Vytisknout tuto stránku
st., 5. květen 2021 14:24

Útlum těžby a restrukturalizace průmyslu v Karlovarském kraji

Psaná žurnalistika, politická specializace. Název projektu: Útlum těžby a restrukturalizace průmyslu v Karlovarském kraji. Počet vypracovaných textů: 5. Názvy textů: Karlovarský kraj je připraven velmi dobře, říká k restrukturalizaci průmyslu hejtman Petr Kubis; Útlum těžby ho stál zaměstnání: Čekal jsem to. Těžba uhlí je cesta do záhuby; Kvůli restrukturalizaci průmyslu předčasně končí plynárna ve Vřesové; Vedení Karlovarského kraje nesouhlasí s rozdělením dotací Fondu spravedlivé transformace; Starosta Vřesové Jiří Sivák: Útlum těžby je pro obec zásadní téma.

1. Cíl práce

Cílem samostatného projektu je srozumitelně přiblížit čtenáři poměrně složitou problematiku ohledně plánovaného ukončení těžby uhlí a s ní spojenou restrukturalizaci průmyslu v Karlovarském kraji, jakožto jednom ze tří uhelných regionů na území České republiky. Soubor článků se v rámci projektu zaměří na hlavní problematiku spojenou s touto restrukturalizací, kterou je postupné propouštění zaměstnanců v uhelném průmyslu a úbytek pracovních pozic v Karlovarském kraji. Samostatný projekt vysvětlí, jak se region připravuje na vytvoření nových projektů pro evropský Fond spravedlivé transformace, který bude v budoucnu pomáhat Karlovarskému kraji tuto problematiku řešit. Projekt se kromě budoucnosti po útlumu těžby v kraji zaměří také na jeho současnost, protože už nyní tlaky na ukončení těžby dopadají na lokální společnosti. Projekt se bude skládat z pěti článků vycházejících z tiskových konferencí kraje a rozhovorů s respondenty v oblasti těžebního průmyslu.

2. Zdůvodnění volby tématu

Ačkoliv mé zaměření během vysokoškolského studia žurnalistiky směřovalo ke sportovní psané žurnalistice, pro tvorbu projektu jsem zvolil odlišnou specializaci, a to politickou. Konkrétně se projekt zaměřuje na regionální politiku Karlovarského kraje. Ta vychází z mé praxe v regionálním Karlovarském deníku a regionální redakci Českého rozhlasu Karlovy Vary, kde jsem získal podstatnou část svých zkušeností. Právě regionální žurnalistika je obor, kterému se v současné době intenzivně věnuji a ke kterému jsem díky studiu žurnalistiky našel cestu.

Co se týče tématu samotného, restrukturalizaci průmyslu v Karlovarském kraji považuji za důležité lokální téma vzhledem k povaze a historii regionu. Toto téma bývá i přes svou významnost často upozaďováno, a to právě kvůli své složité povaze. Informace ohledně restrukturalizace průmyslu a čerpaných dotací z Just transition fondu neboli Fondu spravedlivé transformace, jsou běžným čtenářům předkládány v komplikovaných podobách, jako jsou oficiální tiskové zprávy nebo odborné výzkumy. Téma samotné pak zahrnuje nutné znalosti ohledně čerpání dotací, chodu Evropské unie, fungování krajské správy, ekonomiky a podobně. Tyto údaje v médiích i oficiálních materiálech často provázejí složitá slovní spojení a nepřehledné množství číselných údajů. Podle mého názoru je takový přístup nevhodný, protože jsou pak témata lidem vzdálená, neosobní a ačkoliv by se jich teoreticky mohla týkat, nepřilákají mnohdy jejich pozornost. Samostatný projekt tedy představuje restrukturalizaci průmyslu na běžných denních problémech, se kterými se obyvatelé Karlovarského kraje potýkají. Například zánik pracovních míst a s ním spojeným propouštěním.

Fond spravedlivé transformace je důležitý pro budoucnost Karlovarského kraje a i když kompletní útlum těžby přijde až v řádu několika let či desítek let, už teď je zásadní, jak se region připraví a postaví k tomuto tématu. Články o restrukturalizaci průmyslu v Karlovarském kraji jsem pro samostatný projekt zvolil i na základě předchozích zpracování těchto témat pro Český rozhlas Karlovy Vary.

3. Zdroje a stav problematiky

Tématem se v minulosti zabývala především regionální média z oblasti Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, tedy oblastí přímých účastníků restrukturalizace průmyslu. Z těchto médií věnují tématu pozornost především regionální stanice Českého rozhlasu, regionální deníky vydavatelství Vltava Labe Media, deník Mladá fronta Dnes a regionální portál drbna.cz. Na celostátní úrovni existuje řada zájmových webů, které jednotlivá témata zpracovávají. Například blog Konec-uhli.cz nebo web Restartregionu.cz Ministerstva pro místní rozvoj ČR. I přesto se zdá být informovanost veřejnosti o restrukturalizaci průmyslu v České republice nízká. Pomoct rozšířit povědomí o problematice se snaží i tento samostatný projekt. Ten má potenciál se dostat přes studentský portál Pres.upmedia.cz i mezi cílovou skupinu nižšího věku.

Tématu restrukturalizace průmyslu se věnuji od září loňského roku, kdy jsem s tématem poprvé přišel pracovně do styku na jedné ze speciálních tiskových konferencí pořádané Karlovarským krajem. Tou dobou jsem o tématu nevěděl téměř žádné podrobnosti, a proto mě překvapilo, jak málo se o něm ve společnosti mluví. Tisková konference o informování postupů kraje v rámci Fondu spravedlivé transformace byla po informační stránce velmi vyčerpávající. Právě tehdy jsem se rozhodl, že je nutné danou problematiku zpracovat a prezentovat veřejnosti srozumitelnou formou. Ostatně právě formu, kterou kraj restrukturalizaci průmyslu prezentuje, považuji za nevhodnou. Článek z tiskové konference jsem publikoval na webových stránkách Českého rozhlasu Karlovy Vary.

Dále se tématu věnovala například kolegyně Ivana Sedláčková ve své reportáži. [1] Reportáž ohledně restrukturalizace průmyslu v Karlovarském kraji vysílala také regionální televizní stanice TV Západ. [2] K tomuto projektu bylo využito vlastních zdrojů a citací, které jsem získal na tiskových konferencích. Dále pak pracuji s informacemi obsaženými v tiskových zprávách a oficiálních materiálech kraje. Citace v této práci jsou informace, které publikoval Karlovarský kraj a jeho vedení na oficiálních účtech sociálních sítí Twitter a Facebook. Čerpám z exkluzivních rozhovorů, které jsem vytvořil pro účel této práce. V poslední řadě pracuji s citacemi, které poskytli respondenti Českému rozhlasu a se kterými jsem neměl možnost mluvit osobně. Mezi takové patří například ministr Richard Brabec.

4. Ideový plán

Záměrem tohoto projektu bylo vytvořit sadu pěti až šesti článků, které by se restrukturalizací průmyslu zabývaly. Tyto texty měly být původně různých žánrů. V průběhu práce se ale tyto záměry změnily, a to na základě časového tlaku a přístupu respondentů. Zrušit jsem proto musel například články, které se měly dopodrobna věnovat novým projektům v rámci Fondu spravedlivé transformace. Tyto články měly na konkrétních příkladech popsat, které projekty plánují uhelné společnosti v Karlovarském kraji vybudovat po útlumu těžby uhlí. Tyto projekty po následných zjištění budou oficiálně prezentovány až po termínu tohoto samostatného projektu. K informacím tedy nebylo možné se přednostně dostat. Ideou tohoto projektu bylo vytvořit články žánru story, které by popisovaly potíže propuštěných zaměstnanců plynárny ve Vřesové. I zde se ale v průběhu práce vyskytl problém, protože tento záměr se nedal realizovat po vzájemné dohodě s respondenty. Samostatný projekt proto využil předem získaných kontaktů a články zpracoval v jiném žánru, který nebyl tolik osobní a mohl být vydán anonymně vzhledem k publikovaným informacím.

Způsob zpracování rozhovorů, který nahradil články se story, se nakonec ukázal jako účinný. Ideou tohoto projektu tedy bylo zpracovat více takových dílčích rozhovorů a doplnit je články z tiskových konferencí Karlovarského kraje. Údaje, které na nich zazněly, jsou totiž pro pochopení celého tématu důležité a vedení kraje je jejich hlavním zdrojem. 

