Silvie Findová 
Aktualizaci školského zákona schválila Poslanecká sněmovna ČR ve středu 28. května po zdlouhavých jednáních. Jejím autorem je současný ministr školství Mikuláš Bek, který o její prosazení usiloval několik měsíců. Proti změnám se stavěly zejména odbory, jejichž argumenty nakonec nebyly dostatečně silné k zamítnutí změn.
Novela přináší klíčové změny v oblasti financování a kvality vzdělávání, které mají podle ministerstva školství nastolit spravedlivější přístup k modernímu vzdělávání a posílit jeho efektivitu. Zavádí nové vzorce financování státních školských zařízení a propojuje školy a jejich studenty s trhem práce. V neposlední řadě modernizuje maturitní zkoušku.
A jaké jsou hlavní body reformy?
1. Institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů
Tento bod se týká zejména vzdělávání dětí na základních školách a zajišťuje zahrnutí výše zmíněných podpůrných pedagogických pozic do škol, které mají více než 180 žáků. Pro ostatní školy s nižší vytížeností zůstává možnost využití služeb školního psychologa či speciálního pedagoga, nicméně pouze v menším rozsahu v závislosti na velikosti školy (v rozmezí od 0,2 až 0,4 úvazku).
To je novinka, která se snaží vytvořit či posílit školská zařízení jakožto bezpečný prostor, místo pro vyjádření svých názorů, intelektuální rozvoj, interakci se společností. Školy by měly být místem, kde se děti nebojí sdílet své myšlenky, i proto by měly mít možnost se svěřit nebo si říct o pomoc, která bude nyní dostupnější.
2. Zavedení sociálního pedagoga do zákona o pedagogických pracovnících
Vzniká možnost systémového financování pozic sociálních pedagogů. Jejich úlohou bude podporovat školy, které pracují s dětmi, jež jsou ohroženy školním neúspěchem. Těmto zaměstnancům stát přizná také specializační příplatek ke mzdě, a to ve výši až 2000 Kč za měsíc.
Zařazení sociálních pedagogů mezi pedagogické pracovníky je pro ně polepšením, které se odráží i ve mzdovém ohodnocení. Osobně se domnívám, že slouží jako motivace pro výkon této profese.
3. Zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování
Nastává tedy takzvaná indexace škol. Jednoduše řečeno jde o systém, který umožní diferencovat objem financí ze státního rozpočtu pro jednotlivé školy. Hlavním hlediskem pro rozdělování prostředků jsou zejména specifické potřeby žáků. Tato změna tedy pro některé školy znamená navýšení prostředků na výukové hodiny a podpůrné pedagogické pozice.
Diferenciace financí pro školy je jistě snaha o pozitivní změnu, kterou i já sama tak chápu. Hlavním kritériem mají být specifické potřeby žáků. Jaká budou ale hlediska hodnocení speciálních potřeb? V dnešním moderním světě je vzdělávání dětí se speciálními potřebami běžnou součástí školství. Každé dítě je ale velmi individuální, stejně tak i jeho potřeby. Jako dítě se speciálními potřebami může být označeno dítě s poruchou pozornosti stejně jako dítě, které trpí lehkou mentální retardací. Každé z nich potřebuje jinou míru pozornosti, jinou kapacitu v rámci využívání asistentů či speciálních pedagogů. Jak se tedy peníze budou rozdělovat?
4. Změna financování nepedagogické práce
Nejvíce diskutovanou částí novely je beze sporu financování nepedagogických pracovníků zřizovatelem škol, tedy jednotlivými obcemi. Právě tento bod dlouho znemožňoval přijetí novely, nakonec se ale ukázalo, že není překážkou. Od 1. ledna roku 2026 se změní model financování v rámci škol. Hlavním cílem má být nastolení větší stability a spravedlivější rozdělení prostředků mezi stát, kraje a obce. Obce kromě mzdových nákladů nepedagogických zaměstnanců převezmou i provozní náklady škol a některé další výdaje, které školy vykazují.
Na první pohled logický krok, který se snaží ulevit státnímu rozpočtu, jež doposud nepedagogické pracovníky financoval. Ponoříme-li se ale do této problematiky hlouběji, zjistíme, že tato změna je poněkud jednostranná. Ministerstvo toto opatření obhajuje jako „posilnění autonomie zřizovatelů“, nepomýšlí ale na to, jaké dopady bude tato změna mít právě na nepedagogické pracovníky. Bude následovat zdlouhavá administrativa, nové pracovní smlouvy či změny pracoviště. A pro většinu těchto zaměstnanců nepochybně zapříčiní snížení platu. I to je důvod, proč se novelu dlouho nepovedlo prosadit. Zejména odbory, které dlouhodobě usilují o co nejlepší pracovní podmínky pro zaměstnance, novelu z těchto důvodu blokovaly. Nakonec však ani ony nedokázaly vyjednat alternativu, a tak je jediným „kompromisem“, který Bek vytvořil, pozdější účinnost, tj. až od ledna 2026.
5. Financování školských poradenských zařízení
Od roku 2027 má dojít k přechodu financování školských poradenských zařízení z krajských ustanovení na centrální systém.
Financování poraden ve školách je nedílnou součástí školských rozpočtů. V rámci novelizace ale nehraje příliš důležitou roli. Jedinou změnou bude centralizace financování, kterou ministerstvo považuje za změnu k lepšímu. Snaží se nastolit rovnováhu v rámci poskytování jednotlivých služeb. Na to, zda bude tato změna přínosná, si ale budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
6. Rozšíření nároku na jazykovou přípravu
Tento bod reaguje na potřeby občanů České republiky, kteří nedisponují dostatečnou znalostí jazyka. Směřuje tedy především na děti z migračních rodin nebo cizineckých či polo-cizineckých rodin. Usiluje především o zlepšení podmínek pro cizojazyčně mluvící děti.
Tato část novely se snaží přizpůsobit migrační vlně, která zvlášť zesílila se začátkem války na Ukrajině v únoru 2022. Do českých škol přibyly stovky dětí z ukrajinských či ruských rodin, jejichž jazykové schopnosti neodpovídaly úrovni jazyka, ve kterém se vyučuje. Jedná se o vstřícný krok, o pokus inkluze nově příchozích žáků. Je určitě pozitivní, že se školství rozvíjí nejen v rámci úrovně a trendů, ale že se také snaží přizpůsobit se a být různorodé v závislosti na společenské a kulturní situaci.
7. Modernizace forem vzdělávání
Novela se snaží reagovat na současné trendy a potřeby regionálního školství. Bere v úvahu kvalitu výuky, větší flexibilitu vzdělávacího procesu či zajištění lepší připravenosti žáků na různorodé a neustále měnící se požadavky trhu práce a společnosti. Mezi hlavní body patří zavedení distančních prvků do výuky, duální praktické vyučování (tzn. propojenost a spolupráce s firmami a větší důraz na praktickou výuku), modernizace maturitní zkoušky, podpora digitálního vzdělávání a další.
Jako všechny ostatní společenské oblasti je i školství odvětvím, které se neustále mění a vyvíjí. Objevují se nové změny, posuny ve výuce i přístupu k dětem/studentům. Novela se snaží o klíčové změny. Velmi pozitivně působí propojení teoretické výuky společně s praxí, která byla doposud na středních školách pouze upozaďovanou součástí, pro budoucí působení absolventů je ale nezbytná.
Maturitní zkouška se v posledních letech několikrát nepatrně změnila. Hlavním rozdílem, který novela nastaví, by mělo být nahrazení školní části maturity komplexní profilovou prací, jejíž cílem je zvýšení prostoru pro individuální odbornou přípravu. Umožní tak ukázat schopnosti a kompetence, které studenti nasbírali v průběhu celého studia. Kromě toho nově bude možné uznat část maturity prostřednictvím certifikátu nejen v rámci cizích jazyků, ale také v oblasti informačních a komunikačních technologií, na které ministerstvo dlouhodobě klade důraz.
Podle MŠMT je hlavními cíli novely zvýšení kvality a efektivity výuky, větší podpora pro žáky a učitele, posílení propojení teorie s praxí a flexibilnější vzdělávací cesty.
Novela a v ní obsažené změny vyznívají více méně pozitivně. Některé změny možná nejsou domyšlené či „dotažené do konce“, nicméně mohou sloužit jako konstruktivní základ pro další budoucí změny. Velkým přešlapem je ale dle mého názoru problematika nepedagogických pracovníků a jejich financování, v rámci které ministerstvo neuvažuje o všech perspektivách a všech důsledcích, které reforma bude mít.
Tak či tak, novela přinese spoustu nových věcí. Jak se na tyto změny budou ale všichni dotčení adaptovat?
