Martina Konečná
1. Cíl práce
Cílem samostatného projektu sloužícímu jako prostředek praktické části bakalářské zkoušky bude vytvořit rozhlasové pásmo, které by mělo uvést posluchače do problematiky stavu životního prostředí a především stavu ovzduší na Ostravsku. Cílem rozhlasového pásma by nemělo být pouze zaměření se na naprosté laiky. Mělo by naopak posloužit i k rozšíření znalostí o tomto tématu i již zainteresovaným posluchačům.
Nutností je to, aby do rozhlasového pásma samostatného projektu byla zakomponována anketa, rozhovor a reportáž. Tento požadavek bude samozřejmě v samostatném projektu obsažen a výše uvedené útvary se budu snažit prokládat vlastním slovem, jež bude vykládat informace, které jsem nelezla ve zdrojích zabývajících se touto problematikou. Kromě informací obecnějšího charakteru budou zařazeny také informace konkrétnějšího rázu, které bych chtěla uvést na konkrétním příkladu. Jedná se mi především o podání pravdivého obrazu toho, jak markantně může být ovzduší na Ostravsku znečištěné a poukázat na to, že přípustné limity poletavého prachu v ovzduší jsou zde až několikanásobně překračovány podle městských částí. Příkladem pro ukázku stavu bude jedna z nejvíce postižených městských obcí Ostravy Bartovice, Radvanice. Do samostatného projektu bych chtěla následně zakomponovat profesionální pohled kompetentních osob, které se v problematice stavu životního prostředí a především znečištěnému ovzduší na Ostravsku věnují a také se svými projekty snaží pomáhat. Kromě odborníků bych chtěla získat také vyjádření Ostravského magistrátu, aby blíže posluchačům nastínil jejich postoj ke snahám na nápravu znečištěného ovzduší.
Cílem samostatného projektu po jeho technické stránce je vypracovat projekt, který bude pro posluchače zvukově zajímavý a pestrý, bez zbytečných známek jakéhokoli zásahu do originálních nahrávek. Přechody mezi jednotlivými rozhlasovými útvary ankety, rozhovoru a reportáže by měli být hladké a posunovat rozhlasové pásmo plynule kupředu na následující obsah. Rozhlasové pásmo bych chtěla také doplnit o další zajímavé zvuky ruchu silnic, automobilů a hlučných průmyslových strojů.
Jednotlivé útvary ankety, rozhovoru a reportáže budou zvukově odrážet prostředí, ve kterém se budu nacházet při pořizování materiálů. Předpokládám, že velkou část použitelného materiálu budu schopna zachytit na demonstraci za lepší ovzduší Rouška pro.
1. Zdůvodnění volby tématu
Námětem samostatného projektu je celkové zaměření se na kvalitu života Ostravanů, kde jsem se především zaměřila na to, jak životní prostředí a především stav kvality ovzduší může ovlivňovat každodenní život obyvatel Ostravska. Toto téma je mi velmi blízké a zvolila jsem si ho hned z několika důvodů. Jakožto člen silně alergické rodiny, kde hned dva její členi měli v mládí náběh na astma, jsem se vždycky zajímala a byla poučována tím, co vše mi může alergii a dráždivý kašel vyvolávat, před čím bych se měla chránit a následně čemu bych se měla nejlépe úplně vyvarovat. Samozřejmě jsem pociťovala mnohé rady odborníků jako omezující, a tak mne vždy zajímal názor ostatních lidí potýkajících se s podobnými problémy. Také díky tomu, že jsem začala studovat v jiném města, jsem si až teprve po osmnácti letech života v Ostravě uvědomila, jak závažný stav životního prostředí a především znečištěného ovzduší na Ostravsku panuje. Jsem sice silným zastáncem toho, že Ostrava již dávno nemůže být spojována se starobylým atributem „černá,“ byť si to, podle mých zkušeností, mnozí kolegové myslí, ale bohužel o ideálních podmínkách pro kvalitní život nemůže být také řeč. Další důvodem, proč jsem si toto téma zvolila, bylo také období, ve kterém jsme si náměty pro samostatný projekt vybírali. Bylo to na konci prosince, kdy jsou právě v podzimních a především pak v zimních měsících nejvíce překračovány limity poletavého prachu v ovzduší a jiných škodlivých látek, ale je i nejvíce častý výskyt SMOGU. Dále už nebylo nad čím přemýšlet a jakmile došlo na rozhodování se ohledně tématu samostatného projektu, jednoznačně jsem si vybrala téma zahrnující Ostravany, životní prostředí a kvalitu ovzduší. Toto rozhodnutí se jevilo jako správné a bezproblémové, jelikož se mi hodilo také k zdravotně-sociální specializaci. Jelikož jsem ale absolvovala dvě různá praktika, následoval výběr formy samostatného projektu. Mohla jsem si zvolit buď formu projektu, která by stála na základě poznatků nabytých v praktiku a následném workshopu online žurnalistiky, nebo na vědomostech z praktika a workshopu rozhlasové žurnalistiky. Volba nebyla jednoduchá, jelikož mne zaujali obě absolvovaná praktika a workshopy, k srdci mi ale daleko více přirostla rozhlasová tvorba. Ta je, dle mého názoru, více kreativnější, nápaditější, pracnější, vyžaduje větší preciznost, pozornost a především cit pro tok mluveného slova. Celkově mně daleko více zaujaly kurzy vedené Ing. Radoslavou Kvasničkou, která vždy dokázala taktně ale důsledně zhodnotit zadané úkoly a poradit při jakékoli problému při tvorbě.
