Vytisknout tuto stránku
ne., 30. listopad 2025 11:10

Na chodbách Slovanského gymnázia restaurují kopie soch památky UNESCO. Připomínají starosti o umění za války

Socha svatého Mořice na chodbě Slovanského gymnázia. Socha svatého Mořice na chodbě Slovanského gymnázia. Zdroj: Autorka

Olomouc - Chodby Slovanského gymnázia v Olomouci zdobí krátce od dostavby budovy v roce 2013 odlitky soch Sloupu Nejsvětější Trojice. Po jedenácti letech vystavování v otevřených prostorách gymnázia sochy vyžadovaly restaurování. Kopie soch odlité asi v 50. letech ze strachu o zachování UNESCO památky od září obnovují restaurátorky Vlastivědného muzea v Olomouci přímo na půdě gymnázia.

Slovanské gymnázium vznikalo jako první české gymnázium na severní a střední Moravě v roce 1867. V 90. letech 20. století už kapacita školy nestačila a v letech 2012 a 2013 přibyla nová budova gymnázia. „Přemýšleli jsme, jak budovy propojit a napadlo nás do spojovacích prvků instalovat sochy, čímž bychom prostor ozvláštnili,“ uvedl ředitel gymnázia Radim Slouka.

Gymnázium tehdy požádalo Vlastivědné muzeum o zapůjčení celkem čtyř odlitků soch – svatého Václava, Mořice, Cyrila a Metoděje. Do každého podlaží pak umístili jednu sochu. Povrchové vrstvy soch však postupně degradují a barvy se odlupují. Podle restaurátorky Anety Ševčíkové se tak děje vlivem nestabilního klimatu v otevřených prostorách školy.

Ředitel gymnázia proto oslovil olomoucké Vlastivědné muzeum, které se ujalo restaurátorských prací. „Práce začaly na jaře tohoto roku, kdy jsme s kolegyní nejprve provedly rozsáhlý vizuální průzkum a prošly jsme několika konzultacemi s odborníky,“ upřesnila Aneta Ševčíková a dodala. že, „v září jsme začaly se samotným restaurováním“.

Během druhé světové války se Olomoučané obávali možné ztráty uměleckých památek, obzvláště pak sloupu na Horním náměstí. „Zvažovali, že by sochy demontovali a odvezli na bezpečné místo, které pro ně představoval zámek v Náměšti na Hané,“ přiblížila kurátorka Markéta Šreková Doláková. Protože byly v 40. letech původní sochy poškozené a zvětralé, rozhodli se pořídit klínové formy, z nichž později asi v 50. letech pořídili odlitky.

Vytváření kopií Sloupu Nejsvětější Trojice nebylo ojedinělým případem snahy o zachování městských památek. Kopie byly podle Markéty Šrekové Dolákové součástí olomouckého Lapidária, které tvořila celá řada sádrových odlitků. Ty schraňovali za účelem bezpečného uchování olomouckých památek.

Zobrazeno 17 krát
Naposledy upraveno: čt., 4. prosinec 2025 09:51
Marie Sládková

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste