vysokým rozlišením. Tyto fotografie jsem přidala na dvojstránky a k nim do rámečku text představující téma. Rámečky mají nastavenou průhlednost od 40 %-64 % dle toho jaká byla použita konkrétní barva. Chtěla jsem tím zvýraznit daný text.

První dvojstránka obsahovala hlavní téma Jižní Koreje. Text se lehce dotkl její historie. Na fotografii lze vidět Gamcheon Culture Village, která se nachází v Busanu. Uvažovala jsem i nad tím, že do textu uvedu i přepis v korejské abecedě hangulu, ale nechtěla jsem tím čtenáře mást. Následuje text o kultuře či jiných zajímavostí ze země. Další dvojstránka představuje město Busan, které bude popsáno v následujícím textu. Na hlavní fotografii je možné vidět chrám Haedong Yonggungsa. V článku jsou dále fotografie Haeundae Beach a budhistického chrámu v komplexu Beomeosa. Poté se stejným způsobem představí město Soul a reportáž z něj. Na fotografiích lze vidět Lotte World, korejské pokrmy, banchany a pivo, nošení hanboků v chrámech a výhled z Namsan Tower. Jelikož se v článcích zmiňuji o korejské kuchyni, přišlo mi jako dobrý nápad zakomponovat rubriku receptu. Na ten jsem použila velmi známý recept, který lze najít i na internetových portálech jak korejských, tak i českých. Jedná se o recept na tradiční bibimbap, který je viděn i na fotografii na pozadí. Poslední strana slouží spíše jako náhled do dalšího čísla z asijského speciálu.

Své fotografie jsem jen lehce upravovala v programu Adobe Photoshop. Jednalo se spíše o kontrasty nebo jas. Celkové úpravy textů zahrnovaly hlavně odstranění jednoznakových předložek. Zkoušela jsem si zapnout i funkci na dělení slov v textu, ale působilo to nejednotvárně kvůli rozložení obdélníků, a proto jsem v hlavních textech slova nedělila. InDesign celkově vytváří větší mezery mezi slovy, ale tento fakt se při čtení textů dá ignorovat. Pro kontroly umístění fotek či obdélníků jsem dokument prohlížela v jeho PDF verzi, poté co jsem ho exportovala. Tato kontrola odhalila jen drobnosti, které se pak upravovaly.

Sebehodnocení

Obrázek v hlavě je vždy jiný než ten zrealizovaný, ale můj původní plán odpovídá finálnímu produktu. Po předchozích zkušenostech z hodin si troufám říct, že jsem se v práci s programe Adobe InDesign o něco zlepšila. Chvíli mi trvalo se zorientovat v novější verzi programu, ale jakmile jsem věděla, kde všechno najdu, práce šla celkem rychle. Když se mi něco nelíbilo nebo jsem měla problémy s fotografiemi vždy se našel kompromis nebo celkové řešení problému. Jelikož jsem si zvolila téma, ve kterém se orientuju, tak mě práce na časopisu velmi bavila a pracovat v programu InDesign pro mě bylo obohacující. Hlavně jsem si od začátku pamatovala projekt vždy uložit. Stalo se mi, že mi program celý spadl, ale naštěstí jsem projekt měla uložený a neudělané změny jsem ještě měla v paměti.

Rozhodně kdybych pracovala s více stranami, tak bych se zaměřila na lepší grafické zpracování textů nebo zpracování různých témat. Se svojí výslednou prací jsem spokojená, ale myslím si, že je ještě pár věcí, které musím zlepšit. Jelikož jsem ještě začátečníkem v DTP oboru, troufám si říct, že už jsem schopná něco vytvořit a nestydět se za to.