Jane Kotrášů 
Na Írán dopadají přísné ekonomické sankce za nedodržování jaderné dohody, kterou v roce 2015 podepsal s pěti světovými mocnostmi. Prezident Spojených států Donald Trump tuto smlouvu vypověděl v roce 2018 s tím, že Írán neplní závazky dané dohodou a stále pracuje na obohacování uranu. Írán na to zareagoval zvýšením úsilí a rozšířením kapacit komplexů Natanz a Fordow. V zásadě se takto situace vrací před rok 2015.
Ředitel Mezinárodní organizace pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters, že navrácení k původnímu stavu je de facto nemožné, protože dohoda byla mnohokrát z více stran porušena. „Je nutné najít novém řešení, odpovídající nastalé situaci," dále uvedl Grossi. Íránská strana však odmítá nová jednání v rámci i mimo dohodu. Situace však stále není tak kritická jako před podepsáním dohody, kdy Írán disponoval až osmi tunami obohaceného vojenského uranu, přičemž nyní je to pouze 2,5 tuny.
Jaderná dohoda s Íránem měla být průlomovým bodem pro oteplováním vztahů se Západem. Kvůli odstoupení USA od dohody se něco takového stalo nemyslitelným. Mezi další velké kritiky íránského jaderného programu patří i Velká Británie, která i přes podepásní dohody má uvalené ekonomické sankce na Írán, podobně jako USA.