Práce je tedy kombinací rozhovorů s lidmi, kterých se restrukturalizace přímo dotkla, a článků s přesými daty a údaji, které poskytlo vedení kraje a společnost Sokolovská uhelná. Práce se věnuje budoucnosti jednotlivých propuštěných zaměstnanců v řadách dělníků, na druhé straně se ale zabývá budoucností Karlovarského kraje, který se také na přicházející restrukturalizaci snaží připravit.  Spojení těchto dvou stran, které stojí na dvou různých úrovních, ale bojují za stejné možnosti, by mělo čtenářům dostatečně poskytnout náhled do problematiky restrukturalizace průmyslu v Karlovarském kraji. Propuštění lidé z průmyslu a vedení kraje nebo těžebních společností čelí stejnému problému - vypořádat se s útlumem těžby. Tento projekt by se právě takovému tématu chtěl věnovat.

5. Postup práce

Postup na této práci probíhal na základě domluv s vedoucím samostatného projektu Karlem Páralem. Ten mi pomáhal zvolit téma a nasměrovat ho tak, aby bylo správně zpracováno. Důležitým prvkem bylo, aby článkům rozuměl i běžný člověk, který se restrukturalizací průmyslu v Karlovarském kraji blíže nezabývá. K takovému přiblížení velmi pomohli respondenti z řad zaměstnanců. Ti nabídli oproti krajským institucím a společnostem především autentické výpovědi, které jsou čtenáři bližší. Tento postup byl upřednostněn i přesto, že stavil práci do riskantního postavení. Oproti oficiálním institucím a tiskovým mluvčím totiž nedávají tito respondenti záruku, že informace zašlou včas a budou souhlasit s jejich publikováním. I na tento problém jsem během práce narazil, jak už bylo zmíněno v předešlé kapitole. Odpovědi některých respondentů přišly až na poslední chvíli nebo byly nedostatečné. I s tím musel projekt pracovat a přizpůsobovat se mu. 

Články byly ve většině případů zpracovávány pomocí psaných rozhovorů. Po seznámení s respondentem a představení záměru projektu mu byla vždy zaslána sada otázek a stručné informace, jak na ně odpovídat. V jednom případě se stalo, že respondent odpověděl pouze odpověďmi ve znění „ano, ne“. V dalších případech jsem proto kladl důraz na rozvinuté odpovědi v několika větách. V jednom případě proběhl rozhovor přes telefon, přičemž byl záznam pořízen na nahrávací zařízení a následně přepsán do psané formy. Rozhovor přes telefon s vedoucím Sokolovské uhelné Stanislavem Kaprem byl autentičtější než předchozí rozhovory přes internet. Byl ovšem jediným, kdo takový rozhovor přijal a neměl s ním problémy. Dalším postupem při tvorbě projektu byla aktivní účast na tiskové konferenci Karlovarského kraje a domlouvání s mluvčí Karlovarského kraje Janou Pavlíkovou. To probíhalo na místě i přes telefon. Ke zdrojům ke článkům jsem čerpal také z tiskových zpráv, které mi mluvčí zasílala na emailovou adresu po dobu trvání projektu.

Výsledkem je vznik pěti textů. Dva z nich jsou rozhovory s propuštěnými zaměstnanci Sokolovské uhelné, dva se věnují bývalému i současnému vedení Karlovarského kraje a jeho přístupu k rozdělování dotací z evropského Fondu spravedlivé transformace. Jeden článek, který je považován za hlavní, se věnuje ukončení provozu plynárny ve Vřesové.

5.1.  Skladba textů

TEXT Č. 1: Karlovarský kraj je připraven velmi dobře, říká k restrukturalizaci průmyslu hejtman Petr Kubis

Tento text je běžným článkem střední délky. Vychází z informací získaných na tiskové konferenci Karlovarského kraje z 10. listopadu, které jsem se pracovně účastnil. Tehdejší hejtman Petr Kubis na ní představoval postup kraje při zařazení projektů do Fondu spravedlivé transformace. Jedná se o první článek z této série, který byl sepsán s předstihem před ostatními. Jde to vidět právě na tom, že ve vedení kraje stál Petr Kubis, nyní už bývalý hejtman, protože konferece se konala těsně před složením nové vládnoucí koalice v Karlovarském kraji po krajských volbách 2020. Tato skutečnost neměla na průběh projektu žádný negativní vliv. Považuji za důležité, aby projekt naznačil, že se na zařazení projektů do Fondu spravedlivé transformace podílelo více hejtmanů. Ukazuje to mimo jiné na dlouhodobé trvání této problematiky.

TEXT Č. 2: Útlum těžby ho stál zaměstnání: Čekal jsem to. Těžba uhlí je cesta do záhuby

Článek má formu rozhovoru, ačkoliv bylo původně v úmyslu článek vydat jako story. Respondent odmítl podělit se o soukromé informace včetně fotografie. Na poslední chvíli také odmítl zveřejnit své jméno. V takovém případě by story nebylo možné realizovat, takže došlo pouze k přepsání rozhovoru. Po vzájemné domluvě s respondentem došlo k zatajení příjmení v článku, protože měl zaměstnanec Sokolovské uhelné obavy z reakcí vedení společnosti.

TEXT Č. 3: Kvůli restrukturalizaci průmyslu předčasně končí plynárna ve Vřesové

Tento článek vznikal v delším časovém rozmezí než zbytek textů. Nejprve došlo ke kontaktování tiskového mluvčího Sokolovské uhelné, který následně domluvil zástupce společnosti Stanislava Kapra na rozhovor. Tento rozhovor se konal o týden později přes telefon. Po sepsání článku byl respondentovi text zaslán na emailovou adresu na takzvanou autorizaci. Tu si respondent přál, aby mohl případně upravit některé informace a faktické nesrovnalosti v textu. V článku se objevují také citace dalších zástupců Sokolovské uhelné, především publikované na facebookovém účtu společnosti. Článek doplňují i výpovědi dvou bývalých zaměstnanců, na které jsem získal kontakt v průběhu tvorby tohoto projektu. Obsažena je i citace ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, který se k této problematice nevyjadřoval přímo mně, ale jinému médiu. To je v textu řádně uvedeno. Využít této citace jsem si dovolil i vzhledem k tomu, že autorem článku je kolegyně z Českého rozhlasu, se kterým spolupracuji a informacím tedy mohu věřit. Článek je delšího rozsahu a kvůli tomu je dělen mezititulky.

TEXT Č. 4: Vedení Karlovarského kraje nesouhlasí s rozdělením dotací Fondu spravedlivé transformace

Článek považuji za důležitý vzhledem k tomu, že se nyní, oproti prvnímu článku, vyjadřuje k Fondu spravedlivé transformace nově zvolené vedení Karlovarského kraje v čele s hejtmanem Petrem Kulhánkem. Ten totiž nesouhlasí s rozhodnutím o výši částky dotací, které by měly putovat na projekty do Karlovarského kraje. Tento článek vychází z citací hejtmana Petra Kulhánka, doplněnými protiargumenty opačné strany, tedy Ministerstva pro životní prostředí. Právě vyvážení celého článku bylo pro jeho vznik zásadní tak, aby nebyl dán prostor jen jedné straně a názoru. Ze zpravodajského článku by nemělo být cítit, že autor věnoval prostor jen jedné straně a snažil se do něj neobjektivně zasahovat. K článku jsem přistupoval zcela nestranně, objektivně a bez emocí.

TEXT Č. 5: O propouštění se dozvěděl z médií: Nikdo si nemyslel, že to byla pravda

Tento článek je podobný svou strukturou jako článek číslo 2. Proběhl na základě stejné techniky psaného rozhovoru a následného přepsání konverzace do rozhovoru. I tento respondent si vzhledem k publikovaným informacím přál zatajit identitu. Jeho jméno ale znám, stejně jako jméno respondenta v předchozím rozhovoru. Tento článek je posledním z celé série samostatného projektu, a to hlavně z důvodů časového nedostatku. Jak jsem již zmínil výše, práce s respondenty, kteří nejsou tiskoví mluvčí, byla v tomto projektu velmi obtížná. V tomto případě zaslal respondent odpovědi mimo domluvený termín a rozhovor tak vznikl těsně před závěrem a odevzdání závěrečného projektu.