2. Zdroje / stav problematiky
Je všeobecně známo, že zájem o tuto problematiku především v posledních letech rapidně roste a s tím vzniká také daleko více podobných projektů. Co se však týká rozhlasových příspěvků, z prohledaných zdrojů jsem nalezla pouze hrstku. Tyto příspěvky jsou však vystavěny vždy na základě konkrétnějšího tématu. Žádný příspěvek neztotožňuje takto rozsáhlé rozhlasové pásmo, které by přinášelo průřez nejdůležitějšími informacemi i s odbornými názory specialistů pro danou sféru. V rozhlasových pásmech uveřejněných především v Českém rozhlase Ostrava se pak můžeme setkat s příspěvky, které hovoří o tématech, jako např. co se bude dělat pro zlepšení životního prostředí (http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/873814, http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/796402, http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/796271), o návštěvě ministra životního prostředí Tomáše Chalupy v našem městě (http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/847381), o vyjednávání s největšími znečišťovateli ovzduší na Ostravsku a s magistrátem (http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/847962), o zorganizování demonstrace Rouška pro Ostravu (http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/825126; http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/825649), o nových vědeckých poznatcích obsažených v nejnovější studii české Akademie věd v Praze (http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/813787) a o nových měřeních znečištěného ovzduší a jeho vlivu na zdravotní stav Ostravanů (http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/800208, http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/682637), ale i o městské hromadné dopravě v době vyhlášení stavu regulace zadarmo (http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/824482, http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/843683).
Tyto rozhlasové příspěvky mi rozhodně posloužily pro inspiraci, avšak mým cílem nebylo pouze reprodukovat to, co bylo již řečeno, a tak jsem doplnila samostatný projekt právě např. o informace týkající se vyhlašování a doby trvání stavu regulace provozu průmyslových společností, jakmile jsou překročeny povolené limity znečišťujících látek v ovzduší.
Kromě rozhlasových zdrojů jsem nalezla i mnoho článků týkající se dané problematiky. Z nich jsem čerpala především při ověřování některých informací faktického rázu. Mnohdy mi pomohly také k ujištění se, že jsem konkrétní informace týkající se jednak typu znečištění životního prostředí a ovzduší na Ostravsku, ale i legislativních možností, které má samotné město Ostrava k dispozici, dobře pochopila. Dále jsem se tedy nechala poučit z následujících zdrojů týkajících se témat akce SMOG čili o městské hromadné dopravě v době vyhlášení stavu regulace zadarmo (http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/je-smog-v-ostrave-jezdi-mhd-zadarmo20101223.html, http://moravskoslezsky.denik.cz/z_domova/v-ostrave-je-mhd-zdarma-20101223.html, http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/ma-akce-smog-smysl-preli-se-zastupitele20110330.html, http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/akce-smog-bude-pokracovat-aut-bylo-v-ulicich-mene.html), demonstrace za lepší ovzduší (http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/demonstrace_smog20110418.html, http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/pochod_smog_demonstrace20110413.html, http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/pruvod-za-lepsi-ovzdusi-projde-centrem-ostravy.html), kdy a proč je ovzduší nejvíce znečištěné a kdo za to může (http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/vzduch_noc_denik.html, http://ostrava.idnes.cz/za-smog-na-ostravsku-mohou-i-polaci-podniky-maji-mekci-normy-plt-/ostrava-zpravy.asp?c=A110223_1537688_ostrava-zpravy_jog, http://ostrava.idnes.cz/bartovice-se-blizi-rocnimu-smogovemu-limitu-mittal-odtajnil-dohodu-se-statem-1xz-/ostrava-zpravy.asp?c=A110214_1532305_ostrava-zpravy_jog, http://ostrava.idnes.cz/je-inverze-a-lide-zacali-v-mrazech-topit-severni-moravu-dusi-smog-ph3-/ostrava-zpravy.asp?c=A101205_100658_ostrava-zpravy_pp) a jak by se mohl stav zlepšit (http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/ministr-miliardy-pro-ovzdusi-budou20110404.html, http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/20110302ovzdusi_vzduch_prach_smog-b9e9.html).
