Chtěl jsem změnu. Drahoš mě nepřesvědčil. Dva názory voličů z opačných táborů

Oba jste z Vysočiny a bydlíte velmi blízko Nového Veselí, které je stejně jako celý kraj spojené se staronovým prezidentem. Jak vnímáte tohle spojení Vysočina – Zeman?

Tomáš Hejduk: Já tohle spojení cítím. Když jsem třeba v Brně, kde studuji, setkávám se s tím, že stále mezi lidmi převažuje představa, že na Vysočině je Zeman hodně favorizován. To platí i obecně o vesnicích. A já jsem z Vysočiny a navíc ještě z vesnice. Tu podporu tady Miloš Zeman samozřejmě skutečně má, ale na tak výraznou, jak si někteří myslí. Hlavně starší lidé ho mají obzvlášť rádi. To vím od kamarádů z okolních vesnic i ze svého okolí. Naše babičky a dědečci na Zemana téměř všichni slyší. Vlastně neví proč, zkrátka je jim blízký. Už třeba tím, že se hlásí k Vysočině. Politika v tom vlastně není.

Petr Šafář: I já se setkal s něčím podobným. Když někdo zjistí, že bydlím kousek od Veselí, tak se hned na Zemana ptá. I na to, jestli jsem ho volil. Ono je to ale za určitých okolností i docela praktické. Kde Nové Veselí leží, všichni ví, takže už mi mnohokrát posloužilo jako geografický ukazatel, abych mohl popsat, kde bydlím já. Že ale hodně lidí Zemana zvolilo bez rozmyslu, je pravda.

Co vás přesvědčilo k tomu, abyste zvolili právě toho svého kandidáta?

T: Já chtěl zejména změnu. Protože v předešlých pěti letech měl pan Miloš Zeman dost příležitostí něco dokázat. Jeho dosavadní politika se mi ale nelíbí. Hlavně proto, že nás táhne na východ, což určitě nejsou moje preference. Dá se říct, že politická orientace západním směrem byla v mém rozhodování nejdůležitější.

P: Mě přesvědčily především televizní debaty, ve kterých jsem nabyl dojmu, že si pan Drahoš není příliš jistý. Jinak politické směřování země je určitě jeden z důležitých faktorů, ale když se na věc podíváme z globálního hlediska, třeba s Čínou obchoduje Amerika i všechny ostatní západní státy. Že má pan Zeman kontakty v Rusku a Číně mi tedy nikdy nevadilo, spíš naopak.

Co považujete za nejvíce problematické na protikandidátovi, pokud pomineme orientaci zahraniční politiky?

T: Důležité je zmínit zejména to, že prezident má reprezentativní funkci. Měl by být tváří země. A já určitě nejsem spokojen s tím, jak nás Miloš Zeman v uplynulých letech reprezentoval. Mnohokrát ve svých vyjádřeních používal vulgarismy, dost často „kádruje“ obyvatelstvo. Také uráží některé skupiny lidí, jako třeba novináře. To všechno podle mého názoru úřadu prezidenta jednoznačně nepřísluší a spíš jej dehonestuje.

P: Na panu Drahošovi mi vadilo hlavně to, že vlastně jediným bodem jeho kampaně bylo, že Zeman všechno dělá špatně. Ale nějak jsem se nedozvěděl, jak by to on dělal líp. Známe chybu ale už ne lepší cestu. Kritika Miloše Zemana mu šla vždycky dobře, řešení však podle mě nenabízel. Alespoň jsem nic takového nezaregistroval.

Myslíte si, že na vaše volební rozhodnutí měla vliv vaše rodina? Nebo jste snad naopak vy byli těmi, kdo nějak ovlivnili své blízké?

P: Pokud se vrátím k prvnímu kolu, tak tam byl mým kandidátem Pavel Fisher. Nezávisle na nikom v rodině, protože i prvním kole naprostá většina mých blízkých volila Miloše Zemana. Podruhé už jsem i já zvolil Zemana a připouštím, že nějaký vliv na tom moje rodina mít mohla. O volbách jsme doma samozřejmě dlouho mluvili.

T: U nás to bylo jinak. V mé rodině se sešli jak voliči Zemana, tak Drahoše. O tom, kdo koho zvolí, jsem se dozvěděl až potom, co jsem byl sám pevně rozhodnutý. Samozřejmě jsme v rodině o volbách mluvili. Já dokonce i jednoho voliče Zemana přesvědčil, aby změnil názor. A teď s odstupem času bych řekl, že jsem se mohl snažit i víc.

Považujete přímou volbu prezidenta za dobrý nástroj?

P: Přímá volba má svoje plusy i mínusy. Občané se mohou svobodně sami rozhodnout, koho chtějí mít na Hradě. Nemůže se tak jako dřív stát, že budou nadávat na politiky, že prezidentem zvolili někoho, s kým nesympatizují. Zdá se mi ale, že nepřímá volba omezila rozmíšky ve společnosti, lidi to prostě brali jako hotovou věc, se kterou nic nezmůžou. I proto je mi sympatičtější právě nepřímý způsob volby.

T: Já jsem zastáncem přímé volby. Prezident je odraz populace té dané země, a proto by si ho měli volit sami občané jako svého nejvyššího reprezentanta. Že spolu lidé budou nesouhlasit je podle mě přirozené. Demokracie už jiná nebude.

Co čekáte od Miloše Zemana v následujících pěti letech? Myslíte, že se udají nějaké změny?

T: Já určitě nečekám žádnou změnu k lepšímu. Zeman podle mě naváže na předchozí období. Doufám jenom, že mě nečekají nějaká další výrazně nepříjemná překvapení.

P: Osobně jsem byl z předchozím mandátem Miloše Zemana spokojen, takže bych byl za nějaké zásadní změny nerad. Ale ani je neočekávám. Nicméně rád bych byl za prohloubení vztahů v rámci V4, s tím může prezident mnohé udělat.

Po vyhlášení výsledků druhého kola letošních prezidentských voleb se proti sobě posadili dva voliči. Petr Šafář podpořil Miloše Zemana, Tomáš Hejduk zase Jiřího Drahoše. Oba dva bydlí ve stejné vesnici na Vysočině, jsou zároveň i stejně staří vysokoškolští studenti. Spojení Miloše Zemana se svou rodnou Vysočinou cítí oba a nadšení z něj nejsou. Jinak už se ale neshodnou. Podle jednoho nás Zeman táhne nesprávným směrem na východ, druhý zase Drahošovi vytýká jeho nejednoznačný postoj bez nabídky přímých řešení problémů.

Oba jste z Vysočiny a bydlíte velmi blízko Nového Veselí, které je stejně jako celý kraj spojené se staronovým prezidentem. Jak vnímáte tohle spojení Vysočina – Zeman?

Tomáš Hejduk: Já tohle spojení cítím. Když jsem třeba v Brně, kde studuji, setkávám se s tím, že stále mezi lidmi převažuje představa, že na Vysočině je Zeman hodně favorizován. To platí i obecně o vesnicích. A já jsem z Vysočiny a navíc ještě z vesnice. Tu podporu tady Miloš Zeman samozřejmě skutečně má, ale na tak výraznou, jak si někteří myslí. Hlavně starší lidé ho mají obzvlášť rádi. To vím od kamarádů z okolních vesnic i ze svého okolí. Naše babičky a dědečci na Zemana téměř všichni slyší. Vlastně neví proč, zkrátka je jim blízký. Už třeba tím, že se hlásí k Vysočině. Politika v tom vlastně není.

Petr Šafář: I já se setkal s něčím podobným. Když někdo zjistí, že bydlím kousek od Veselí, tak se hned na Zemana ptá. I na to, jestli jsem ho volil. Ono je to ale za určitých okolností i docela praktické. Kde Nové Veselí leží, všichni ví, takže už mi mnohokrát posloužilo jako geografický ukazatel, abych mohl popsat, kde bydlím já. Že ale hodně lidí Zemana zvolilo bez rozmyslu, je pravda.

Co vás přesvědčilo k tomu, abyste zvolili právě toho svého kandidáta?

T: Já chtěl zejména změnu. Protože v předešlých pěti letech měl pan Miloš Zeman dost příležitostí něco dokázat. Jeho dosavadní politika se mi ale nelíbí. Hlavně proto, že nás táhne na východ, což určitě nejsou moje preference. Dá se říct, že politická orientace západním směrem byla v mém rozhodování nejdůležitější. 

P: Mě přesvědčily především televizní debaty, ve kterých jsem nabyl dojmu, že si pan Drahoš není příliš jistý. Jinak politické směřování země je určitě jeden z důležitých faktorů, ale když se na věc podíváme z globálního hlediska, třeba s Čínou obchoduje Amerika i všechny ostatní západní státy. Že má pan Zeman kontakty v Rusku a Číně mi tedy nikdy nevadilo, spíš naopak.

Co považujete za nejvíce problematické na protikandidátovi, pokud pomineme orientaci zahraniční politiky?

T: Důležité je zmínit zejména to, že prezident má reprezentativní funkci. Měl by být tváří země. A já určitě nejsem spokojen s tím, jak nás Miloš Zeman v uplynulých letech reprezentoval. Mnohokrát ve svých vyjádřeních používal vulgarismy, dost často „kádruje“ obyvatelstvo. Také uráží některé skupiny lidí, jako třeba novináře. To všechno podle mého názoru úřadu prezidenta jednoznačně nepřísluší a spíš jej dehonestuje.

P: Na panu Drahošovi mi vadilo hlavně to, že vlastně jediným bodem jeho kampaně bylo, že Zeman všechno dělá špatně. Ale nějak jsem se nedozvěděl, jak by to on dělal líp. Známe chybu ale už ne lepší cestu. Kritika Miloše Zemana mu šla vždycky dobře, řešení však podle mě nenabízel. Alespoň jsem nic takového nezaregistroval.

Myslíte si, že na vaše volební rozhodnutí měla vliv vaše rodina? Nebo jste snad naopak vy byli těmi, kdo nějak ovlivnili své blízké?

P: Pokud se vrátím k prvnímu kolu, tak tam byl mým kandidátem Pavel Fisher. Nezávisle na nikom v rodině, protože i prvním kole naprostá většina mých blízkých volila Miloše Zemana. Podruhé už jsem i já zvolil Zemana a připouštím, že nějaký vliv na tom moje rodina mít mohla. O volbách jsme doma samozřejmě dlouho mluvili.

T: U nás to bylo jinak. V mé rodině se sešli jak voliči Zemana, tak Drahoše. O tom, kdo koho zvolí, jsem se dozvěděl až potom, co jsem byl sám pevně rozhodnutý. Samozřejmě jsme v rodině o volbách mluvili. Já dokonce i jednoho voliče Zemana přesvědčil, aby změnil názor. A teď s odstupem času bych řekl, že jsem se mohl snažit i víc.

Považujete přímou volbu prezidenta za dobrý nástroj?

P: Přímá volba má svoje plusy i mínusy. Občané se mohou svobodně sami rozhodnout, koho chtějí mít na Hradě. Nemůže se tak jako dřív stát, že budou nadávat na politiky, že prezidentem zvolili někoho, s kým nesympatizují. Zdá se mi ale, že nepřímá volba omezila rozmíšky ve společnosti, lidi to prostě brali jako hotovou věc, se kterou nic nezmůžou. I proto je mi sympatičtější právě nepřímý způsob volby.

T: Já jsem zastáncem přímé volby. Prezident je odraz populace té dané země, a proto by si ho měli volit sami občané jako svého nejvyššího reprezentanta. Že spolu lidé budou nesouhlasit je podle mě přirozené. Demokracie už jiná nebude. 

Co čekáte od Miloše Zemana v následujících pěti letech? Myslíte, že se udají nějaké změny?

T: Já určitě nečekám žádnou změnu k lepšímu. Zeman podle mě naváže na předchozí období. Doufám jenom, že mě nečekají nějaká další výrazně nepříjemná překvapení.

P: Osobně jsem byl z předchozím mandátem Miloše Zemana spokojen, takže bych byl za nějaké zásadní změny nerad. Ale ani je neočekávám. Nicméně rád bych byl za prohloubení vztahů v rámci V4, s tím může prezident mnohé udělat.