Anna Halamová 
Britský premiér Boris Johnson ve svém sloupku pro The Times a South China Morning Post prohlásil, že Británie nabídne hongkongským občanům miliony víz, pokud Čína setrvá ve svém plánu zavést v platnost zákon o národní bezpečnosti. Ten má čínským bezpečnostním složkám umožnit potlačování separatistických a teroristických aktivit na území Hongkongu. Zákon také zakazuje odtržení od čínského státu, svržení státní moci a zahraniční vměšování.
„Mnoho lidí z Hongkongu má strach, že jejich způsob života, který se Čína zavázala dodržovat, je ohrožen,“ napsal Johnson. A dodal: „Není možné, aby Británie jen pokrčila rameny a situaci ignorovala, pokud bude Čína tyto obavy naplňovat. Místo toho splníme naše závazky a nabídneme alternativu.“
V současnosti zhruba 350 tisíc hongkongských občanů vlastní britské národní (zámořské) pasy umožňující bezvízový vstup na území Británie, a to po dobu šesti měsíců. Podle Johnsona by Británie mohla držitelům tohoto pasu umožnit vstup s obnovitelný dvanáctiměsíčním obdobím a „přiznání dalších imigračních práv, včetně práva na práci, která by je mohla nasměrovat k cestě za britským občanstvím“.
Podle britského ministra zahraničí Dominica Raaba je nutné, aby pohotovostní opatření pro případ masové migrace obyvatel Hongkongu připravily i Austrálie, Nový Zéland, Kanada a USA. Řekl to na online setkání aliance Five Eyes, která sdružuje zpravodajské služby těchto států.
Podle Sio z Katedry asijských studií v Olomouci je migrace hongkongského obyvatelstva v podstatě jistá. Mnoho z těch, kteří k emigraci budou mít dostatek finančních prostředků, se pro takový krok rozhodnou, stejně jako tomu bylo v roce 1997, kdy Čína převzala správu Hongkongu od Británie. „Lidé nad tím přemýšlí. Jde to vidět jak z místního zpravodajství, tak z osobního kontaktu s přáteli,“ vysvětluje.
O nás bez nás
Zákon o národní bezpečnosti přijal minulý týden čínský parlament téměř jednomyslně. 2878 čínských zákonodárců hlasovalo pro přijetí zákona, šest poslanců se hlasování zdrželo a pouze jediný hlasoval proti.
Způsob přijetí zákona, který se týká Hongkongu, přitom není obvyklý. Vzhledem k autonomii regionu by takový zákon měl správně projít jeho parlamentem. „Běžně si Hongkong všechny zákony schvaluje sám, krom těch smluv na počátku, které ustanovily vojenskou ochranu a zahraniční politiku, kterou převzala Čínská lidová republika,“ říká sinolog Martin Blahota.
Blahota upozorňuje že zatím není jasné, jak bude zákon ve skutečnosti fungovat, jelikož zatím nevstoupil v platnost. Podle britské stanice BBC byl zákon předán stálému výboru, vrcholnému orgánu čínského parlamentu, který jej má podrobněji zpracovat. Jeho finální podoba by měla být známá v září.
Již teď se však zákon setkává s kritikou zahraničních zemí, které jej považují za snahu omezit autonomii Hongkongu. Americký prezident Donald Trump dal dokonce pokyn americké vládě k zahájení procesu rušení politických a ekonomických výjimek vůči Hongkongu. Čína tak riskuje ztrátu zvláštního statusu tohoto ekonomicky významného regionu, který dlouhodobě sloužil jako odrazový můstek pro čínské firmy v jejich mezinárodní expanzi a osvobozuje Hongkong od celních a vývozních kontrol, které Washington v minulosti uvalil na pevninskou Čínu.