Za pozornost určitě stojí až alarmující televizní reportáže České televize (http://www.ceskatelevize.cz/porady/10275866938-intolerance/410235100141006-kdyz-vzduch-zabiji/, http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/210562248420041-nedej-se/, http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/210452801240017/).
3. Ideový plán
Hlavním cílem samostatného projektu bylo vypracovat materiál takového charakteru, který by v prvé řadě měl naučný přínos pro absolutní laiky, již chtějí získat základní informace o stavu životního prostředí s důrazem kladeným na kvalitu ovzduší na Ostravsku. Rozhlasové pásmo by nemělo sloužit však pouze laikům, nýbrž i již zainteresovaným posluchačům. Kromě základních faktických informací obohacených i konkrétním příkladem možného stavu životních podmínek Ostravanů z části Ostravy postižené nejčastějším a nejmarkantnějším znečištěním se budou moci posluchači dozvědět i odborné názory profesionálů, zabývajících se stavem životního prostředí a především stavem ovzduší na Ostravsku.
Jelikož se v tomto tématu nepovažuji za prostého laika, zamyslela jsem se nad otázkami, které jsem si kladla jakožto začátečník toužící po zorientování se v tématu životního prostředí a především stavu ovzduší na Ostravsku. Do samostatného projektu bych proto v počátku rozhlasového pásma chtěla uvést přiblížení stavu životního prostředí a především ovzduší na Ostravsku, kde bych zmínila také informaci o tom, jak si celkově Ostrava v tomto směru stojí v porovnání např. s celou Evropou. Poté by bylo vhodné uvést to, jak se v takových podmínkách žije Ostravanům, k čemuž by mi mohla posloužit anketa. Jelikož jsem potřebný materiál k anketě získala na demonstraci za lepší ovzduší s názvem Rouška pro Ostravu, neváhal jsem a zeptala jsem se hned, proč respondenti přišli demonstrovat a zda si myslí, že demonstrace k něčemu pomůže. Jejich odpovědi bych chtěla také následně zakomponovat do další části samostatného projektu. Tento materiál bych chtěla použít právě k ukázce toho, jak se zde Ostravanům žije a jak reflektují dosavadní snahy o zlepšení stavu životního prostředí a především ovzduší.
V následující části samostatného projektu bych se chtěla blíže věnovat tomu, co vůbec špatné ovzduší na Ostravsku znamená, co se tedy v ovzduší může vyskytovat. Za zmínku určitě stojí i informace zabývající se stavem regulace omezující provoz průmyslových společností, kolikrát byl stav za poslední monitorované období vyhlášen, za jakých podmínek bývá vyhlášen, jaké jsou roční limity pro vyhlašování stavu regulace omezující provoz průmyslových společností, jak to například vypadá s vyhlašováním stavu regulace v nejvíce postižené části Ostravy tedy v Bartovicích, ale i to, jaké může mít životní prostředí a především stav znečištěného ovzduší následky na zdravotní stav Ostravanů. Zde bych se chtěla obrátit na odborníky lékařského a ekologického zaměření. V této části bych se tedy zaměřila na druhý požadavek samostatného projektu a to rozhovor. Nejedná se pouze o pasivní respondenty z odborné sféry, jelikož se sami angažují do aktivit, které jsou v městě organizovány za lepší životní úroveň Ostravanů.
Doktorka Milena Šrámková je specialistkou na plicní a alergologická onemocnění a svou praxi na Poliklinice v Ostravě – Hrabůvce provozuje již více než deset let, proto se domnívám, že byla vhodným kandidátem na podání velmi kvalitního svědectví o zdravotním stavu Ostravanů. Podle informací, které mi samotná paní doktorka Šrámková o sobě prozradila mimo uveřejněný rozhovor, se pravidelně účastní schůzek a seminářů zaměřených na problematiku stavu životního prostředí a konkrétněji i na stav znečištěného ovzduší. Je také v kontaktu s doktorkou Evou Schallerovou, která na základě své vlastní praxe v oboru pediatrie v městské obci Radvanic a Bartovic (nejznečištěnější části Ostravy) vystupuje jakožto silná propagátorka zkvalitnění životního prostředí a především pak kvality ovzduší v Ostravě.
Jako druhého respondenta jsem zařadila odborníka přes ekologii. Byl jím zástupce Ostravské pobočky občanského sdružení Hnutí Duha Milan Kováč.
V poslední části samostatného projektu bych pak chtěla zařadit reportáž z demonstrace za lepší kvalitu ovzduší na Ostravsku s názvem Rouška pro Ostravu. Reportáž bude uvedena několika informacemi o této demonstraci, kdo ji zorganizoval, co si od toho organizátoři slibují a kde se demonstrace Rouška pro Ostravu konala. Pokusím se zachytit autentičnost prostředí z demonstrace a vyzdvihnout ty nejzajímavější události.
4. Postup práce
Jakožto každý projekt i tento si vyžadoval pečlivou přípravu a především vhodné načasování. Realizaci samostatného projektu jsem si rozdělila hned od několika fází. Nahrávky k anketě a reportáži jsem pořídila v prosinci minulého roku na demonstraci za lepší ovzduší Rouška pro Ostravu. Rozhovory jsem z důvodů aktuálnosti informací natáčela v březnu tohoto roku.
Do první fáze jsem zahrnula již výběr tématu, které by bylo vhodné k zdravotně-sociální a rozhlasové specializaci. To, proč jsem si vybrala ze dvou absolvovaných specializací právě rozhlasové formu zpracování samostatného projektu, jsem zmínila již výše. Zamýšlela jsem se nad tím, že i pro mne samotnou, by zvolená problematika měla být zajímavá, jelikož jistě její realizace zabere větší množství času při zpracování, ale i zároveň by se mělo jednat o téma, jež bude jednak aktuální a jednak atraktivní také pro potenciální posluchače. Následně proč jsem si vybrala právě problematiku kvality života Ostravanů s důrazem kladených na stav životního prostředí a především pak ovzduší, jsem také poznamenala výše.
Druhou fázi tvořilo utříbení si myšlenek, jak by měl vůbec můj samostatný projekt vypadat. K tomuto mi velmi přispěly ať už prostřednictvím e-mailu či osobní konzultace s vedoucí samostatného projektu Ing. Radoslavou Kvasničkou. Na základě těchto doporučení jsem zvolila následující pořadí povinných rozhlasových útvarů – anketa, rozhovor, reportáž. Dále jsem potřebovala vyhodnotit, jaké nejdůležitější informace by bylo do samostatného projektu zakomponovat. K tomuto jsem využila poznatků získaných dosavadním studiem. Jakmile jsem si stanovila konkrétní dotazy (zajímavosti o Ostravě, jak si celkově Ostrava stojí v rámci Evropské unie s kvalitou životního prostředí a především pak ovzduší, kdy dochází k největšímu znečištění ovzduší, co se v něm vyskytuje, co by mělo tomuto zabránit, jak ke škodlivinám v ovzduší přistupuje zákon, kdy dochází ke stavu regulace, kdy je vyhlašován, kolikrát byl za poslední monitorované období vyhlášen a jak dlouho celkově trval, která část Ostravy se potýká s největším znečištěním, co je to SMOG a jak vzniká, jak se může špatné životní prostředí a ovzduší podepsat na zdravotním stavu obyvatel Ostravska, koho mohou nejvíce daná onemocnění potkat, jaké jsou projevy onemocnění spojených s nekvalitním životními podmínkami, jaká je vhodná prevence před těmito onemocnění, jaký je celkový stav životního prostředí na Ostravsku, kdo patří mezi největší znečišťovatele ovzduší a jak by se tomu dalo předejít, jak se staví k této problematice samotní Ostravané, zda se angažují do různých protestů, peticí a demonstrací, co si od takových akcí slibují, kdo bude pořádat demonstraci Rouška pro Ostravu, co je jejich hlavními cíly, jak se k problému se znečištěným životním prostředím a ovzduším staví samotné město Ostrava a co všechno se snaží dělat pro zlepšení životních podmínek) postupně jsem si začala vyhledávat kontakty na organizace a pak i na konkrétní osoby, jež by mi mohly potřebné informace sdělit. Po prvotní e-mailové nebo telefonické domluvě jsem postupně začínala získávat potřebná data nebo si domlouvat osobní schůzky s kompetentními osobami. Informace pouze v písemné podobě jsem pak získala z Ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, Dopravního podniku Ostrava a od tiskové mluvčí Ostravského magistrátu. Osobně jsem navštívila doktorku Milenu Šrámkovou, Milana Kováče z občanského sdružení Hnutí Duha a Mgr. Michala Bayera. Pouze jako orientační zdroje mi sloužili články a reportáže uveřejněné na tato téma v oficiálních mediích. Tyto zdroje mi také posloužili ke komparaci některých informací z minulých let, abych se utvrdila v tom, zda dochází např. ke zhoršování či naopak zlepšování kvality životního prostředí a ovzduší.
Po domluvení si osobních schůzek potřebných k pořízení zvukového materiálu jsem konečně začala získávat i auditivní nahrávky, což jsem zařadila do třetí fáze mého pracovního postupu. Všechny pořízené materiály kromě jednoho jsem nahrála prostřednictvím vypůjčeného diktafonu a mikrofonu, které nám dává k dispozici katedra žurnalistiky při univerzitě Palackého v Olomouci. Zmíněnou nahrávku jsou natočila na vlastní diktafon, avšak bez mikrofonu, což se následně projevilo na mírně zhoršené kvalitě zvuku.
První nahrávku, reportáž, jsem pořídila na demonstraci za lepší ovzduší, která se konala v pátek 17. prosince 2010 od třetí hodiny odpolední na Prokešově náměstí pod Starou radnicí. Kromě reportáže jsem si v tento den nahrála na základě předem připravených otázek i anketu. Do ankety jsem se snažila zařadit respondenty různých věkových kategorií a pohlaví, kteří neměli pouze strohé odpovědi na mé dotazy. Nutností bylo i nahrání prostředí demonstrace bez mluveného slova. Tento materiál mi v některých částech samostatného projektu posloužil k podkreslení mluveného slova, a tak přispěl i k větší zvukové autentičnosti.
Kvůli druhému zvukovému materiálu jsem navštívila doktorku Milenu Šrámkovou specialistku na plicní a alergologická onemocnění přímo v její ordinaci v průběhu dubna. Tento termín jsem zvolila kvůli tomu, abych měla co možná nejaktuálnější informace, jelikož poslední stav regulace provozu průmyslových společností byl odvolán až 2. března 2011. V tomto období se počínají také alergie, avšak jelikož nebyl počátek alergií nijak výrazně odlišný na rozdíl od minulých let, stav jsem tedy dále nekomentovala a ani nezačleňovala do samostatného projektu. Stejně tak nebyl enormní ani příchod nových pacientů se symptomy alergie či dýchacích problémů.
Ve stejném týdnu jsem také navštívila odborníka přes ekologii Milana Kováče. Ten působí jakožto zástupce ostravské pobočky občanského sdružení Hnutí Duha.
Poslední a dle mého názoru jedno z nejdůležitějších vyjádření, jsem chtěla získat od tiskové mluvčí Magistrátu města Ostrava Andrey Vojkovské. Byť byla velmi ochotná mi poskytnout potřebné informace, které byli v její kompetenci, kvůli její dlouhodobé nemoci jsem neměla možnost se s Vojkovskou setkat osobně. Jelikož jsem se chtěla dozvědět i aktuální informace ohledně městské hromadné dopravy v době vyhlášení stavu regulace provozu průmyslových společností, musela jsem se na konečné stanovisko, zda bude akce SMOG i nedále pokračovat, vyčkat do uveřejnění prvních průzkumů. Když jsem začátkem dubna kontaktovala tiskovou mluvčí, již při prvních slovech mě přerušila s tím, že je velmi nemocná, a ať ji zkusím kontaktovat příští týden. Ale ani následně jsem se nedovolala, což mě začalo znepokojovat, a tak jsem osobně navštívila vedoucího oddělení prezentace a vztahů k veřejnosti na ostravském magistrátu Mgr. Michala Bayer. Bohužel se mi dostavila pouze rada, ať opravdu počkám na paní Vojkovskou. Jelikož jsem si domyslela, že už nemám možnost získat zvukový záznam, snažila jsme se alespoň získat potřebné informace alespoň prostřednictvím e-mailů. Na základě toho jsem pak obsažené informace zpracovala a vyzdvihla z nich ta nejdůležitější fakta.
Jakmile jsem získala potřebné zvukové záznamy, prostřednictvím internetu jsem si dohledávala v oficiálních zdrojích více informací ohledně stavu životního prostředí a především pak ovzduší na Ostravsku, ale i články a reportáže zaměřené již na zmíněnou akci SMOG apod. Bohužel z důvodů časové omezenosti rozhlasového pásma jsem musela některé informace, byť se mi jevily jakožto zajímavé, vypustit.
Ve čtvrté fázi jsem se konečně dostala k pro mě nejoblíbenější práci a to k přetváření nashromážděného materiálu do výsledné podoby rozhlasového pásma. Jednotlivé záznamy jsem si vždy postupně poslechla a vytvořila soubory po úpravě, do kterých jsem zahrnula vždy pouze to nejdůležitější a zvukově nejlepší z celkového původního souboru. V anketě jsem odstranila respondenty, kteří odpovídali pouze jedním slovem, naopak ty, kteří se moc rozpovídali, jsem sestříhala tak, aby jejich odpovědi dávaly smysl a byly přitom přiměřené dlouhé, aby posluchače nudily. Vystříhány byly také zbytečná přeřeknutí a hezitační zvuky. U rozhovorů jsem postupovala stejným způsobem. Zde nebylo až tak příliš práce, jelikož od první chvíle shledání se s odborníky, šlo poznat, že jde o respondenty, kteří jsou v komunikaci velmi zběhlí, jejich řeč nepostrádala smysl, pouze jsem odstranila několik málo přeřeknutí. Reportáž jsem následně potřebovala doplnit o informace, jež byly nutné napřed ověřit, jako například kolik protestujících se demonstrace zúčastnilo, kolik lidí už celkově petici za lepší ovzduší podepsalo apod..
Veškerý nashromážděný materiál jsem zpracovávala v programu Sony Sound Forge, ve kterém jsme také pracovali v kurzech vedených Ing. Radoslavou Kvasničkovou. Základní postup při úpravě jakéhokoliv zvukového záznamu je následující. V prvním kroku po otevření programu a načtení požadovaného souboru je nutno nahrávku převést na správnou hodnotu Sample Rate tedy z 44 000 Hz na 48 000 Hz. V panelu nástrojů jsem tento krok provedla pomocí příkazu Process -> Resample. Zvuková nahrávka se pak podle hodnot svislé přímky nalevo v programu musí vyskytovat v rozmezí hodnot od -6 do -6. Zvukovou stopu takto upravíme následující cestou. V panelu nástrojů zvolíme Effects -> Dynamics -> Graphic. Pokud není přednastaveno automaticky vybereme u Preset: [Sys] Limit levels to -6 dB (hard limiter). Jakmile jsem provedla tyto dva základní kroky, mohla jsem se pustit do stříhání a vybírání nejdůležitějších informací v rámci všech zvukových stop. Když jsem si procházela natočený materiál, velmi mi pomohly tzv. Markery, zobrazující se pomocí klávesy M anebo v panelu nástrojů pomocí Special -> Insert Marker, díky kterých jsem si mohla dokonale rozdělit souvislé pásmo na několik části. Jelikož se dají jednotlivé Markery pojmenovat (kliknutím napřed levým poté pravým tlačítkem myši na číslo konkrétního Markeru a zvolením Rename), ulehčilo mi to především orientaci v nahrávkách delšího charakteru. Jakmile jsem však začala materiál střídat, bylo nutné přechody mezi navazujícími komentáři vyhladit a k tomu mi posloužil Fade in, který jsem použila vždy na začátku vloženého komentáře a Fade out, jenž využil na konci vloženého komentáře. Nalezla jsem ho v panelu nástrojů pod Process -> Fade -> In, Out. Jelikož všechen pořízený materiál nebyl nahrán v jednom prostředí a v jednom dni, nýbrž v rozmezí až pěti měsíců, některý materiál se lišil např. hlasitostí nahrávky, což rušilo celkovou návaznost v rámci celkového samostatného projektu. Na tuto kosmetickou úpravu jsem použila příkaz Volume, jenž se nachází v panelu nástrojů pord Process.
Jelikož základem jakéhokoli rozhlasového útvaru by měla být především jeho zvuková zajímavost a pestrost, rozhodla jsem se úvodní informace v samostatném projektu podkreslit zvuky, které jsem natočila v ulicích našeho města. Startování auta se mi bohužel nepodařilo dobře natočit, a tak jsem vyhledala potřebné zvuky na Internetu. Mluvené slovo jsem podkreslila následující cestou. Otevřela jsem si dvě samostatná okna, kde v jednom jsem měla pouze mluvené slovo, ve druhém zase jenom hudební podkreslení. V něm jsem si označila tu část hudby, u které jsem chtěla, aby se postupně začali ztišovat až do úplného zániku a v panelu nástrojů jsem zvolila Process -> Fade -> Graphic. Otevřelo se mi okno s křivkou. Podle toho, jestli chci, aby se zvuk zesiloval nebo naopak zeslaboval, jsem si vybrala v řádku Preset buď [Sys] -20 dB exponential fade in anebo [Sys] -20 dB exponential fade out a pomocí spodní křivky upravila spád hudby. Jakmile hudební podkreslení projde touto úpravou, zbývá už jen přetáhnout mluvené slovo do místa, kde se postupně začne hudební podkreslení zeslabovat anebo zesilovat. Nutno podotknout, že oba zvukové záznamy musí mít správnou a stejnou hodnotu Resample tedy 48 000 Hz. Jakmile jsem přetáhla mluvené slovo do upraveného hudebního podkreslení, objevilo se mi okno Mix/Replace, prostřednictvím kterého jsem mohla dorovnat hladiny hlasitosti obou zvuků tak, aby ani jeden nebyl příliš hlasitý nebo potichu.
V páté fázi, jakmile jsem měla již samostatný projekt ztracovaný a sestříhaný, jsem se snažila svoji práci co možná nejlépe naposlouchat a nelézt tak ještě nevypilované střihy případně zbytečná slova v odpovědích respondentů, které jim umožňovali čas na promyšlení pokračování jejich monologu. V některých případech jsem se rozhodla slova ponechat, i když se někdy vícekrát po sobě opakují, jelikož jsem nemohla docílit přirozenosti toku mluveného slova a prostřižená verze zněla neprofesionálně.
5. „Sebehodnocení“
Jelikož všechny dosavadní zkušenosti, které jsem mohla využít pro práci na samostatném projektu, jsem získala pouze studiem oboru žurnalistika na univerzitě Palackého, domnívám se, že i z mého samostatného projektu lze vyčíst menší míru profesionality. Vždy jsem měla silný vztah k rozhlasu, mluvenému slovu a především pak k hudbě, tudíž si i další svůj vývoj v žurnalistické praxi představuji tímto směrem. Snažila jsem se, domluvit si praxi v Českém rozhlasu Ostrava, ale bohužel s časových důvodů jsem musela nabídku na tří měsíční stáž odmítnout, i když vím, že by to bylo velmi zapotřebí a v mnohých věcech by mi to pomohlo. Především k získání větší praxe při tvorbě reportáží, ve kterých si nejsem až tak jistá, což se následně projevuje i na pořízeném materiálu. Velký přínos bych pak viděla i v rozšíření znalostí v rámci programu Sony Sound Forge.
Domnívám se ale, že i přes tuto profesionální nevyzrálost jsem dokázala dosáhnout cílů, jež jsem si stanovila v počátcích projektu. Pokud bych měla porovnat první verzi samostatného projektu, kterou jsem předložila k první konzultaci vedoucí samostatného projektu s výslednou podobou, jde rozhodně vidět velký posun kupředu. Velkým problémem pro mne byla především představa toho, jak by celkově měl projekt vypadat a co vše potřebné by měl obsahovat. Od kolegů z minulých ročníků jsem získala přístup pouze ke dvěma pracím z rozhlasové tvorby. Na doporučení vedoucí samostatného projektu jsem si představila můj projekt jakožto zprávu v rozšířené podobě. Po utříbení si svých myšlenek ohledně projektu se následně nevyskytl žádný větší problém až do doby, kdy jsem uznala za vhodné získat vyjádření ostravského magistrátu ke stavu životního prostředí a především pak ovzduší. Zde jsem narazila a rozhodně tato chyba patří k těm, ze kterých se bych se chtěla do budoucna poučit a v budoucí praxi se jich vyvarovat. Po měsíčním usilování se mi bohužel nepodařilo získat záznam mluveného slova žádného zástupce magistrátu, který by byl vůči tomuto kompetentní. Rozhodně toto pochybení bych zařadila k věcem projektu, které by se dali v dalších projektech více rozpracovat, stejně tak jako velmi zajímavé a stále aktuální a často diskutované téma městské hromadné dopravy v době stavu regulace provozu průmyslových společností zadarmo. Další fakt, který bych rozhodně potřebovala více zdokonalit, je vytrénovat správnou mluvu. Jelikož pocházím z města, který je proslulý svou výslovnostní krátkostí vokálů a především pak velkou rychlostí toku řeči, snažím se těchto typicky ostravských aspektů vyvarovat, je ale znatelné, že se někdy stane a nějaké ta spisovná délka se vytratí.
Na druhou stranu bych vyzdvihla zvukové podkreslení mluveného slova na začátku rozhlasového pásma a rozhovor s paní doktorkou Milenou Šrámkovou, která dokázala velmi výstižně popsat, co vše může špatné životní prostředí způsobovat, koho onemocnění mohou postihovat nejvíce, jak se před tímto chránit apod. I když sama tvrdila, že nemá žádné zkušenosti s vyjadřováním se před médii, byla velmi vhodným respondentem, jelikož na vlastní popud mi dokázala do zvukového záznamu vysvětlit odborné termíny popřípadě je uvést na konkrétním příkladě. Opět však z důvodů časového omezení samostatného projektu jsem nemohla všechny vysvětlivky a konkrétní příklady z lékařského pohledu použít.
Jedinečnost tohoto samostatného projektu vidím především v tom, že se jedná o rozhlasové pásmo, které se v komplexu zaměřuje sice na jedno téma, ale zároveň zahrnuje hned několik pohledů hodnotících hypertéma tedy kvalitu života Ostravanů blíže zaměřeného na stav životního prostředí a především pak stavu znečištěného ovzduší na Ostravsku. Hypertéma je pak zhodnoceno jak prostým lidem, který žije v tomto znečištěném prostředí, tak i odborníky z prostředí lékařského a ekologického. Společný nesouhlas se stavem životního prostředí a především pak stavem znečištěného ovzduší je pak vysloven nejen demonstracemi, nýbrž i peticemi, ale i snahou města Ostrava podniknout jiné kroky ke zlepšení kvality života Ostravanů, k nimž mají kompetence.
Celkové zhodnocení mého s pauzami téměř půlročního snažení, bych zhodnotila následně. Dle mého názoru je projekt posluchačsky atraktivní ať už se jedná o volbu tématu, zvukové podkreslení nebo vyřčených základní ale i rozšiřující informace. V druhé třetině samostatného projektu v rozhovoru s ekologickým odborníkem lze slyšet zhoršenou kvalitu zvukového záznamu zapříčiněnou jiným typem nahrávacího zařízení, které bylo výjimečně použito kvůli náhlému sjednání schůzky s časově vytíženým Milanem Kováčem. Jako velké mínus bych pak viděla neschopnost získání vyjádření tiskové mluvčí ostravského magistrátu Andrey Vojkovské.
6. Zdroje a konkurenční projekty
Moravskoslezský deník
http://moravskoslezsky.denik.cz/z_domova/v-ostrave-je-mhd-zdarma-20101223.html
http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/ma-akce-smog-smysl-preli-se-zastupitele20110330.html
http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/akce-smog-bude-pokracovat-aut-bylo-v-ulicich-mene.html
http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/demonstrace_smog20110418.html
http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/pochod_smog_demonstrace20110413.html
http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/pruvod-za-lepsi-ovzdusi-projde-centrem-ostravy.html
http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/ministr-miliardy-pro-ovzdusi-budou20110404.html
http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/20110302ovzdusi_vzduch_prach_smog-b9e9.html
http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/vzduch_noc_denik.html
iDnes
http://ostrava.idnes.cz/za-smog-na-ostravsku-mohou-i-polaci-podniky-maji-mekci-normy-plt-/ostrava-zpravy.asp?c=A110223_1537688_ostrava-zpravy_jog
http://ostrava.idnes.cz/bartovice-se-blizi-rocnimu-smogovemu-limitu-mittal-odtajnil-dohodu-se-statem-1xz-/ostrava-zpravy.asp?c=A110214_1532305_ostrava-zpravy_jog
http://ostrava.idnes.cz/je-inverze-a-lide-zacali-v-mrazech-topit-severni-moravu-dusi-smog-ph3-/ostrava-zpravy.asp?c=A101205_100658_ostrava-zpravy_pp
www.chmi.cz
www.hnutiduha.cz
www.arnika.org
www.evaschallerova.com
www.dpo.cz
www.ostrava.cz
Český rozhlas Ostrava
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/873814
http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/796402
http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/796271
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/847381
http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/847962
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/825126
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/825649
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/813787
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/824482
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/843683
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/800208
http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/682637
http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/je-smog-v-ostrave-jezdi-mhd-zadarmo20101223.html
