Barbora Genserová Podzimní krajské volby se blíží. Téma životního prostředí je ve světě stále více diskutované, především v souvislosti s klimatickou změnou a tím spojeným suchem. Sucho sužuje i Olomoucký kraj. Problém si uvědomují i politici. Na otázku, jaké environmentální problémy v našem kraji vnímají se většina shodla na tom, že jde hlavně o boj se suchem a zadržení vody v krajině. Obecně lze říct, že pro většinu politických uskupení je politika životního prostředí jednou z hlavním priorit. Dva kandidáti se o životním prostředí jako prioritě nevyjádřili - Dušan Tejkal ze strany Moravané a Bohuslav Coufal ze strany Soukromníků. „Jsem rád, že můžeme konstatovat fakt, že v environmentálních záležitostech je na tom naše země velmi dobře. Díky úsilí našich občanů patříme mezi lépe hodnocené země v rámci Evropy a určitě je dobré připomenout, že Evropa je nejmenší znečišťovatel životního prostředí na zemi vůbec,“ odpověděl Coufal na otázku v jakém je podle něj stavu životní prostředí Olomouckého kraje. Samotné tvrzení je ale poněkud problematické. Report z roku 2018 ukazuje, že při přepočtu emisí CO2 na hlavu obyvatele, předběhne Česko dokonce i Čínu.
K dalším často zmiňovaným tématům v odpovědích patřili odpady a jejich recyklace, obnova vodních děl v krajině a podpora zemědělství. Vzhledem k letošním povodním není divu, že se často mezi odpovědi objevilo i zavedení protipovodňových opatření, která ovšem úzce souvisejí s již zmiňovaným udržením vody v půdě. Momentálně v Olomouci probíhá oprava mostu na Masarykově třídě, která je také součástí jedné z etap v zavádění protipovodňové ochrany.
Půda jako téma
Téma ochrany půdy zmínil v první odpovědi Marian Jurečka (Spojenci), Ludvík Šulda (KSČM), Martin Šmída (Piráti + STAN) a Jiří Zemánek (ČSSD + Patrioti). Druhou otázkou redakce pak byl případ obce Hněvotín, kde byl schválen zábor 44ha půdy pro vybudování biomedicínského centra. Nyní případ skončil na Krajském soudu v Ostravě, kam obec podala žalobu. Případ se dle slov starosty, Jaroslava Dvořáka, má vyřešit do konce září 2020. Zároveň potvrdil, že se v posledních měsících začalo zajímat více politiků, než tomu bylo při projednávání na zastupitelstvu. Téměř všichni z oslovených vnímají zábor půdy negativně s výjimkou zástupců ANO, ODS a ČSSD, kteří zábor půdy u Hněvotína podpořili při schvalování. Pavel Jelínek (SPD) se k případu postavil neutrálně: „Věřím, že tento schválený zábor, jak se zmiňujete v otázce, byl posouzen všemi kompetentními odborníky s naprostou pečlivostí. Již při vzniku průmyslové zóny v této oblasti musela být posouzena všechny negativa a pozitiva, jinak by přece dotčené instituce a obce nemohly s jejím vznikem souhlasit.” Všichni kandidáti s výjimkou hejtmana Ladislava Oklešťka se však shodli na tom, že orná půda je cenným dědictvím, které se musí chránit. „Olomouc leží na nivě řeky Moravy a díky tomu je v širokém okolí kvalitní půda s vysokou bonitou takřka všude. Kdyby se zde nemělo nic stavět na úrodné půdě, město Olomouc by neexistovalo,” uvedl v odpovědi hejtman.
Kůrovec v Jeseníkách
Třetí a poslední otázka na kandidáty se týkala Kůrovcové krize v Jeseníkách a případného řešení. Jako nejčastější odpověď padala nutnost do budoucna vysazovat především druhově smíšené porosty. Často se kandidáti odvolávali na nutnost přizvat do diskuze odborníky a ekology. Řešením dle kandidátů je kombinace těžby dřeva, kácení a cílená obnova lesních porostů. „Je třeba hledat vyváženost jednotlivých opatření v chráněných zónách od bezzásahových lokalit v nejcitlivějších oblastech až po citlivou těžbu tak, aby se zamezilo šíření kůrovce. O tom ale musí rozhodnout lesníci a odborně fundovaní specialisté s na základě místních podmínek a s pomocí ověřených technologií.” vyjádřila se Zuzana Majerová Zahradníková z hnutí Trikolóra. V otázce kůrovce panuje tedy víceméně shoda v tom, že se jedná o citlivé téma, které je potřeba řešit s odborníky, a že do budoucna je nutné vyhnout se výsadbě nových monokulturách porostů.