6. Sebehodnocení

I přesto, že projekt nevyšel zcela podle mých představ a v průběhu jeho tvorby jsem musel často improvizovat a měnit jak jednotlivá témata, tak způsob jejich provedení, projekt se podle mě podařilo splnit. Myslím, že série článků dokázala i čtenáři laikovi nastínit problém, se kterým se nejen Karlovarský kraj potýká. Projekt přinesl řadu exkluzivních rozhovorů s propuštěnými lidmi, kterých se restrukturalizace přímo týká. Podobné rozhovory jsem v jiném médiu dosud nezaznamenal. Hlavním důvodem je podle mého názoru právě složitost zpracování takových rozhovorů. Po vlastní zkušenosti si troufám tvrdit, že zaměstnanci společnosti, se kterými jsem přišel do kontaktu, byli velmi neochotni sdílet jakékoliv informace. Ačkoliv jsem původně počítal s větším množstvím zpracovaných článků a rozhovorů, s výsledkem projektu jsem spokojený. Součástí každého článku je navíc vždy autorská fotografie, která dodá autenticitu z místa.

Získal jsem kontakty na zajímavé lidi z oboru na nižších i vyšších pozicích, účastnil jsem se tiskových konferencí a pochopil tak blíže princip jejich fungování, v neposlední řadě jsem mohl nahlédnout hlouběji do celé problematiky transformace regionu, což se mi bude hodit při zaměstnání v regionálním médiu. Projekt mě také naučil vypořádat se s nečekanými reakcemi respodentů a zvládat krizové situace, když respondent včas nedodá slíbené materiály. Ponaučením je i rozdíl práce s tiskovými mluvčími a běžnými respondenty.

Pokud bych měl projekt zpracovávat znovu, nejspíše bych pracoval jiným stylem. Po této zkušenosti bych začal na článcích pracovat ještě dříve nebo bych se snažil vybírat pouze tiskové mluvčí, kteří mi zaručí včasné odpovědi. Závěrem bych upřednostnil místo telefonických a psaných rozhovorů ty osobní. To ale nebylo možné také kvůli současné koronavirové situaci.

7. Zdroje

JÍLEK, Viktor a Filozofická fakulta. Žurnalistické texty jako výsledek působení jazykových a mimojazykových vlivů. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-2218-3.

[1] SEDLÁČKOVÁ, Ivana: Karlovarský kraj by mohl z nového evropského fondu získat až 13 miliard. [online] 2021. [cit. 5.5.2021]. Dostupné z: https://vary.rozhlas.cz/karlovarsky-kraj-mohl-z-noveho-evropskeho-fondu-ziskat-az-13-miliard-korun-8458890

[2] Region: Kraj připravuje projekty za 70 miliard. [online] 2020. [cit. 4.5.2021]. Dostupné z: https://www.regionzapad.cz/zpravodajstvi/region-kraj-pripravuje-projekty-za-70-miliard-tv-zapad-153806/ 

HRON, Dominik: Karlovarský kraj pokračuje v přípravách na restrukturalizaci průmyslu. [online] 2020. [cit. 3.5.2021]. Dostupné z: https://vary.rozhlas.cz/karlovarsky-kraj-pokracuje-v-pripravach-na-restrukturalizaci-prumyslu-8358620

Sokolovská uhelná ukončí provoz plynárny ve Vřesové. [online] 2020. [cit. 3.5. 2021]. Dostupné z: https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/sokolovska-uhelna-ukonci-provoz-plynarny-ve-vresove-propusti-az-tisic-lidi-1371964

ČERVENÁ, Monika: Sokolovská uhelná ukončí provoz plynárny ve Vřesové. Do ledna propustí tisíc lidí. [online] 2020. [cit. 4.5.2021]. Dostupné z: https://vary.rozhlas.cz/sokolovska-uhelna-ukonci-provoz-plynarny-ve-vresove-do-ledna-propusti-tisic-lidi-8261826

Internetové zdroje

Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., oficiální profil Sokolovské uhelné na sociální síti Facebook

Petr Kulhánek, oficiální účet hejtmana Karlovarského kraje na sociální síti Twitter

 

Zobrazeno 569 krát
Naposledy upraveno: st., 5. květen 2021 15:02
Dominik Hron

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste