Vytisknout tuto stránku
po., 11. listopad 2019 23:51

Hra nabádající studenty k ověřování informací se dočkala nové verze. „Je teď přizpůsobená i pro základní školy," říká Ondřej Kaška

Únikovou hru Fakescape si zahrálo přes 10 000 studentů Únikovou hru Fakescape si zahrálo přes 10 000 studentů Zdroj: foto: Zuzana Hronová
Fakescape je úniková hra, která má za cíl naučit studenty základních a středních ověřovat si informace. Za uplynulý rok si hru zahrálo více než deset tisíc studentů z tří různých kontinentů světa a v jedenácti zemích včetně Portugalska nebo například Dánska a Norska. Jelikož je o hru stále větší zájem, a to především z řad mladších vrstevníků, vymysleli studenti Masarykovy univerzity novější, lehčí verzi. Jedním z tvůrců druhé verze hry je i Ondřej Kaška, kterým nám projekt představil.

 Jaký je celkový počet lidí podílejících se na chodu Fakescape?

V našem týmu, který měl na starosti vymýšlení nové verze, bylo pět lidí. S tím, že celý tým Fakescape je mnohem větší, v současnosti se na projektu podílí zhruba čtyřicet lidí. Jsou to i studenti z jiných škol, jsou mezi námi lidé z Prahy a to i z toho důvodu, že když se hraje na nějaké škole například v Plzeňském či Karlovarském kraji, tak to mají blíž než my z Brna.

 

Jak dlouho vám trvalo vymyslet druhou verzi?

Na druhé verzi jsme začali pracovat někdy v únoru s tím, že jsme se scházeli v průběhu celého semestru a vymýšleli jsme to asi tak do června. O letních prázdninách jsme jezdili s beta verzí na letní tábory a na základě toho jsme pár věcí upravili a od září jezdíme už pravidelně s touto verzí pro žáky základních škol.

 

Mohl bys popsat rozdíl mezi první a druhou verzí?

Hlavní rozdíl je především v obtížnosti. Druhá verze je jednodušší, určená pro základní školy, oproti verzi původní, která je zaměřená na studenty středních škol. V původní verzi se studenti stávají novináři a děj se odehrává o deset let později, myslím, že v roce 2028. Celou dobu se zde mluví o prezidentské volbě, takže celé je to v prostředí novinářsko–politickém, ale vlastně zároveň je to zcela apolitické, nikoho tam nejmenujeme, to vůbec, kdežto druhá verze se celá odehrává v prostředí zombie apokalypsy, kde jsou takzvaní dezinfombíci, kteří automaticky přijímají informace napsané na internetu jako pravdivé.

V tom je tedy také rozdíl, že jsme se snažili pro ty děti zatraktivnit prostředí, takže jsme politiku vyměnili za dezinfombíky. Rozdíl je dále i v typech úloh. Například si žáci ověřují výroky na základě zdrojů z internetu, máme tam úkol s obrázky, které mohou být zavádějící, stejně tak se snaží rozpoznat i titulky, jestli jsou pravdivé nebo se snaží čtenáře obelstít. Jeden z úkolů je v podstatě čtení s porozuměním, takže hledají v textu informace, porovnávají je, jestli je to pravda nebo ne, což se jim může hodit i později v rámci přijímacích zkoušek. Takže je vlastně takhle připravujeme i do budoucna.

 

Uběhl rok a hru si zahrálo více než deset tisíc lidí z jedenácti různých zemí. Lze do této statistiky počítat pouze studenty středních a základních škol nebo si ji může zahrát kdokoliv?

Nejvíce samozřejmě jezdíme hrát na střední a základní školy, především v rámci České republiky, ale často se stává, že jsme i na kulturních akcích, kam si nás pozvou a hrajeme to nejen s žáky, ale i s veřejností. Nejbližší hraní máme například teď v neděli v rámci oslav 30. výročí sametové revoluce na Národní třídě v areálu Korza Národní v Praze.

 

Jak dlouho trvá odehrát jednu hru a je to pro děti časově náročné?

Zatím to máme tak, že hrajeme jednu vyučovací hodinu, kdy se má stihnout samotná hra, která se skládá z již zmíněných úkolů a jakmile studenti hru dokončí, následuje reflexe, kde se bavíme o tom, které úkoly jsou dobře a které špatně. Posléze s žáky diskutujeme, protože jsme zastánci toho, že se s dětmi má diskutovat. Většinou se jedna skupinka skládá ze čtyř až šesti dětí, přičemž nejrychlejší čas máme myslím 13 minut, ale stane se, že to někomu trvá klidně i půl hodiny, což pak řešíme tím, že jim začneme pomáhat a nasměrujeme je, protože chceme, aby se všichni dostali k tomu poslednímu úkolu, aby si zkusili jednotlivé úkoly. Také děláme reflexi, na kterou dáváme důraz, takže se snažíme mít ty hodiny ideálně půl na půl, ale ne vždycky to vyjde.

 

Jak studenti zjistí, že utekli dezinformaci?

Závěr hry je o tom, že se pomocí mobilních telefonů dostanou na jednu naši internetovou stránku, která je zakódovaná heslem a oni na základě správných odpovědí ze všech úkolů zadají správné heslo a pak se dozví, co musí udělat, aby porazili dezinfombíky. A tím to končí.

 

K čemu tedy taková hra vůbec je? A jaký byl ten prvotní impuls k tomu založit projekt Fakescape?

Jelikož v týmu nejsem od začátku, tak nemohu mluvit za ostatní, ale druhou verzi jsme dělali, protože jsme měli jednu verzi pro středoškoláky, ale žádalo si nás i hodně základních škol a my jsme do té doby jezdili na základní školy s verzí pro střední školy. Tam jsme se setkali s tím, že to pro ně bylo těžší a řekli jsme si, že když máme tu možnost udělat i jednodušší verzi, která jim více sedne, jelikož se v ní nebude pracovat například s ústavou jako v té první verzi, tak proč to neudělat. A k čemu ta hra je? Snažíme se učit děti pracovat s informacemi, aby si všechno ověřovali a třeba v té naší nové verzi je takový bonus, kdy se snažíme je informovat o tom, že je důležitá i bezpečnost hesel, aby se jim někdo nedostal na účty.

 

Hodláte dál hru rozvíjet, nebo zatím zůstanete u druhé verze?

Do budoucna chystáme i dvouhodinovou verzi, kde hra samotná už by se neměla moc prodloužit, ale spíš je to hodně zaměřené na tu diskusi. Chtěli bychom tam více rozvádět různé problémy, řešit co jsou to hoaxy, jak si ověřovat správně obrázky, pojmy a podobně. Ta verze by měla být aktuální začátkem nového kalendářního roku, ale to dost závisí na mně, protože to mám na starost já, ale zatím jsem s tím moc nepokročil, takže nevím.

Zobrazeno 1190 krát
Naposledy upraveno: so., 16. listopad 2019 11:20
Viktorie Ryšková

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste