Dům Betty Pensore
V roce 1969 byl dům Betty Penrose, v Phoenixu v Arizoně, zasažen bleskem a následně shořel i se základy. Betty přišla o všechno a vinu dávala Bohovi, protože neměla nikoho jiného, koho z tohoto činu obvinit a požadovala, aby byla vyplacena na škodě. Byla přesvědčena, že za čin musí Bůh nést odpovědnost a zaplatit.
V den soudního líčení bylo poznamenáno, že Všudypřítomný se na soud nedostavil. Samotného Boha žádný právník nezastupoval, proto celé líčení spočívalo v argumentaci Tansieho, Bettyina zaměstnavatele a právníka.
„Bůh je odpovědný za údržbu a provoz vesmíru, včetně počasí ve státě Arizona a nad ním,“ vyjádřil se Tansie. Podle něj právě samotný Všemohoucí mohl za blesk, který zasáhl a následně zničil Bettyin dům. Požadovaná částka na odškodnění činila 75 000 amerických dolarů a 25 000 dolarů jako sankční odškodnění.
Tansie podal žalobu proti Bohu v Sonomě v Kalifornii, nikoli ve Phoenixu, místě nehody. V té době byla Sonoma domovem převážně hippie komunity a ranč, na kterém stál Bettyin dům, původně patřil Louisovi Gottliebovi, jednomu ze členů hippie komunity. Několik měsíců před nehodou Bettyina domu, Gottlieb daroval svůj třiceti akrový ranč Bohu a převedl na něj zároveň titul právoplatného vlastníka.
Tansieho strategie se vyplatila. Když by Bůh mohl vlastnit ranč, tak by mohl být za svůj ranč i zažalován. Betty Penrose v tomto líčení vyhrála a její odškodné činilo 100 000 dolarů.
Listina, která stvrzovala vlastnictví ranče Bohem byla poté zrušena, když soud rozhodl, že Bůh nemá žándý způsob, jak se zmocnit jakéhokoli majetku.
Chambers v. God
Nebylo to ale naposledy, co byl Bůh předvolán před soud. V roce 2008, v případu Chambers v. God, státní senátor Ernie Chambers, podal žalobu proti Bohu, ve které požadoval trvalý soudní příkaz proti Božím škodlivým aktivitám. Tímto činem se snažil propagovat problém veřejného přístupu k soudnímu systému.
Chambersova žaloba byla soudem zamítnuta z důvodu, že Bůh nemohl být předem informován, jelikož neměl pevnou adresu.
Pavel M
Dalším člověkem, který se rozhodl žalovat Boha, byl rumunský vězeň, identifikovaný jako Pavel M. Tento vězeň si odpykával dvacetiletý trest odnětí svobody za vraždu. Pavel M podal žalobu na rumunskou pravoslavnou církev z důvodu, že jej nezachránila před ďáblem. Žaloba byla soudem zamítnuta, protože Bůh není jednotlivcem společnosti, a proto nepodléhá jurisdikci civilního soudu.